Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis  

Do penze později? Růst důchodového věku očima expertů

Jiří Hovorka
Jiří Hovorka | 21. 10. 2022 | 1 komentář | 129 391
anketaDůchoddůchodová reformadůchodový věkdůchodyočima expertů

Zákon teď uvádí, že Češi do starobního důchodu budou chodit nejpozději v 65 letech. Marian Jurečka říká, že to není udržitelné, že na to Česko nebude mít. Co na to jeho poradci nebo zástupkyně seniorů?

Do penze později? Růst důchodového věku očima expertů

Zdroj: Shutterstock

Důchodový věk by měl v příštím desetiletí začít růst nad současný strop 65 let. Bez toho nebudou české penze udržitelné. To minulý týden Seznam zprávám řekl Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí.

Dodal, že jeho vláda na sebe toto rozhodnutí ještě brát nemusí, že to bude na vládě příští. To nejhorší nás totiž čeká po roce 2030, kdy začne důchodců výrazně přibývat a lidí v produktivním věku, kteří na důchody přispívají nejvíc, naopak ubyde.

Starobních důchodců je v Česku 2,363 milionu (podle dat ČSSZ k půlce roku 2022) a do důchodu se těší i podstatná část lidí mladších. Často platí, že čím dřív, tím líp. Není tedy divu, že se současné vládě do posouvání důchodového věku nechce, i když je podle Jurečky přesvědčená, že to je věc nutná. Politické body na zvyšování důchodového věku spíš ztratíte.

Není taky překvapivé, že se proti Jurečkovi okamžitě vymezil odborový předák a kandidát na prezidenta Josef Středula. „Neakceptovatelné. Lidé si zaslouží důstojný důchod,“ soptil na twitteru.

Výpočet důchodového věku

+

Další kalkulačky

Než to necháme okomentovat experty, připomeňme současný stav.

Důchodový věk každoročně roste podle předem schválených pravidel. Postupně vše směřuje k tomu, že se věk pro nástup do řádného starobního důchodu sjednotí pro muže a ženy na 65 letech. Už teď je stejný důchodový věk pro muže a bezdětné ženy (poprvé se to týkalo lidí narozených v roce 1957), konkrétně je to letos 63 let a 10 měsíců. U mužů a bezdětných žen teď důchodový věk každým rokem roste o dva měsíce. Následující ročníky 1959 tak do důchodu jdou v 64 letech.

Ženám s dětmi důchodový věk roste rychleji: každý rok o šest měsíců. Je to proto, aby došlo ke zmíněnému sjednocení – jejich důchodový věk je totiž zatím stále nižší. Ženy s jedním dítětem, které letos dosáhnou věku odchodu do penze, jsou ročník 1959 a jejich důchodový věk je 63 let a 2 měsíce. U žen s dvěma dětmi je letos důchodový věk 62 let a 2 měsíce, s třemi a čtyřmi dětmi je to 61 let a 2 měsíce a s pěti a více dětmi 60 let a 2 měsíce.

Ke sjednocení důchodového věku na současném stropu ve výši 65 let začne docházet od roku 2030. Až do 65 let věku si budou muset jako první počkat muži, bezdětné ženy a ženy s jedním dítětem s ročníkem narození 1965. Žen se dvěma dětmi se to bude týkat od ročníku narození 1966, se třemi a čtyřmi dětmi od ročníku 1969 a všech dalších od ročníku 1971.

Ale teď už otázky na experty: Souhlasíte, že by se důchodový věk měl zvyšovat? A máme případně rozhodnutí o zvýšení ještě odkládat až před rok 2030? Vidíte nějakou jinou alternativu ke zvyšování důchodového věku, jak výrazně pomoci udržitelnosti důchodového systému? Máme práci i pro lidi nad 65 let? Neskončí případné zvýšení důchodového věku jen větším počtem odchodů do předčasného důchodu? A pomůže udržitelnosti výrazně, když se důchodový věk zvýší třeba o dva roky na 67 let?

Štěpán Jurajda

ekonom CERGE EI, člen poradního týmu Mariana Jurečky k důchodové reformě

Štěpán Jurajda
-690
+
-

Pomalé zvyšování důchodového věku nad 65 let v delším časovém výhledu považuji za nezbytné z pohledu udržitelnosti důchodového systému. Takové rozhodnutí by podle mého soudu mělo padnout co nejdřív, protože ovlivňuje očekávání a tedy chování pracujících už dnes a zároveň by pomohlo s tím, jak ČR vnímají finanční trhy. Pokud nebudeme mít jasnou strategii udržitelnosti veřejných financí, zdraží se nám náklady dluhové služby už teď, což ještě sníží udržitelnost důchodů.

Výrazně by s danou situací pomohla úprava daní, především majetkových a daní z příjmů na úroveň celkové zátěže, na které jsme byli před několika málo roky. Jsou i další kroky v oblasti nastavení důchodového systému, které s jeho udržitelností mohou pomoci, ať už dostupnost předškolní péče, která by napomohla dřívejším návratům rodičů na trh práce nebo úpravy nastavení předčasných důchodů, ale tyto doplňkové a důležité kroky nemění potřebu nastavit očekávání ohledně trajektorie věku odchodu do důchodu.

Lenka Desatová

předsedkyně Rady seniorů ČR

Lenka Desatová
+895
+
-

V první řadě bych si dovolila uvést několik dat, s nimiž se nepracuje. Pravděpodobně se všichni domnívají, že jde pouze o ojedinělý jev a že se situace vrátí. Nicméně nyní klesá počet příjemců starobních penzí. Za poslední dva roky konkrétně o zhruba 51 tisíc lidí. I z těchto dat je patrné, že demografické prognózy přesné nebudou. Další věcí je, že věk dožití, o němž pan ministr mluvil, se vskutku prodlužoval, avšak pouze do roku 2019, od roku 2020 začal naopak klesat (k obojímu došlo kvůli covidu a zvýšené úmrtnosti – poznámka redakce). Navíc věk, kdy je člověk schopen fungovat bez větších zdravotních omezení a bariér, ani zdaleka nedosahuje 65 let.

Souhlasíme s tím, že ve stávající podobě je důchodový systém dlouhodobě neudržitelný, je ale třeba se zaměřit i na jeho financování. Ten náš je téměř z 99 % financován výnosy ze sociálního pojištění, což je rarita. Analýza OECD jasně uvádí, že je třeba více zapojit daňové výnosy. Velmi málo do systému, oproti okolním zemím, přispívají i OSVČ. Na to ale politici napříč politickým spektrem neslyší.

Také je třeba myslet na to, jak jsou senioři přijímáni na trhu práce. Každý, kdo má trochu povědomí o ekonomických cyklech ví, že se neúprosně střídají období růstu a období recese a je třeba přemýšlet, co budu s nadbytečnou pracovní silou dělat v době recese. Ostatně v Norsku o tom vědí své. V důsledku ekonomické krize a vysoké nezaměstnanosti seniorů byli dokonce nuceni zcela přeměnit systém předčasných důchodů.

David Klimeš

komentátor Aktuálně.cz a Českého rozhlasu Plus

David Klimeš
-199
+
-

Diskuze o prodlužování věku pro odchod do důchodu příkladně ukazuje bídu tuzemské sociální a ekonomické politiky. V roce 2011 zrušila vláda Petra Nečase strop pro důchodový věk a nahradila ho automatickým vzorečkem, aby se nutný věk postupně zvyšoval. To bylo vzhledem ke stárnutí populace, prodlužujícímu se produktivnímu věku i očekávanému demografickému tlaku na důchodový systém správné. Ale také velmi politicky nepopulární.

Takže další vláda Bohuslava Sobotky v roce 2016 zas strop zavedla, a to na 65 letech. Pro zastropování tehdy byli jednotně i koaliční lidovci. Jenže tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka se mezitím stal reformním ministrem práce ve vládě Petra Fialy a tak pro změnu zas navrhuje prolomení stropů...

Toto politické kolotočářství je tristní. Přitom je zřejmé, co potřebujeme. Prodlužování věku (a doby pojištění) pro odchod do důchodu je nevyhnutelné, musí být ale doprovázeno sociální i ekonomickou jistotou. Pracující senioři potřebují rozvinutou „stříbrnou ekonomiku“, tedy dost pracovních příležitostí a pobídky k částečným úvazkům. Zároveň je nutné výrazně bonifikovat pozdější odchod do důchodu. Průměrný i minimální důchod by pak za to stát měl garantovat slušným procentním poměrem k průměrné mzdě, který stačí na důstojný život v penzi.

Samotné posouvání stropu je tedy nezbytné, ale je to jen jeden dílek z mozaiky penzijní reformy, kde vše do sebe musí dobře zapadat, jinak to veřejnost nepřijme.

Martin Potůček

sociolog, bývalý předseda důchodové komise

Martin Potůček
+127
+
-

Důchodový věk je pouze jedním z parametrů důchodového systému, který je nutno posuzovat spolu s dalšími podmínkami výpočtu důchodu, jako je délka účasti na důchodovém pojištění, malusy za předčasný odchod do důchodu nebo bonusy za pracovní aktivitu i po odchodu do důchodu. Zároveň je nezbytné hledat v rozpočtu nové příjmy oslabením přemrštěné dotace třetího pilíře či prostřednictvím změn daňového systému.

Dosavadní příprava důchodové reformy připomíná ženu inspektora Colomba ze slavného amerického seriálu: ví se, že existuje, ale nikdo ji zatím neviděl. Za největší slabinu dosavadního působení vlády v této oblasti proto považuji způsob postupné přípravy změn důchodového systému v pořadí od úzké skupiny poradců na MPSV k vedení MPSV, posléze ke koalici, pak k opozici, a nakonec do parlamentu. To je komunikačně nemotorné, vede to k enormní ztrátě relevantních poznatků a zúžení prostoru pro dorozumění, a tím se zvyšuje riziko nedosažení původních záměrů vládního prohlášení. Ztrácíme zbytečně čas, bohužel nikoli poprvé v novodobé historii.

Spekulace o možném zvýšení důchodového věku jako jednoho z parametrů veřejného důchodového pojištění je proto jen špičkou ledovce, na který, obávám se, nakonec narazí Titanic záměru vládního prohlášení „připravit návrh penzijní reformy, která bude postavena na celospolečenském konsenzu, který zajistí dlouhodobou perspektivu“, a to do konce roku 2023.

Filip Pertold

ekonom CERGE-EI, člen poradního týmu Mariana Jurečky k důchodové reformě

Filip Pertold
-203
+
-

Pokud nebudeme dělat nic, tak se bude důchodový účet a spolu s ním i státní rozpočet postupně propadat do deficitu 5 % HDP a to jenom díky demografickému vývoji, kdy v důchodu budou silné populační ročníky a na trhu práce ty slabé. V současné chvíli bychom tedy neměli deficit státních financí 6 % HDP, ale 11. To by bylo udržitelné jen velmi krátkou dobu a brzy bychom padli do fiskální a měnové krize s prudce oslabující měnou. Skoková fiskální restrikce by způsobila recesi a společensko-ekonomický rozvrat.

Anketa

Kdo má váš hlas?

Něco je tedy třeba dělat a postupné a pozvolné posouvání důchodového věku je jedna z cest, jak se částečně vyhnout nejhorším scénářům. Od roku 1996 se důchodový věk postupně zvyšuje a do roku 2030 se prodlouží u mužů i žen o pět až deset let (na věk 65 let), aniž to způsobilo nějaká významné problémy na trhu práce. Až do dnešní doby se důchodový systém nedostal do průblémů díky postupnému přílivu zahraniční pracovní síly, která zatím nevstoupila do důchodu.

Pokud tedy v budoucnu chceme, aby důchody plnily roli zabezpečení na dožití, bude se muset nejen posouvat důchodový věk, ale i příjmy důchodového systému a to jak z veřejných, tak i ze soukromých zdrojů. Současná vláda musí ze zákona o důchodovém věku rozhodnout v roce 2024. Podle mého soudu nelze posouvat rozhodnutí o odstropování na další vládu, protože by rozhodnutí padlo až příliš brzy před rokem 2030 a reálně by se důchodový věk zastropoval navždy.

Kam dál? Ankety Očima expertů na Finmagu:

PODZIMNÍ FINMAG JE TADY. NA CO SE MŮŽETE TĚŠIT?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsme dostupný luxus a lidé chtějí nějakou radost. Když už nemohou hýřit, tak aspoň budou mít na stole dobré pití,“ řekl Jiřímu Nádobovi šéf Mattoni 1873 Alessandro Pasquale.

FIN V kanceláři šéfa Impact Hubu • Jakub Žofčák o byznysových souvislostech etikety • Robert Vlach o rozdílu mezi freelancery a zaměstnanci • Elonova obrana „čisté“ Tesly střílí vedle. • Mnohé firmy čekají problémy spojené s insolvencí a možná i trestní odpovědností. Jak se mají chovat?

MAG Tomáš Eckschlager a Lukáš Drásta zrekonstruovali bývalý klášter a vybudovali atypický domov pro seniory • Klára Moldová oživila historickou školu T. G. Masaryka • New York: hlavní město světa, nebo samozvaný král sebestředných sociopatů? • Conversky nosí hvězdy popkultury, to je ale až jejich druhý život

Autor článku

Jiří Hovorka

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům, bankovním produktům nebo dluhovým tématům. Je sportovní nadšenec, fandí Slavii, rád hraje šipky a ping pong. Někdy i s mluvčími, kteří nechtějí odpovídat.