Investiční zelenáči, pozor! Bude to chtít pevné nervy...

Dosud si většina lidí vystačila třeba jen se spořicím účtem nebo termínovaným vkladem v bance. Případně úspory použili na nákup nemovitosti. Jenže byty a domy jsou taky rekordně drahé, a k tomu v Česku zdražují nejvýrazněji v celé EU.

Stále víc Čechů tak svěřuje své peníze právě fondům. Chtějí úspory uchránit před inflací, která letos bude nejvýraznější od 90. let. Současně už nejsou tolik jako dříve ochotni činit tak prostřednictvím pořízení nemovitosti, když jsou reality stále hůře dostupné.

V nebývale širokém houfu se tak tuzemští investiční zelenáči vydávají na burzy. Jsou namlsáni jejich loňským výkonem, kdy třeba akcie na pražské burze zhodnotily o 40 procent, přičemž hlavní titul parketu, ČEZ, dokonce o 60 procent. Marketing bank, fondů, obchodníků s cennými papíry a nejrůznějších investičních „guru“ je utvrzuje v dojmu, že i letos se na burzách dočkají zhodnocení, které vysoce předčí inflaci.

Letošní rok bude na burzách – té pražské i světových – mnohem rozkmitanější než ten loňský.

Investice nemusí jen růst

Takže nezbývá než připomenout a podtrhnout známou, ale snadno opomíjenou, poučku: minulé výnosy nejsou zárukou těch budoucích. Ne snad, že by akciové investování bylo nerozumem. Určitě ne. V dlouhodobém ohledu vynáší tolik jako máloco jiného. Jenže přechodně jej provázejí třeba i dosti hluboké propady. A na ně je možná zvyklý otrlý investor, pohybující se na burzách desítky let, nikoli však investiční začátečník.

Petr Swank

Mladí při investování zbytečně riskují, říká Krejčí

Šéf investiční platformy Portu si v pokračování Finmag podcastu pochvaluje, že o investování začínají mít povědomí stále mladší ročníky. Zároveň je varuje před zbytečně riskantními strategiemi, do kterých často posílají vyšší obnosy. Kdo se při investování jednou spálí, málokdy se k němu vrací.

Zejména lidé, kteří se vydávají na burzy nově, by si tudíž měli nejprve rozmyslet, zda na něco takového vůbec mají nervy a žaludek. Pokud jim strach ze špatného investičního rozhodnutí a následného chudnutí rozhodí trvaleji spánek či jinak sníží kvalitu života, může být rozumnější – i ekonomicky – se na burzy vůbec nevydávat. Špatné spaní nebo stres z akciových pádů se po nějaké době odrazí ve zhoršeném zdraví, které má i své finanční náklady, často nezanedbatelné.

Letošní rok přitom bude podle všeho na burzách – té pražské i světových – mnohem rozkmitanější než ten loňský. Zrovna v době, kdy se na burzy i v Česku vrhl houf zelenáčů, tedy nastanou pořádné poryvy. Ty v minulém týdnu signalizovalo vystoupení šéfa americké centrální banky – Fedu – Jeroma Powella. Ne snad, že by si Powell přál příliš rozkolísané burzy. Jenže nepřeje si ani inflaci.

Ta je v USA na čtyřicetiletém maximu a mnozí Powellovi a jeho kolegům vyčítají, že s jejím krocením zaspali. Lze tak sázet na to, že Fed nyní bude ve svém tažení proti inflaci razantnější. Ostatně jeho zákonnou rolí je dbát právě o cenovou stabilitu (a zaměstnanost), nikoli přinášet potěchu a zisky burziánům.

Každým dnem tak teď stoupá riziko, že Powellův tým bude muset pořádně rozkolísat burzy, aby ve výhledu srazil inflaci. Protože jinak než utahováním své měnové politiky inflaci nezkrotí.

Stahování dolarové aktivity znamená, že ve světě je méně a méně peněz zejména k rizikovějšímu investování...

Proč mě má zajímat Fed?

Utahování měnové politiky v případě Fedu znamená popořadě následující: nejprve ukončení programu nákupu aktiv za nově vytvářené miliardy dolarů, poté zahájení cyklu zvedání základní úrokové sazby a nakonec také zeštíhlování rozvahy, například i přímým rozprodejem části aktiv. Každý z těchto tří kroků je špatnou, rozkolísávající zprávou pro akciové trhy.

Záleží tak na tom, do jaké míry už jsou tyto „špatné zprávy“ do cen akcií nyní započítány. Pokud nejsou započítány zcela, budou se akcie dále propadat od New Yorku po Prahu. Propad akcií ustane tehdy, až burzy „špatné zprávy“ do cen akcií započítají zcela.

Potíž je v tom, že americká centrální banka přichází se stále horšími a horšími zprávami. Její výhled je z hlediska burz nyní ještě potemnělejší, než byl minulý měsíc, v prosinci. A za měsíc mohou být ve Fedu ještě pesimističtější než dnes.

„Špatné zprávy“ Fedu jsou určující pro celý svět, i pro pražskou burzu, neboť vesměs znamenají takzvané stahování likvidity z globálních trhů. Dolar, nad nímž Fed bdí, je totiž světovou rezervní měnou číslo jedna a Spojené státy pak nejsilnější globální ekonomikou. Stahování dolarové aktivity pak jednoduše znamená to, že ve světě je méně a méně peněz zejména k rizikovějšímu investování, mezi něž se řadí i investování do akcií.

A ještě méně peněz pak k extrémně rizikovému investování, třeba toho do kryptoměn. Proto se třeba bitcoin oproti loňskému listopadu propadl na méně než polovinu své ceny.

„Špatné zprávy“ Fedu jsou určující pro celý svět, i pro pražskou burzu, neboť vesměs znamenají takzvané stahování likvidity z globálních trhů. Dolar, nad nímž FED bdí, je totiž světovou rezervní měnou číslo jedna a Spojené státy pak nejsilnější globální ekonomikou. Stahování dolarové aktivity pak jednoduše znamená to, že ve světě je méně a méně peněz zejména k rizikovějšímu investování, mezi něž se řadí i investování do akcií.

A ještě méně peněz pak k extrémně rizikovému investování, třeba toho do kryptoměn. Proto se třeba bitcoin oproti loňskému listopadu propadl na méně než polovinu své ceny.

Bude to chtít pevné nervy. A budou je potřebovat i lidé, kteří investují třeba jen do akcií na burze v Praze...

Investice mají smysl

Není to tak, že jakákoli investice do akcií nebo kryptoměn je tím automaticky odepsána, jen nyní investoři musí mnohem obezřetněji než loni nebo předloni vybírat skutečně perspektivní akcie nebo i kryptoměny. Jenže to už je práce spíše pro investičního profesionála než zelenáče. A i profesionálové se v prostředí rozkmitaných trhů mýlí častěji, než by bylo příjemné jejich klientům, zejména těm z řad zelenáčů se slabšími nervy.

V tuto chvíli ani ve Fedu nevědí, s jak moc „špatnými zprávami“ a v jakém počtu letos přijdou. Respektive budou muset přijít, aby zkrotili inflaci. Tím pádem burzy po celém světě neví už vůbec, nač mají být připraveny.

Fed například nyní stále častěji naznačuje, že v březnu zahájí cyklus utahování své úrokové sazby jejím zvýšením hned o 0,5 procentního bodu, namísto obvyklých 0,25 procentního bodu. Bylo by to první tak výrazné jednorázové zvýšení od roku 2000. Přitom Fed nevylučuje, že od března dále bude zvyšovat sazbu na každém svém zasedání.

Oboje představuje „špatnou zprávu“, která ještě není do akcií zcela započítána. A takových zpráv může letos rychle přibývat.

Bude to chtít pevné nervy. A budou je potřebovat i lidé, kteří investují třeba jen do akcií na burze v Praze, která ještě loni představovala celkem zaručený, pohodlný „strojek na peníze“.

Investice na Finmagu:

• Být průměrný už nestačí, investujme do lidí, říká ekonom Švejnar
• Co se to děje? Proč padá bitcoin i technologické akcie
• Místo Netflixu se radši naučte investovat, říká centrální bankéř Michl
• Do čeho investovat v roce 2022 očima expertů. Bitcoin, dluhopisy, akcie...?
• Nabízí vám tokeny a zářnou budoucnost? Xixoio připomíná podvodný OneCoin

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag