Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Kam až vystřelí cena chleba? Zdražování základních potravin očima expertů

Michal Hron
Michal Hron | 1. 4. 2022 | 11 komentářů | 92 930
anketaceny potravininflacekoronavirusočima expertůpotraviny

Popandemické oživení ekonomiky, zpřetrhané dodavatelsko-odběratelské řetězce, ale i ruská agrese na Ukrajině a významné omezení vývozu z obou zemí. To vše se promítá do stále vyšší míry inflace a zdražování všeho zboží včetně potravin. Na co se máme připravit a kolik bude stát bochník chleba?

Kam až vystřelí cena chleba? Zdražování základních potravin očima expertů

Ceny chleba a základních potravin rostou (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

Válka na Ukrajině se masivně projevuje nejen v rostoucích cenách komodit a energií, ale skrze tento růst a inflační rámec se promítá i do cen základních potravin. Náklady na potravinářský výrobek tak vzrostly od začátku roku podle Potravinářské komory ČR o 30 až 60 procent.

Pokud by se tyto náklady v plné výši propsaly do spotřebitelských cen, mnozí lidé si podle komory nebudou moci dovolit nakoupit ani základní potraviny. Stát už v reakci na tento vývoj mluví ústy ministra zemědělství Zdeňka Nekuly o zvýšení podpory domácích zemědělců o víc než půl miliardy korun. Agrární komora ovšem tvrdí, že to ani zdaleka nestačí.

Dopady války na Ukrajině
Shutterstock

Jak ruská invaze dopadne na Česko? Ekonomické výhledy

Rozkolísané světové trhy, oslabující koruna, rekordní ceny plynu, nafty i benzinu. To jsou jen ty z nejviditelnějších přímých dopadů ruské invaze na Ukrajinu na českou ekonomiku a domácnosti. Na co se ale máme připravit dál?

Stát navíc uklidňuje, že například z pohledu hojně diskutované pšenice, které je Ukrajina významným vývozcem, je Česko samostatné. A že má i rekordní zásoby v hmotných rezervách. Okolní země, například Maďarsko, přitom vývoz těchto komodit omezují, či přímo zakazují. Český právní rámec ale nic takového podle státu neumožňuje, a proto zůstávají výzvy českých pekařů tímto směrem nevyslyšeny.

Problém se navíc ani zdaleka netýká jen obilovin, respektive především pšenice. Nedostatek hrozí například i u slunečnicového oleje, jehož jsou Rusko i Ukrajina také významnými vývozci. A rostou samozřejmě i náklady na výrobu skrze rapidně rostoucí ceny energií, či masa a mléka vlivem vzrůstajících cen krmných směsí.

Jaké další potraviny podle vás vlivem války na Ukrajině ještě zdraží? Na co by se měli čeští konzumenti připravit? A dokážete odhadnout, kam až může vystřelit v nejbližších měsících cena obyčejného bochníku chleba?

Petr Jílek

náměstek ministra zemědělství pro ekologické zemědělství, komodity, výzkum a vzdělávání

Petr Jílek
-155
+
-

Komplikace způsobuje v potravinářství několik faktorů. Pandemie koronaviru narušila mezinárodní obchod s potravinami, což se rychle promítlo do cen zemědělských a potravinářských výrobků. Konflikt na Ukrajině znamená vedle narušení obchodu i obavy z nedostatku zdrojů některých potravin. Jde zejména o narušení trhu s obilím, kukuřicí a slunečnicovým olejem, a s tím související zvýšení cen komodit. Současně došlo k zásadnímu navýšení cen energií, pohonných hmot, nárůst cen krmiv, hnojiv a pesticidů.

Trh se zemědělskými komoditami v důsledku války na Ukrajině zásadně ovlivní to, jak bude konflikt dlouhý a jak se podaří nahradit vzniklé výpadky surovin pro zpracování. Z Ukrajiny jsou nyní omezené možnosti dovozu obilovin, medu a slunečnicového oleje, očekává se propad produkce pro rok 2022. Současně je třeba uvést, že v případě obilovin je Česká republika plně soběstačná, problematický je zejména aktuální vývoj na trhu, kdy dochází k výraznému zvyšování cen způsobenému růstem poptávky. Tento vývoj tak negativně ovlivňuje dostupnost obilovin, a to zejména pro český zpracovatelský průmysl.

Ministerstvo zemědělství se prostřednictvím evropských i národních podpor maximálně snaží ustálit současnou situaci. Jenom z národních dotací je to pět miliard korun, které budeme směřovat do celého sektoru zemědělství, hlavně do nejohroženějších sektorů, a 750 milionů Kč z nich půjde pro výrobce potravin. Zároveň Evropská komise mimořádně uvolňuje 12,5 miliardy korun, z toho pro Českou republiku vychází 270 milionů korun. Tyto prostředky budou využity do nejvíce postižených sektorů, zejména chovatelů prasat, drůbeže a pěstitelů jablek.

Jan Doležal

prezident Agrární komory ČR

Jan Doležal
+127
+
-

Je pravda, že potraviny na pultech českých obchodů zdražují, ale neznamená to, že tyto peníze směřují k českým zemědělcům. Chovatelům a pěstitelům ve skutečnosti stoupají vstupní náklady v posledních měsících o desítky až stovky procent, přičemž ukrajinsko-ruský konflikt tyto trendy urychlil. Například chovatelům prasat zdražily v loňském prosinci v meziročním srovnání krmné směsi o 20 až 25 procent, nafta o 35 procent a energie o pět až 40 procent. Aktuálně se jim v meziročním srovnání zvýšily ceny krmiv o 40 procent, nafty o 50 a energií o 50 až 150 procent. Chovatelé ale mají omezené možnosti promítnout toto zdražování do cen, za které prodávají své zboží, kvůli levné a předotované konkurenci ze zahraničí. Příliš se to tak neprojevuje ani na spotřebitelských cenách. Totéž platí pro většinu živočišných a rostlinných komodit českého původu. V rostlinné výrobě zase zdražují minerální hnojiva, která se dovážejí především z Ruska, Běloruska a Ukrajiny.

Podle informací ze zahraničních burz stoupají nyní výkupní ceny jatečných prasat, což se na českém trhu obvykle projevuje se zpožděním. Stoupají dále také výkupní ceny rostlinných komodit, mléka či vajec, u nichž je v době zvýšení poptávky před Velikonocemi zdražení obvyklé. Co se týká pšenice, Česko je v její produkci soběstačné ze zhruba 180 procent, ale její cena je určována na evropském trhu vzhledem k jeho provázanosti. Rovněž řada členů Agrární komory ČR vyzývala k omezení exportu pšenice, která je důležitou položkou při přípravě krmných směsí pro hospodářská zvířata. Vzhledem k pravidlům volného evropského trhu jsou ale podobná omezení problematická.

Petr Mach

ředitel a jednatel potravinářské společnosti Backaldrin

Petr Mach
-53
+
-

Ukrajina a Rusko jsou významnými producenty pšenice (30% podíl, typicky vyváží do zemí severní Afriky a na blízký východ). Některé další státy se snaží domácí trh chránit či přímo regulovat, včetně ceny. Obilniny (pšenice, kukuřice) jsou významnou součástí i krmiv hospodářských zvířat, tudíž poroste jistě i cena masa. Česká republika je v produkci potravinářské pšenice soběstačná, nicméně cenu pšenice a následně dalších produktů z ní, typicky pšeničné mouky, určuje trh.

Jestliže je (a zjevně i bude) něčeho nedostatek, pak cena poroste. U pšenice je už na dvojnásobku loňské hodnoty. Zejména zpracovatelské firmy, typicky menší řemeslné pekárny, se cenu vstupních surovin dozví až na dodacím listu. Podpora zemědělců je jistě chvályhodná, ale osobně vidím větší, až existenční problémy, u zpracovatelských podniků.

Cena mouky však není jediná, která roste. Ještě horší situace je u slunečnicového oleje (Ukrajina a Rusko tvoří až 50% podíl na spotřebě EU). Někdo namítne, že máme přeci řepkový olej, ale opět platí, že když nebude na trhu slunečnicový olej a jeho další produkty (například lecitin), poptávka se přesune na řepkový a cena opět poroste. Specifická situace je pak u cen energií, kde pekařský obor patří mezi ty energeticky více náročné.

Netroufnu si odhadovat konečné ceny rohlíků a konzumního chleba pro konzumenty. Nicméně si myslím, že ceny mohou vzrůst oprávněně o 25 až 30 % i více proti cenám z podzimu roku 2021. To na první pohled vypadá možná hrozivě, ale na osobu a rok je to zvýšení výdajů na pečivo v hodnotě maximálně čtyř až pěti krabiček cigaret.

Martin Křižák

řemeslný pekař, Pekařství - bistro Křižákovi

Martin Křižák
+315
+
-

Ceny potravin jsou ve velké míře v rukou naší vlády. Ministr zemědělství se chvástá, že je pšenice dostatek, a přitom její cena letí vzhůru neřízeným způsobem, jenom stačí omezit nebo zakázat vývoz. Nenacházíme se v běžném tržním prostředí, jedná se o velmi mimořádnou situaci. Stav je skutečně alarmující, nejen pekaři, ale i ostatní potravináři jsou na hranici přežití, a to z měsíce na měsíc. Jsou ohroženy zdravé podniky, které doposud platily nemalé daně a odvody státu. Není to jen cena pšenice, ale i plyn, energie, nafta, toto všechno jsou významné položky rozpočtu pekáren. Není problém matematicky přenést navýšení cen do výrobku, ale kdo si jej potom koupí? Omezit výrobu podniku na polovinu je stejně sebevražedné jako nezdražit.

Vývoj cen základních potravin

Vývoj cen základních potravinČeský statistický úřad (ČSÚ)

Co se ceny chleba týče, s přihlédnutím k očekávanému vývoji ceny mouky, současným cenám energií, plynu a pohonných hmot, a bez toho, aby se zvyšovaly požadavky na mzdové zatížení výroby, by cena jednoho kilogramu kváskového žitnopšeničného bochníku chleba zahrnující výše popsané přímé náklady na výrobu, zohledňující odpisy zařízení, rozumné investice do rozvoje firmy a nezbytný zisk pro vytvoření minimálně další rezervy na horší časy (kterou jsme vyčerpali během covidu do absolutního dna), měla být při zachování současného standardu kvality 49 Kč bez DPH. To znamená, že s DPH a marží obchodníka, která je obvykle kolem 35 %, by cena vyšplhala na 76 Kč. Kdyby vláda alespoň na základní potraviny snížila dočasně DPH na 5 %, mohla by tato cena být o sedm korun nižší, tedy 69 Kč. Zatím ale všechny zvýšené náklady nesou na svých bedrech výrobci.

Martin Pýcha

předseda Zemědělského svazu ČR

Martin Pýcha
+98
+
-

Obecně rostou a dále porostou ceny všech potravin, rostlinných i živočišných. Je to dáno růstem cen vstupů, především hnojiv, energií, plynu, pohonných hmot, mezd... Dnes sledujeme především růst cen rostlinných komodit, kdy například na největší komoditní burze světa CME v Chicagu vzrostla 1. března 2022 cena nejprodávanější měkké pšenice na 8 400 Kč za tunu, další den překonala 9 000 Kč a 22. března byla téměř 9 200 korun za tunu. Exportní cena měkké pšenice SRW z USA pak například 15. února činila 340 USD a 22. března již 464 USD (přes deset tisíc Kč) za tunu.

Anketa

Kdo vám mluví z duše?

U světových cen rostlinných komodit je sice vyšší cenová dynamika než u komodit živočišného původu, ale i rostlinná výroba je ohrožena celou řadou výkyvů (probíhající extrémy v počasí, rostoucí ceny vstupů...). Světové ceny hnojiv dle amerického Green Markets North America Fertilizer Price Index vystoupaly na svá historická maxima, když během cca jednoho měsíce index vzrostl o 40 %. Ceny živočišných komodit tak budou následovat. Nyní začala například růst cena vepřového masa, která je ovlivněna vysokou cenou obilovin, hlavního krmiva prasat.

Vzhledem k tomu, že například cena mouky tvoří jen asi 10 % ceny pečiva, ceny chleba budou více ovlivňovat ceny dalších komodit jako energie, pohonné hmoty, mzdy a podobně. Je tedy těžké odhadovat konečnou cenu chleba, ale dokážu si představit, že pokud bude situace takto pokračovat, může být cena chleba třeba na úrovni 50 až 60 Kč za kg. A možná i víc.

Co se týká omezení exportu obilí, je to krajní prostředek. Nejprve by měl stát nastartovat monitoring stavu zásob, aby měl vůbec představu, kolik obilí u nás je, kolik se prodalo. Pokud to neudělá, může se klidně stát, že nakonec zjistíme, že naše obilí bylo prodáno například do arabských zemí a nebude ho dost pro české potraviny a česká krmiva. Mlýny a výrobci krmiv pak budou muset nakupovat mouku na světovém trhu za vyšší cenu. Když stát bude mít přehled, může nakoupit obilí do státních hmotných rezerv a z nich ho postupně uvolňovat na trh. Bohužel ministerstvo zemědělství je v tomto pohledu velmi lehkovážné.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV

Lukáš Kovanda
+108
+
-

Rusům nebývale zdražuje boršč, Čechům zase citelně zdraží vepřo-knedlo-zelo. Základní ingredience boršče zdražuji v Rusku dvouciferným tempem týdně. Na německé burze, jež je určující pro ceny v ČR, zdražilo vepřové od začátku invaze o nějakých šedesát procent. Čí je tahle drahota? Putinova, případně Babišova, jak by řekl premiér Fiala? Nebo Fialova, jak by opáčil Babiš? Putin v ní prsty nepochybně zásadně má, je to jeho válka. Ale jde také zčásti o inflaci Draghiho, Lagardeové, Bernankeho, Yellenové nebo Powellovu. To tito centrální bankéři pumpují v běhu let na globální trhy biliony dolarů či eur. Levnými penězi živí spekulaci. Včetně té na komoditních trzích – se zemědělskou a potravinářskou produkcí.

Obrovská nervozita, jakou invazí na Ukrajinu vyvolal Putin, se tak na trzích proměňuje v obrovský cenový růst, který je ale z nemalé části jen výsledkem spekulace. Panika spekulaci živí, ovšem bez levných peněz centrálních bank by nebylo tolik s čím spekulovat. „Regionálním“ politikům typu Fialy nebo Babiše tak už nezbývá než víceméně staticky sledovat, co odstartovali světoví centrální bankéři a politici. Zastropování cen? Snížení DPH? Vždyť to vše nakonec stejně zaplatí zase jen daňový poplatník. Vláda – jak Babišova, tak Fialova – sama prakticky žádné peníze nevydělává. Má jen daně a dluh. A dluh jsou jen budoucí daně.

Kam dál? Ankety Očima expertů na Finmagu:

Zbrusu nový Finmag

Finmag prosinec 2021Zdroj: Finmag

Kdo čte, nekrade. „Ta firma stála a padala na Harrym Potterovi,“ vzpomínají Silke a Jaroslav Horákovi, jak kupovali nakladatelství dětské knihy Albatros. Pak z něj udělali miliardový nakladatelský dům.

FIN. Fake it till you make it. Jak lžou startupeři na lovu investic • Zuri. Žádný rozjezd: letadlo Michala Illicha letí přímo vzhůru • Viceguvernér ČNB Marek Mora o evropské bankovní unii a bankovní suverenitě • Koupit místo iPoda akcie Applu, jste v balíku. Jenže…

MAG. Jakub Žofčák píše, jak Alexej Pažitnov nevydělal na Tetrisu. Programoval totiž v pracovní době • Markéta Hronová s Ondřejem Štefflem o čtvrtisícileté školní setrvačnosti • Constantin Kinský z investičního bankéře hospodářem, který sází duby

Autor článku

Michal Hron

Michal Hron

Šéfredaktor webu Finmag.cz. Novinář s dlouholetou praxí z největších českých médií, milovník moderních technologií i přístupů, ale i čisté nedotčené přírody. Po krachu vydavatelství Mladá fronta přešel do Finmagu z týdeníku Euro, předtím vedl sdruženou domácí redakci Hospodářských novin, Aktuálně.cz a iHNed.cz a působil jako editor zpravodajství na portálech iDnes.cz a Novinky.cz.