Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Investice pro bohaté aneb Co jsou fondy kvalifikovaných investorů

Jan Traxler
Jan Traxler
21. 7. 2022
 17 903

V čem se fondy kvalifikovaných investorů liší od jiných fondů běžně dostupných v bance? Jaké skýtají výhody? Na co si dát pozor? Pojďme si blíže představit fondy, které jsou určeny pro zkušené investory. A vysvětlit, proč tomu tak je.

Investice pro bohaté aneb Co jsou fondy kvalifikovaných investorů
Fondy kvalifikovaných investorů neboli investice pro bohaté má jiná pravidla (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Fondy kvalifikovaných investorů (FKI) nabízejí velmi pestrou škálu investičních možností, ke kterým se běžný investor jinak nemá šanci sám dostat. Nejsou však dostupné pro každého a mají také svá úskalí, zejména horší likviditu.

Předně je ale třeba si říct, kdo je to kvalifikovaný investor. Ty definuje zákon o investičních společnostech a investičních fondech a zjednodušeně řečeno lze toto označení definovat velkým kapitálem.

Abyste ale mohli být považováni za kvalifikovaného investora, musíte být nejen bohatí, ale mít i dostatečné znalosti a zkušenosti s investováním.

Kdo je to kvalifikovaný investor?

V praxi jsou dvě možnosti, jak se „kvalifikovat“:

  1. Buď investujete do fondu minimálně 125 tisíc eur (zhruba 3,1 milionu Kč) a zároveň čestně prohlásíte, že rozumíte všem rizikům spojeným s danou investicí a máte dostatečné zkušenosti s investováním do obdobných nástrojů, do kterých fond investuje

, nebo

  1. investujete do fondu minimálně milion korun, ale zároveň kromě čestného prohlášení prokážete administrátorovi fondu, že investice odpovídá vašemu finančnímu zázemí, investičním cílům a vašim odborným znalostem a zkušenostem. Zpravidla za tímto účelem musíte vyplnit poměrně rozsáhlý investiční dotazník.

Je třeba toto opatření chápat jako ochranu investorů. Cílem je, aby do fondů kvalifikovaných investorů vstupovali pouze lidé, kteří skutečně dobře rozumějí tomu, do čeho investují, a nebo disponují takovým kapitálem, aby případný nezdar investice nijak neohrozil jejich finanční situaci.

Jednotlivé fondy si mohou ve statutu určit i vyšší požadovanou minimální investici. Některé přijímají nové investory až od pěti, deseti či více milionů korun, čímž si vymezují cílovou skupinu investorů, tak aby jich ve fondu bylo omezené množství. Většina otevřených FKI dnes přijímá investory od jednoho milionu korun.

Do čeho investují FKI fondy?

Fondy kvalifikovaných investorů mají oproti standardním investičním fondům nabízeným široké veřejnosti pestřejší škálu investičních možností a výrazně volnější ruce. Díky tomu jsou právě pro investory atraktivní, dovedou nabídnout různé specifické investice, které mají nízkou korelaci s klasickými akciovými a dluhopisovými fondy, takže se perfektně hodí k diverzifikaci rizika. Na druhou stranu jejich strategie s sebou často různá specifická rizika také nese.

Mezi nejoblíbenější FKI patří například různé nemovitostní, developerské a private equity fondy. Zaměření FKI fondů ale může být opravdu hodně specifické. Některé FKI spravují zemědělskou půdu nebo lesy, další provozují větrné a solární elektrárny, jiné vykupují nesplácené pohledávky. Některé také například financují poskytování úvěrů a existují třeba i fondy investující do umění nebo archivního vína.

TIP: Přehled nejrůznějších FKI fondů podle jejich zaměření najdete například na odborném portálu FKI-fondy.cz.

FKI fondy obecně mohou investovat do aktiv, u kterých by standardní fond měl problém s oceňováním majetku, protože se nejedná o cenné papíry obchodované na burze. Tam je poptávkou a nabídkou jasně určena tržní cena. FKI fondy pak musí majetek oceňovat samy na základě nezávislých znaleckých posudků.

A v tom tkví potenciálně největší riziko FKI fondů: že majetek nebude správně oceněn. Právě proto nejsou určeny široké veřejnosti.

Jak jsou FKI fondy regulované?

Celkem je nyní v České republice registrováno přes 300 regulovaných investičních fondů pro kvalifikované investory. Z toho zhruba dvě třetiny jsou účelově založené pro uzavřený okruh investorů a nejsou veřejně nabízené. Zhruba do stovky FKI fondů může investovat i kvalifikovaná veřejnost.

Každý regulovaný investiční fond musí mít svého administrátora – investiční společnost s oprávněním od České národní banky (ČNB) administrovat FKI fondy. Největším českým obhospodařovatelem a administrátorem fondů kvalifikovaných investorů jsou investiční společnosti Avant, Amista, Conseq, QI, Redside a Codya. Všechny fondy v jejich nabídce jsou regulované, tedy pod dohledem ČNB.

Miliardy v pohybu - investiční speciál Finmag.czNextPage Media

Kromě toho každý investiční fond musí mít také určeného depozitáře, který provádí takzvanou depozitářskou kontrolu. To znamená, že kontroluje všechny transakce, účetnictví, oceňování majetku a stanovení hodnoty investičních akcií. A i depozitářem může být jen taková společnost, která k tomu získala licenci od ČNB. Aktuálně jich je devět, nejčastěji to bývá některá z velkých bank (Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB, Unicredit Bank nebo Raiffeisenbank).

Každý regulovaný fond musí mít také určeného auditora, který kontroluje účetní závěrku.

Pozor na neregulované „pseudofondy“

Kromě regulovaných investičních fondů kvalifikovaných investorů ovšem existují i takzvané alternativní fondy – společnosti, které provádějí správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním podle § 15 odst. 1 zákona č.  240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF).

Proč existují kvazifondy?

Práte se, proč vůbec možnost „neregulovaných fondů“ v zákoně existuje? Aktuálně je to předmětem diskuzí i na ministerstvu financí. Smyslem má být umožnit menším skupinkám investorů spravovat si jako-by fond, aniž by museli hradit vysoké náklady na administraci, depozitáře a podobně. Jen to jinak vyjde na několik milionů korun ročně.

Mnoho takových mini-fondů funguje skvěle a slouží svému účelu. Jenomže pak se najde taky spousta lidí, kteří téhle možnosti neregulovaných fondů zneužívají k podvodům. Loni v médiích například resonoval případ Ondřeje Janaty a jeho pseudofondu Growing Way, kde připravil investory asi o 1,5 miliardy korun.

Ale pozor, tyto pseudofondy nepodléhají dohledu ČNB, nemají depozitáře a nemají ani řádně oddělený majetek investorů od správce. Mají pouze povinnost se zapsat do seznamu vedeného ČNB. V Česku dnes takto působí kolem 380 neregulovaných kvazifondů.

Zpravidla jsou to akciové společnosti nebo dokonce s. r. o., akorát často používají v názvu slovo fond. To je na hraně klamavé reklamy, protože se nejedná o investiční fond, ale z právního hlediska o velmi rizikové investice, které nesmí být veřejně nabízeny a mají být určeny jen omezenému okruhu lidí z řad kvalifikovaných investorů.

Tyto firmy často používají označení alternativní fond pro kvalifikované investory, což do segmentu přináší jen další zmatek. Spousta investorů pak vůbec netuší, že investuje do neregulované firmy, nikoliv do regulovaného investičního fondu.

Osobně doporučuji investovat výhradně jen do regulovaných investičních fondů podléhajících dohledu ČNB (popřípadě obdobné instituce v zahraničí), s odděleným majetkem investorů a mající svého depozitáře. Alternativním fondům (společnostem dle § 15 ZISIF) doporučuji se raději vyhýbat, ledaže skutečně velmi dobře znáte a důvěřujete zakladatelům dané společnosti.

Jak spolehlivě rozeznat regulované a neregulované fondy?

  1. Název
    – každý regulovaný investiční fond má v názvu uvedeno buď „otevřený podílový fond“, nebo „SICAV“, nebo „akciová společnost s proměnným základním kapitálem“. Neregulované fondy tato spojení v názvu nesmí použít. A nesmí používat ani spojení „investiční fond“. Mohou však v názvu mít slovo „fond“ nebo třeba spojení „alternativní fond kvalifikovaných investorů“

  1. ISIN
    – prakticky každý regulovaný investiční fond má dnes přidělen k podílovým listům nebo investičním akciím jedinečný kód pro cenné papíry, takzvaný ISIN. Neregulované fondy žádný ISIN nemají

  1. Statut a KID
    – všechny regulované investiční fondy musí mít schválený statut fondu a musí vydávat a minimálně jednou ročně aktualizovat takzvané klíčové informace pro investory (dokument zpravidla označovaný zkratkou KID). Neregulované fondy tyto dokumenty nemají

  1. Neregulované fondy musí vždy uvádět, že se jedná o společnost dle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech.

Poplatky a náklady

Většina FKI si standardně na počátku strhává ze zaslané investice vstupní poplatek, zpravidla to bývají 3 %, v některých případech třeba i 5 %. Vstupní poplatek ve většině případů slouží jako náklad na distribuci, tedy bývá vyplácen distributorům jako pobídka (provize). Maximální výše vstupního poplatku je limitována statutem, zprostředkovatel ale může poskytnout investorovi slevu na úkor své provize.

Mnohem důležitější ale u FKI fondů bývají výstupní poplatky; právě v tom se od běžných fondů nabízených v bankách zásadně liší. Mnoho FKI fondů realizuje dlouhodobé investice (typicky nemovitostní fondy, developerské fondy, private equity fondy...), stojí tedy pouze o dlouhodobější kapitál. Proto si po určitou dobu od zainvestování (zpravidla tři až pět let let) účtují takzvaný výstupní poplatek, řádově to bývá kolem pěti až deseti procent, někdy ale i padesát. Je tedy velmi důležité dodržet minimální doporučený časový horizont investice a pohlídat si tuto lhůtu, abyste při zpětném odkupu nemuseli platit výstupní poplatek.

Přehled všech poplatků a nákladů na správu fondu dohledáte vždy v klíčových informacích pro investory (dokument KID), kde je zároveň vyčíslen dopad nákladů na hodnotu investice v čase. Detaily nákladů je dobré prostudovat ve statutu fondu, v části věnující se poplatkům a nákladům. Zde najdete podrobně rozepsané, co stojí administrace fondu, jaké náklady jsou účtovány za obhospodařování fondu, jaké náklady si účtuje depozitář a tak dále.

Participace na výnosech

Mnoho FKI fondů aplikuje vedle standardních poplatků také určitou výkonnostní odměnu pro zakladatele či obhospodařovatele fondu, například 20 % ze zisku, nebo třeba 30 % z výnosu nad 6 % ročně a podobně. Někdy je výkonnostní odměna uvedena mezi poplatky na úrovni fondu, jindy je aplikována formou rozdělení výnosů do více tříd akcií. Takto to například řešíme v našem multi-fondu Otakar složeném z cca 20 FKI fondů, kde je odměna ve výši 12 % ze zisku připisována do jiné třídy akcií a investorům je připisováno 88 % ze zisku.

Je tedy vždy důležité také nastudovat, jaké třídy investičních akcií fond vydává a jakým způsobem se podílí na výnosech. Vše opět najdete ve statutu fondu.

Některé FKI fondy dokonce vydávají prioritní investiční akcie, které mají zpravidla nastaven určitý minimální roční výnos bez ohledu na hospodářské výsledky fondu, který je garantován kapitálem v jiné třídě akcií zakladatele. Zároveň pak ale většinou bývá výnos těchto prioritních investičních akcií shora omezen. Tuto konstrukci například používá většina developerských fondů jako Spilberk, Domoplan, Bidli, Nemomax, ČSNF, Vihorev a další.

Omezená likvidita

Jelikož většina FKI fondů investuje do nelikvidních aktiv (opět typicky nemovitostní fondy, developerské fondy, private equity fondy a jiné), nemohou investorům jednoduše garantovat dostatečnou likviditu. Mívají proto dle statutu delší dobu na vypořádání zpětných odkupů, zpravidla to bývá šest měsíců, v některých případech třeba i dva roky. Nevýhoda je, že po tuto dobu se už investice nezhodnocuje.

Otestuje se: kdo je kvalifikovaný invesotor?

Některé fondy to řeší trochu jinak a vyžadují předem avízo o zpětném odkupu. Například nemovitostní fond Accolade Industrial vyžaduje avízo o zpětném odkupu jeden rok dopředu.

Řada fondů také po určitou dobu od vzniku fondu neumožňuje zpětné odkupy vůbec. Bývá to většinou tři až čtyři roky. A některé fondy jsou konstruovány jako uzavřené na dobu určitou, nejčastěji to bývá deset let. Mají počáteční upisovací období, kdy je možné do fondu investovat, posléze je fond pro další investory uzavřen a vybírat kapitál je možné až na konci investičního období. Takto funguje zejména venture kapitál a jiné private equity fondy, například fondy Jet Investments.

Konkrétní detaily rovněž vždy dohledáte ve statutu příslušného fondu, v části věnující se zpětným odkupům investičních akcií. Obecně bychom mohli říct, že právě v likviditě tkví největší úskalí většiny FKI fondů, proto do nich můžete investovat jen kapitál, který si můžete dovolit delší dobu oželet. Vedle toho musíte mít vždy dostatek jiných likvidních prostředků.

Kam dál? Investice na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
50
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Jan Traxler

Jan Traxler

Privátní investiční poradce a partner Long Capital. Založil investiční fond Otakar. Je odborným garantem portálů Nemovitostní-fondy.cz a FKI-fondy.cz. Investičnímu poradenství se aktivně věnuje od roku... Více

Související témata

akciefondy kvalifikovaných investorůinvesticeinvestiční univerzitaKdo hýbe miliardamiMiliardy v pohybunemovitosti
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo