Pět tisíc na každé dítě? Mimořádná dávka očima expertů

Marian Jurečka

ministr práce a sociálních věcí

Souhlasíte s názorem?

-

-275

+

Příspěvek je dalším krokem, kterým vláda reaguje na zvyšující se ceny prakticky ve všech oblastech. Chceme adresně a efektivně pomoci těm, kteří to za současné situace nejvíce potřebují. Cílíme na rodiny s dětmi, kterých se dosavadní zvýšení dávek, příspěvků nebo důchodů netýkalo. Třeba právě senioři dostanou letos přidáno s největší pravděpodobností dokonce třikrát. Zvýšily se i některé dávky v souvislosti s růstem životního minima. Nyní se zaměřujeme na rodiny s nižšími a středními příjmy a také samoživitelky.

Podmínkou pro získání příspěvku bude věk dítěte, které v den výplaty příspěvku bude již narozené a zároveň dosáhne nejvýše věku 18 let. Dalším předpokladem je celkový čistý příjem rodiny (včetně jiných dávek nebo například výživného), který se bude pohybovat pod hranicí jednoho milionu korun ročně. Při aktuální průměrné mzdě se do této částky vejdou i rodiny se středními příjmy. Toto jsou jediná dvě omezení pro získání příspěvku, není tedy podmíněn třeba tím, že by členové rodiny museli pracovat, nebo nesměli pobírat nějaké dávky.

Celkový dopad na státní rozpočet by neměl přesáhnout deset miliard korun. Na MPSV jsem nechal vypracovat mapu zranitelnosti, díky které máme data o dopadech inflace na jednotlivé skupiny obyvatel. Vyplývá z ní mimo jiné to, že inflace a zdražování ohrožuje především samoživitelky a nízkopříjmové domácnosti s dětmi. Kromě toho se dotýká i samostatně žijících seniorů. Právě proto vláda pečlivě zvažuje veškeré varianty a adresnou pomoc, kterou k našim občanům směřujeme.

Kamila Fialová

ekonomka, Sociologický ústav Akademie věd ČR

Souhlasíte s názorem?

-

+205

+

Rodiny s dětmi patří mezi skupiny, které mohou být prudkým zvyšováním cen zasaženy relativně více. Jde však o velice širokou skupinu a zdaleka ne všechny rodiny s dětmi mají napjatý rozpočet. Podle šetření Životní podmínky bylo v Česku v roce 2020 okolo 1,5 milionu domácností s nezaopatřenými dětmi. Z toho měla asi třetina čistý měsíční příjem na osobu nižší než 15 tisíc korun a o něco více než desetina uváděla, že se svým příjmem vychází s obtížemi či velkými obtížemi.

Mimořádná dávka rodinám s dětmi, jejichž čistý příjem nepřevýší 83 tisíc Kč měsíčně, však cílí daleko výš, než jen na ty nejpotřebnější. Hypotetická domácnost dvou pracujících dospělých se dvěma dětmi, kde oba rodiče vydělávají průměrnou mzdu, si dnes dohromady v čistém přijde měsíčně na 66 tisíc korun, takže se ani zdaleka nepřiblíží ohlášené hranici 83 tisíc. Hrubý odhad na základě dat již zmíněného šetření ukazuje, že nárok na plánovaný mimořádný příspěvek by mohlo mít více než čtyři pětiny domácností s dětmi. Takto velká skupina zahrnuje jak rodiny, které mají existenční problémy a pomoc opravdu potřebují, tak zároveň ty, které sice nepříznivý vývoj pociťují, ale žádné větší ohrožení z něj pro ně neplyne a dovedou si (zatím) pomoci samy. Zatímco pro chudší rodiny může být příspěvek 5000 korun významný, pro bohatší rodiny tato jednorázová dávka takový význam nemá. Představuje pak hlavně zbytečnou zátěž pro již tak dost napjatý státní rozpočet: tento mimořádný výdaj půjde na vrub dalšímu růstu zadlužení státu.

Chudé rodiny s dětmi pomoc bezpochyby potřebují, měly by ji dostat a výše této pomoci by mohla být i vyšší než 5000 korun na jedno dítě. Okruh rodin, který by měl na tuto dávku dosáhnout, by ale měl být výrazně zúžen. Ve stávajícím nastavení tato, dá se říci téměř plošná, pomoc působí spíše jako předvolební tah, než promyšlená snaha zabývat se problémy těch nejpotřebnějších.

Aleš Juchelka

poslanec za ANO, stínový ministr práce a sociálních věcí

Souhlasíte s názorem?

-

+7

+

Vítáme každou pomoc, a konečně se vláda blíží plošné pomoci, po které v této situaci voláme. Její výhoda je mimo jiné v tom, že bude automatická. Nemusí se chodit s formuláři na úřady. Zatím tedy nevíme, jak bude celý proces testování příjmů probíhat. Je to jako obvykle nedomyšlené, pracné a komplikované. Vláda vlastně oznámila, že má nápad, že snad v srpnu pomůže, zatím ale nemá žádnou oporu v zákoně a lidé navíc potřebují pomoci hned. Není divu, že se úřady práce bouří. Čeká je pravděpodobně další testování milionu domácností a jejich příjmů.

Vláda konečně pochopila, že dnes už to není o pomoci jen nízkopříjmové skupině obyvatel. Problémy se výrazně dotýkají i střední třídy. O mnoho více dětí v ČR, než kterým chce vláda pomoci, není. Plošné opatření by už rozpočet o moc nenavýšilo, zato by se předešlo tomu masivnímu zahlcení úředníků. Někdy je pomoc více lidem levnější než náklady na celou tu administraci. Plošná pomoc předejde také tomu, aby tento jednorázový příspěvek nespadl do exekucí. Ale zákonnou úpravu ještě nikdo neviděl.

Tato vláda se jinak chovala z opozičních lavic a jinak se chová nyní. Neustále volala po tom, aby byla pomoc během covidu plošná a vyšší. Teď naopak kritizuje, že pomoc byla příliš vysoká a nyní odmítá pomáhat plošně. Pokud plošnou pomoc označuje za populismus, vládnou ve 24 státech v Evropě populisté. Jestliže lidé spadnou do chudoby a systému státní sociální pomoci, bude to v této krizi nákladnější než jim teď plošně pomoci na omezenou dobu.

Kateřina Smejkalová

politoložka, vědecká pracovnice FES, členka platformy pro MDM

Souhlasíte s názorem?

-

+35

+

Vláda opatřením reaguje na kritiku, že cílená pomoc přes stávající sociální dávky nemusí v současné krizi stačit. Kupříkladu v sousedním Německu dostane každý dospělý jednorázově 200 eur (asi 4 900 Kč) a za každé dítě dalších 100 eur (cca 2 500 Kč), tuto podporu přitom dostanou úplně všichni. Stanovenou hranici nepovažuji za příliš vysokou – stávající situace může skutečně dostávat do úzkých i poměrně dobře vydělávající. Je dokonce otázka, zda by měla nějaká příjmová hranice vůbec být stanovována – s ní automaticky rostou náklady na administrování pomoci a její vyplácení se protahuje.

Otázka nákladů sice je relevantní – vyplatilo by se ale podívat i na příjmovou stranu rozpočtu, které se vláda programově odmítá věnovat. Obecně je třeba říct, že by bylo dobré mít tak funkční a pružný sociální systém, že by na podobné situace zvládl reagovat automaticky místo podobných jednorázových opatření. A to i proto, že už teď je zřejmé, že krizová situace potrvá déle a schválený příspěvek pravděpodobně stačit nebude.

Jaroslav Šura

investor, pravicový volič

Souhlasíte s názorem?

-

+230

+

Jako pravicový volič se nestačím divit, jak vláda sklouzává k populistickým opatřením. S nemalým zadlužením a s velkým rozpočtovým deficitem je to na pováženou. Když bývalý premiér takto rozdával důchodcům, to bylo křiku z opozičních lavic. Nepřipadá mi rozumné dělat podobné nesystémové kroky a dále zadlužovat náš stát. Splácet dluhy, které tvoříme, budou stejně až další generace, tedy i děti, kterým tyto příspěvky dneska putují. Snad se ve svém věku někdy dožiju skutečně pravicové vlády, která bude minimálně škodit a zatěžovat občany výstředním jednáním a dluhy bude spíše splácet, než-li nové tvořit.

Alena Šafrová Drášilová

autorka knih Základy úspěšného podnikání, lektorka a odborná asistentka na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity

Souhlasíte s názorem?

-

+162

+

Aktuálně jsou rodiny s dětmi z hlediska zvýšení životních nákladů jednoznačně nejohroženější skupinou obyvatel. Mzdy mají poměrně velké zpoždění za inflací a řada podniků si jejich zvýšení po dvou letech covidu ani nemůže dovolit. Rodiče jsou také relativně málo flexibilní skupinou zaměstnanců, protože musí pracovní vytížení sladit s péčí o děti a změna zaměstnání je pro fungování rodiny vždy velkou zátěží. Specifickým rysem současné situace je také souběh několika inflačních faktorů – růstu cen energií a základních životních potřeb, nákladů na hypotéky a nejistoty způsobené válkou na Ukrajině. Pokud tedy někoho podpořit, pak rodiče s dětmi.

Forma je ale poněkud diskutabilní. Limitem pro jednorázovou dávku je roční čistý příjem domácnosti do jednoho milionu korun. To je asi 83 tisíc korun měsíčně, tedy o více než 14 tisíc Kč více, než je dvojnásobek mediánu mezd ve 4. čtvrtletí roku 2021 (34 360 Kč). Do podpory tedy paradoxně „spadnou“ i rodiny s vysloveně nadprůměrnými příjmy a dostatečnými příležitostmi pro tvorbu rezerv a zvládání nárazově zvýšených nákladů. Ty by se o sebe a své děti měly zvládnout postarat bez pomoci státu.

Otto Kočí

ředitel internetové společnosti B2M.cz

Souhlasíte s názorem?

-

+137

+

Vláda takto plošně pomáhat nemá. Pomoc je méně efektivní ve smyslu správného zásahu těch rodin, kde pomoc bude nejvíce potřebná. Značná část rodin, jejichž čistý příjem je do jednoho milionu Kč, je schopna nastalou situaci zvládnout vlastními silami a pomoc vlády bude chybět ve zvýšené míře u rodin na opačné straně spektra.

Vláda má pomáhat více výběrově rodinám, které se dostaly do značných potíží. Současné rozhodnutí vlády chápu více jako politický než ekonomický krok. Podle mého názoru jde o obranu před kritikou opozice, že vláda nedělá nic pro vlastní občany. Je možné, že vláda chce udržet trvající sociální smír a stále ještě pozitivní nastavení pro podporu ukrajinským uprchlíkům. 

Výše limitu by měla být rozhodně nižší. Příspěvek pět tisíc Kč obdrží rodina s jedním dítětem, která měsíčně hospodaří až s 83 tisíci čistého příjmu. Tím se příspěvek udělí také rodinám, kde v trojčlenné rodině je čistý měsíční příjem 27,6 tisíc Kč na osobu. 

Toto rozhodnutí mne překvapuje. Příspěvek důchodcům ve stejné výši byl vyčítán Babišově vládě.

Robert Němec

CEO strategické reklamní agentury RobertNemec.com

Souhlasíte s názorem?

-

+54

+

Poskytnu značně alternativní a mírně ironický pohled: Dítě dostane 5 000 Kč. Ty bude muset jednou, řekněme za 20 let, zaplatit na daních. Stát si v dlouhodobém horizontu půjčuje průměrně za 2 %. Dítě tedy bude muset zaplatit na daních za 20 let 7 430 Kč.

Rodiče dítěte ale investují těch 5 000 Kč do burzovně obchodovaných akcií, kde je průměrný roční výnos ve výši 8 %. Odečtěme ale 2 % na daně a 2 % na průměrnou inflaci. Takže celkově na tom dítě vydělá 10 956 Kč.

Ale teď vážně. Že inflace je způsobena přebytkem peněz v ekonomice, se učí už na gymnáziích. Zkrocení inflace bude bolet skoro každého, ale buďto to budeme odkládat a pak to bude stále bolestivější, nebo teď zařveme bolestí, ale pak už to bude jenom lepší a lepší. Je lepší jeden nebo dva bolestivé roky a pak být už zase v pohodě.

Některé věci v životě jsou nepříjemné. A netvařme se, že nejsou.

Dominik Stroukal

hlavní ekonom Roger, expert na kryptoměny

Souhlasíte s názorem?

-

+143

+

Tohle je jeden z prvních velkých přešlapů současné vlády. Neměl jsem přehnaná očekávání, ale tady lze jen stěží najít rozumné odůvodnění. Chudým domácnostem příspěvek seberou exekutoři a pro bohaté to bude často i méně než procento ročních čistých příjmů. My se potřebujeme semknout nad těmi nejzranitelnějšími, ale tady děláme přesný opak.

Není na tom prakticky nic dobře. Zadlužíme se. Zbytečně. Nepomůžeme nejzranitelnějším, jen si je naštveme, protože jim peníze dorazí-nedorazí, zatímco bohatému sousedovi ano. A hlavně je to proinflační opatření a je tím více proinflační, čím plošnější opatření je. Limit milionu je navíc tak vysoký, že už nemuseli dávat vůbec žádný a rozdíl by byl zanedbatelný.

Chápu, že je obtížné najít hranici pro podporu tak, aby se nerozdělila společnost, ale často stačí se odrazit od nějakého veřejného čísla, třeba násobku minimální mzdy, násobku průměrné mzdy. Vlastně si jen obtížně dokážu představit, že by se to dalo udělat hůř. Doufám aspoň, že vláda nezapomněla na to, aby dopady takové pomoci byly dobře změřeny a anayzovány. Ale odpověď asi známe.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV

Souhlasíte s názorem?

-

+178

+

Fialova vláda se rozhodla pokračovat v tradici Babišova kabinetu. Akorát se zaměřuje na děti, a ne na důchodce. Takže vyplatí „rouškovné pro děti“. Dosáhne na něj i domácnost, jejíž oba rodiče vydělávají každý takřka 50 tisíc hrubého měsíčně. Takže o adresnosti nemůže být řeč. Opět se nesystémově vyplácí veřejné peníze. Vyplácí se řadě domácností, které je vůbec nepotřebují. Naopak skutečně potřebným se pomůže méně, než by se pomoci mohlo.

Jedná se o populistický krok v duchu tolik kritizovaného konání předchozí Babišovy vlády. Kdo kritizoval rouškovné Babišovy vlády, činící v roce 2020 rovněž 5 000 korun, musí kritizovat i „rouškovné pro děti“ vlády Fialovy. Více než deset miliard korun mohlo být využito mnohem lépe, takto tyto peníze z podstatné části jen přilejí oleje do inflačního kotle.