Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Zdaňme roboty, je nejvyšší čas!

Pavel Semerád
Pavel Semerád
4. 1. 2022
 10 783

Globální pracovní trh začíná čelit masivní robotizaci, což s sebou přináší i otázky, jak tyto roboty zdanit. Důvodem je jednoduchý předpoklad, že čím méně lidí bude v budoucnu pracovat, tím víc se budou snižovat příjmy státních rozpočtů. Jak ale navrhnout zdanění tak, aby bylo spravedlivé a přínosné?

Zdaňme roboty, je nejvyšší čas!
Pandemie covidu nebývale nakopla i robotizaci výrobních procesů, je na čase bavit se o zdanění robotů (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Pracovní trh se bude dramaticky měnit. Odhaduje se, že do roku 2030 zanikne třetina pracovních míst, nahradí je roboti. Sice vzniknou nová místa, ale někteří lidé se možná nebudou chtít rekvalifikovat. Anebo bude přechod tak rychlý, že se někteří nebudou schopni rekvalifikovat tak rychle.

Nejvíc ohrožení jsou lidé vykonávající monotónní práci, kterou je možné automatizovat. Stačí přitom, aby k tomuto kroku přistoupila jedna firma, a ostatní firmy v daném oboru se tomuto trendu budou muset přizpůsobit.

Zdanění robotů
Shutterstock

Až roboti budou platit daně…

Co budou dělat lidé, až za ně veškerou práci udělají roboti? No přece kontrolovat daňová přiznání robotů, píše Pavel Jégl.

Zánik pracovních míst tak nabere velmi rychlé tempo. Výsledkem bude, že místo toho, aby lidé do rozpočtů aktivně přispívali, stane se část z nich naopak příjemcem různých podpor.

Stát přijde o daň z příjmů, o zdravotní a sociální pojištění a naopak bude muset vyplácet podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky. To jsou obrovské peníze.

Je proto potřeba začít přemýšlet, jak nahradit výpadek na straně státního rozpočtu.

Firmy sice nebudou úplně nadšené, ale víceméně s tím počítají. Zatím jen neumíme říct, jak takového robota definovat.

Je třeba shody

V každém státě může být rychlost robotizace odlišná, ale zasáhne všechny. I proto je nutné globální řešení a také nepříliš administrativně složité.

Pokud se k tomu přikloní státy G7 a další velké ekonomiky, je šance, že se podaří daň globálně zavést. Pokud ale například Čína nebo USA budou proti, bude to komplikované až nemožné. A je otázka, jak je přesvědčit, protože sankce vytvářejí nerovnost a nepřátelství.

Zdaniti, či nezdaniti...?

Otázka zdanění robotů se vyskytla i ve volebním speciálu Finmag.cz. Chcete vědět, jak na ni hledí jednotivé strany, které měly potenciál se dostat do Sněmovny? Padlým čest, ale řada z nich se tam dostala, tak mrkněte.

Za pozornost stojí i tenhle text Tima O’Reillyho. Protože zatímco pořád dokola slyšíme, že nás umělá inteligence a roboti připraví o práci, jeho rychlovarná konvice tenhle názor nesdílí.

Diskuse se už ve světě vedou, ale spíše na lokálních úrovních. A například zakladatel Microsoftu a jeden z nejbohatších lidí světa Bill Gates mluvil o nutnosti zdanění robotů už v roce 2017.

Firmy sice nebudou úplně nadšené, ale víceméně s tím počítají. Zatím jen neumíme říct, jak takového robota definovat.

Nejde totiž jen o roboty, kteří pracují v továrnách. Roboti v podobě umělé inteligence schvalují v bankách půjčky, v marketingu se využívají jako chatboti a velké technologické firmy díky robotům získávají množství dat o uživatelích, které pak marketingově využívají.

V Česku se úbytek pracovních míst potká s dramatickým stárnutím populace, kdy do důchodu začnou odcházet „Husákovy děti".

Jak zdanit roboty

Jak tedy roboty zdanit? Bylo by možné je hodnotit podle čipů, mikroprocesorů, objemu paměti, nebo podle toho, jak velké množství lidí při práci robot nahradí.

V úvahu připadá paušální zvýšení daně z příjmu fyzických či právnických osob. Ale to je administrativně náročné. Další možností je zrušit odpisy u robotů, nebo by se mohla zvýšit DPH na roboty, nebo sazba daně u výrobků produkovaných roboty.

Mají se roboti zdanit?

My se přikláníme k samostatné dani z robotů.

Souběžně se zavedením daně by ovšem státy měly, Česko nevyjímaje, změnit přístup ke školství tak, aby se lidé chtěli vzdělávat celý život a byli připraveni na to, že mohou změnit několikrát i svůj obor. Navíc nejen v Česku se úbytek pracovních míst potká s dramatickým stárnutím populace, které nabere na intenzitě po roce 2035, kdy do důchodu začnou odcházet „Husákovy děti".

Když o práci přijdou ještě další tisíce lidí kvůli robotům, zatíží to neúměrně státní rozpočet. Stát bude čelit obrovskému tlaku, aby zajistil důchody, které umožní alespoň důstojné žití. Rozhodně ale nebude možné udržet standard, na který jsou lidé dnes zvyklí.

Kam dál?

 

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
-21
+

Sdílejte

Diskutujte (15)

Vstoupit do diskuze
Pavel Semerád

Pavel Semerád

Akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně. Působí jako odborný asistent Ústavu účetnictví a daní vedeného Danuší Nerudovou. Externě spolupracuje i s univerzitním Oddělením komunikace a marketingu. Více

Související témata

automatizacebudoucnostdanědaňový systémkomentářrobotirobotizace
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo