Rusnok končí, ČNB čekají změny. Máme se bát nového guvernéra?

Česká národní banka (ČNB) v čele s guvernérem Jiřím Rusnokem reagovala na vysokou inflaci ve srovnání s jinými zeměmi velmi razantním zvyšováním sazeb. Inflace podle všech odhadů zůstane vysoká po celý letošní rok, přičemž následně by se dle prognózy samotné ČNB měla vracet směrem k inflačnímu cíli ve výši dvou procent.

O dalším nastavení měnové politiky už ale od léta nebude rozhodovat současný guvernér Rusnok. A není v tom sám: první funkční období, které v ČNB trvá šest let, končí také Tomáši Nidetzkému a Vojtěchu Bendovi. Právě tato trojice je známá svým podobným přístupem k měnové politice a vzájemnou názorovou podporou.

Názorově velmi podobně jsou na tom také další členové bankovní rady – zejména Marek Mora a také Tomáš Holub. Tato pětice je pak doplněna o zástupce aktuálně spíše holubičího přístupu v podání Oldřicha Dědka a Aleše Michla.

Zeman ukázal, že volba členů čistě v kompetenci prezidenta republiky nepředstavuje žádné riziko pro měnovou politiku země.

Nové vedení, staré pořádky

Všichni ze současných členů ČNB byli nominovaní Milošem Zemanem, v jehož kompetenci bude ještě obsazení pěti míst v radě (do konce funkčního období prezidenta vyprší mandát pěti bankéřům – zmíněným třem v letošním roce a dvěma na začátku roku příštího). A jak jsme si zvykli z minulosti, Rusnok bude mít do výběru případného dalšího radního ještě co říct.

Aleš Michl

Místo Netflixu se radši naučte investovat, říká centrální bankéř Michl

Inflace může brzy atakovat deset procent. Jak dlouho nám bude užírat úspory? Spustí se investiční panika? Proč se v České národní bance (ČNB) neshodnou na zvyšování úrokových sazeb? A může se z koruny stát na trzích opět spekulativní nástroj? Přinášíme otevřený rozhovor se členem bankovní rady ČNB Alešem Michlem.

Co se tedy názorové změny nebo přístupu k měnové politice týče, žádnou výraznější změnu nečekám. Složení bankovní rady s poměrně jasným názorovým směrem je dílem prezidenta v součinnosti s guvernérem, a podobného názorového konsenzu mezi bankéři by se měl prezident držet i nadále.

Dosavadní volbou centrálních bankéřů navíc Zeman ukázal, že volba členů čistě v kompetenci prezidenta republiky nepředstavuje žádné riziko pro měnovou politiku země. A že skutečně vybírá kompetentní lidi. Při jmenování členů rady se prezident drží již zmíněné názorové jednoty, která je však doplněna také mírným názorovým střetem. To přispívá podnětnější debatě uvnitř bankovní rady, ale také ve veřejném prostoru.

Od léta proto budeme dost pravděpodobně vídat v bankovní radě pouze jednu novou tvář. Jistou kontinuitu současného nastavení by zajistila volba jednoho z viceguvernérů do čela bankovní rady, nicméně nedá se vyloučit ani někdo z vnějšku. Pro post guvernéra je ovšem důležitá nejen kompetence a znalost měnové problematiky, ale také schopnost zastávat vysoké veřejné funkce.

Čeká nás období, kdy budeme z úst bankéřů slýchat o udržování současného nastavení sazeb, ať už tyto posty bude zastávat kdokoliv.

Jasná měnová politika

Z minulosti jsme si přitom zvykli, že Zeman může být ve jmenování poměrně nevyzpytatelný. To platí i v aktuální situaci, kdy drží všechny trumfy v rukou a zatím je veřejnosti ani nepoodhalil. Úplnou otočku měnové politiky ale ani tak čekat nelze: prostoru pro manévrování moc není.

V první polovině roku bude docházet k dalšímu zvyšování úrokových sazeb, které už ostatně sami bankéři avizují a vzhledem k naladění současné rady je dost pravděpodobné. Sazby by tak do léta měly vystoupat ještě o procentní bod výš. Pak by měl být současný cyklus prudkého zvyšování sazeb u konce. Aktuální složení bankovní rady jej tedy do léta pohodlně stihne.

Do té doby by měly být také známy slíbené výrazné rozpočtové škrty nové vlády. A tedy i míra, do jaké zůstane fiskální politika uvolněná.

Pokud navíc dojde k naplnění současných prognóz o zmírňování problémů na nabídkové straně (problémy v přepravě, chybějící čipy, situace na energetickém trhu) a dojde ke zpomalování cenové dynamiky (meziročně se budeme srovnávat k již vysoké cenové hladině loňského podzimu), čeká nás období, kdy budeme z úst bankéřů slýchat o udržování současného nastavení sazeb, ať už tyto posty bude zastávat kdokoliv.

V Česku máme dost kompetentních odborníků, kteří by mohli o měnové politice rozhodovat.

Budoucnost neznámá

Letošní směr měnové politiky má tedy poměrně jasné obrysy a racionálně nelze čekat žádnou otočku. Když se však podíváme za horizont letošního roku, získává najednou rovnice budoucího směru měnové politiky celou řadu neznámých. Těmi jsou především budoucí stav tuzemské ekonomiky a případné šoky ze strany poptávky i nabídky, které mohou přijít.

Tyto neznámé pak mohou promluvit i do měnově-politického nastavení. Pokud však budou centrální bankéři – ať už na tomto postu bude kdokoliv – vykonávat svou roli svědomitě jako doposud a připravovat veřejnost na chystané kroky, nemáme se čeho obávat. Překvapit nás snad nakonec může jen razance jednotlivých opatření.

A ruku na srdce, současné debaty o tom, kdo by mohl roli v radě ČNB zastávat, nám ukazují také to, že v Česku máme dost kompetentních odborníků, kteří by mohli o měnové politice rozhodovat. I když ne vždy nám jejich názorový směr musí být blízký a k některým názorům můžeme mít výhrady.

Kam dál?

• ČNB to zatáhne! Babišův nápad na lepení děr v rozpočtu očima expertů
• Seidler: Výsledek hospodaření ČNB ukazuje, proč nemůže sanovat rozpočet
• Hypotéky vyletí k pěti procentům, ČNB překvapila
• Seidler: ČNB inflaci hned nezastaví, zdražovat se bude dál
• Eurozóně hrozí zombifikace, varuje centrální bankéř Michl