Čekají nás vyšší daně? Děravý rozpočet očima expertů

Zbyněk Stanjura

ministr financí

Souhlasíte s názorem?

-

-993

+

Aktuálně počítáme, že nás zvládnutí uprchlické krize může stát přes dvě miliardy eur (přes 49 miliard Kč). My jsme ale jasně řekli, že v tomto případě budou peníze na druhém místě. Že se o ženy a děti z Ukrajiny nejprve postaráme, pomůžeme jim najít bydlení, práci, školu a integrovat se do společnosti. A teprve potom budeme počítat, kolik nás to bude stát.

Samozřejmě ty desítky miliard korun navíc musíme do rozpočtu přidat a podle mého by to nemělo jít pouze na vrub prohloubení schodku. Stát má pouze tolik peněz, kolik vybere od svých občanů, anebo co si půjčí. A my se musíme naučit přestat žít na dluh. V loňském roce, kdy většina zemí už začala šlapat na brzdu, nás minulá vláda zadlužovala téměř nejrychleji v Evropě. Pokračovat v tomhle tempu zadlužování a řešit i další krizi brutální fiskální injekcí jednoduše není možné.

Že letní novelou rozpočtu vzroste schodek, to je zřejmě nevyhnutelné. Budeme valorizovat důchody a sociální dávky, víc peněz půjde na adresnou pomoc domácnostem, snížili jsme dopravcům spotřební daň a zrušili část daně silniční. Miliardy navíc půjdou také na obranu. Určitě si ale nepřipíšeme do rozpočtové rezervy 200 miliard navíc jako polštář, abychom se pak poplácali po zádech, jak to nakonec dopadlo o něco lépe. Konsolidace veřejných financí musí pokračovat, byť její tempo bude kvůli válce pomalejší.

Záležet bude na rychlosti jednání v Evropě, zda dostaneme první kompenzace na zvládnutí uprchlické krize ještě letos. Jednotky miliard navíc přinesou inflační příjmy zejména na DPH. Opravdu si ale nemyslím, že řešením je vybrat víc na daních a potom je lidem po moudrém uvážení znovu rozdat. Problém rozpočtu leží na výdajové straně, kde se musíme vrátit k důsledné revizi zbytných agend státu, škrtat na provozu a rušit dotace pokřivující trh. Zvýšit lidem a firmám daně znamená nechat jim v této těžké době méně peněz. Touto cestou se určitě nevydáme.

Eva Zamrazilová

ekonomka, předsedkyně Národní rozpočtové rady

Souhlasíte s názorem?

-

-415

+

Kvůli ruské agresi na Ukrajině hospodářský růst evidentně zpomalí, zatímco inflace láme rekordy. Státní rozpočet bude bohužel třeba novelizovat a dosud plánovaný schodek navýšit. Podle dosud avizovaných záměrů ministerstva financí by debata o novele státního rozpočtu měla probíhat v červnu. V té době už budou k dispozici data o výkonu ekonomiky za první čtvrtletí, výhled podnikatelů pro zbytek roku a snad i jasnější kontury pro výhled inflace. Inflace sice přinese do rozpočtu o něco vyšší příjmy z DPH, nicméně přinese také ještě vyšší výdaje na pomoc ohroženým skupinám obyvatel.

Vláda bude ve velmi obtížné situaci. Na jedné straně se bude muset vypořádat s rostoucími náklady spojených s agresí na Ukrajině kvůli uprchlické krizi, ale také kvůli tlaku populace na kompenzaci vyšších životních nákladů. Na straně druhé vláda čelí zdražujícímu se financování státního dluhu, které dále zvyšuje naléhavost fiskální konsolidace. Pokud se letošní schodek zvýší na víc než 300 miliard Kč, dosáhne napřesrok platba úroků ze státního dluhu až 75 miliard Kč, zatímco vloni to bylo „pouze“ 45 miliard Kč. Vláda by tedy měla pečlivě zvažovat každou miliardu deficitu navíc.

Helena Horská

hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Souhlasíte s názorem?

-

-268

+

Ukrajinský konflikt zpřeházel priority nejen vládě. Přednost má rychlá a správně zacílená pomocne, a to nejen osobám prchajícím před válkou na Ukrajině, ale také českým domácnostem čelícím cenovému a energetickému šoku. Pokud nechceme přenést náklady této krize i s úroky na mnoho našich budoucích generací, musíme se aspoň pokusit udržet trajektorii postupného snižování schodků veřejných rozpočtů a hledat cesty, jak posílit naši surovinovou, energetickou, geopolitickou bezpečnost. Zpočátku se to bez úspor, snížení životního komfortu a pohodlí neobjede.

Nejistota ohledně budoucího vývoje je tak značná, že je nemožné zodpovědně nyní předvídat vývoj ekonomiky ani veřejných financí. Můžeme jen zhruba předpokládat, že výdaje spojené s válečných konfliktem na Ukrajině budou státní kasu stát desítky miliard. Na další desítky miliard vyjde i pomoc českým domácnostem s růstem životních nákladů. Naopak takzvaná inflační daň, která plyne do státní kasy vlivem vyšších cen a z toho plynoucího vyššího výběru daní, může značnou část dodatečných výdajů vykrýt.

Přesto novelizace státního rozpočtu na letošní rok bude asi nevyhnutelná. Letošní rozpočtový schodek se může přehoupnout přes hranici 300 miliard. V porovnání s původním návrhem z dílny Aleny Schillerové (minus 377 miliard) či s loňským schodkem ve výši 420 miliard, ale půjde stále o úspornější rozpočet. Naopak návrhy opozice by uvrhly státní rozpočet do vyšších než koronavirových schodků nad hranicí půl biliónu korun a jen na úrocích z dluhu bychom každý rok platili o pět až devět miliard navíc!

Štěpán Křeček

hlavní ekonom BH Securities

Souhlasíte s názorem?

-

+488

+

Žijeme v době pádivé inflace, kdy mnohým lidem chybí peníze, aby si mohli koupit vše, na co byli zvyklí. Kdybychom zvýšili daně, problém by se prohloubil, protože by lidem zbývalo ještě méně peněz. Daně by se tedy v drtivé většině případů neměly měnit. Ve výjimečných případech může dojít k jejich snížení, což se stane například u spotřebních daní na pohonné hmoty.

Někteří lidé mají představu, že by mělo dojít ke zvýšení daní a dodatečně vybrané peníze by se měly přerozdělovat. Před tím bych chtěl varovat. Při přerozdělování peněz se jich část ztratí ve státním aparátu. Navíc rozhodování politiků o tom, kdo si polepší a komu se peníze vezmou, je vždy kontroverzní. Většinou jsou podporováni potenciální voliči. Na skutečně potřebné se myslí o poznání méně, protože hlavní cíl politiků spočívá v jejich znovuzvolení.

Petr Kříž

ekonom, partner PwC

Souhlasíte s názorem?

-

-165

+

Schodek rozpočtu ve výši 280 miliard se může v naší mimořádné situaci zvýšit. Vzhledem k míře našeho zadlužení je klíčové, aby šlo o jednorázové výdaje řešící tuto situaci, nikoliv o zákonné nároky, které beze změny zákonů zatíží rozpočty i v budoucnosti. Aktuální otázkou mimo tyto mimořádné jednorázové výdaje jsou nároky na financování obranných rozpočtů ve výši dvou procent HDP, k čemuž jsme se zavázali a které je maximálně aktuální, financování rostoucích cen energií, kompenzace inflačních dopadů a boj s chudobou. Pouze část těchto potřeb bude při rostoucí inflaci financována rostoucím výběrem daní.

Vláda a parlament budou muset najít relativně férové rozložení krytí těchto nových prioritních potřeb mezi příjmy z daní, úspory státu, úspory z dotačních programů a úspory obyvatelstva. Nevylučuji tedy růst některých daní, v ideálním případě by však měl motivovat k energetickým úsporám a postupnému odklonu od fosilních paliv a nepřilívat oheň k současnému růstu inflace. V krátkodobém horizontu je určitě větší prioritou boj proti inflaci než růst HDP, který by se měl stát prioritním ve střednědobém pohledu, pokud se dokážeme s inflací vypořádat.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank

Souhlasíte s názorem?

-

+316

+

Schodek rozpočtu se zvýší zcela jistě, minimálně na 350 miliard korun. Stane se tak letos v létě, v rámci sestavování upraveného rozpočtu. Pokud by došlo na přerušení dodávek ruského plynu, bude schodek ještě vyšší, nejspíše kolem 400 miliard korun. Je vysoce pravděpodobné, že daně se zvyšovat budou. Vláda je totiž v pasti svých slibů. Buď poruší předvolební slib a zvýší daně, přičemž ovšem dodrží slib jiný, totiž postupné ozdravení veřejných financí. Nebo poruší předvolební slib právě ozdravení veřejných financí, přičemž ovšem daně nechá víceméně tam, kde jsou – zvýšila by třeba jen spotřební daň z cigaret.

To, že se tato vláda uchyluje ke kontrolám marží čerpacích stanic nebo prodejců potravin jasně signalizuje, že nejde o žádný „laissez-faire kabinet“. Postupem času se tak odhodlá zřejmě i ke zvýšení vícera daní. Zřejmě se to zdůvodní válkou na Ukrajině. Čekejme tak navýšení sazby daně z mezd zaměstnanců. Ta razantně – z cca 20 na 15 procent – klesla v rámci takzvaného zrušení superhrubé mzdy. Lze si představit, že ji vláda zvýší třeba na 17,5 procenta. Tím by získala nějakých 50 miliard korun ročně. Dále se zvýší zmíněná spotřební daň z tabáku a zřejmě i z tvrdého alkoholu. To se zdůvodní zdravotními ohledy. Nakonec dojde na digitální daň a navýšení daně z nemovitostí, nelze vyloučit ani hýbání s DPH.

Michal Kuzněcov

investor, podnikatel, Kuzněcov & Partners Invest

Souhlasíte s názorem?

-

-71

+

V současné situaci, kdy jsme čekali oddechnutí po dvou letech boje s koronavirem, se půl dne cesty autem od nás vedou jiné boje, které mají dopad na naši kasu. Uvažování o zvyšování daní je z učebnicového hlediska správné, ale musíme si uvědomit, že poslední léta poněkud vybočujeme z učebnicových pouček. Schodek rozpočtu byl také plánován před válkou na Ukrajině a je tedy možné, že se navýší.

Aktuálně si nemůžeme dovolit zvýšením daní zatížit kapsy českých občanů, už jim z jejich platu a úspor citelně ukrajuje inflace. Průměrný plat sice meziročně vzrostl, ale reálná výše příjmu vzhledem k inflaci o dvě procenta klesla. Takže sice vyděláváme více, ale můžeme si toho koupit méně. Když se podíváme na spotřební koš, tak nám nejvíce vyrostla cena paliv, potravin a oblečení. U paliv naopak dochází ke kosmetickému snížení daní. U potravin si myslím, že se zatím nic měnit nebude, uvidíme blíže až po zemědělské sezoně a jaký dopad bude mít to, že Ukrajina jako sýpka Evropy tento rok dodá podstatně méně surovin jako například pšenice a dalších obilovin.

Zvyšování daní by bylo v této době ukvapené řešení a musíme počkat, až se geopolitická situace podstatně zklidní a inflace se vrátí do zdravého rozmezí. Následně můžeme počítat ztráty, a pokud v té době bude stále nízká nezaměstnanost, tak se může sáhnout k nepopulárnímu kroku ohledně navýšení daní. Do té doby by bylo lepší tuto možnost ani nezmiňovat, aby nedocházelo k větší nespokojenosti v rámci nízkopříjmové skupiny obyvatel a celkovému ustálení situace v rámci poklidnější psychické atmosféry. Lidé potřebují vidět to světlo na konci tunelu, kdy si zase trochu uleví, protože teď se nám o rok zase vzdálilo.