Investice pro začátečníky. Jak fungují podílové fondy a jak si vybrat

To máte: Teslu, Facebook, Volkswagen, Pilulku, ČEZ, americké akcie, evropské akcie, firemní dluhopisy, státní dluhopisy, nemovitosti, bitcoin a nespočet dalších možností. Kam dát peníze, abyste je zhodnotili a dlouhodobě poráželi inflaci? Jednomu se z té nabídky může zatočit hlava.

Jak z toho ven? Když jste v investicích nováček, je pro vás vhodné řešení: fondové investování. Můžete s ním využít znalostí investičních profesionálů, kteří sestavují balíčky pro různé typy investorů. Zjednodušeně řečeno podle toho, jak se bojíte rizika. Říká se jim portfolioví manažeři a jsou to studovaní ekonomové, kteří celou svou pracovní dobu tráví tím, že sledují dění na trzích.

Tomáš Cetkovský

Od Tesly dávám ruce pryč, říká investiční stratég Mašát

Všechno je jednou poprvé, i náš podcast byl... Prvním hostem se tehdy stal Martin Mašát z Partners investiční společnosti, jeden z nejúspěšnějších českých portfolio manažerů posledních let. Na starost má akciový a dluhopisový fond a také přípravu účastnických fondů v tehdy nově vznikající penzijní společnosti Rentea. Jestli chcete nahlédnout pod pokličku práce těchto lidí, tady máte jedinečnou příležitost!

Sami přitom mají motivaci, aby jejich podílové fondy, které dávají lidem k dispozici, měly co nejvyšší výkonnost, tedy aby vložené peníze co nejvíce zhodnotily. Kromě prestiže – je to podobné jako ve sportu, konkurence se vzájemně porovnává – znamená vyšší zhodnocení i větší zisk pro investiční společnost, u které se fondy nakupují. Od klientů si totiž za správu berou poplatky – a ty se odvíjejí od sumy spravovaných peněz, která s vyšším zhodnocením roste.

Stejně tak roste i atraktivita fondu. Vyšší výnosy jsou nejlepší reklamou – přestože minulá výkonnost nezaručuje stejný výkon do budoucna. Spíš dáte peníze do fondu, který v posledních letech zhodnocuje peníze pravidelně třeba kolem 7 % ročně, než ke konkurenci, která je na 2,5 %.

Co tím chceme říci? Že i když o investování nevíte nic, máte možnost, jak to dělat profesionálně. Podílové fondy prodává většina bank, nabízí je určitě i váš finanční poradce (pokud nějakého máte), můžete si je běžně koupit i sami na internetu. Tam si také můžete prohlédnout detaily jednotlivých fondů – někdy i včetně fotky a jména portfoliového manažera, který pravidelně zveřejňuje zprávy o výkonnosti fondu. V ní můžete vidět, do čeho fond konkrétně investuje, co prodal a nakoupil v poslední době.

Jak to celé funguje, kolik se za to platí nebo jaký je rozdíl mezi podílovým fondem a ETF, si dál řekneme v otázkách a odpovědích.

Jak fungují podílové fondy?

Kupujete si s nimi investiční balíček, který sestavil investiční expert nebo expertní tým vybrané finanční instituce. S fondy investujete do akcií, dluhopisů nebo třeba nemovitostí.

Základem úspěšného investování je takzvaná diverzifikace, tedy rozklad rizika. Když kupujete přímo akcie, sázíte na jednu konkrétní firmu. V podílovém fondu si koupíte akcie desítek nebo i stovek firem a k tomu třeba státní dluhopisy. Záleží na tom, jak je fond postavený – zda jde o akciový, smíšený nebo dluhopisový. Zastoupení výnosnějších a rizikových akcií klesá od akciového po dluhopisový fond.

S podílovým fondem je diverzifikace snadnější, zvlášť když jste drobný investor, který investuje třeba tisícovku měsíčně. Podílové fondy jsou založené na kolektivním investování, to znamená, že tisíce drobných střadatelů dá dohromady takové množství peněz, že společně mohou nakoupit různé akcie nebo dluhopisy. Celkový výnos fondu je pak průměrným výnosem všech ve fondu nakoupených aktiv.

Když se tedy fond trefí do nákupu akcie firmy, která v nejhorším případě zbankrotuje, pak to v koši desítek různých akcií není takový problém, jako kdybyste předtím šli na burzu a tam si koupili jenom akcie zrovna této společnosti.

Podílové fondy si koupíte buď přímo od investičních společností, nebo přes zprostředkovatele jako jsou banky. Investičnímu balíčku se říká portfolio. Dohromady ho dali specialisté, tedy lidé placení za to, že každý den sledují vývoj na trzích. Logicky tak u nich je větší pravděpodobnost, že portfolio sestaví lépe než začínající investor.

Jaké peníze patří do investic?

Rozhodně neinvestujte s penězi, které máte jako rezervu na nečekané výdaje. Vždy je základ mít třeba na spořicím účtu desítky tisíc, které jsou kdykoli k dispozici. Z podílového fondu sice peníze také vyberete poměrně rychle (v řádech několika dnů), jenže můžete se trefit zrovna do situace, kdy hodnota investice klesla. Předčasným výběrem se připravíte o čas, který by vám dal šanci vaše peníze znovu zhodnotit.

Jaké poplatky se u fondů platí?

U všech fondů se platí poplatky za správu. Někde je nazývají správcovské, někde obhospodařovací, jinde manažerské. Čím rizikovější fond a čím aktivněji ho správce řídí, tím vyšší poplatek je. Aktivnější správa znamená, že se manažer fondu aktivně snaží jeho složení v čase měnit v reakci na vývoj na trhu. Proti aktivně spravovaným fondům stojí pasivní fondy založené na ETF strategiích, nebo samotné ETF, které typicky kopírují zvolený index, třeba americký S&P 500 zahrnující akcie 500 největších firem obchodovaných v USA.

U akciových fondů se správcovský poplatek pohybuje typicky kolem dvou procent ročně z vašich peněz na investičním účtu. Poplatek si investiční firmy strhávají průběžně. U fondů založených na pasivních strategiích je nižší. Například služby Fondee, Indigo nebo Portu, které oba přístupy kombinují a sestavují investiční balíčky pro různé typy investorů z jednotlivých ETF, prodávají své investiční balíčky se zhruba procentním správcovským poplatkem. Portu má ještě zvýhodnění pro ty, kdo se zaváží investovat na určitý čas a u dětských účtů vybírá správcovský poplatek jen ve výši 0,25 %. Ještě na nižší správcovské poplatky – i třeba těsně nad nulou – se dostanete, když ETF nakoupíte od brokera přímo. Pak mu za to ale zaplatíte poplatek za realizaci obchodu a vezmete na sebe také kurzové riziko (vysvětlíme si níže), protože samotná ETF v korunách dostupná nejsou.

Výši správcovských poplatků ale příliš řešit nemusíte, fond vám připíše zhodnocení už po jejich odečtení. Když tedy čtete, že fond loni připsal 6,3 %, je to už výnos po odečtení správcovského poplatku. Pokud byste v takovém fondu měli 100 tisíc, zhodnotili jste je loni o 6300 korun – už po odečtení poplatku.

Správcovské poplatky nejsou jediné. Běžné jsou také vstupní poplatky. Některé banky a investiční společnosti nicméně nabízí fondy bez vstupních poplatků, například Air Bank, Fio nebo Partners. Při sjednání online má fondy bez vstupního poplatku nyní třeba i Moneta. Bez vstupního poplatku jsou i investice s výše zmíněnými službami Fondee, Indigo a Portu. Jinde zaplatíte z každých nově poslaných peněz do fondu jednotky procent. Když vstupní poplatek dělá třeba tři procenta, znamená to, že si banka či investiční společnost z každé vaší tisícovky vezme 30 korun, takže na investice pak jde 970 korun. Prakticky pak startujete na úrovni tří procent v minusu. Často to bývá cena za služby poradce, který vám investici prodá.

Někde můžete narazit také na výstupní poplatky, ty jsou ale spíše vzácnější. Investiční společnosti s nimi nejčastěji regulují to, aby klienti z fondu nevystupovali příliš brzy. Můžete se setkat třeba s 3% výstupním poplatkem, když peníze z fondu vyberete dříve než po jednom roce. Občas také můžete narazit na výkonnostní poplatek, kdy si firma vezme třeba pětinu z výnosu nad určitou úroveň. Vstupní a výstupní poplatky se do výkonnosti fondů automaticky nezapočítávají, naopak výkonnostní poplatek ano.

Jak vybrat fond pro vás?

Podílových fondů jsou na trhu stovky. Kromě už zmíněného dělení na akciové, smíšené nebo třeba dluhopisové fondy máte ještě u každé varianty další možnosti, které se dělí třeba podle odvětví nebo regionu. Tak velký výběr může odrazovat. Jak si vybrat?

„Než utratíte první peníze za jakékoliv investice, je nejdůležitější investovat do znalostí a něco si nastudovat. Rozhodně se vyplatí načerpat nějaké teoretické znalosti a přečíst si i něco od praktiků,“ říká Martin Mašát, portfolio manažer Partners investiční společnosti.

Cesty jsou asi dvě. Můžete si začít o investicích číst, poslouchat podcasty, podívat se, co doporučují experti. Když pak najdete nějaké řešení, které vám přijde dobré, můžete si ho dnes už docela běžně zřídit online a poté začít investovat.

Můžete se také poradit s finančním poradcem nebo zajít za vaším bankéřem. Ten vám ale prodá jen takové fondy, které nabízí vaše banka. Pokud vám tedy záleží třeba na výše zmíněných poplatcích, doporučujeme si předem na internetu alespoň nahrubo srovnat jejich výši s konkurencí. Každá banka nebo investiční společnost má na webu přehled fondů a u nich uvedené základní údaje, jako právě výši poplatků nebo minulou výkonnost.

Když už jsme u té výkonnosti, je dobré se jí řídit? Když měl loni fond výnos přes deset procent, je jisté, že ho bude mít i v dalších letech? Nikoli. Minulá výkonnost nezaručuje tu budoucí, je jedna z dalších základních investičních pouček. Na druhou stranu ale platí, že když fond dlouhodobě vydělává, tak to ukazuje, že je prověřený a funguje dobře.

Když už něco načtete a budete chtít začít, máme pro vás další radu. „Svoji investiční cestu začněte se sumou, kterou můžete bez mrknutí oka ztratit. Až po několika měsících praxe zhodnoťte, jak jste úspěšní, a můžete zkusit štěstí s větší sumou,“ říká Mašát.

Zpočátku to můžete vzít jako hru s pár tisícikorunami. Zkuste investovat přes vybraný fond, klidně jich nejdřív zkuste více od různých společností. Zjistíte, že nejtěžší je vlastně začít. Samotná realizace investice je pak už jednoduchá, je to podobné jako internetové nebo mobilní bankovnictví. Koneckonců přes vaše elektronické bankovnictví si ho můžete u některých bank i sjednat. Když budete chtít investovat pravidelně, sjednáte „trvalý“ příkaz s měsíčním opakováním.

Očima experta

Wood & Company

Na českém trhu můžete investovat do stovek podílových fondů. Výběr je poměrně obtížný, často bývá převažujícím kritériem výběru pouze historický výnos. Ten je přitom pouze jedním z parametrů, historické výnosy nemusí nic znamenat pro budoucí vývoj.

Pro začátek je důležité svědomitě vyplnit investiční dotazník, respektive uvědomit si, jaká jsou očekávání ve vztahu k investici.

Základní kritéria, která pomáhají ve volbě vhodného investičního produktu, jsou zejména délka investičního horizontu, vztah k riziku, celková finanční situace a jak velkou část finančních prostředků tato investice bude tvořit. V těchto směrech si každý může nechat poradit od finančního poradce, což může být dosti zavádějící, nebo si třeba může nechat sestavit portfolio z fondů a ETF například pomocí online platforem typu Portu.

V případě dlouhého investičního horizontu (pět let a více) jsou i pro konzervativnější klienty vhodnou alternativou akciové fondy, které navzdory vyšší volatilitě nabízejí také vyšší výnos. Dlouhý investiční horizont a pravidelné investování pak částečně eliminují riziko vyšší volatility a „špatného časování“ investice. Celkové riziko lze také snížit volbou akciového fondu podle jeho investiční strategie. Nejvyšší míru diverzifikace přinášejí globálně investující akciové fondy, které nejsou omezeny sektorem či regionem.

V případě krátkého investičního horizontu (v rozmezí jeden až tři roky) je vhodné volit spíše konzervativnější dluhopisové fondy. V závislosti na očekávané délce držby investice a rizikové averzi pak lze volit mezi velmi konzervativními dluhopisovými fondy státních dluhopisů nebo výnosnějšími a rizikovějšími fondy investující do korporátních dluhopisů. Podobně jako u akciových investic pravidelné investování pomáhá diverzifikovat investici z pohledu časování trhu.

Pro investiční horizont kratší než jeden rok je vhodnější využít spořící účty, termínované vklady, popřípadě fondy peněžního trhu.

V neposlední řadě by měl klient zohlednit také poplatkovou strukturu fondu.

Jaromír Kaska, portfolio manažer společnosti Wood & Company

Co když trh padá?

Jestli chcete investovat úspěšně, musíte se naučit žít a pracovat s rizikem. Když investujete pravidelně, třeba každý měsíc pošlete do fondu tisícikorunu, pak je nejlepší i přes propad investovat dál. Když totiž hodnota investice propadne, znamená to, že jste sice dočasně zchudli, ale zároveň že nové investice nakupujete levněji. Za stejné peníze tedy nakupujete víc akcií či dluhopisů ve vašem fondu. Z toho budete těžit, až se trh oklepe a hodnota vašeho fondu zase poroste.

Samozřejmě je rozdíl, jestli propad na trzích přijde v momentě, kdy chcete pravidelně investovat dalších třeba deset let, nebo těsně předtím, než jste chtěli peníze z investice vybrat. Pokud se to stane ve druhém případě, je to problém, protože už nemáte čas čekat na další růst. Musíte proto nejlépe postupovat preventivně a peníze z rizikovějších investic stáhnout už s předstihem třeba i několika let. Například u penzijních fondů zákon počítá s tímto zkonzervativněním pět let před důchodovým věkem.

Když investujete do fondů – penzijních i podílových – na dlouhý čas, třeba na důchod nebo na studia vašeho dítěte, pak se takový přechod dá ošetřit takzvanou strategií životního cyklu. S ní na začátku investujete odvážněji a postupem času stále konzervativněji. Právě proto, aby vaše úspory před koncem investičního horizontu prudce neklesly, pokud by trhy nečekaně padaly.

Pravidelná, nebo jednorázová investice?

Jednorázová investice je, když vezmete vašich volných sto tisíc a chcete je najednou zhodnotit. Pravidelná investice je taková, jakou znáte třeba ze spoření na důchod. Každý měsíc – nebo to může být klidně týden nebo čtvrt rok – si posíláte třeba 1500 korun do fondu.

Když investujete jednorázově, musíte být opatrnější. Vaše sázka je v ten moment větší a roste s ní riziko, že zainvestujete v nesprávný čas. Řešení je několik. Můžete i jednorázovou investici rozdělit v čase a investovat postupně třeba během příštího roku. Nabízí se také možnost peníze rozdělit do různě rizikových fondů.

„S klienty to dost probíráme, jestli v případě jednorázové investice není lepší si peníze rozložit opatrněji. Mohou si třeba část dát do konzervativnější složky a mít tak připravené peníze pro případ, že by došlo k poklesu a mohli by dokoupit dynamičtější investice,“ vysvětloval v nedávném rozhovoru Richard Siuda, člen vedení investiční společnosti Conseq.

„U pravidelné investice je výhoda, že ať jde trh jakýmkoli směrem, tak nejste příliš citliví na to, co se děje. Můžete si dovolit být i hodně dynamický. Kdybyste ale dal jednorázově všechny volné peníze a přišlo to, co v březnu roku 2020 a ztratil byste třetinu investice, tak je to nápor na psychiku,“ dodává Siuda.

V korunách, nebo v cizí měně?

Investice, včetně fondů se dělí také podle toho, v jaké měně si podíly kupujete. Nejdoporučovanější, zvláště pro drobné a začínající investory, je kupovat korunové fondy. „Vybírat fondy převážně v české koruně je vhodné pro klienta, který má většinu svých výdajů a spotřebu v české koruně,“ říká Jaromír Kaska z investiční společnosti Wood & Company.

Obecně experti radí fondy v cizích měnách zařadit do svého investičního portfolia až v momentě, kdy máte více peněz na investice, řekněme, že to je aktuální v momentě, kdy se pohybujete v řádech minimálně vyšších stovek tisíc. „Obzvláště u vyšších dlouhodobých portfolií může být vhodné rozkládat riziko i u měn,“ říká Marcel Vanduch, analytik společnosti Partners.

Abyste pochopili, o co konkrétně při takzvaném měnovém riziku jde, ukážeme si to na příkladu: Dnes investujete 100 tisíc korun do eurového fondu. Při dnešním kurzu kolem 24,5 koruny za euro v hodnotě 4082 euro. Za pět let se zhodnotí o 20 %. V eurech tak má vaše investice nově hodnotu 4898. Když tyto peníze budete převádět zpět na koruny, počítáte s aktuálním kurzem.

Kdyby koruna za pět let o desetinu posílila, bude převod vypadat takto: 4898 x 22 = 107 756 korun. Místo pětiny tak vaše reálné zhodnocení bude zhruba jen osmiprocentní a silnější koruna tak ze zhodnocení samotného fondu odkrojí víc jak polovinu.

Kdyby koruna naopak o desetinu oslabila, bude převod vypadat takto: 4898 x 27 = 132 246 korun. Reálné zhodnocení tak při slabší koruně po převodu do domácí měny vyskočí na téměř třetinu.

Investice v cizí měně je bez měnového rizika jen pro někoho, kdo peníze nemusí po konci investice převádět zpátky na koruny a koupí si za ně v případě třeba eurové investice například auto v Německu nebo chatu na Slovensku. Vždy je třeba brát v potaz konkrétní situaci daného investora.

Nenechte své peníze spát aneb Kdo hýbe miliardami v Česku

Shutterstock/Finmag.cz

VSTUPTE DO SVĚTA INVESTIC!

Obecně také platí, že na nezajištění může vsadit někdo, kdo bude věřit, že koruna na konci jeho investičního období – tedy v momentě, kdy bude z investice vybírat peníze – oslabí. Taková sázka je ale hodně nejistá, měny jsou velmi volatilní. S korunovou investicí se měnového rizika zbavíte, ale zaplatíte za to v poplatcích. Za zajištění totiž investiční společnosti platí. Na druhou stranu je třeba říci, že korunové akciové fondy – i s náklady na zajištění – inflaci dlouhodobě bohatě poráží. Letos to samozřejmě budou mít o dost těžší, když průměrná inflace v roce 2022 má být například podle posledního odhadu ČNB na 8,5 %.

I mezi investičními specialisty se najdou hlasy, které zajištění do korun jednoznačně odmítají. Podle spoluzakladatalete investiční služby Fondee Jana Hlavsy je cena za zajištění příliš vysoká. Jeho společnost proto nenabízí investice v korunách. „Měnové zajištění je u dlouhodobých investic do portfolií se silnou akciovou složkou z mnoha důvodů nesmysl. Dlouhodobý vývoj koruny vůči dané zahraniční měně, většinou euru, je random walk, koruna může jít nahoru i dolů,“ říká.

Jakou cenu dostanete?

U akcií vidíte na burze aktuální cenu, za kterou můžete nakoupit nebo prodat. U podílových fondů je to jiné. Oceňují se na konci každého dne. To znamená, že dnes vidíte včerejší hodnotu fondu – a když chcete nakoupit, nevíte ještě přesně, jaká bude ta dnešní. Představu o aktuální ceně si alespoň trochu můžete udělat z pohledu na vývoj trhu v daný den. Když budou burzy v den, kdy zadáte pokyn k nákupu v červených číslech, můžete předpokládat, že nakoupíte o něco levněji, než je poslední známá cena fondu. Každopádně denní změny většinou nejsou nijak dramatické, když se netrefíte zrovna do dne nějakého velkého dějinného zvratu.

„Pokud dnes zadám pokyn, peníze se mi ještě dnes strhnou z účtu a zítra páruji za (dnes neznámou) cenu podílového listu, která odpovídá dnešním koncovým cenám na trzích,“ shrnuje Martin Řezáč, ředitel Erste Asset Management ČR. Podmínky nákupu podílů se mohou u jednotlivých investičních společností lehce lišit. Například Fio to má tak, že dnešní cenu dostanete jen při nákupu podílu do poledne, později zadaný pokyn bude za cenu zítřejší (která tedy bude známá až za dva dny).

Podobně to funguje i při prodeji. Když se rozhodnete svou investici z podílového fondu vybrat, dostanete cenu sice dnešní, ale která bude známá až zítra. Doporučení je tedy jednoznačné: podíly prodávejte ve dnech, kdy se burzy zelenají.

„Odkupuje se za aktuální hodnotu podílového listu vyhlášenou ke dni, kdy podám pokyn na prodej. Ta bude spočítána zítra na základě dnešních koncových cen na trzích, ostatně tak to stanovuje zákon o investičních společnostech a fondech v paragrafu 131. Peníze pak dorazí na účet investora typicky do tří dnů. Likvidita podílových fondů tak je opravdu velmi vysoká,“ doplňuje Řezáč.

Jak se daní?

Výnosy, tedy rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, se daní 15% sazbou (případně 23 %, pokud vaše příjmy přesáhnou hranici čtyřnásobku roční průměrné mzdy). Jsou ale dvě situace, kdy jsou příjmy z prodeje investice osvobozené a neuvádějí se ani v daňovém přiznání: buď celkový příjem nepřesáhl 100 tisíc korun za rok, nebo jste cenné papíry prodali alespoň po třech letech od nákupu. Podrobnosti o danění investic najdete na sesterském webu Peníze.cz v textu Prodali jste akcie nebo podílové listy. Co teď s daněmi.

Co je fond kvalifikovaných investorů?

Když se budete ohlížet po vhodném fondu, do kterého investovat, možná narazíte i na takzvané fondy kvalifikovaných investorů. Jednoduše řečeno jde o fondy pro bohaté a zkušené investory. Investovat do nich lze až od milionu korun. Tím, že jsou pro zkušenější investory, mohou investovat s využitím více rizikovějších nástrojů a tím pádem mohou dosahovat i na vyšší výnosy než běžné fondy.

Jaké fondy Češi kupují?

V podílových fondech, které se v Česku prodávají, bylo na konci září 2021 (poslední známá data) uloženo 674 miliard korun. Většina (86 %) těchto peněz patřila fyzickým osobám, zbylých 14 % jsou investice právnických osob.

Češi podle statistiky Asociace pro kapitálový trh ČR dlouhodobě preferují smíšené (vyvážené) fondy, kde na konci září 2021 bylo přes 274 miliard korun. Následují fondy akciové se 178 miliardami a dluhopisové fondy se 148 miliardami.

Dá se tedy říci, že Češi přestávají být konzervativní investoři. Pro představu: v dluhopisových fondech je obvykle zhruba 80 % peněz v dluhopisech a 20 % v akciích, u smíšených fondů to je zhruba 50 na 50 a u akciových 70 % v akciích a 30 % v dluhopisech.

Roste také obliba nemovitostních fondů, kde za posledních 12 měsíců přibyla více jak pětina (22 %) peněz a na konci září 2021 tam bylo přes 50 miliard korun.

Kam dál? Investice na Finmagu:

• Mladí při investování zbytečně riskují, říká Krejčí
• Investiční zelenáči, pozor! Bude to chtít pevné nervy...
• Co se to děje? Proč padá bitcoin i technologické akcie
• Místo Netflixu se radši naučte investovat, říká centrální bankéř Michl
• Do čeho investovat v roce 2022 očima expertů. Bitcoin, dluhopisy, akcie...?

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag