Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Jaká drahota? Velikonoce jsou reálně nejlevnější v historii

Vít Hradil
Vít Hradil | 18. 4. 2022 | 4 624
inflacekupní sílaprůměrná mzda

Česká inflace je právem v centru veřejné i mediální pozornosti, cenovky ale klamou. Reálná kupní síla Čechů je totiž historicky nejvyšší. Velikonoce v roce 2014 pro ně byly o 56 procent dražší, než ty letošní, ukazuje analýza společnosti Cyrrus.

Jaká drahota? Velikonoce jsou reálně nejlevnější v historii

Nákup vajec naše peněženky v roce 2012 vysávalo o 176,8 % rychleji než dnes.

Zdroj: Shutterstock

Smyslem tohoto článku v žádném případě není zlehčovat situaci, ve které se česká ekonomika a její občané aktuálně nacházejí. Pro několik celých generací zněly pojmy jako pandemie či válka spíše jako hesla z rejstříku učebnic dějepisu. Málokdo si asi dokázal představit, že dvacátá léta 21. století obě tyto hrozby zhmotní přímo na evropském kontinentu. Kromě lidského utrpení tyto události přirozeně negativně ovlivňují i ekonomiku.

Patrně nejhmatatelnějším důsledkem nepodařeného začátku desetiletí se v Česku z ekonomického pohledu prozatím stala inflace – tedy růst cenové hladiny či zdražování. Ta v březnu roku 2022 dosáhla tempa 12,7 % meziročně a byla tak nejrychlejší od roku 1998. Takto silná inflace má pochopitelně mnoho negativních důsledků jak na úrovni makroekonomické, tak pro konkrétní – obzvláště pak nízkopříjmové – domácnosti a jednotlivce.

Jako každá podobně závažná socioekonomická událost, i nebývale silná inflace oprávněně přitahuje pozornost v celém veřejném prostoru. Kromě racionálních diskuzí pak spouští i spíše emotivní a nezřídka zkreslující reakce. Mediální prostor se tak při každé příležitosti, která je nějak spjata s nakupováním, plní varováními o historicky nejdražších Dušičkách, Vánocích, Novém roce a všem ostatním.

Ano, i letošní Velikonoce budou z pohledu celkové cenové hladiny „nejdražší v historii“. Totéž ostatně platilo i o všech předchozích Velikonocích. Každoroční růst cenové hladiny je v západním světě nejen naprosto běžným jevem, ale je dokonce i explicitním cílem centrálních bank. Pohledem na cenovky v obchodech ovšem nezjistíme, zda Češi skutečně chudnou, či bohatnou.

Velikonoční nákupní košík v průběhu času

Pro posouzení „velikonoční drahoty“ jsme sestavili modelový nákupní seznam, který by mohl přibližně simulovat nákup české rodiny o čtyřech členech v přípravě na velikonoční svátky. Nákup jsme omezili na položky, jejichž cenu konzistentně sleduje Český statistický úřad, a máme tak informace o jejich cenovém vývoji v čase.

Anketa

Jak vypadal váš velikonoční nákup?

Náš velikonoční nákupní košík bylo možné v březnu roku 2022 pořídit za 2 107 korun, zatímco v roce 2012 pouze za 1 967 korun. Svého cenového vrcholu ovšem překvapivě nedosáhl v letošním roce „pandemické-válečné-Babišovy-Fialovy“ či jakékoliv jiné „drahoty“, nýbrž v roce 2020, kdy stál 2 195 korun. Hypotéza o rekordně drahých Velikonocích tak naráží již při letmém srovnání samotných cenovek. Pro vyčíslení skutečné „drahoty“ je ovšem nutné zohlednit i kupní sílu Čechů.

Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku dosáhla průměrná mzda na 40 135 korun. Pro účely této analýzy bylo ovšem zapotřebí získat odhad mezd i pro období letošních Velikonoc. Česká národní banka ve své aktuální prognóze počítá pro první kvartál letošního roku s meziročním růstem průměrné mzdy o 9,2 procenta.

Pro celou Českou republiku jsme tak použili tento odhad a vycházeli jsme z něj i pro odhad mezd v jednotlivých sektorech ekonomiky. U nich jsme předpokládali, že se na průměrném mzdovém růstu budou podílet stejným poměrem, jako tomu bylo v uplynulém desetiletí. Celorepubliková průměrná mzda v období těsně před Velikonocemi tak vychází na 38 531 korun, zatímco v roce 2012 se nacházela jen těsně nad 24 tisíci.

S odhadem ceny velikonočního nákupu a průměrné mzdy pro období 2012 až 2022, jsme následně schopni vyčíslit zátěž, kterou Velikonoce představují pro Čecha pobírajícího průměrnou mzdu. V letošním roce „ukousl“ velikonoční nákup z průměrné mzdy 5,47 %. Pro větší přehlednost budeme předchozí roky srovnávat právě s aktuálním rokem 2022. Zajímá nás tedy, o kolik větší či menší zátěž představovalo uskutečnění velikonočního nákupu pro rozpočet průměrného Čecha, ve srovnání s rokem 2022 (viz graf).

Podle našich výpočtů zažívá průměrný Čech v roce 2022 nejlevnější Velikonoce svého života. Naopak nejdražší Velikonoce ve sledovaném období nastaly v roce 2014. Tehdy průměrného Čecha stejný nákup stál 8,52 % výplaty, a oproti letošku tak jeho peněženku zatížil o 56 % výrazněji.

Pro zajímavost jsme kromě průměrného Čecha do grafu zahrnuli i další skupiny obyvatel. Jako první nás zajímalo, kdo si letošní Velikonoce může pochvalovat jako vůbec nejlevnější oproti své situaci před deseti lety. Podle dat jsou touto skupinou zaměstnanci ze zdravotní a sociální péče, pro které byly Velikonoce 2014 o závratných 85 % nákladnější záležitostí, než jsou ty letošní. Na opačném konci žebříčku nalezneme pracovníky v peněžnictví a pojišťovnictví, kteří své nejdražší Velikonoce zažili v roce 2013, ovšem i tehdy pro ně byly „pouze“ o 26 % dražší, než jsou nyní.

Jediným momentem, kdy některé ze sledovaných skupin mohly prohlásit své velikonoční nákupy za levnější, než jsou nyní, byl rok 2021, a to pro pracovníky v peněžnictví a pojišťovnictví a také pro důchodce. Velikonoční nákup jim tehdy „ukousl z výplaty“ o 4,7 %, respektive o 2,6 %, méně než dnes.

Největší rozdíl? Vejce

Pro bližší pochopení toho, které položky našeho velikonočního nákupu prošly ve sledovaném období nejdynamičtějším vývojem, se podívejte na druhý graf. Pro každou položku z našeho seznamu jsme spočítali, jak nákladné bylo její pořízení vzhledem ke mzdě průměrného Čecha v jednotlivých letech. Následně jsme opět použili rok 2022 jako srovnávací základnu, a do grafu zanesli rozdíl v „drahotě“ oproti tomuto roku.

Pro přehlednost graf zahrnuje pouze šest položek seznamu. Rozhodli jsme se do něj vložit tři položky, jejichž ceny se od roku 2012 do letoška vyvíjely nejpříznivěji, a tři, které naopak nejméně příznivě. Absolutním „vítězem“ je tematicky příhodně vejce slepičí čerstvé, které naše peněženky v roce 2012 vysávalo o 176,8 % rychleji než dnes.

Na příkladu široce diskutované „velikonoční drahoty“, jsme se tak pokusili ukázat, že pro vyhodnocení skutečného tempa poklesu kupní síly obyvatel je nutné vždy přihlížet kromě samotných cen i ke druhé straně stejné mince, tedy k příjmům. Zároveň je vhodné při posuzování cenového vývoje zohledňovat i vývoj historický.

Kam dál? Inflace na Finmagu:

Zbrusu nový Finmag

Finmag prosinec 2021Zdroj: Finmag

Kdo čte, nekrade. „Ta firma stála a padala na Harrym Potterovi,“ vzpomínají Silke a Jaroslav Horákovi, jak kupovali nakladatelství dětské knihy Albatros. Pak z něj udělali miliardový nakladatelský dům.

FIN. Fake it till you make it. Jak lžou startupeři na lovu investic • Zuri. Žádný rozjezd: letadlo Michala Illicha letí přímo vzhůru • Viceguvernér ČNB Marek Mora o evropské bankovní unii a bankovní suverenitě • Koupit místo iPoda akcie Applu, jste v balíku. Jenže…

MAG. Jakub Žofčák píše, jak Alexej Pažitnov nevydělal na Tetrisu. Programoval totiž v pracovní době • Markéta Hronová s Ondřejem Štefflem o čtvrtisícileté školní setrvačnosti • Constantin Kinský z investičního bankéře hospodářem, který sází duby

Autor článku

Vít Hradil

Vít Hradil

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus. Dříve pracoval například v Raiffeisenbank, kde zastával pozici makroekonomického analytika. Vystudoval podnikovou ekonomiku na Technické univerzitě v Liberci a poté ekonomii na CERGE-EI (Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium) v Praze. Věnoval se ekonomickému výzkumu v Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR a na univerzitě v Princetonu. Působí jako vysokoškolský pedagog na CIEE Prague (The Council on International Educational Exchange). Hovoří anglicky a německy.