Vzhledem k útoku Ruska na Ukrajinu jsou jedním z hlavních témat posledních dní sankce proti Rusku. Řada sankčních opatření miřících ze všech koutů světa byla už k dnešnímu dni zavedena. Sankce jsou zaměřeny především na finanční sektor Ruska, ruské elity a zmražení jejich aktiv v zahraničí, omezení dodávek klíčových technologií a součástek (i pro rafinerie), plynovod Nord Stream 2 a zákaz investic do separatistických oblastí na Ukrajině.
Diskutovaným tématem je pak přirozeně i možnost „odříznutí“ Ruska od systému SWIFT. Co to ale je? SWIFT je standardizovaným komunikačním kanálem mezi finančními institucemi, který je vlastněn několika bankovními domy a od sedmdesátých let minulého století značně zjednodušuje zprostředkování mezinárodních plateb a přeshraniční přesun kapitálu. Tento systém je klíčovým prvkem mezinárodního finančního systému, které v současné době nemá odpovídající alternativu.
Odpojení Ruska od SWIFT by tak významně komplikovalo převod peněz a dalších aktiv z Ruska i do Ruska, což by vedlo ke stavu blízkému izolaci od světových finančních trhů, která by byla ekvivalentem morové rány. Alespoň z ekonomického pohledu. Téměř okamžitě po odpojení Ruska ze SWIFT bychom viděli obrovský odliv zahraničního kapitálu a oslabení rublu. Agentura Bloomberg odhaduje dopady pro Ruskou ekonomiku na úrovni 5 % tamního HDP. Negativní dopady by rostly na velikosti s délkou trvání odpojení.
Ruská vláda v čele s Putinem se ohání vlastním systémem, který lze do jisté míry považovat za klon SWIFT. Jeho funkčnost je však diskutabilní.
Ruský SWIFT? Nesmysl
Zablokování přístupu Ruska do SWIFT by vedlo k obrovským komplikacím v oblasti mezinárodních finančních transakcí, které by bylo spojeno s obrovským růstem transakčních nákladů této směny. Rusko by tak muselo hledat nové, alternativní cesty k provádění samotných převodů peněz a dalších aktiv. Tyto cesty budou téměř jistě podstatně dražší, komplikovanější, budou trvat déle a nedostanou se, alespoň v prvních fázích, na všechna potřebná místa.
Bluf, nebo realita? Putin prý na sankce za útok na Ukrajinu se*e
Západ se snaží přesvědčit Vladimira Putina, že vysoká cena za invazi na Ukrajinu převáží její přínosy. Může ale diplomacie tvrdých ekonomických sankcí na Rusko vůbec fungovat? ptá se ve svém pravidelném komentáři pro Finmag.cz Pavel Jégl.
Ruská vláda v čele s Putinem se ohání vlastním systémem, který lze do jisté míry považovat za klon SWIFT. Jeho funkčnost je však diskutabilní. Alternativou je pak i čínský systém. Je však nutné říci, že z pohledu světového toku peněz nedá čínský a ruský klon SWIFT dohromady ani jednotky procent jeho objemu. V jazyce logistiky by to bylo jako nahradit kurýrem na kole flotilu nákladních automobilů a lodí.
Vypnutí SWIFT pro Rusko by nemuselo nutně vést k zastavení mezinárodních plateb. Záleželo by na přísnosti, či benevolenci bankovních domů, kdy některé se už nyní v otázce konfliktu hlásí k neutralitě. Mezinárodní obchod vznikl podstatně dříve než SWIFT a platby tak lze provádět i jinými způsoby. Záleží na bankách, zda tyto platby zprostředkují. Jako důležitější součástí sankcí se proto jeví přímé „odstřihnutí“ ruských bank ze světového finančního systému. Tak už do jisté míry ve čtvrtek učinily Spojené státy a brzy se k nim přidá i EU, která slibuje takové opatření až na 70 % ruského bankovního systému.
V momentě, kdy nepůjde o komunikační kanál SWIFT, ale o zákaz, či neochotu spolupracovat s ruskými bankami a firmami, jakkoliv spojených s režimem, pak budou škody pro Rusko obrovské. V podobném, ale přesto velmi odlišném případě v Íránu vedla kombinace sankcí na íránské banky a byznys s odpojením ze SWIFT k propadu tržeb vývozu ropy o 50 % a propadu celého exportu o 30 %. No a v komoditách zřejmě vězí zakopaný pes.
Agresi Ruska vůči svobodě a celistvosti Ukrajiny musíme jako západní svět zastavit.
Západ pocítí ruské protisankce
Stejně jako západ může uvalit sankce na Rusko, tak Rusko může omezit, či přímo vypnout dodávky energetických komodit do Evropy. To by vedlo k dosud nevídanému nárůstu cen energií a v krajním případě i k blackoutu v Evropě, která je na dodávkách z Ruska závislá. Zde lze pravděpodobně hledat příčiny otálení v otázce nejpřísnějších sankcí například v Německu.
Agresi Ruska vůči svobodě a celistvosti Ukrajiny musíme jako západní svět zastavit. Vedle bezpráví a milionů životů je ve hře i velmi nebezpečný precedens pro podobné chování v budoucnu. Nelze popřít, že sankce proti Rusku poškodí i Evropu, další trhy a jednotlivce. Těm však můžeme díky ekonomické síle Západu pomoci přečkat toto náročné období.
Díky této síle existuje také předpoklad, že negativní dopady jednotlivých sankcí přečká Západ podstatně déle než Rusko s jejich spojenci.
Kam dál? Rusko a Ukrajina na Finmagu:
- Putin vrací na scénu Sovětský svaz, jen pod novým názvem
- Ukrajina do NATO nesmí. „Teorie palce“ vysvětlí proč
- Bluf, nebo realita? Putin prý na sankce za útok na Ukrajinu se*e
- Nas mnogo? Jak Rusko získalo image větší než skutečnost
- Jako když fackují Alexandra Velikého. Proč Rusko Ukrajinu jen tak nepustí
JARNÍ FINMAG JE NA STÁNCÍCH. CO V NĚM NAJDETE?
Zdroj: Finmag„Když měl jít pan Drobný do důchodu, zjistilo se, že grif, kterým dělal vázu Hruška, je nemožné předat dál. Unikátní řemeslný um s ním odešel,“ přiznala v rozhovoru Kateřina Zapletalová.
FIN. Jak investovat, když inflace pádí vzhůru • Česko a Slovensko slaví 30 let. Která země vzkvétá víc? • Kateřina Věra Holna provedla Vinograf covidovou krizí a připravila vstup investorů. Teď míří na šampaňské • Existují novodobí Baťové? • Ondřej Vicena vrací Česko na mapu brýlového designu • V hlavě viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara
MAG. „Zjistit, kdo je chudý, je dost těžké a je tu spousta nejasností,“ říká sociolog Daniel Prokop • Mladá krev českých designérů umí zasáhnout srdce i peněženku zahraničních investorů • Trhák: Tenký červený proužek, který vám denně zachraňuje nervy, kdysi zachránil celý svět. Možná
