Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Seidler: Výsledek hospodaření ČNB ukazuje, proč nemůže sanovat rozpočet

Jakub Seidler
Jakub Seidler | 11. 1. 2022 | 1 komentář | 7 526
ČNBnázor

Česká národní banka (ČNB) ukončila podle předběžných neauditovaných údajů své hospodaření v roce 2021 s roční ztrátou 37,5 miliardy Kč. Důvody, které za tím stojí, jasně ukazují, proč nemůže ČNB převádět své zisky do státní kasy, píše hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. V minulosti po této praxi volal v roli premiéra Andrej Babiš.

Seidler: Výsledek hospodaření ČNB ukazuje, proč nemůže sanovat rozpočet

Zdroj: BalkansCat / Shutterstock.com

Za výsledkem hospodaření ČNB stojí posílení koruny v závěru roku a také vyšší náklady na provádění měnové politiky vzhledem k rychlému růstu základní sazby ČNB a velkému množství likvidity ve finančním sektoru po intervencích ČNB z let 2013 až 2017. V opačném směru hospodaření pomáhal příznivý vývoj akciových indexů, ve kterých má ČNB část rezerv investovaných.

I přes historicky rekordní zisky ČNB z roku 2020 ve výši 92 miliard Kč zůstala ČNB loni kumulovaná ztráta převyšující 37 miliard Kč, která se negativním výsledkem hospodaření za minulý rok navýší na 75 miliard Kč.

Rezervy jsou sice alokovány i v měnách, vůči kterým koruna meziročně oslabila, jejich váha je však menší...

Silná koruna i rostoucí akcie

Negativní výsledek hospodaření ČNB za loňský rok byl tažen několika faktory. Jednak za ním stálo posílení koruny v závěru roku, což vedlo k vyšším kurzovým ztrátám z přecenění devizových rezerv, jelikož při silnější koruně je korunová hodnota devizových rezerv (tj. zahraničních aktiv) nižší.

ČNB ve ztrátě

Česká národní banka loni vykázala ztrátu 37,5 miliardy korun. O rok dříve měla centrální banka rekordní zisk 91,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů o bilanci ČNB. Výsledek podle banky výrazně ovlivnily kurzové ztráty, které odrážejí prosincové posílení kurzu koruny vůči hlavním rezervním měnám, tedy euru a americkému dolaru.

Zdroj: ČTK

Například ještě koncem listopadu minulého roku byla centrální banka v průběžném zisku téměř 50 miliard Kč. Zatímco koruna na konci roku 2020 se pohybovala kolem 26,20 Kč za euro, na konci roku loňského to bylo již mírně pod 24,90 Kč za euro. Zhruba 60 % devizových rezerv je alokováno v eurech, což znamená, že jen uvedený efekt přecenění rezerv z eur vytvoří ztrátu přes 100 miliard Kč.

Rezervy jsou sice alokovány i v měnách, vůči kterým koruna meziročně oslabila, jejich váha je však menší (americký či kanadský dolar).

Dalším faktorem dopadajícím negativně do hospodaření ČNB je stahování vysokého objemu likvidity v rámci provádění měnové politiky za vyšší repo sazbu. Likvidita ve finančním sektoru narostla o dva biliony intervencemi ČNB z let 2013 až 2017 a celkově se pohybuje kolem 2 800 miliard Kč.

V pozitivním směru pak působil příznivý vývoj akciových indexů, ve kterých má ČNB investovanou část svých devizových rezerv. Ty za celý loňský rok rostly dvouciferným tempem, a ačkoli v nich ČNB má investováno kolem 15 % portfolia, byly významným tahounem výnosů i při zohlednění kurzového vývoje.

Je legitimní vést debatu nad tím, jak velkou část z devizových rezerv má ČNB mít alokovanou v investiční části s vyšším rizikem...

Rekordní zisk ČNB nestačil

Centrální banka vykázala rekordně vysoký zisk v předloňském roce, a to téměř 92 miliard Kč, což bylo dáno příznivou kombinací vývoje na světových trzích. I přes tyto zisky zůstala centrální bance kumulovaná ztráta přes 37 miliard Kč. Ta se v posledních letech postupně snižovala, výsledkem hospodaření za rok 2021 se však opět prohloubí na zhruba 75 miliard Kč a tento trend bude patrně pokračovat i letos.

Uvedený vývoj tak pravděpodobně na delší dobu uzavře debatu o možném převádění zisků ČNB do státního rozpočtu. To je sice dle legislativy možné, ale centrální banka musí mít nejdříve uhrazené ztráty z minulosti a ideálně vytvořený i určitý rezervní fond navíc.

Je však legitimní vést debatu nad tím, jak velkou část z devizových rezerv mít alokovanou v investiční části s vyšším rizikem, ale s potenciálem vyšších zisků (ale i ztrát), a jakou část mít pak k dispozici ve velmi likvidních, ale málo výnosných aktivech. Centrální banka sice postupně plánuje zvýšit podíl investiční části portfolia na 20 %, je však otázkou, jaký podíl je optimální.

Úmysl investovat větší část rezerv do rizikovějších instrumentů má své odůvodnění a může dlouhodobě zvrátit bilanci zisků a ztrát ČNB na pozitivní stranu, přináší však pro centrální banku další rizika, zejména reputačního charakteru, pokud by nepříznivý vývoj na trzích vedl k vysokým ztrátám ČNB a následnému zpochybňování její odbornosti.

Kam dál?

Autor článku

Jakub Seidler

Jakub Seidler

Hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA). Svou kariéru zahájil v roce 2008 v České národní bance, kde během šesti let pracoval na různých odborných pozicích. Později byl zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.