Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Inflace deset procent? Potvrzují se nejhorší vyhlídky od roku 1998

Jakub Seidler
Jakub Seidler | 14. 2. 2022 | 1 komentář | 3 217
Český statistický úřadinflacenázorspotřebitelské cenystatistika

Meziroční inflace dosáhla v lednu 9,9 procenta a vyhlídky jsou takové, že může ještě mírně růst. Za celý letošní rok se tak míra zvyšování spotřebitelských cen může vyšplhat k devíti procentům, což jen potvrzuje, že nás čeká nejvyšší zdražování od roku 1998, píše v komentáři k aktuálním výsledkům hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Inflace deset procent? Potvrzují se nejhorší vyhlídky od roku 1998

Inflace nám ubírá z peněženek i úspor stále víc (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

Inflace v lednu dle očekávání citelně zrychlila a dosáhla 9,9 %. Jde o nejvyšší hodnotu od července roku 1998.

Česká národní banka (ČNB) čekala lednovou inflaci ve výši 9,4 % a další postupný růst až na 9,8 v březnu. Analytický konsensus dle Reuters činil 9,3 %. Zrychlení inflace v lednu tak bylo mírně nad očekávání, ačkoli obecně byly odhady velmi nejisté a proinflační překvapení nebylo možné vyloučit.

Růst cen byl v lednu poměrně plošný, výrazně však do něj zasáhlo zdražení cen energií. To bylo doposud mírné i z důvodu odpuštění DPH v posledních měsících minulého roku, zatímco v řadě evropských zemích ceny energií akcelerovaly již dvouciferným tempem.

Lednová inflace tak potvrzuje, že tuzemská ekonomika bude v letošním roce čelit nejvyšší inflaci od roku 1998. V první polovině roku se bude inflace pohybovat kolem současné úrovně a může ještě i mírně zrychlit z titulu vývoje cen energií, ve druhé polovině letošního roku však začne zpomalovat, celoroční průměr se tak může pohybovat kolem 9 %.

K růstu cen přispěly citelně ceny automobilů, zatímco ceny pohonných hmot v lednu meziměsíčně nepatrně poklesly.

Co stojí za vysokou inflací?

Hlavní příčina meziročního zrychlení inflace šla v lednu na vrub cenám elektřiny a plynu. Cena elektřiny meziměsíčně zdražila o 39 %, cena plynu pak o 31,3 %, a to jak z titulu změn ceníků, tak konce odpuštění DPH. Ceny elektřiny tak přešly z prosincového meziročního poklesu o 15 % na 18 % růst, ceny plynu pak z poklesu o 8 % na meziroční růst o 21,5 %. Jen tento faktor změnil příspěvek k meziročnímu růstu inflace o 2,1 procentního bodu, tedy z 6,6 % na 9 % a do velké míry tak vysvětlují lednové zrychlení inflace.

Inflace
Shutterstock

Inflace je nejvyšší od konce devadesátek. Ceny stouply o 10 %

Spotřebitelské ceny stouply v lednu o 9,9 % v porovnání se stejným měsícem loňského roku. Meziroční inflace je tak o 3,3 procentního bodu vyšší než v prosinci. Oznámil to Český statistický úřad.

 

Zdražily také ceny výrobků a služeb pro opravu bytu, ale také ceny tepla a teplé vody. Proto nejvýznamněji k inflaci přispěla cena bydlení. Samotné imputované nájemné táhnoucí inflaci v minulých měsících již zrychluje v posledních měsících jen mírně, v lednu na 15,2 % meziročně z prosincových 14,7 %. Bez této položky by činila lednová inflace 9,2 %.

Dalším proinflačním faktorem byly ceny potravin, které v lednu meziměsíčně zdražily citelně o 4,4 %. Nicméně díky vysoké srovnávací základně z ledna 2021, kdy ceny meziměsíčně také rostly nadstandardně o 3 %, byl meziroční růst cen potravin jen mírný: z 4,1 na 5,4 %. Zde jsme čekali ještě vyšší růst, který by tak celkovou inflaci dostal nad 10% hranici. Část zdražení potravin se tak odehrála již koncem minulého roku, část ještě patrně může přijít v příštích měsících.

K růstu cen přispěly citelně také ceny automobilů (11 % meziročně), které zvýšily příspěvek kategorie doprava, zatímco ceny pohonných hmot v lednu meziměsíčně nepatrně poklesly. Jejich meziroční růst však zůstává poblíž 30 %.

Ceny služeb v lednu zrychlily ze 7,8 % na 8,8 %, ceny zboží pak rostly o 10,5 %. Lednový meziměsíční růst inflace o 4,4 % je nejvyšší lednový nárůst v délce časové řady od roku 1997. V lednu 1998 činil 4 %.

Pro ČNB představuje dnešní číslo mírné proinflační riziko a spíše potvrzuje scénář, že ještě drobně zvýší úrokové sazby.

Kam ceny porostou

V první polovině letošního roku by se měla inflace udržovat na obdobné úrovni, s tím, že lze v některých měsících očekávat ještě mírné zrychlení z titulu dalšího zdražování cen elektřiny. Inflace tak patrně ještě překoná 10% hranici. Ve druhé polovině roku však čekáme zpomalování, za čímž bude stát jednak odeznění akutních problémů v dodavatelských vztazích, ale také efekt vyšší srovnávací základny snižující meziroční dynamiku růstu, protože tuzemská inflace začala zrychlovat právě ve druhé polovině minulého roku. Za celý letošní rok by se průměrná inflace mohla pohybovat kolem 9 %.

Vývoj meziroční inflace

Pro ČNB představuje dnešní číslo mírné proinflační riziko a spíše potvrzuje scénář, že ČNB ještě drobně zvýší úrokové sazby k 5% úrovni. Úrokové sazby by také měly zůstat na vyšší úrovni dále, než naznačuje poslední oficiální prognóza ČNB čekající jejich poměrně rychlé snižování ve druhé polovině letošního roku.

Kam dál? Inflace na Finmagu:

Zbrusu nový Finmag

Finmag prosinec 2021Zdroj: Finmag

Kdo čte, nekrade. „Ta firma stála a padala na Harrym Potterovi,“ vzpomínají Silke a Jaroslav Horákovi, jak kupovali nakladatelství dětské knihy Albatros. Pak z něj udělali miliardový nakladatelský dům.

FIN. Fake it till you make it. Jak lžou startupeři na lovu investic • Zuri. Žádný rozjezd: letadlo Michala Illicha letí přímo vzhůru • Viceguvernér ČNB Marek Mora o evropské bankovní unii a bankovní suverenitě • Koupit místo iPoda akcie Applu, jste v balíku. Jenže…

MAG. Jakub Žofčák píše, jak Alexej Pažitnov nevydělal na Tetrisu. Programoval totiž v pracovní době • Markéta Hronová s Ondřejem Štefflem o čtvrtisícileté školní setrvačnosti • Constantin Kinský z investičního bankéře hospodářem, který sází duby

Autor článku

Jakub Seidler

Jakub Seidler

Hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA). Svou kariéru zahájil v roce 2008 v České národní bance, kde během šesti let pracoval na různých odborných pozicích. Později byl zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.