Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Je čas na kurzarbeit? Pracovní trh po ruské agresi očima expertů

Michal Hron
Michal Hron | 11. 3. 2022 | 9 187
anketakrizekurzarbeitočima expertůodborytrh práce

Nezaměstnanost v Česku je na rekordně nízké úrovni, ale pracovní trh stojí před novou výzvou: jak pojmout tisíce až desetitisíce nově příchozích Ukrajinců, které z vlasti vyhnala ruská agrese a válka? A jak se naopak vyrovnat s odchodem těch, kteří už v Česku pracovali? Nastal snad čas aktivovat hojně skloňovaný kurzarbeit?

Je čas na kurzarbeit? Pracovní trh po ruské agresi očima expertů

Absorbuje český pracovní trh migrační vlnu z Ukrajiny? (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

Čerstvá data Úřadu práce ČR uvádějí, že nezaměstnanost v Česku klesla v únoru na 3,5 procenta. Bez práce bylo 263 433 uchazečů o zaměstnání, což je o necelé čtyři tisíce méně než v lednu. Počet volných pracovních míst ovšem roste, zaměstnavatelé jich v únoru nabízeli 363 917, v lednu o 12 200 méně.

Analytici sice podobný vývoj předpokládali, do situace ale ještě plně nepromluvil válečný konflikt na Ukrajině. Na jedné straně ze země odcházejí muži, kteří míří na východ bránit svou vlast, na straně druhé přicházejí ženy, děti, a staří lidé v rámci masivní migrační vlny. A řada z nich práci zase hledá.

Co je to kurzarbeit?

Takzvaný kurzarbeit má spouštět vláda při vážném ohrožení ekonomiky na celou ekonomiku nebo jen pro určitý region či odvětví. Může jít třeba o ekonomickou recesi, pandemii, živelní události nebo kyberútok. Při aktivaci kurzarbeitu by mohli zaměstnanci zůstat doma jeden až čtyři dny v týdnu, a to až jeden rok. Za odpracované dny by je dál platil zaměstnavatel, za dny doma by dostávali 80 procent hrubé mzdy. Stát by pak za dny, kdy lidé zůstanou doma, firmám vyplácel na náhradu mzdy a odvody příspěvek ve výši 80 % mzdových nákladů, maximálně do výše 1,5násobku celostátní průměrné mzdy.

Průzkum Hospodářské komory mezi 350 podniky například ukázal, že kvůli branné povinnosti opustilo Česko asi 15 procent ukrajinských zaměstnanců. Většina z nich působí v řemeslných pozicích, nejčastěji na stavbách. 

Pondělní jednání odborů, zaměstnavatelů a ministra průmyslu Jozefa Síkely (nestranik za STAN) proto přineslo jasný požadavek na aktivaci takzvaného kurzarbeitu pro krizí postižené firmy, tedy zkrácené práce se státním příspěvkem na mzdy. Využít by se na to měly podle odborářů i peníze z evropských fondů včetně plánu obnovy, který se váže primárně ke zmírnění dopadů pandemie.

Pro aktivaci státní podpory jsou i zaměstnavatelé. Kurzarbeit by uvítala například mladoboleslavská Škoda Auto, největší zaměstnavatel v Česku, který nyní bojuje s výpadky dodávek z Ukrajiny. „Vývoj na trhu práce po vstupu ukrajinských migrantů sledujeme, nicméně v současné chvíli je ještě příliš brzy jakýmkoliv způsobem predikovat vývoj aktuální situace,“ uvedla pro Finmag.cz Martina Špittová z tiskového oddělení firmy.

Šéf ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Marián Jurečka (KDU-ČSL) už dříve uvedl, že – pokud se tak vláda rozhodne – Česko může kurzarbeit aktivovat zhruba do dvou týdnů. Pro jeho zavedení je totiž nutná notifikace Evropské komise.

Jak na aktuální situaci hledíte vy? Měl by stát po kurzarbeitu sáhnout, nebo ji lze zvládnout i bez něj? A jaké výzvy aktuálně český pracovní trh čekají?

Dagmar Kuchtová

generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR

Dagmar Kuchtová
+10
+
-

Válka na Ukrajině zasáhla hlavně firmy, které dovážejí z Ukrajiny suroviny, výrobní komponenty nebo přišly o exportní zakázky. Těmto podnikům určitě pomůže, pokud stát kurzarbeit aktivuje. Svaz průmyslu proto požádal vládu o jeho urychlené spuštění. O konkrétní podobě nařízení, které by specifikovalo podmínky, kdy bude mít zaměstnavatel nárok na příspěvek, se jedná.

Celková situace na trhu práce se zatím stále vyvíjí, ale vzhledem k eskalaci konfliktu je možné, že problém s chybějícími zaměstnanci postihne firmy v mnohem větší míře než teď. Zatím odliv Ukrajinců není tak citelný. Ukrajinští pracovníci jsou ale pro český trh práce velmi důležití. Zdaleka to nejsou jen pomocníci na stavbách, máme zde mnoho ukrajinských odborníků, například techniků v provozech, ale i lékařů a odborného personálu v nemocnicích. Hodně bude záležet na tom, kolik žen s dětmi, které zde hledají úkryt před válkou, bude mít zájem pracovat a dokážou tak do určité míry zastoupit chybějící zaměstnance ve zdravotnických a sociálních zařízeních, ale i v poradenských centrech, školách či předškolních zařízeních.

Už před začátkem konfliktu jsme MPSV představili návrhy koncepčních změn, aby bylo zaměstnávání cizinců flexibilnější. Kromě navýšení kvót a zrychlení celého systému například jeho digitalizací jsme chtěli uchopit celý proces komplexně. Jednáme s ministerstvy především o zrychlení a zjednodušení vízových povinností, efektivní pomoci pro občany Ukrajiny a nastavení podpůrných programů pro firmy.

Vít Hradil

hlavní ekonom Cyrrus

Vít Hradil
+41
+
-

Válka na Ukrajině je mimořádná událost, kterou firemní sektor nemohl předvídat, a která mu může způsobit značné potíže. Stát ovšem není pojišťovnou štěstí, která automaticky dorovnává výpadky příjmů konkrétním zájmovým skupinám, kdykoliv na ně dolehnou nesnáze. Smyslem veřejné podpory ve stylu kurzarbeitu má být ochránit společnost před tak velkými potenciálními škodami, které převyšují samotné náklady této politiky. Momentálně ovšem nemáme signály, že by tato podmínka byla naplněna.

Riziko, že by vlna propouštění vedla k propadu poptávky a následné recesi, aktuálně prakticky neexistuje. Post-pandemická ekonomika je naopak omezována nedostatečnou nabídkou. Obava, že alternativou ke kurzarbeitu je propouštění, které ve výsledku stojí státní kasu na podpoře v nezaměstnanosti stejně či více, neplatí. Na trhu práce panuje tak enormní nedostatek zaměstnanců, že jich drtivá většina případně nalezne nové uplatnění. Vzhledem k omezené obchodní provázanosti Česka s Ruskem či Ukrajinou navíc případnými výpadky dodávek nebude zasažena převážná část ekonomiky, a nehrozí tudíž ani dominový efekt úpadků.

Jedinou celospolečenskou ztrátou, které by kurzarbeit mohl zabránit, tak může být přesouvání pracovníků mezi firmami či sektory. Z toho plyne ztráta efektivity, kdy jejich dosavadní zkušenosti v nových působištích nelze plně využít. To je ovšem na tak masivní zásah do trhu, jaký představuje kurzarbeit, poněkud málo.

Alena Šafrová Drášilová

Autorka knih Základy úspěšného podnikání, lektorka a odborná asistentka na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity

Alena Šafrová Drášilová
+58
+
-

Válka na Ukrajině je nepochybně bezprecedentní krizovou situací a nejtragičtější dopad má na ukrajinské civilní obyvatelstvo. Je jasné, že na surovinách z Ukrajiny a Ruska nebo na obchodních kontraktech s těmito zeměmi jsou některé podniky závislé, ale to neznamená, že by měl stát (tedy daňoví poplatníci) přispěchat na pomoc pokaždé, když se některý region, obor nebo podnik dostane do potíží.

Potenciální komplikace spojené s obchodováním s Ukrajinou a Ruskem (na rozdíl od pandemie) nejsou žádnou novinkou a politická rizika jsou klíčovou složkou analýz zahraničního trhu, které by si měl každý podnik průběžně zpracovávat. Závislost firmy na dodavateli nebo odběrateli je zkrátka manažerské rozhodnutí jako každé jiné. Většinou vychází z nízké ceny zdrojů nebo vysoké marže v prodejích ve spojení s vysokým rizikem potenciálních komplikací.

Pokud si tedy firmy zvyknou, že je bude stát zachraňovat pokaždé, když nebude svět zalitý sluncem, přestanou vyhodnocovat rizika, přestanou se přizpůsobovat a co je horší, budou nepřiměřeně riskovat. Nepřipraví se na případné řešení problémů, nevytvoří rezervy a dojdeme ke klasickému problému privatizace zisků (dokud vyděláváme, jsou zisky naše) a socializace nákladů (když máme potíže, tak nám honem všichni pomozte).

V období minimální nezaměstnanosti, obrovského deficitu veřejných financí a zásadního nedostatku pracovníků v řadě oborů je požadavek na jakoukoliv kompenzaci mezd státem naprosto neobhajitelný, lhostejno z jakého zdroje.

Karel Smetana

podnikatel, zakladatel účetní společnosti SM-DATA

Karel Smetana
-8
+
-

Situaci určitě pomůže rychlé zavedení kurzarbeitu a využití našeho nadcházejícího předsednictví v EU k prosazení rychlého čerpání dotačních titulů nejen ve vazbě na národní plán obnovy, ale i na zvládnutí uprchlické krize zejména ve státech Visegrádské skupiny, které budou nejvíce postiženy.

Ve střednědobém horizontu je třeba se zaměřit na absorpci pracovní nabídky uprchlíků a využít ji k posílení soběstačnosti všude tam, kde je to možné. Je také dle mého názoru nutné změnit strukturu školství tak, aby daleko lépe vyhovovala potřebám praxe.

Vývoj nezaměstnanosti v Česku

Podíl nezaměstnaných osob (od roku 2013)

Registrovaná míra nezaměstnanosti

Rozdíl mezi Registrovanou mírou nezaměstnanosti a podílem nezaměstnaných osob

Petra Krejčová

sales manager v personální agentuře Novitim

Petra Krejčová
+47
+
-

Pro všechny nástroje musí být dobře definované podmínky. Ať se jedná o kurzarbeit, nebo jiné formy dotací. Pak mohou konkurenceschopným firmám sloužit k překonání dočasných potíží a udržení zkušených a osvědčených pracovníků. Záměrem je neblokovat samoúčelně zaměstnance pro pracovní trh. Ve své praxi ale narážím i na firmy, které to až zneužily. Neměly by se podporovat firmy, které se neumějí přizpůsobit novým podmínkám.

Na českém pracovním trhu obecně volní uchazeči nejsou. K tomu se přidává vliv více významných okolností zároveň. Vysoká inflace, rostoucí ceny energií a paliv, nedostatek nebo dlouhé dodací lhůty některých vstupních materiálů a komponentů. Situaci ovlivní příliv uprchlíků z Ukrajiny. Pracovním trh bude procházet velkou proměnou.

Firmy, jejichž činnost je náročná na energie a paliva, budou nuceny zareagovat. Zaměřit se buď na kvalitu při zvýšených cenách, nebo na zachování cen při zefektivnění procesů. U některých firem to povede k omezení nebo ukončení činnosti. Část pracovníků se tak může uvolnit pro pracovní trh.

Nekvalifikované pozice mohou být krátkodobě obsazeny ženami přicházejícími z Ukrajiny. Můžeme počítat s přílivem i kvalifikovaných lidí, kteří se mohou po překonání nemalých barier (vyřízení dokumentů, zajištění bydlení, péče o děti, uznání vzdělání, jazykové znalosti) začlenit.

Firmy zatím úbytek pracovních sil z Ukrajiny nepociťují. Naopak přijíždějí jejich rodiny a známí. A firmy hledají jejich uplatnění.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV

Lukáš Kovanda
+52
+
-

Spouštět kurzarbeit, když je v zemi rekordní počet neobsazených pracovních míst, k tomu by se neuchýlil snad ani Milouš Jakeš. Požadavek na spuštění kurzarbeitu je potvrzením obav, které tržně smýšlející lidé měli v době pandemických diskusí nad tím, zda jej má vláda mít legislativně snadno po ruce. Pokud jej totiž po ruce snadno má, bude jej zneužívat. Což se nyní ukazuje.

Anketa

Kdo to popsal nejlépe?

Samozřejmě, válka pár stovek kilometrů za hranicemi je závažná věc. Je ale třeba přihlížet také k situaci na českém trhu práce. A ten se totálně přehřívá. Což mimochodem představuje klíčovou příčinu tak rapidní inflace. Lidé, kteří přijdou o práci, neboť jejich zaměstnavatel je obchodně navázaný na Ukrajinu či Rusko, si na přehřátém trhu práce nové zaměstnání najdou lehce. Není tedy třeba, aby si politici honili triko tím, že vytáhnou peníze z cizí kapsy – z kapsy daňového poplatníka – a dají je lidem, kteří nepracují, protože válka. Co když válka tato pracovní místa zničí navždy? Proč pak má daňový poplatník házet peníze do černé díry?

To, jak se bude válka vyvíjet, a jaký dopad bude mít na zainteresované české firmy, to posoudí tyto firmy samotné. Ne odboráři, ne politici. Pokud firmy věří v rychlý konec války a opětovné nastartování byznysu, bude v jejich nejlepším zájmu, aby si zaměstnance za své vlastní peníze udržely i mezitím, tedy než se vše zase rozjede. Na přehřátém trhu práce by je pak totiž hledaly hodně dlouho, pokud by o ně přišly. A pokud firmy nevěří, že válka rychle skončí, nebo nevěří v rychlou poválečnou obnovu, pak nemá smysl, aby stát házel peníze do černé díry místo nich.

Kam dál? Ankety Očima expertů na Finmagu:

Zbrusu nový Finmag

Finmag prosinec 2021Zdroj: Finmag

Kdo čte, nekrade. „Ta firma stála a padala na Harrym Potterovi,“ vzpomínají Silke a Jaroslav Horákovi, jak kupovali nakladatelství dětské knihy Albatros. Pak z něj udělali miliardový nakladatelský dům.

FIN. Fake it till you make it. Jak lžou startupeři na lovu investic • Zuri. Žádný rozjezd: letadlo Michala Illicha letí přímo vzhůru • Viceguvernér ČNB Marek Mora o evropské bankovní unii a bankovní suverenitě • Koupit místo iPoda akcie Applu, jste v balíku. Jenže…

MAG. Jakub Žofčák píše, jak Alexej Pažitnov nevydělal na Tetrisu. Programoval totiž v pracovní době • Markéta Hronová s Ondřejem Štefflem o čtvrtisícileté školní setrvačnosti • Constantin Kinský z investičního bankéře hospodářem, který sází duby

Autor článku

Michal Hron

Michal Hron

Šéfredaktor webu Finmag.cz. Novinář s dlouholetou praxí z největších českých médií, milovník moderních technologií i přístupů, ale i čisté nedotčené přírody. Po krachu vydavatelství Mladá fronta přešel do Finmagu z týdeníku Euro, předtím vedl sdruženou domácí redakci Hospodářských novin, Aktuálně.cz a iHNed.cz a působil jako editor zpravodajství na portálech iDnes.cz a Novinky.cz.