Německá ministryně pro rozvoj varuje před největším světovým hladomorem od druhé světové války. A guvernér České národní banky upozorňuje, že ještě v červnu tuzemská centrální banka zvedne svoji základní úrokovou sazbu nad úroveň šesti procent.
Obě zprávy nakonec ukazují na jedno: centrální banky v uplynulém desetiletí svými levnými penězi postupně roztočily kolotoč dluhu, inflace, spekulace a nakonec, bohužel, patrně pomohou přivodit i katastrofální hladomor. Růst cen potravin je celosvětový fenomén a jednou z jeho stěžejních příčin je spekulace s potravinami typu obilí.
Tu živí levné peníze centrálních bank. Banky a fondy díky nim spekulují třeba s pšenicí jako s bitcoinem. Na druhém konci ovšem není jen někdo, kdo prodělá, ale bohužel někdo, kdo v krajním případě opravdu zemře hlady.
Centrální banky se levnými penězi snažily vyvolat inflaci. Chtěly roztočit inflační kolotoč, protože tak zamýšlely roztočit ztuhlá kola ekonomiky.
Hlavní viník: levné peníze
Podle Světového potravinového programu, organizace OSN se sídlem v Římě, do konce letošního roku bude akutním hladem trpět celosvětově o 47 milionů lidí víc než před ruskou invazí na Ukrajinu. To představuje sedmnáctiprocentní nárůst. Invaze je bezprostředním spouštěčem možného hladomoru, neboť Ukrajina i sankcionované Rusko představují klíčové světové dodavatele obilí nebo třeba slunečnicového oleje.
Vyplatí se čekat? Rekordně drahé hypotéky očima expertů
Úroky hypoték dosáhly nejvyšší úrovně za víc než deset let, od dubna je navíc opět těžší na úvěr na bydlení dosáhnout. Levné nejsou ani nemovitosti samotné, jejichž ceny loni vystřelily do dosud nepoznaných výšin. Má za téhle situace smysl čekat, nebo nákup vlastní nemovitosti už nikdy nebude levnější?
Jenže celosvětově jsou nyní ceny potravin o 42 procent výše v porovnání třeba s obdobím let 2014 až 2016. Za tímto nárůstem stojí kromě bezprostředních příčin, jako je válka nebo ještě i pandemie, také systémové důvody. Stěžejním z nich je právě spekulování finančníků se zemědělskými surovinami a potravinami, kterou po léta živily levné peníze centrálních bank.
Centrální banky se levnými penězi snažily vyvolat inflaci. Chtěly roztočit inflační kolotoč, protože tak zamýšlely roztočit ztuhlá kola ekonomiky. Ta třeba na Západě ztuhla kvůli její přeregulovanosti, předluženosti a přebujelému sociálnímu státu.
Centrální bankéři nakonec inflační kolotoč skutečně roztočili. A už o mnoho let dříve také kolotoč spekulace. Proto tolik rostly v USA akcie a v Česku zase nemovitosti. Přifukovaly je biliony dolarů nebo korun, které americká centrální banka, respektive Česká národní banka, vyťukávaly na klávesnici svých k tomu určených počítačů.
Tyto biliony vznikaly bezpracně a nereprezentovaly žádnou reálnou protihodnotu v ekonomice. Vznikly prostě „z ničeho“. Stisknutím klávesy.
Guvernér banky Jiří Rusnok signalizoval, že ČNB zvýší základní sazbu ze současných 5,75 procenta nad úroveň šesti procent.
Biliony z ničeho
Peníze vytvářené z ničeho uměle stlačují úroky. Proto díky nim mají dostupnější úvěry v první řadě velké světové korporace, mezinárodní banky, fondy a spekulanti. Včetně těch, kteří nyní svými spekulacemi šponují třeba cenu pšenice tak nahoru, že pro rozvojový svět přestává být dostupná.
Svádí se to sice celé na válku na Ukrajině, ale to je jenom část problémů. A důkaz nepochopení celé problematiky. Fundamentálním problémem současné světové ekonomiky je právě to, že centrální banky vytvářením „bilionů z ničeho“ roztočily kolotoč inflace a spekulace, který teď neumí zastavit.
Příkladem je i Česká národní banka. Ta v letech 2013 až 2017 vyťukávala biliony korun, aby lidem uměle zdražila ledničky, auta i byty. Historicky nepříliš opodstatněně se bála deflace. V obavě z deflace – tedy třeba i z poklesu cenové hladiny meziročně třeba i jen o 0,2 procenta – tak zadělala na inflaci, jež může dosáhnout třeba i 20 procent.
Nyní se ČNB snaží s velkou vervou alespoň přibrzdit inflační kolotoč, který po léta pomáhala roztáčet. Guvernér banky Jiří Rusnok v neděli v televizi signalizoval, že ČNB zvýší základní sazbu ze současných 5,75 procenta nad úroveň šesti procent, tedy nejspíše na 6,25, nebo dokonce na 6,5 procenta. Začala by se tak plnit například prognóza největší francouzské banky, BNP Paribas, která počítá s tím, že růst základní sazby se v Česku letos zastaví až na úrovni sedmi procent.
Mimochodem, kdyby ČNB letos zvýšila základní úrok až na sedm procent, vrátíme se do jara 1999. To byl rok, kdy průměrná sazba hypoték postupně klesala, ale i tak vykázala úroveň 10,3 procenta. Dnes mezi bankami v ČR panuje ostřejší konkurence, ale i tak nelze v takovém případě letos nebo příští rok vyloučit hypotéky průměrně až za deset procent.
Kam dál? Lukáš Kovanda na Finmagu:
- Inflační smršť zasáhla Česko, pádivá inflace poškodí i střední třídu
- Přituhuje, sazby letí vzhůru. Vyhlíží snad ČNB nového guvernéra?
- Schodek 280 miliard? Nereálné, deficit bude vyšší
- Výhra pro Trumpa? Muskova akvizice Twitteru mu zvyšuje šance
- Připravte se, ojetiny výrazně zdraží. Přispěl k tomu Zelenskyj
JARNÍ FINMAG JE NA STÁNCÍCH. CO V NĚM NAJDETE?
Zdroj: Finmag„Když měl jít pan Drobný do důchodu, zjistilo se, že grif, kterým dělal vázu Hruška, je nemožné předat dál. Unikátní řemeslný um s ním odešel,“ přiznala v rozhovoru Kateřina Zapletalová.
FIN. Jak investovat, když inflace pádí vzhůru • Česko a Slovensko slaví 30 let. Která země vzkvétá víc? • Kateřina Věra Holna provedla Vinograf covidovou krizí a připravila vstup investorů. Teď míří na šampaňské • Existují novodobí Baťové? • Ondřej Vicena vrací Česko na mapu brýlového designu • V hlavě viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara
MAG. „Zjistit, kdo je chudý, je dost těžké a je tu spousta nejasností,“ říká sociolog Daniel Prokop • Mladá krev českých designérů umí zasáhnout srdce i peněženku zahraničních investorů • Trhák: Tenký červený proužek, který vám denně zachraňuje nervy, kdysi zachránil celý svět. Možná
