Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Pád do chudoby očima expertů. Jak zmírnit drtivý dopad na domácnosti?

Adam Štěpánek
Adam Štěpánek | 17. 6. 2022 | 18 komentářů | 10 173
anketachudobainflaceočima expertůzadlužení domácností

Covid, energetická krize, válka, pádivá inflace. Drtivý dopad na ekonomiku Česka se čím dál víc propisuje do hospodaření domácností. Jejich počet s příjmem pod hranicí chudoby vzrostl z devíti procent koncem loňského roku na současných 16. A podle všeho bude velmi brzy ještě hůř. Jak účinně bojovat s hrozbou chudoby? A je toho vláda schopná?

Pád do chudoby očima expertů. Jak zmírnit drtivý dopad na domácnosti?

Už třetina českých domácností se pohybuje kolem hranice chudoby. (ilustrační foto)

Zdroj: Savvapanf Photo / Shutterstock.com

„Každý nákup jídla pro mou rodinu roztočí sociální úzkosti. Neumím si představit, jak to masivní zdražování zvládají chudí lidé, nízkopříjmové domácnosti, senioři, sólo rodiče i další, kteří už nemají kde brát. Česko je taková verze Survival reality show,“ napsala na Twitter známá česká levicová novinářka Apolena Rychlíková. Na sociální síti tím vyvolala hodně emotivní debatu, která místy přecházela až ve vulgární urážení (třeba i ze strany jednoho bývalého premiéra).

Jistě, hlavně na konci svého sdělení si autorka asi „trochu zapřeháněla“ a celkově se lidé v Česku mají určitě lépe než v naprosté většině zemí světa (a jak někdo trefně poznamenal, skutečná „Survival reality show“ se teď hraje třeba v Mariupolu), pravdou ovšem je, že rodin, které teď řeší každý sebemenší výdaj a často se dokonce propadají do minusu, je stále víc.

Jak vyplývá z dat z konce června v rámci projektu Život k nezaplacení, na němž spolupracují Český rozhlas a PAQ Research, počet domácností pod hranicí příjmové chudoby už vzrostl na 16 procent. Dalších 16 procent českých domácností má nízké příjmy a úspory, které jim vydrží maximálně na jeden měsíc. To už je třetina z celkového počtu domácností.

To bylo před téměř dvěma měsíci. Od té doby znovu stoupla inflace, která podle odhadů některých expertů už do konce roku meziročně neklesne pod 15 procent. Dá se tak očekávat, že počet domácností pod hranicí chudoby bude dál rychle přibývat.

Vývoj meziroční inflace v České republice

Jedním z kroků vlády v boji s chudobou je tolik diskutovaný jednorázový příspěvek ve výši 5 000 korun na každé dítě do osmnáctých narozenin pro rodiny s hrubým příjmem do jednoho milionu korun za rok, který v tomto týdnu schválili poslanci.

Otázkou je, zda to bude mít dostatečný efekt, jestli by vláda neměla pomáhat jinak (nebo zda vůbec) a jestli vlastně vůbec existují účinné nástroje na boj s chudobou. Expertům jsme proto položili tři otázky:

Bude počet Čechů pod hranicí chudoby v příštích měsících přibývat stále rychlejším tempem? Jak tomu případně zabránit? A dělá podle vás vláda v tomto směru pro ohrožené lidi dostatek?

Marian Jurečka

ministr práce a sociálních věcí

Marian Jurečka
-106
+
-

V současnosti doznívají dopady covidové epidemie, a přitom rekordně rostou ceny energií, které zdražují i další komodity, hlavně potraviny. Špatné hospodaření předchozí vlády současně limituje výdajové možnosti státního rozpočtu. Proto přicházíme s programy, jejichž prostřednictvím cíleně pomáháme nejohroženějším skupinám obyvatel. Jimi jsou senioři, zejména samostatně žijící, rodiny s dětmi, zejména pak samoživitelky a samoživitelé, dále zdravotně postižení. Právě k nim míří záchranná ruka státu.

Každá pomoc něco stojí, musíme se proto chovat rozpočtově odpovědně a dál neroztáčet kolo inflace. Není rozumným krokem rozdávat peníze všem, jednou totiž všechno budeme muset splatit i s úroky.

Učinili jsme řadu důležitých kroků a o dalších jednáme. Od dubna vláda zvýšila životní a existenční minimum o deset procent, řada sociálních dávek se tím navýšila a přibylo také příjemců. Ministerstvo práce a sociálních věcí intenzivně pracuje na zpřístupnění dávek i jinými způsoby. Příspěvek na bydlení byl upraven a navýšen tak, aby pomohl těm, kteří v rodinných rozpočtech nemají rezervy na vysoké faktury za energie. Dnes jeho výše průměrně dosahuje 4 200 Kč měsíčně a díky naší novele by lidé nemuseli žádat každý rok znovu a následně každé tři měsíce prokazovat příjmy i náklady na bydlení. Směřujeme k viditelnému zjednodušení administrativy a také digitalizaci, nejen u této dávky, aby lidé vůbec nemuseli na úřad. To ušetří peníze i případný ostych…

Důležitou pomocí je také jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5 000 korun, který cílí především na rodiny s nižšími příjmy. Důchodci letos dostanou přidáno celkem třikrát, aktuálně připravujeme balíček pomoci pro zdravotně znevýhodněné, chystáme další programy pomoci.

Není dobré podléhat populistickému běsnění opozice. Pomáháme těm, kteří se bez pomoci neobejdou.

Daniel Hůle

vedoucí programu Dluhové poradenství, Člověk v tísni

Daniel Hůle
+55
+
-

Češi chudnou. Podíl lidí nacházejících se pod hladinou příjmové chudoby se s velkou pravděpodobností bude v příštích měsících zvyšovat. Jak rychle, to závisí na schopnosti naší vlády. S ohledem na to, že v posledních měsících se vláda spíše snaží pomoci střední třídě, svým voličům a na chudé zapomíná, se obávám spíše horšího scénáře. Hodně energie teď padlo na „fialovné“, tedy kapesné pro bohatší. Zvyšování rodičovské také pomůže především bohatším rodičům. Místo rychlé a razantní změny příspěvku na bydlení, valorizace stropu tohoto příspěvku v důsledku extrémního nárůstu cen energií, nebo valorizace životního minima, tak vláda ztrácí čas.

Velkým problémem v příštích měsících budou vyúčtování záloh na energie. Od podzimu totiž rostou ceny energií, ale zálohy nebyly často v důsledku tempa tohoto růstu upraveny. Stále častěji nám volají lidé, že nevědí, jak uhradit třeba osm či deset tisíc na nedoplatcích, přičemž energetické firmy jim nechtějí umožnit splátkový kalendář. To ve výsledku může akcelerovat exekuce. Vláda také dlouho slibuje sníženou cenu základní energetické spotřeby, ale detaily neznáme. Paradoxně by tak spíš mohl pomoci bankovní sektor, kdyby banky poskytovaly půjčky na tyto nedoplatky. Samozřejmě po řádném posouzení úvěruschopnosti klienta.

Odborníci, se kterými jsem v pravidelném kontaktu, se shodují, že vláda ztrácí dech. Na můj vkus hodně brzy. Původní očekávání zůstávají spíše nenaplněna.

Denisa Rohanová

prezidentka České asociace povinných

Denisa Rohanová
+88
+
-

Bude, bohužel ano a možná si ten nárůst dnes ještě nedovedeme představit. Jako Česká asociace povinných jsme už na podzim loňského roku upozorňovali, že lidí na hranici chudoby bude přibývat, ale nikdo z nás neočekával, že se ohroženou skupinou stane, kvůli drastickému zdražování cen energií, paliv a potravin, i střední třída.

Vláda zatím s žádnými plány, které by tento boj zvládly, nepřišla. Ty, které představila, jsou jen kapkou v moři a moc nepomohou ani občanům, ani firmám. Vývoj inflace, cen energií a zdražování potravin se dotýká každého a osobně si myslím, že zrušení silniční daně, biosložky v palivech, či pět tisíc korun pro rodiny s dětmi není řešením, které by občanům naší země nějak výrazně pomohlo ve zvládnutí jedné z nejhorších ekonomických situací od roku 1989. V každém případě by se stát měl zaměřit na strategické suroviny, jakými jsou voda, plyn, elektřina a pohonné hmoty, včetně diverzifikace rizik. Zde by měla probíhat regulace a ne bezprecedentní vydělávání na úkor občanů a firem.

Je nutné nastavit efektivně životní a existenční minimum, například i s ohledem na minimální mzdu z toho důvodu, aby lidé neztráceli motivaci pracovat. Vláda tu má být pro naše občany a mělo by být její prioritou, aby zmírnila ekonomické dopady současné situace tak, aby zde každý člověk mohl důstojně žít.

Štěpán Křeček

hlavní ekonom BH Securities

Štěpán Křeček
+45
+
-

Inflační očekávání lidí se už změnila. To se projevuje například tím, že lidé dál nakupují v obchodech a akceptují vysoké ceny. Obávají se, že budoucnost přinese další zdražování, a tak na nic nečekají. Obchodníci proto mohou mít pocit, že jim zdražování prošlo a mohou dále zdražovat. Nicméně tato situace dojde do bodu zlomu, kdy lidé už budou mít nakoupeno vše, co plánovali, a přestanou akceptovat vysoké ceny. Tím se zadrhne spotřeba a ekonomika se propadne.

Vzniklá stagnace/recese bude nepříjemná, ale v zásadě se jedná o jedinou skutečnou možnost, jak řešit současnou situaci. Samozřejmě také preferuji ekonomický růst, nicméně poklesy mají v ekonomice důležitou roli a čas od času jimi musíme projít, abychom mohli nastartovat další růst. Naše snahy oddalovat ekonomický cyklus nás stejně nakonec dřív či později doběhnou.

Bohužel to bude doprovázeno růstem počtu Čechů, kteří se propadnou do chudoby. Těm samozřejmě musíme pomoci přečkat tuto tragickou situaci. Na druhou stranu se musíme vyvarovat plošných opatření, která pomáhají jen krátkodobě a z dlouhodobějšího pohledu dál roztáčí inflační spirálu. Plošná opatření neřeší situaci, jen oddalují bolestivé dopady do budoucna. Navíc vedou k obřímu nárůstu dluhu, který se začíná úročit stále vyššími úrokovými sazbami.

Lucie Coufalová

odborná asistentka na ESF MU se specializací na zahraniční obchod, ekonomické sankce, ekonomickou historii

Lucie Coufalová
+12
+
-

Vzhledem k tomu, že hranice chudoby je upravována o inflaci, a ne všechny příjmy rostou stejným tempem jako cenová hladina, je logické, že se čím dál víc lidí ocitá pod touto hranicí. Určitý pokles životní úrovně čeká téměř všechny, ale většina lidí ho ustojí.

Hospodářský růst z minulých let byl z velké části na dluh. Nikdo nechtěl brzdit tak velkou party – centrální banka ani předchozí vlády. Teď musíme nést následky. V minulosti přijaté masivní snížení daní při současném nárůstu vládních výdajů a předvolební slib současné vlády, že bude konsolidovat veřejné finance, nedávají moc velký prostor pro vládní pomoc. Ta by měla jít výhradně těm, kteří si nemohou pomoci sami a nebudou mít na jídlo nebo na topení, ale určitě by neměla cílit na kompenzaci poklesu životní úrovně většiny obyvatel. Opatření by tak v žádném případě neměla být plošná, protože jakákoliv pomoc je proinflační a snížení inflace by mělo být prioritou. Vláda by se také měla vyvarovat dalších kroků jdoucích proti politice centrální banky jako snižování daní nebo plošné balíčky.

Cílem by mělo být krotit inflaci co možná nejrychleji, a ne ještě přikládat do kotle. O čím víc lidí se bude stát starat, tím to bude dražší. Proto je jakoukoliv podporu potřeba zacílit na ty, kteří mohou mít opravdové existenční problémy a vláda by to také měla komunikovat lidem. Měla by dát najevo, že má jasnou vizi, jak problém řešit. Zatím to tak nevypadá.

Vít Hradil

hlavní ekonom Cyrrus

Vít Hradil
+33
+
-

Počet Čechů ohrožených chudobou zaručeně poroste, ovšem s pojmem chudoba se v poslední době operuje na můj vkus příliš uvolněně. Reálně se existenční potíže mohou týkat zhruba dvaceti procent obyvatelstva. Ten zbytek sice také zchudne, ale skutečné chudobě zůstane na hony vzdálen.

Naše kupní síla se nevyhnutelně sníží, podle mého odhadu zhruba někam na úroveň roku 2018. To je pochopitelně nepříjemné a součástí lidské přirozenosti je chtít se mít každý další rok lépe, ale buďme trochu pragmatičtí. Ani v roce 2018 jsme nebyli „chudá“ země, kam by zbytek světa z lítosti posílal humanitární pomoc. Jedná se navíc o důsledek dvou let pandemie následované válkou, což je historicky tak nebývalá smůla, že pokud z ní vyvázneme návratem v úrovni blahobytu o čtyři roky nazpět, můžeme si gratulovat.

Pokud si nechceme inflaci v ekonomice zabetonovat na další roky, musí vláda odolat voláním po „kompenzacích“ všeho všem a mířit jen na potřebné, i když ji to bude stát politické body. Musí posilovat záchranné sítě v podobě existenčního a životního minima či příspěvku na bydlení a to jak pokud jde o jejich výši, tak i administrativní jednoduchost a dostupnost informací. Vhodné by bylo i umožnění překlápění nevyčerpané slevy na poplatníka do bonusu či zvýhodnění částečných úvazků oproti stávajícímu stavu.

Hlavně už prosím žádné další slevy na litr benzinu. Má snad někdo pocit, že člověka v největší nouzi poznáte podle toho, že nejvíce tankuje?

Alena Šafrová Drášilová

Autorka knih Základy úspěšného podnikání, lektorka a odborná asistentka na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity

Alena Šafrová Drášilová
+13
+
-

Hranice chudoby je docela složitý statistický koncept, takže bychom se měli spíš ptát, jestli bude přibývat lidí, kteří budou mít problémy hradit své základní životní výdaje. Nepochybně bude a rozhodně rychleji než v předchozích měsících. Vláda nemá kouzelný čudlík na vypnutí inflace. Nemá ho ani centrální banka.

Inflace se tvoří několik let a poměrně dlouho trvá, než se vrátí do normálu. Zvlášť, když se přidají externí zesilovače jako válka nebo narušené logistické řetězce. Stát má především povinnost postarat se o nejzranitelnější skupiny – nízkopříjmové rodiny, samoživitele, nemocné a jinak znevýhodněné, osamělé seniory. Na aktuální situaci se nemohli připravit a už se nemají kam uskromnit. Do složité situace se ale pravděpodobně brzy dostane i takzvaná nižší střední třída. Především lidé, kteří si v předchozích letech optimisticky nastavili výdaje „na hranu“ a nemají dostatečné rezervy. Nárazový růst nákladů na bydlení, dopravu, energie i potraviny povede k razantnímu snížení životní úrovně v této skupině. Ze strany vlády by bylo fér co nejdříve říct, že o tuto skupinu se stát starat nemá a nebude.

Na místě je určitě zvýšení limitů pro sociální dávky i jejich výše minimálně o inflaci. Dalším opatřením by měla být deregulace pracovního trhu. Velmi nízká nezaměstnanost vede ke zvyšování mezd, a to pak následně dál roztáčí inflační spirálu.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank

Lukáš Kovanda
+37
+
-

Češi patří k národům nejméně ohroženým chudobou nejen v EU, jak plyne z dat Eurostatu, ale dokonce na světě. Během pandemie je ale politici rozmazlili, takže nyní si každý nárokuje kdeco. Lidé nadávají, jak se mají špatně, přitom třeba zájem o zahraniční dovolené je historicky rekordní. Míra nezaměstnanosti je zase dlouhodobě nejnižší v EU.

Anketa

Kdo má nejlepší názor?

Fialova vláda ale i tak musí jednat aktivněji. Součástí jejích kroků by měla být intenzivní vnímavá komunikace směrem k sociálně nejzranitelnějším. Důležité jsou také symboly. Vláda by je neměla podceňovat. Stojí proti ní poměrně zdatná a „sehraná“ opozice, jež s marketingem a médii umí dobře a aktivně pracovat. Takže pokud se například v poslanecké kantýně servírují jídla za cenu výrazně pod běžným průměrem, vláda musí počítat s tím, že to média „rozmáznou“. Jen se slovy a marketingem ale vláda ani tak nevystačí. Musí rozhodněji přejít k činům.

Teď by měla udělat tři věci. Zaprvé, sestavit tří- a desetiletý plán rozpočtových úspor, v řádu stovek miliard. Takové úspory ostatně slibovala před volbami. Zadruhé, díky úsporám ulevit lidem plošně od inflace trvalým snížením daní a zatřetí, navýšením sociální podpory 25 procentům nejpotřebnějších. Není třeba, aby zmíněné rozpočtové úspory a škrty uskutečňovala hned teď. Ani to není prakticky možné. Proto právě ony víceleté plány. Už ty ale ratingové agentury uklidní. Pokud ulevovat plošně, pak jedině trvale, na základě právě realistického plánu úspor a škrtů.

Dokáže-li vláda v rámci víceletého plánu seškrtat stovky miliard, jak její strany slibovaly před volbami, pak ve spojení s budoucím ekonomickým růstem je realistické navýšení zacílených podpor. Ty též slibovala. Neví-li si rady se zacílením a postupným seškrtáním stovek miliard, neměla to slibovat.

Ivo Mareš

specialista na sociální problematiku a kandidát na prezidenta ČR

Ivo Mareš
+8
+
-

Počet Čechů pod hranicí chudoby přibývat bude. Vysoké ceny energií, potravin i pohonných hmot dopadají už nejen na ty nejohroženější. Nejhůř jsou na tom osaměle žijící senioři a rodiče samoživitelé, ale chudobou je dnes ohrožena i střední třída. Sociální služby neustále hlásí rostoucí zájem o potravinovou pomoc i nebývale vysoké počty lidí, kteří to bez pomoci nezvládnou.

Možností, jak tomu zabránit, je mnoho. Například podpořit všechny rodiče, kteří pobírají příspěvek na dítě, včetně dětí starších 18 let, dále třeba valorizovat důchody. Variantou je i vytvoření sociálního tarifu na energie pro nejohroženější skupiny obyvatel. Stát může vytvořit takzvaného státního obchodníka s elektřinou. To je model, kdy od výrobců nakupuje část elektřiny mimo burzu a tu pak prodává koncovým spotřebitelům levněji. Každý výrobce se může sám rozhodnout, jestli prodá elektřinu na burze, nebo mimo ni. Mezi další možnosti patří zjednodušení poskytování příspěvku na bydlení a jeho aktivní nabízení. Nebo třeba umožnění levně využívat veřejnou dopravu, to znamená na přechodnou dobu zlevnit měsíční jízdenku na MHD, vlaky a autobusy. Pro seniory a studenty na přechodnou dobu úplně zdarma.

Od vlády zatím slyšíme jen sliby, ale ve skutečnosti přešlapuje a zatím neudělala nic, co by těm nejohroženějším reálně pomohlo.

Zdeněk Říha

expert na ekonomiku dopravy, Vysoká škola ekonomie a managementu

Zdeněk Říha
+35
+
-

Nepochybně hrozí, že současná situace bude mít devastující dopad na střední příjmovou třídu, které hrozí významné zvýšení nákladů spojených s bydlením a dopravou. Ideální řešení se pak musí zaměřit na příčinu – tedy zrušit nebezpečný experiment s názvem Green Deal, to samé udělat s emisními povolenkami, nebát se jaderné energie, zvýšit nabídku elektřiny na trhu klidně i za pomoci uhlí, stabilizovat státní rozpočet. Nebude to jednoduché, ale je to možné, pokud Evropská unie dostane rozum.

Obávám se ale, že půjdeme jinou cestou, a to vymýšlením nejrůznějších sociálních dávek, respektive speciálními dávkami tu důchodcům, jindy dětem (někdo už vyhlásil, že by se taková dávka měla vyplácet každý měsíc), regulací cen, respektive jejich zastropováním, tedy že budeme léčit nikoli příčinu, ale následek.

To lze samozřejmě krátkodobě dělat, dlouhodobě to ale není udržitelné a k ničemu to nevede. Kromě zvýšení pravděpodobnosti, že budou politici, kteří taková řešení prosazují, v dalších volbách znovu zvoleni.

Pavel Bors

finanční a personální ředitel - Norma,k.s.

Pavel Bors
+10
+
-

Je logické, že při reálném poklesu příjmů domácností bude přibývat počet Ćechů pod hranicí chudoby. Při této výši inflace tomu úplně zabránit nejde, pokud se vláda nezačne chovat babišovsky a nezačne přihazovat plošnou podporu ve stylu miliarda sem, miliarda tam. Nicméně i pokud se chce vyhnout plošným dávkách typu 5 000 korun na dítě, nástroje má, ať už valorizací minimální mzdy, životního minima, penzí, či zvýšení hranice sociálních dávek.

Kvůli velmi špatné mediální komunikaci vlády bohužel nevíme, zda něco reálného pro ohrožené lidi dělá. Vláda si musí uvědomit, že slovy „něco připravujeme“ celkovou situaci neuklidní.

Ale abych jen nekritizoval, za současnou inflační spirálu tato vládní koalice nemůže. Kromě dovezené inflace (tržní ceny energií, válka na Ukrajině) nesmíme zapomenout na Babišovu covidově nesmyslnou a neadresnou rozhazovačnost, která k této – pro velký počet lidí velmi těžké – situaci výrazně napomohla. A bez přehodnocení rozpočtového chování samotných lidí to také nepůjde zvládnout.

Kam dál? Ankety Očima expertů na Finmagu:

Finmag na léto

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsem mizerný makléř,“ řekl Adéle Vopěnkové Prokop Svoboda. A tak místo aby prodával domy sám, vybudoval realitní kancelář, kde to ostatní dělají za něj. A výborně.

FIN. Dominik Stroukal dodá investorům naději po propadu trhů • V kanceláři šéfky České spořitelny • V hlavě lovce jednorožců Andreje Kisky ml. • Jakub Žofčák o byznysu s deskovými hrami • Robert Vlach o creator economy a podnikání s obsahem

MAG. Parkování zdarma je lidské právo. Co z pravičáka dělá soudruha • Nejbližší moře? Pět hodin jízdy. Se správným bourákem. Na ropu • Jako umami. V restauraci Jana Knedly umějí moderně míchat chuti i v české klasice • Kardiochirurg. Srdcař. A překvapivě dobrý spisovatel Josef Veselka

Autor článku

Adam Štěpánek

Adam Štěpánek

Editor Finmag.cz. Začínal ve sportovních redakcích, poté se přeorientoval na byznys a jako redaktor a posléze editor působil na webech týdeníků Euro a Hrot. Zajímá se o zahraniční politiku a rád se nervuje u sledování svých oblíbených sportovních týmů, ať už ze světa fotbalu (i amerického) či basketbalu.