Korporátní dluhopisy. Výhodný investiční nástroj, nebo past na investory?

Pro firmy je to v podstatě doplněk anebo alternativa k bankovnímu úvěru. Z emitenta se vydáním dluhopisů stává dlužník, zatímco z investora, který cenný papír nakoupil, se stává věřitel.

Firma si tedy na určitou dobu vypůjčí finanční prostředky, které může použít ke svému rozvoji, přičemž investorům většinou pravidelně vyplácí úrok. Celou vypůjčenou částku pak obvykle emitent splácí na konci splatnosti dluhopisů. Existují ale i příklady, kdy se splácí postupně.

Investor zase získá prostředek, pomocí něhož může zhodnotit své peníze, nebo alespoň zabránit jejich znehodnocení. Záleží na podmínkách každé emise.

Asi nejznámější investiční poučka je, že čím vyšší výnos, tím vyšší je riziko investičního produktu.

Firemní dluhopisy prověřujte

Dluhopisy jako takové jsou označovány za spíše konzervativní formu investice, záleží však na velice široké škále faktorů. Mimo jiné na tom, kdo je jejich emitent. Zatímco u českého státu se riziko blíží nule, u ztrátové firmy v neperspektivním odvětví je velmi vysoké. Platí tedy, že každý, kdo uvažuje o nákupu dluhopisů, by si měl daného potenciálního dlužníka pečlivě prověřit. Stejně jako to dělají banky, když poskytují úvěry, aby co nejvíce snížily riziko nesplacení.

Pokud je schopnost emitenta dostát svým závazkům již vyhodnocena některou renomovanou ratingovou agenturou, je samozřejmě nejjednodušší kvalitu dluhopisu zhodnotit pomocí jejich analýzy. Rating je ovšem velmi nákladný, a provádí se proto opravdu jen u těch největších firemních emisí. Na našem trhu se tak s dluhopisy s ratingem spíše nesetkáme. Kvalitu dluhopisu je tak potřeba zhodnotit jinak.

Asi nejznámější investiční poučka je, že čím vyšší výnos, tím vyšší je riziko investičního produktu. Přísně vzato by tato poučka měla znít spíše naopak: totiž že čím vyšší je rizikovost daného produktu, tím větší výnos by měl přinášet, aby investorovi risk kompenzoval. A rozhodně nelze poučku brát jako pevné pravidlo.

Na trhu jsou například velmi často vidět dluhopisy s relativně nízkým výnosem a vysokou rizikovostí. V dnešní době poměrně vysokých úrokových sazeb, které se často výrazně mění, navíc investor může ztratit přehled o tom, jaký výnos je standardní, a jaký už ne.

Společnosti často využívají k vydávání dluhopisů dceřiné nebo sesterské firmy, pro investora se tak produkt stane nepřehlednějším.

Jít do hloubky se vyplatí

Tím by ovšem vyhodnocení dluhopisu rozhodně nemělo končit. Prověřte si emitenta na internetu, v různých dostupných databázích a v médiích, podívejte se na jeho internetové stránky. Vyhledejte si jeho finanční výkazy. Ve finančních výkazech je pak dobré se podívat na tržby a zisky firmy, a to hlavně na jejich trend: pokud je klesající, zvyšuje se riziko, že dluhopisy nebudou splaceny.

Dobrým znamením není ani záporné provozní cash flow. Zajímat by vás měl také indikátor LTV (Loan To Value), tedy jak moc je firma zadlužená vzhledem k její celkové hodnotě.

Další důležitou informací u dluhopisů je, zda jsou zajištěné. A pokud ano, čím. Platí, že nezajištěné dluhopisy jsou obecně rizikovější než ty zajištěné, důležitá je ale hlavně ona forma zajištění. Ledacos o nich napoví i to, za jakým účelem jsou vydávány: chce je emitent použít k vyplacení majitelů, splacení jiných dluhů, nebo chce prostředky použít na rozvoj firmy a expanzi?

V posledních letech se ovšem stává, že společnosti často využívají k vydávání dluhopisů různé dceřiné nebo sesterské firmy, protože je to do značné míry jednodušší. Pro investora se ale poté produkt stane nepřehlednějším, protože tyto nové společnosti většinou nemají žádnou historii ani žádné finanční výkazy. O to důležitější je poté dívat se na formu zajištění a propojení emitenta a příjemce prostředků.

Firemní dluhopisy jsou pro zkušenější investory určitě dobrým nástrojem, jak obohatit své portfolio a jak zhodnotit část svých peněz.

Prospekt ČNB je jen vodítko

Je dobré se také podívat na to, kdo je aranžér dané emise. Pokud jde o zavedenou finanční instituci, která je pod dohledem České národní banky, pro dluhopis jsou to plusové body. Stejně tak pokud je k dispozici prospekt schválený ČNB. Prospekt sám o sobě ovšem v žádném případě není zárukou dobré kondice emitenta, je to pouze záruka, že dluhopisová emise splňuje zákonné formální náležitosti.

Příkladem kvalitní a poměrně konzervativní emise firemních dluhopisů může být třeba poslední produkt z dílny zkušeného aranžéra, společnosti WOOD & Company. Dluhopisy DIRECT 6,85/26 jsou plně zajištěny akciemi známé Direct pojišťovny, mají čtyřletou splatnost a nabízejí roční výnos 6,85 %, který je vyplácen pololetně. Jejich podrobnou recenzi si můžete přečíst zde.

Firemní dluhopisy jsou pro zkušenější investory určitě dobrým nástrojem, jak obohatit své portfolio a jak zhodnotit část svých peněz. Je ale nutné mít na paměti základní poučku, že riziko snižuje především diverzifikace a nesázet jen na jednu kartu

A že investovat do dluhopisů, které sice slibují vysoký výnos, ale vykřičníky na vás vyskakují pokaždé, když zadáte jméno společnosti do webového vyhledávače, není dobrý nápad.

Kam dál? Investice na Finmagu:

• Jak spořit dětem? Stavebko se nevyplatí, bourá analytička zažitý trend
• Prodavači hrnců, nebo finanční guruové? Svět „finfluencerů“ není pro starý
• Pronajímat byt, nebo investovat do nemovitostního fondu? Co se vyplatí víc
• Investovat v Rusku? To je hodně riskantní sázka, varuje analytik
• Jak porazit inflaci? Na spoření v bance zapomeňte