Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Hypotéky za deset procent i hladomor. Co stojí za inflačním kolotočem?

Lukáš Kovanda
Lukáš Kovanda | 23. 5. 2022 | 3 komentáře | 11 787
centrální bankahladomorhypotékyinflacenázorúrokové sazby

Dvě zdánlivě nesouvisející zprávy z minulého týdne ukazují na jedno: Centrální banky v uplynulém desetiletí roztočily kolotoč inflace a spekulace, který teď nemohou zastavit.

Hypotéky za deset procent i hladomor. Co stojí za inflačním kolotočem?

Úroky u hypoték rostou už několik měsíců v řadě a tenhle trend se jen tak nezmění. Experti ale upozorňují, že trhat vlasy netřeba (Ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

Německá ministryně pro rozvoj varuje před největším světovým hladomorem od druhé světové války. A guvernér České národní banky upozorňuje, že ještě v červnu tuzemská centrální banka zvedne svoji základní úrokovou sazbu nad úroveň šesti procent.

Obě zprávy nakonec ukazují na jedno: centrální banky v uplynulém desetiletí svými levnými penězi postupně roztočily kolotoč dluhu, inflace, spekulace a nakonec, bohužel, patrně pomohou přivodit i katastrofální hladomor. Růst cen potravin je celosvětový fenomén a jednou z jeho stěžejních příčin je spekulace s potravinami typu obilí.

Tu živí levné peníze centrálních bank. Banky a fondy díky nim spekulují třeba s pšenicí jako s bitcoinem. Na druhém konci ovšem není jen někdo, kdo prodělá, ale bohužel někdo, kdo v krajním případě opravdu zemře hlady.

Centrální banky se levnými penězi snažily vyvolat inflaci. Chtěly roztočit inflační kolotoč, protože tak zamýšlely roztočit ztuhlá kola ekonomiky.

Hlavní viník: levné peníze

Podle Světového potravinového programu, organizace OSN se sídlem v Římě, do konce letošního roku bude akutním hladem trpět celosvětově o 47 milionů lidí víc než před ruskou invazí na Ukrajinu. To představuje sedmnáctiprocentní nárůst. Invaze je bezprostředním spouštěčem možného hladomoru, neboť Ukrajina i sankcionované Rusko představují klíčové světové dodavatele obilí nebo třeba slunečnicového oleje.

Úroky hypoték
Shutterstock

Vyplatí se čekat? Rekordně drahé hypotéky očima expertů

Úroky hypoték dosáhly nejvyšší úrovně za víc než deset let, od dubna je navíc opět těžší na úvěr na bydlení dosáhnout. Levné nejsou ani nemovitosti samotné, jejichž ceny loni vystřelily do dosud nepoznaných výšin. Má za téhle situace smysl čekat, nebo nákup vlastní nemovitosti už nikdy nebude levnější?

Jenže celosvětově jsou nyní ceny potravin o 42 procent výše v porovnání třeba s obdobím let 2014 až 2016. Za tímto nárůstem stojí kromě bezprostředních příčin, jako je válka nebo ještě i pandemie, také systémové důvody. Stěžejním z nich je právě spekulování finančníků se zemědělskými surovinami a potravinami, kterou po léta živily levné peníze centrálních bank.

Centrální banky se levnými penězi snažily vyvolat inflaci. Chtěly roztočit inflační kolotoč, protože tak zamýšlely roztočit ztuhlá kola ekonomiky. Ta třeba na Západě ztuhla kvůli její přeregulovanosti, předluženosti a přebujelému sociálnímu státu.

Centrální bankéři nakonec inflační kolotoč skutečně roztočili. A už o mnoho let dříve také kolotoč spekulace. Proto tolik rostly v USA akcie a v Česku zase nemovitosti. Přifukovaly je biliony dolarů nebo korun, které americká centrální banka, respektive Česká národní banka, vyťukávaly na klávesnici svých k tomu určených počítačů.

Tyto biliony vznikaly bezpracně a nereprezentovaly žádnou reálnou protihodnotu v ekonomice. Vznikly prostě „z ničeho“. Stisknutím klávesy.

Guvernér banky Jiří Rusnok signalizoval, že ČNB zvýší základní sazbu ze současných 5,75 procenta nad úroveň šesti procent.

Biliony z ničeho

Peníze vytvářené z ničeho uměle stlačují úroky. Proto díky nim mají dostupnější úvěry v první řadě velké světové korporace, mezinárodní banky, fondy a spekulanti. Včetně těch, kteří nyní svými spekulacemi šponují třeba cenu pšenice tak nahoru, že pro rozvojový svět přestává být dostupná.


Svádí se to sice celé na válku na Ukrajině, ale to je jenom část problémů. A důkaz nepochopení celé problematiky. Fundamentálním problémem současné světové ekonomiky je právě to, že centrální banky vytvářením „bilionů z ničeho“ roztočily kolotoč inflace a spekulace, který teď neumí zastavit.

Anketa

Dopadá na vás inflace?

Příkladem je i Česká národní banka. Ta v letech 2013 až 2017 vyťukávala biliony korun, aby lidem uměle zdražila ledničky, auta i byty. Historicky nepříliš opodstatněně se bála deflace. V obavě z deflace – tedy třeba i z poklesu cenové hladiny meziročně třeba i jen o 0,2 procenta – tak zadělala na inflaci, jež může dosáhnout třeba i 20 procent.

Nyní se ČNB snaží s velkou vervou alespoň přibrzdit inflační kolotoč, který po léta pomáhala roztáčet. Guvernér banky Jiří Rusnok v neděli v televizi signalizoval, že ČNB zvýší základní sazbu ze současných 5,75 procenta nad úroveň šesti procent, tedy nejspíše na 6,25, nebo dokonce na 6,5 procenta. Začala by se tak plnit například prognóza největší francouzské banky, BNP Paribas, která počítá s tím, že růst základní sazby se v Česku letos zastaví až na úrovni sedmi procent.

Mimochodem, kdyby ČNB letos zvýšila základní úrok až na sedm procent, vrátíme se do jara 1999. To byl rok, kdy průměrná sazba hypoték postupně klesala, ale i tak vykázala úroveň 10,3 procenta. Dnes mezi bankami v ČR panuje ostřejší konkurence, ale i tak nelze v takovém případě letos nebo příští rok vyloučit hypotéky průměrně až za deset procent.

Kam dál? Lukáš Kovanda na Finmagu:

Finmag na léto

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsem mizerný makléř,“ řekl Adéle Vopěnkové Prokop Svoboda. A tak místo aby prodával domy sám, vybudoval realitní kancelář, kde to ostatní dělají za něj. A výborně.

FIN. Dominik Stroukal dodá investorům naději po propadu trhů • V kanceláři šéfky České spořitelny • V hlavě lovce jednorožců Andreje Kisky ml. • Jakub Žofčák o byznysu s deskovými hrami • Robert Vlach o creator economy a podnikání s obsahem

MAG. Parkování zdarma je lidské právo. Co z pravičáka dělá soudruha • Nejbližší moře? Pět hodin jízdy. Se správným bourákem. Na ropu • Jako umami. V restauraci Jana Knedly umějí moderně míchat chuti i v české klasice • Kardiochirurg. Srdcař. A překvapivě dobrý spisovatel Josef Veselka

Autor článku

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Je členem Národní ekonomické rady vlády. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace. Vydal dva sborníky rozhovorů (nejen) s laureáty Nobelovy ceny za ekonomii.Osobní web Lukáše Kovandy