Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Kdy už to konečně skončí? Rekordní zdražování očima expertů

Michal Hron
Michal Hron | 10. 6. 2022 | 3 komentáře | 23 101
anketafrustraceinflaceočima expertůpredikcespotřebitelské ceny

Dražší potraviny, růst cen bydlení, drahé pohonné hmoty. I když se to před pár měsíci hemžilo slovy o brzkém uklidnění situace, inflační smršť neustává. Zdražuje doslova všechno všem. Je proto na místě ptát se, kdy z tohohle kolotoče vylezeme ven.

Kdy už to konečně skončí? Rekordní zdražování očima expertů

Neustálý růst cen dohání k šílenství řadu lidí, inflace za květen opět povyskočila (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

Vysoká míra inflace je tu s námi prakticky od poloviny loňského roku. Tehdy se v ní začaly projevovat pandemické vlivy, zejména rozhazovačná politika minulé vlády. Od počátku roku nového, a zejména pak po vpádu ruských okupačních vojsk na Ukrajinu koncem února, dynamika růstu cen rapidně vzrostla.

V lednu to bylo bezmála deset procent, únorová čísla se zastavila těsně nad hodnotou jedenáct procent, v březnu jsme se už slovy ekonoma Jakuba Seidlera s hodnotou 12,7 procenta „řítili do neznáma“. Dubnová inflace ve výši 14,2 procenta si už zašloužila označení „inflační smršť“. Dnes, za květen 2022, inflace dosahuje rovných 16 procent.

Vývoj meziroční inflace v České republice

Do vysoké míry inflace se propisuje zejména neustálé zvyšování cen energií, meziměsíčně ovšem významně rostou i ceny potravin. Nemluvě o pohonných hmotách, u nichž se příliš neprojevila ani vládní odpustka na spotřební dani ve výši 1,50 Kč na litr. Tuto slevu ceny na totemech pump dohnaly zhruba za týden.

Kolik mi zbude?

Co udělají s vašimi úsporami daně a inflace? Spočítejte si to sami! Kalkulačka kupní síly na Peníze.cz je tu přesně pro tyhle příležitosti. Dost možná vás výsledek nemile překvapí.

Bojovat s neutěšenou situací, která citelně dopadá už i na střední třídu, proto musí i vláda. Vedle už zmíněného snížení spotřební daně u pohonných hmot spadá do balíku pomoci i hojně diskutovaný pětitisícový příspěvek na dítě pro všechny rodiny s příjmy do jednoho milionu korun hrubého ročně. To se samozřejmě podepíše i na výši schodku státního rozpočtu, jehož odhady už rostou nad 300 miliard Kč.

Nepříliš optimisticky vypadají i výhledy na příští měsíce, kdy se počítá s dalším zdražováním, a to zejména vlivem narůstajících výrobních nákladů. Například Reiffeisen Bank ale ve své prognóze uvádí, že upadající spotřebitelská důvěra a prohloubení obav z budoucí finanční situace současně znamenají, že domácnosti budou čím dál méně ochotny přijímat vyšší ceny. Vrchol inflace je prý proto blízko.

Kdy se tedy růst cen zastaví? Na co se máme připravit ve druhé polovině roku? A odhadnete už nyní celoroční míru inflace?

Dominik Stroukal

Hlavní ekonom Platební instituce Roger, člen NERV

Dominik Stroukal
+82
+
-

Největší problém nás čeká v příštím roce. Letos to začne ve druhé polovině roku vypadat optimisticky, tedy alespoň co se inflace týče. Začne ji krotit rostoucí nezaměstnanost a dokonce technická recese. Samotné snižování meziroční inflace bude tlačit dolů naše inflační očekávání, a to je to, s čím dnes bojujeme úplně nejvíc. Jenže tím naše problémy nekončí. Postupně dobíhající fixace energií se v příštím a přespříštím roce nejen propíšou do inflace, ale hlavně opět nakopnou naše inflační očekávání. A to by nás mělo děsit.

Jedna vysoká inflace v letošním roce je problém, ale pokud budeme zklamáni ještě jednou na cestě dolů dalším prudkým nárůstem cen, může to na dlouhou dobu narušit naši víru, že centrální banka inflaci dokáže zvládnout. To je sama o sobě katastrofa, ale dvojnásobná je ve spojení s populisty, kteří číhají za rohem a využijí to ve vlastní prospěch. Do pár let se inflace zbavíme, náš dlouhodobý problém bude spíše nízká inflace. Do té doby ale budeme sledovat, jak se vláda snaží populismem bojovat proti populismu opozice, protože ji nic moc jiného ani nezbývá. A v takovém souboji, bohužel, prohráváme všichni.

Helena Horská

hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka NERV

Helena Horská
+44
+
-

Inflace je jak bájný obří hlavonožec, který co jednou schvátí, už nenavrátí. Pokořit ho můžeme jedině vyhladověním. Přiživovat inflaci dalším (plošným) růstem výdajů státu, plošným růstem mezd bez ohledu na zdraví a kondici firmy, by jen prodlužovalo trápení a nevedlo by ke kýženému zkrocení. Pokud se podaří zabránit šíření inflační horečky napříč ekonomikou doprovázenou mottem „nakup hned, dokud je to ještě levné“, můžeme doufat, že inflační vrchol je už na dosah.

Má to ale mnohé ale: faktor Putin, faktor covid, faktor sociální a geopolitické stability u nás i okolo nás, a mnoho dalších nyní těžko předvídatelných faktorů může vstoupit do hry a zásadně změnit vývoj cen a ekonomiky. Ale ani když to dobře dopadne, nemůžeme reálně počítat s brzkým návratem inflace zpět k nízkým jednociferným růstům. Zpožděné a dlouhodobé dopady pandemie, války, energetický a surovinový šok, deglobalizace, … To vše se bude ještě dlouho propisovat do růstu našich cen.

Michal Skořepa

analytik České spořitelny a člen vedení České společnosti ekonomické

Michal Skořepa
+54
+
-

Inflace dosáhne svého vrcholu nejspíš v nejbližších měsících, a to kolem 16 procent. Následně by měla začít pomalu klesat. Jsou tu ale významná rizika. V některých jiných evropských zemích jsou však růsty maloobchodních cen zejména u energií daleko vyšší než zatím u nás. Nelze proto vyloučit, že je v Česku mnoho domácností, kterým fixace ceny elektřiny nebo plynu skončí teprve v nejbližších měsících. Pokud by to tak bylo, pak se očekávání, že inflace začne od léta klesat, může ukázat jako liché.

Riziko vyšší inflace číhá také v oblasti cen potravin. Pokud se Rusku podaří na Ukrajině zničit nebo ukrást velkou část produkce pšenice a dalších zemědělských komodit nebo bránit jejich vývozu, můžeme se u cen potravin dočkat minimálně letos dalšího prudkého růstu.

Obecněji platí, že vývoj inflace bude, možná trochu překvapivě, hodně záviset i na jednom psychologickém faktoru: na tom, jak silně zůstanou inflační očekávání v české ekonomice ukotvena blízko dvouprocentního cíle České národní banky (ČNB).

Lucie Coufalová

odborná asistentka na ESF MU se specializací na zahraniční obchod, ekonomické sankce, ekonomickou historii

Lucie Coufalová
+74
+
-

Růst inflace se určitě zastaví. Situace je však velmi nejistá a říct, kdy přesně bude inflace kulminovat, je velmi obtížné.

Média a politici denně zásobují obyvatele informacemi o tom, jaká je drahota, jak špatně se v Česku žije. Takové strašení však nadále zvyšuje inflační očekávání a prodlužuje čas potřebný na zotavení. Neměli bychom ale ani vzbuzovat přílišné naděje, že se situace brzy vrátí do normálu, čemuž nasvědčuje i záměr ČNB znovu zvýšit úrokové sazby. Pokud ale nenastane nějaký další neočekávaný ekonomický šok, mohla by inflace kulminovat už toto léto nebo ve třetím čtvrtletí letošního roku. Pod deset procent by pak mohla klesnout koncem tohoto roku nebo začátkem roku příštího, ale i to je vzhledem k pokračujícímu nárůstu cen energií a potravin momentálně nejisté.

Zdá se však, že nákladové tlaky postupně oslabují. V dohledné době by se také mělo projevit předchozí zvyšování úrokových měr. Opatření měnové politiky se v ekonomice projevují s více než ročním zpožděním, a proto to zatím může vypadat, že nejsou účinná. Pokud ale bude centrální banka ve své politice i prohlášeních konzistentní, lidé a firmy svá očekávání časem přizpůsobí. Celoroční míra inflace by tak měla být do 15 %. Svoji roli ale sehrají i nadcházející volby. Vláda nesmí podlehnout tlaku na přílišné zvyšování mezd a štědré předvolební dárečky. Politici by také neměli podlamovat kredibilitu centrální banky a zpochybňovat její kroky.

Petr Smutný

partner PwC

Petr Smutný
+50
+
-

Inflace byla vyvolaná dlouhodobým přílivem peněz do ekonomiky, který výrazně akceleroval během pandemie. Svým chováním ji podpořili i spotřebitelé, a to nejprve realizováním odložené poptávky, následně tím, že vzhledem k nevýhodnosti spoření a investic v časech rostoucí inflace domácnosti upřednostňovaly spotřebu.

Myslím si proto, že nominální vrchol meziročně vyjádřené inflace přijde v květnu a červnu a potom už začne ukazatel klesat a stabilizovat se. Bude ale trvat přibližně dva roky, než se ustálí na hodnotách, na které jsme byli dříve zvyklí. Je zároveň otázkou, zda by ČNB neměla cílovat inflaci spíše na realističtější a udržitelnější tři procenta.

Nepůjde to rozhodně samo, na dvoucifernou inflaci je namístě reagovat a využít dalších nástrojů, které jsou k dispozici. Včetně měnových intervencí.

Emil Adámek

ekonom, akademický pracovník se zaměřením na měnovou politiku

Emil Adámek
+46
+
-

Ve druhé polovině roku 2022 by už nemělo docházet k akceleraci inflace, bude se však pohybovat okolo deseti prcent. Od roku 2023 by měla inflace klesat. ČNB odhaduje celoroční míru inflace okolo 13 %, což se jeví jako realistický odhad.

Současná inflace je způsobena řadou faktorů, a to jak nabídkových, tak poptávkových. Zdá se, že zaměstnavatelé nebudou kompenzovat zaměstnancům inflaci v plné výši formou růstu mezd. To povede k poklesu kupní síly domácností a firmy nebudou moci dále zvyšovat ceny. Ve druhé polovině roku by se také už měl projevovat růst úrokových sazeb ČNB, který se do reálné ekonomiky propisuje se zpožděním zhruba rok až rok a půl.

Na jaře byla inflace z velké části způsobena růstem cen pohonných hmot. Ve druhé polovině roku by se měly tyto ceny držet vysoko, což může být alespoň částečně kompenzováno snížením spotřební daně na benzin a naftu a zrušením povinnosti přimíchávání biosložky.

Otázkou je také, jakou strategii zvolí ČNB, která bude mít nového guvernéra a tři nové členy bankovní rady. To společně s nejistotou ohledně vývoje konfliktu na Ukrajině vnáší do situace značnou míru nejistoty a ztěžuje formování očekávání ekonomických subjektů, která při vývoji inflace hrají významnou roli.

Michal Kuzněcov

investor, podnikatel, Kuzněcov & Partners Invest

Michal Kuzněcov
+74
+
-

Kdyby sázkové kanceláře vypisovaly kurz na výši inflace, tak si myslím, že by to letos byl velmi oblíbený tip. Míru inflace není lehké jasně predikovat, jelikož na začátku roku jsme doufali, že nepřeskočí dvouciferné číslo. Nyní už atakuje pomalu druhou desítku. A tam si myslím, že se zastaví.

Je to můj tip, odhad či sázka. Můžeme to pojmenovat více slovy. Ale vycházím z toho, že pohonné hmoty už více zdražovat nebudou. Vláda udělala kosmetickou úpravu z pohledu snížení daně a Saudská Arábie oznámila větší těžení ropy na denní bázi. Bohužel ceny energií ještě nezažily maximum a budou se ve druhé polovině roku ještě navyšovat. Můžeme ještě očekávat zdražení potravin. To, co postupně také pozorujeme, je opadávající poptávka po bydlení a financování skrze hypotéční úvěry, což nám můžeme zmírnit a možná na chvíli pozastavit růst cen nemovitostí. V neposlední řadě růst cen služeb se nám ještě navýší ke konci roku, to může být to poslední puzzle skládanky, které nás přiblíží k celkové číslici 20 % za rok 2022. Jak trefné. Samé dvojky.

Cenu služeb v posledním čtvrtletí roku opět navýší dopad dražších energií, které se během léta a podzimu objeví v nových cenících dodavatelů. Takže ano, celý tento rok bude provázet zdražování a postupně bude odeznívat v průběhu dalšího roku. Rodiny by s tím měly počítat, proto mě možná trochu překvapuje enormní zájem o pobyty skrze cestovní kanceláře. Rozumím ale tomu, že chtějí využít zafixovaných cen z minulého roku. Mnoha rodinám je totiž jasné, že pokud se příští rok budou chtít podívat k moří, bude to za podstatně vyšší cenu a také budou čerpat z daleko omezenějšího rozpočtu.

Vít Hradil

hlavní ekonom Cyrrus

Vít Hradil
+83
+
-

Nemyslím si, že nás v nejbližší době čeká jasný „vrchol inflace“, po kterém bude následovat strmý sestup. Jako nejpravděpodobnější varianta se mi aktuálně jeví další skokové zrychlení inflace v květnu a červnu, čímž se dostaneme do okolí 17 %. Následně by se inflace měla stabilizovat poblíž této hodnoty a víceméně stagnovat po zbytek letošního roku. Pokud uvidíme jakoukoliv tendenci ke slábnutí, bude spíše kosmetická a považuji za nepravděpodobné, že bychom se ještě letos podívali pod 15 %. Právě poblíž 15 % mi v důsledku vychází i průměrná inflace za celý letošní rok.

Anketa

Kdo si zaslouží zlatého bludišťáka?

Výhled do vzdálenější budoucnosti ovšem už tak chmurný není a hororovému scénáři – tedy nekonečné inflační spirále, kdy růst cen nebere konce – se s největší pravděpodobností vyhneme. Poptávku ochladí vyšší úrokové sazby a také pokles kupní síly způsobený rostoucími výdaji za energie. To je sice neradostná vyhlídka z pohledu životní úrovně českých občanů, ovšem mělo by to stačit ke zkrocení samotné inflace.

Do smrtícího inflačního kolotoče nás může dostat jedině politická reprezentace, pokud naskočí na rétoriku předchozí vlády, podle které existuje rovnítko mezi „makáním“ a rozdáváním peněz na všechny strany. Čím více se budeme snažit na dluh „kompenzovat“ zdražování všem bez ohledu na jejich potřebnost, tím déle s námi inflace bude a tím vyšší je riziko, že se zcela vymkne kontrole.

Bohužel nás opět čekají volební kampaně a už nyní se rýsuje jejich nosné téma – kdo slíbí rozdat více.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank

Lukáš Kovanda
+121
+
-

Ve druhé polovině letošního roku bude inflace zvolňovat, ale jen velmi mírně. Do jednociferného pásma se dostane až příští rok. To vše ovšem jen za té podmínky, že nedojde k přerušení dodávek ruského plynu klíčovým odběratelům v EU. Ano, bez války by inflace vrcholila na úrovni kolem deseti procent, takhle to může být až skoro na dvojnásobku. Pokud dojde k vypnutí plynu, tak i třeba na trojnásobku. Ale to v tuto chvíli není hlavní scénář. Rusko na prodeji plynu Evropě za současné vysoké ceny velmi dobře vydělává. Není v jeho zájmu plyn vypínat těm skutečně velkým podnikům v EU. 

Netvařme se však, že inflace je hlavně jen důsledkem války, případně pandemického zadlužování a utrácení za mzdy a dávky bez práce. Na inflace po celé uplynulé desetiletí zadělávaly centrální banky. Tiskly peníze, aby skolily domnělého strašáka deflace. Zároveň část současné rapidní inflace je přímým důsledkem snahy politiků o zelenější svět a zelenější energetiku. Zelená energie je dražší než ta fosilní, neboť je méně stálá a ukládání energie je drahé, ne-li nemožné. Soudní lidé upozorňovali, že takzvaná „greenflation“, neboli drahota způsobená snahou o dosažení uhlíkové neutrality, se může stát vážným sociálním problémem.

Nyní je to tu. Politici sami žádné peníze nemají. Mají jen daně a dluh. Mají tedy jen naše peníze, které nám uvedeným tištěním centrální banky navíc ještě znehodnocují. Za tuhle inflaci si hodně můžeme sami, a ne že ne. 

Kam dál? Ankety Očima expertů na Finmagu:

Finmag na léto

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsem mizerný makléř,“ řekl Adéle Vopěnkové Prokop Svoboda. A tak místo aby prodával domy sám, vybudoval realitní kancelář, kde to ostatní dělají za něj. A výborně.

FIN. Dominik Stroukal dodá investorům naději po propadu trhů • V kanceláři šéfky České spořitelny • V hlavě lovce jednorožců Andreje Kisky ml. • Jakub Žofčák o byznysu s deskovými hrami • Robert Vlach o creator economy a podnikání s obsahem

MAG. Parkování zdarma je lidské právo. Co z pravičáka dělá soudruha • Nejbližší moře? Pět hodin jízdy. Se správným bourákem. Na ropu • Jako umami. V restauraci Jana Knedly umějí moderně míchat chuti i v české klasice • Kardiochirurg. Srdcař. A překvapivě dobrý spisovatel Josef Veselka

Autor článku

Michal Hron

Michal Hron

Šéfredaktor webu Finmag.cz. Novinář s dlouholetou praxí z největších českých médií, milovník moderních technologií i přístupů, ale i čisté nedotčené přírody. Po krachu vydavatelství Mladá fronta přešel do Finmagu z týdeníku Euro, předtím vedl sdruženou domácí redakci Hospodářských novin, Aktuálně.cz a iHNed.cz a působil jako editor zpravodajství na portálech iDnes.cz a Novinky.cz.