V aktuální situaci je to obzvlášť naléhavý úkol, protože pandemie covidu-19 situaci některých nejchudších zemí světa ještě zhoršila. Vzala jim nejen zdravotnické zdroje, ale i celosvětovou finanční podporu; obojí nově míří hlavně na podporu boje s čínským virem.
Ekonomiky nejchudších států světa tak pod náporem viru trpí. Chudoba, kterou se po desítky let dařilo snižovat, opět narůstá. Stejně jako hladovějících lidí či počet škol, které nechávají děti učit se doma, nebo prostě nadobro zavřely.
Přitom už léta existuje plán, jak tyhle problémy řešit. Cíle udržitelného rozvoje do roku 2030 stanovila Organizace spojených národů (OSN) v roce 2015.
Pokud to s konáním dobra ve světě myslíme vážně, musíme se zaměřit hlavně na oblasti, které slibují skutečně solidní investice do zlepšení života.
Plán, který nefunguje
OSN tehdy nabídla celkem 169 rozvojových cílů, které mají změnit poměry na celé planetě. Zahrnují vše od snižování chudoby přes zvyšování prosperity až po ochranu planety jako celku, tedy prosazování míru, zlepšování zdraví či vzdělání.
Jenže. Mít seznam 169 priorit v podstatě znamená, že žádná priorita neexistuje. Rozvojová agenda OSN se natolik snaží být vším a pro všechny, že pak už nedokáže zaměřit pozornost na oblasti, kde by dárci, filantropové nebo vy či já osobně mohli skutečně pomoct.

Kam se hrabe covid. Nejdražší projekt v historii lidstvo teprve čeká
Kam se hrabe světová válka, pandemie covidu či černý mor. Nejdražší projekt v historii lidstva nás teprve čeká, i když se politici snaží tvrdit opak, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.
Základní cíle, jako je vymýcení dětské úmrtnosti, zajištění základního vzdělání nebo dosažení příležitostí vymanit se z chudoby, jsou postaveny na roveň s těmi okrajovými. Ty podporují třeba „udržitelný cestovní ruch“ a vzdělávání o tom, jak mít „životní styl v souladu s přírodou“.
Solidní investice
Člověku je samozřejmě přirozené, že chce bojovat se vším, co lze byť jen trochu označit za zlo. Ale pokud to s konáním dobra ve světě myslíme vážně, musíme se zaměřit hlavně na oblasti, které slibují skutečně solidní investice do zlepšení života potřebných. A to znamená i těžká rozhodnutí.
Bohaté země utratily během pandemie covid-19 tolik peněz, že je to až k pláči. Efektivita velké části těchto výdajů je přitom přinejmenším pochybná. Stejně tak nedávná klimatická konference OSN v Glasgow (COP26) ukázala, že zejména v případě nejchudších obyvatel světa, kteří se stále potýkají s energetickou chudobou, řada současných politik nefunguje, nebo je až příliš drahá.
Naštěstí existuje chytřejší způsob, jak pozitivně přispět. Think tank Kodaňský konsensus, který vedu, nejenže spolupracuje se světovými ekonomy, ale používá i sofistikované algoritmy a nejlepší dostupná data k porovnání alternativních strategií v různých zemích světa. Dokážeme tak určit skutečný přínos každého vynaloženého dolaru a vytipovat ty nejefektivnější cesty k pomoci.
Tuberkulóza je obzvlášť zákeřná, protože postihuje většinou mladé dospělé v těch nejlepších letech.
Kde jeden znamená sto
Vezměme si za příklad třeba tuberkulózu, která zabije víc lidí než HIV a malárie dohromady. Ještě před pandemií na boj s ní směřovalo pět procent všech výdajů na rozvoj zdravotnictví v nejchudších zemích světa, což pandemie dost pravděpodobně výrazně negativně změnila. Desetiletý výzkum Kodaňského konsensu přitom ukázal, že právě v tomhle odvětví přináší každý jeden vynaložený dolar na testování a léčbu jedny z nejlepších výsledků.
Tuberkulóza je obzvlášť zákeřná, protože postihuje většinou mladé dospělé v těch nejlepších letech. Tedy v době, kdy zakládají rodiny a zapojují se do pracovního procesu. Nejvíc případů na světě má dosud Indie, u níž naše studie ukazuje, že jen zlepšení detekce a léčby může společnosti přinést obrovské výhody. V peněžním vyjádření tu každý dolar znamená společenské přínosy za dolarů sto.
Nebo si vezměme příklad boje proti podvýživě a hladomoru. Podvýživa u dítěte běžně formuje jeho vyhlídky na celý život, takže dnes až neuvěřitelně levné investice do adekvátní výživy často vedou i k lepšímu vzdělání a tedy i proudktivnějšímu životu dospělých. Třeba v Ghaně a Malawi náš výzkum ukazuje, že k záchraně životů stačí pouhých pět dolarů na matku. Každý takhle vynaložený dolar pak má sociální přínosy ve výši 36 dolarů.
Když tak v tomhle ročním období přemýšlíme, jak nejlépe projevit svou dobrou vůli, tohle může být zajímavé vodítko. Následujících dvanáct měsíců bychom pak měli začít nejen předsevzetím, že budeme pomáhat těm, kteří měli v životě méně štěstí, ale i tím, že se budeme snažit pomáhat co nejefektivněji.
FINMAG V NOVÉM DESIGNU JE TADY. CO SE V NĚM DOČTETE?
„Všechny ty kecy o bohémství jsou na nic. Musíte makat!“ Martin Krajc ve svém vinohradském ateliéru vysvětlil Ireně Jirků, proč s partou výtvarníků založil FIRMU.
UMĚNÍ JE BYZNYS • „Toho Picassa jsem neměl prodávat,“ říká Patrik Šimon, majitel 20 tisíc artefaktů • Proč jde cena uměleckých děl nahoru? Jaké padají rekordy v aukcích • Dokáže AI malovat jako Monet nebo Mucha?
BYZNYS JE UMĚNÍ • Mléko jako od babičky vyrábí Radim Hrůza z Vysočiny • Pivní sen, ze kterého se zatím neprobudila spolumajitelka Rodinného pivovaru Švihov Anna van der Weerden
STYL JE HRA • Dům architekta Petra Stolína jako způsob poznání • Cestovní kancelář Ježíš Kristus funguje úspěšně už stovky let • Elegie za spalovací motor
HRY, SNY, RADOSTI • „Čekala jsem to horší,“ říká třetí Češka, která vystoupala na Mount Everest • Dunajská delta je zase planetou ptáků • Proč si Martin Vajda, spolumajitel vinařství Sonberk, čte knihy feministek?