Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Platí zločin bitcoinem? Nenechte se vysmát...

Josef Tětek
Josef Tětek | 4. 1. 2022 | 2 komentáře | 7 151
Bitcoinkryptokryptoměnykyberzločinnázororganizovaný zločin

Bitcoin jsou prý peníze kriminálníků. Jako vážně? A pokud ano, kolik těch zločinů je opravdu zlo? Respektive není část problému spíš v definici některých zločinů? Odemykáme text z aktuálního tištěného Finmagu.

Platí zločin bitcoinem? Nenechte se vysmát...

Zdroj: Gualtiero Boffi / Shutterstock.com

Podle analýzy firmy Chainalysis z ledna 2021 můžou mít nezákonné aktivity něco společného s 0,34 procenta objemu všech bitcoinových a kryptoměnových transakcí. A z toho největší díl připadne na podvody a nezákonná zcizení: Ponziho schémata (zejména čínský podvod PlusToken), vykradené burzy a hacknuté účty, phishing, ransomware.

Podvody jsou u kryptoměn vážný problém, proto také veteráni varují před čímkoli jiným, než je bitcoin uschovaný ve vlastní hardwarové peněžence. Většina těch, kdo v kryptoměnách hledají něco víc než „nudné“ úspory do bitcoinu, se dřív nebo později spálí.

Skuteční kriminálníci používají radši prověřená řešení: hotovost a spřátelené banky.

Seriózní bankditi

Mezi další „nekalé“ aktivity patří obchody na darknet marketech, zejména pak obchod s drogami (nejčastěji jde o marihuanu) a s léky. Darknetová tržiště jsou v mnoha ohledech pro nakupující bezpečnější než pouliční dealeři, zejména kvůli reputačnímu mechanismu. Přesto ale hrají v celosvětovém obchodu s drogami druhé (nebo spíš desáté) housle, protože transakce s bitcoinem a kryptoměnami jsou trasovatelné. Nejeden webový dealer na to už doplatil.

Okrajová záležitost je využití kryptoměn k platbě za skutečně vážné zločiny zahrnující fyzickou újmu druhých, jako je dětská pornografie. Financování terorismu nebo objednávky vražd lze zařadit do škatulky Columbova žena: všichni o nich mluví, ale nikdo je nikdy neviděl.

Kdo chce bitcoin bít
Shutterstock

Kdo chce bitcoin bít… Typologie hejtrů krypta č. 1

Nemusíte mít bitcoin rádi. Proč byste na něj ale hned brali hůl? A přece ji kdekdo pořád urputně hledá a už čeká, až to s ním zas půjde z kopce. Josef Tětek a jeho komentář z říjnového tištěného Finmagu. I ten jsme pro vás odemkli!

Skuteční kriminálníci používají radši prověřená řešení: hotovost a spřátelené banky. Největší skandály, ty spojené s praním peněz drogových kartelů a autoritativních režimů, šly za seriózními bankovními domy HSBC a Danske Bank.

Sloužím všem

Je možné, že časem bude podíl nezákonných činností financovaných bitcoinem vyšší, zvlášť když vzroste povědomí o nástrojích, které pomáhají s ochranou soukromí (například technika CoinJoin). Takový vývoj by ale bitcoin nijak nediskreditoval, možná spíš naopak.

Ty nejlepší technologie jsou neutrální – využitelné k dobrému i zlému. Atom využíváme k výrobě čisté elektřiny i k bombardování měst. Automobilem odjíždíme od rodiny do práce, ale i od právě vyloupené banky – první takové využití bylo zaznamenáno roku 1911, ale nikoho tehdy naštěstí nenapadlo tu šílenou technologii zakázat.

O bitcoinu se občas říká, že jsou to money of enemies, peníze nepřátel. Rozhodně je to výstižnější než peníze zločinců. Dřív nebo později budou bitcoin používat Američané i Rusové, disidenti i diktátoři, podnikatelé i zloději.

To je zkrátka povaha užitečných vynálezů – používají je všichni bez rozdílu. Jak říká klasik: Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.

Legalita je arbitrární a proměnlivá. Nedávno bylo v Praze nelegální byť jen vyjít z domu po deváté večer.

Nelegální není vždycky neetické

Když jsme narazili na diktátory a disidenty – bitcoin umožňuje mimo jiné podporu disidentských organizací v Bělorusku nebo na Kubě; ochranu před zničující inflací v Nigérii nebo Libanonu, ale i okliku kolem kapitálových kontrol v Číně nebo Iráku. Ne vždycky se to líbí místním autoritám, můžou to dokonce považovat za nelegální. To ale pochopitelně neznamená, že je to neetické.

Anketa

Jedete v bitcoinech?

Legalita je arbitrární a proměnlivá. Nedávno bylo v Praze nelegální byť jen vyjít z domu po deváté večer. Etičnost je v čase mnohem stabilnější a existuje na ni jednoduchý test: působím svým jednáním druhému přímou újmu na majetku nebo zdraví? Ochrana vlastního majetku formou vystoupení ze systému státních peněz nikomu přímou újmu nepůsobí, podobně ani nákup rekreačních drog.

Je možné, že platit za to či ono bitcoinem se bude někdy a někde považovat za nelegální. Jen drobné procento transakcí ale bude – stejně jako u „tradičnějších“ peněz – skutečně neetických.

Líbil se vám tenhle komentář? Nejen ten můžete najít v aktuálním vydání tištěného Finmagu. Hledejte níže na webu či v každé dobré trafice!

Finmag na léto

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsem mizerný makléř,“ řekl Adéle Vopěnkové Prokop Svoboda. A tak místo aby prodával domy sám, vybudoval realitní kancelář, kde to ostatní dělají za něj. A výborně.

FIN. Dominik Stroukal dodá investorům naději po propadu trhů • V kanceláři šéfky České spořitelny • V hlavě lovce jednorožců Andreje Kisky ml. • Jakub Žofčák o byznysu s deskovými hrami • Robert Vlach o creator economy a podnikání s obsahem

MAG. Parkování zdarma je lidské právo. Co z pravičáka dělá soudruha • Nejbližší moře? Pět hodin jízdy. Se správným bourákem. Na ropu • Jako umami. V restauraci Jana Knedly umějí moderně míchat chuti i v české klasice • Kardiochirurg. Srdcař. A překvapivě dobrý spisovatel Josef Veselka

Autor článku

Josef Tětek

Josef Tětek

Ekonom s dlouhodobým zájmem o podstatu peněz a bitcoin. Brand ambassador hardwarové peněženky Trezor. Tvůrce Stackuj.cz Podcastu. Autor knih Nepřátelé státu, přátelé svobody a Bitcoin: Odluka peněz od státu. Na Twitteru SatsJoseph.