Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Proč je nafta dražší než benzin? Ceny pohonných hmot očima expertů

Michal Hron
Michal Hron | 25. 3. 2022 | 2 komentáře | 32 656
anketaceny pohonných hmotočima expertůropaRuskoUkrajina

Ceny ropy na světových trzích vystřelily po invazi Ruska na Ukrajinu a reakci Západu do rekordních výšin. Velmi rychle se to projevilo i v distributorské síti a na totemech čerpacích stanic. Jak to bude dál? A proč je nafta najednou dražší než benzin, ač ji vláda na spotřební dani už dřív zvýhodnila?

Proč je nafta dražší než benzin? Ceny pohonných hmot očima expertů

Proč je nafta dražší než benzin? A kam až mohou vzrůst ceny paliv? Ptali jsme se expertů (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

Ceny pohonných hmot jsou jako součást zpravodajství o rusko-ukrajinské válce jedním z hlavních témat dneška. Sledovat jejich vývoj se vyplatí hned z několika důvodů: za prvé, propisují se i do cen dalších služeb a výrobků, a mají tak potenciál dále zvyšovat už tak vysokou míru inflace v popandemickém oživení světových ekonomik. A za druhé s sebou nesou i důležitou geopolitickou otázku: Jak se zbavit závislosti na ropě z Ruska?

Zatímco ta první trápí především běžné občany-spotřebitele, druhá nedá spát evropským politikům, hlavně pak těm německým. Jakmile se totiž začne mluvit o utahování opasků a ukončení odběru ruského fosilu (za který jen v únoru platila Evropa v průměru 20 miliard Kč denně), zeleně orientovaná německá politika zezelená ještě víc. Tentokrát ale jinak, než by si přála, jelikož na ruský plyn vsadila při svém odklonu od jádra.

Ceny pohonných hmot
Shutterstock

Drahý benzin: Vláda zruší silniční daň a biosložky

V reakci na vysoké ceny pohonných hmot chce vláda zrušit silniční daň pro osobní auta a dodávky do 12 tun. Skončit má také povinnost přimíchávat biosložku do benzinu i nafty. Dnes k tomu kabinet schválil příslušné návrhy, o kterých v následujících dnech rozhodnou poslanci. V obou případech má jít o zrušení trvalé.

Energetice a politice kolem se ale dnes věnovat nebudeme, o tom už jsme popsali stohy. Dnes se zaměříme na nás, spotřebitele. A ceny pohonných hmot, které nás jako řidiče trápí u každé čerpací stanice. Začátkem března se na jejich cenových totemech rozsvítily po měsících trojek cifry začínající rovnou pětkou. A ceny se měnily i několikrát denně. Zatímco dopoledne stála nafta dejme tomu 39,50, odpoledne už klidně 52 korun.

Hlavní důvod je zvyšování ceny ropy na světových trzích. To se propisuje do velkoobchodních cen a následně, s připočtením marže maloobchodníků, i do koncových na čerpacích stancích. A právě marže pumpařů se velmi rychle staly středem zájmu: obchodníci podle kritiků měli využít situace a ceny zvyšovat víc, než by museli. Stále probíhající analýza ministerstva financí ale žádné takové plošné pochybení (zatím) nezjistila.

Přesto se začalo mluvit o možnosti přímého státního zásahu v podobě zastropování maximálních cen pohonných hmot. Tedy přímé státní regulaci. Pravdou totiž zůstává, že zatímco ceny rostly několikrát denně, dolů se jim už tak moc nechce (ostatně, to se jim nechtělo nikdy).

Jak se na tuto možnost ale dívají experti z oboru? Zeptali jsme se ekonomů, petrolejářských firem a asociací, pumpařů, ale i dotčených rezortů. Výsledek ankety, z níž se některé firmy pro citlivost tématu či vnitrofiremní politiku rovnou omluvily, a například za stát nereagoval nikdo, najdete níže.

Jak se podle vás budou ceny paliv vyvíjet dál? Co je ovlivňuje a má je stát zastropovat? A proč je nafta – na rozdíl od minulosti – dražší než benzin, ač ji dřív vláda zvýhodnila na spotřební dani?

Helena Horská

hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Helena Horská
+2
+
-

Vzpomínáte s nostalgií na fronty na banány a pomeranče z Kuby? Můžeme je mít obratem zpátky. Tentokrát sice ne před prodejnami zeleniny a ovoce, ale před čerpacími stanicemi. To by byl nejpravděpodobnější výsledek zastropování cen. Obavy z nedostatku, lákadlo nižších cen, sousedi shánějící se po kanystrech... Televizní záběry z dlouhých front před čerpacími stanicemi by i otrlejší povahy zviklaly.

„Zašpuntování“ cen nikdy nic nevyřešilo. Naopak, výsledkem byl nedostatek a černý trh s daným zbožím. Dokazují to i pokusy kontrolovat růst cen za první i druhé ropné krize v minulém století. Rovněž není jednoduché určovat přiměřenou marži. Každá čerpací stanice má jiné zcela opodstatněné náklady – zatímco jedné by daná marže pokryla náklady včetně mírného zisku, jiné, třeba odlehlé a malé čerpací stanici, která zásobuje široké okolí, by tato marže náklady nepokryla. Její existence by byla ohrožena.

Proč nedat přednost tržnímu řešení? S jedním takovým přišla Hospodářská komora: stát skrz jím vlastněnou firmu Čepro, která v Česku provozuje hned několik desítek čerpacích stanic, nastaví ceny pohonných hmot na úroveň reflektující přiměřenou marži. Cenová konkurence a zájem zákazníků o nízkou cenu přinutí ostatní čerpací stanice se přizpůsobit. Pak bude záležet jen na nás, obětujeme-li nějaký ten čas stáním v kratší frontě na levnější pohonné hmoty, nebo natankujeme, kde se nám zrovna bude chtít, třeba i za vyšší cenu. Volba bude ale na nás, zákaznicích.

Jíří Ondra

spolumajitel sítě čerpacích stanic Tank ONO

Jíří Ondra
+46
+
-

Ceny v České republice neovlivní vůbec nikdo, jelikož jsme součástí světového obchodu. Čerpací stanice v Česku můžou ovlivnit cenu pouze minimálně, a to skrze vlastní marži, která ve většině případě představuje dvě až tři koruny na litr paliva. Jak se budou ceny pohonných hmot vyvíjet dál, pak bude záležet především na vývoji situace na Ukrajině.

A proč je nafta dražší než benzin? Přesné důvody neznám, ale nebude to české specifikum: stejné je to v celé Evropské unii. Co se ale týče případné regulace cen, určitě to podle mě není správná cesta: ceny pohonných hmot bych nechal čistě na trhu, protože jakákoli regulace je vždy špatně.

Vývoj ceny ropy Brent na světových trzích (v USD/barel)

Zdroj: peníze.cz

Štěpán Křeček

hlavní ekonom BH Securities

Štěpán Křeček
+21
+
-

Kontrola cen pohonných hmot potvrdila známý fakt, že ceny na jednotlivých čerpacích stanicích jsou značně rozdílné. V některých případech pumpaři pracují s minimálními maržemi, najdou se i případy vysokých marží. Řidiči by proto měli uvažovat nad tím, kde budou tankovat. Určitě se jim to nevyplatí na hlavních dálničních tazích, kde jsou ceny přepálené. Kdyby se řidiči těmto čerpacím stanicím vyhýbali, konkurenční tlak by začal pracovat v jejich prospěch.

Nicméně v praxi jsme spíš byli svědky jiného chování. Řidiči takřka vykoupili kanystry a poptávka po pohonných hmotách extrémně vzrostla. Nelze se proto divit, že někteří pumpaři extrémní situace využili. Kromě nich si ruce mnul i ministr financí, kterému výrazně vzrostly příjmy do státní pokladny.

V minulosti jsme podobný efekt zažili u AdBlue, když panika ohledně nedostatku jeho zásob. Na některých čerpacích stanicích v Česku se pak prodávalo AdBlue třikrát dráž než v Německu. To ukazuje, že pumpaři si často neberou servítky, a když vycítí příležitost, chopí se jí.

Pro levné pohonné hmoty se čeští řidiči musí vypravit mimo naše území. Velice zajímavé ceny jsou v Polsku a v Maďarsku. Zarážející je ale rozdíl v cenách pohonných hmot v České republice a na Slovensku. Přestože na obou trzích platí velice podobná pravidla, rozdíl v cenách narostl na nebývale vysokou úroveň.

Josef Jaroš

předseda představenstva Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR

Josef Jaroš
+2
+
-

Cena bude dál kopírovat cenu ropy na světových trzích a cenu dolaru. I proto dnes paliva znovu zdražují: po prvotním růstu a poklesu ropa znovu zdražuje, a dál zdražuje i dolar. Po dobu války to bude patrně pokračovat, stoupá totiž i nejistota osudu ruských vývozů ropy. Ostatní vývozci je mohou jen pomalu nahradit (stále je otevřeno méně vrtů než před covidem) a začínají teplé, dopravní měsíce.

Anketa

Komu dáte bod?

Zastropování cen vypadá lákavě. Malé a střední podniky mívají méně naakumulovaného finančního polštáře na krátkodobě dražší paliva. Navíc byly víc trestány lockdowny (zejména ve službách) a víc na ně nyní dopadají i vyšší úroky. Přesto ale hrozí, že zastropování by mohlo situaci zhoršit. Pokud by stát nutil někoho prodávat pod náklady, brzy by na čerpacích stanicích začala paliva docházet. Velké podniky by si pak zajistily přímé dodávky z rafinérií – mimo regulovanou cenu – a získaly by další výhodu. A kdyby stát cenu dotoval, následné zvýšení daní by malé a střední podniky postihlo přímo (tvoří 99 procent všech firem – plátců firemních daní) i nepřímo skrze ochuzení jejich zákazníků. Nějaká sleva na dani z příjmů by byla méně destruktivní.

Dražší nafta vypadá paradoxně, když navíc stát naftě ještě zvýšil daňovou slevu na téměř tři koruny. Ale právě v daňovém rozdílu tkví i vysvětlení. Čím větší podíl na ceně tvoří (fixní) spotřební daň, tím méně je celková cena ovlivňována cenou ropy. Logicky tak při zdražení ropy poroste relativně rychleji nafta a snadněji překročí cenu toho druhého, fixovanějšího paliva. Platí to i opačně, na začátku covidu zlevnění ropy zlevnilo víc naftu než benzin.

Zdeněk Říha

expert na ekonomiku dopravy, Vysoká škola ekonomie a managementu

Zdeněk Říha
+16
+
-

Vysoké ceny nafty jsou velký problém zejména pro dopravce, kteří nejsou schopni okamžitě zvýšení nákladů promítnout do cen (typicky například provozovatelé autobusové dopravy v rámci dopravní obslužnosti nebo MHD, ale i silniční nákladní dopravci). Pomoc dopravcům je bezpochyby namístě, ale zastropovat ceny je to nejhorší, co může stát udělat. Cena je pro chování všech ekonomických subjektů klíčová informace a nemá vznikat na úřadu vlády, ale čistě tržními mechanismy. Proto stát musí hledat jiné formy, jak dopravcům ulevit (například dočasné snížení spotřební daně).

Cena ropy, ale i všech energetických komodit, reaguje velmi citlivě na jakoukoli geopolitickou nestabilitu. Proto lze očekávat, že dokud neskončí rusko-ukrajinský konflikt, musíme se smířit s vyššími cenami benzinu a nafty, tedy určitě okolo 45 Kč/litr, ale spíš víc (jakékoli predikce jsou ale u těchto komodit velmi ošidné).

Nafta bude pravděpodobně dražší než benzin, což je důsledek fungování nabídky a poptávky. Trh nám tím dává informaci, že se jedná (byť možná jen dočasně) o vzácný statek, a podle toho s ním musíme nakládat. Zastropování cen by tuto informaci z trhu vygumovalo, což v konečném důsledku napáchá větší škody než užitek. Navíc nás pravděpodobně čeká podobná situace na trhu zemědělských komodit. Budeme chtít také zastropovat ceny chleba?

Jaroslav Ton

CEO fintechové společnosti 4Trans Factoring

Jaroslav Ton
+136
+
-

V nejbližší budoucnosti je při nezměněných daňových pravidlech pravděpodobnější další růst cen pohonných hmot než jejich výrazný pokles. Poslední období, kdy cena nafty byla nižší než cena benzinu, bylo před dvěma lety, největší rozdíl mezi nimi byl ve druhém a třetím čtvrtletí loňského roku. Důvodem rychlejšího zdražení nafty je skutečnost, že podstatná část nafty se vyrábí přímo v Rusku a podíl tamní výroby je o dost větší než v případě benzinu. Lze proto očekávat, že nafta ještě chvíli zůstane dražší než benzin.

Novým faktorem s těžko odhadnutelnými dopady je středeční oznámení, že Rusko začne prodávat zemní plyn do zemí EU výhradně za rubly. Rozhodnutí se aktuálně dotýká pouze zemního plynu, nikoliv ropy. Přesný postup v případě ropy bude záviset na mezinárodním postoji k prodeji plynu za rubly. Měnová konverze bude probíhat na ruském domácím trhu a uvidí se, zda bude existovat rozdíl mezi použitým kurzem a kurzem rublu na zahraničních trzích. V lepším případě bude použitý kurz srovnatelný s tržním.

Celý sektor logistiky pečlivě sleduje vývoj cen pohonných hmot. Zdražení může představovat pro malé a střední dopravce výzvu: cena pohonných hmot představuje jeden z klíčových nákladů ovlivňující zisk a cashflow. Obzvlášť krátkodobě je právě zdravé provozní financování důležitější než zisk. Stabilizace cashflow proto aktuálně nejlepší představuje možnost, jak snížit podnikatelské riziko.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV

Lukáš Kovanda
+19
+
-

Pohonné hmoty budou v příští dnech opět citelně zdražovat. Dost možná se vrátí zas až k hodnotám kolem 50 korun za litr. I při takových cenách si ale běžně vydělávající Čech může pořídit za měsíční výplatu zhruba o 200 litrů pohonných hmot víc než v roce 2012, kdy jejich cena kulminovala naposledy – ač tehdy nedosáhla ani 40 korun za litr. Prostě Čechům za posledních deset let citelně narostly výdělky. Mnohem výrazněji, než jak narostly ceny benzinu či nafty, včetně jejich růstu nyní, „za války“.

Volal v roce 2012 někdo po zastropování? Nevzpomínám si. Po pandemickém vládním rozhazování jsme zkrátka zhýčkanější než kdy jindy. Co se ovšem nemění, je maržová politika. A nejen samotných čerpaček. Možná, že ty jsou v tom fakt nevinně, jak se nás snaží přesvědčit vláda po svých kontrolách. Co ale marže rafinérií? Tak jako před deseti lety platí i dnes, že při růstu cen ropy či velkoobchodní ceny paliv v Rotterdamu pohonné hmoty v Česku zdražují výrazně rychleji, než jak zlevňují, když se ceny ropy nebo paliv v Rotterdamu snižují. To lze těžko vysvětlit jinak než přechodným navyšováním marží rafinérií, distributorů pohonných hmot či čerpadlářů.

Ale je to normální byznys, každý se snaží vydělat – čerpadláři ani rafinérie nejsou charita. Jen by se pořád nemuseli tak úporně snažit dělat svatoušky.

Kam dál? Ankety Očima expertů na Finmagu:

Zbrusu nový Finmag

Finmag prosinec 2021Zdroj: Finmag

Kdo čte, nekrade. „Ta firma stála a padala na Harrym Potterovi,“ vzpomínají Silke a Jaroslav Horákovi, jak kupovali nakladatelství dětské knihy Albatros. Pak z něj udělali miliardový nakladatelský dům.

FIN. Fake it till you make it. Jak lžou startupeři na lovu investic • Zuri. Žádný rozjezd: letadlo Michala Illicha letí přímo vzhůru • Viceguvernér ČNB Marek Mora o evropské bankovní unii a bankovní suverenitě • Koupit místo iPoda akcie Applu, jste v balíku. Jenže…

MAG. Jakub Žofčák píše, jak Alexej Pažitnov nevydělal na Tetrisu. Programoval totiž v pracovní době • Markéta Hronová s Ondřejem Štefflem o čtvrtisícileté školní setrvačnosti • Constantin Kinský z investičního bankéře hospodářem, který sází duby

Autor článku

Michal Hron

Michal Hron

Šéfredaktor webu Finmag.cz. Novinář s dlouholetou praxí z největších českých médií, milovník moderních technologií i přístupů, ale i čisté nedotčené přírody. Po krachu vydavatelství Mladá fronta přešel do Finmagu z týdeníku Euro, předtím vedl sdruženou domácí redakci Hospodářských novin, Aktuálně.cz a iHNed.cz a působil jako editor zpravodajství na portálech iDnes.cz a Novinky.cz.