Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Horská: Levné práci a nízkým mzdám odzvonilo

Helena Horská
Helena Horská | 6. 12. 2021 | 9 373
inflacemzdynázorprůměrná mzdarůst ekonomiky

Průměrná mzda v Česku vzrostla ve třetím čtvrtletí o 5,7 %, po očištění o růst cen o 1,5 % v meziročním srovnání. Aktuálně dosahuje částky 37 499 Kč. To je zhruba v souladu s očekáváním trhu, ale výrazně víc, než v listopadové prognóze předpokládala ČNB (0,5 %). Model nízké přidané hodnoty a levné práce se tak stává neudržitelným.

Horská: Levné práci a nízkým mzdám odzvonilo

Průměrná mzda v Česku meziročně vzrostla o téměř šest procent (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

Za první tři čtvrtletí se průměrná mzda zvýšila o 6,8 %, reálně o 3,6 %. Růst mezd ale i vlivem vyšší srovnávací základny a odeznívajících mimořádných odměn polevuje, proto se letošní růst průměrné nominální mzdy bude pohybovat těsně pod 6 %, jak přepokládá naše prognóza i odhad ČNB.

Mediánová mzda, tedy ta, která odpovídá střední hodnotě českých mezd, činí 32 979 Kč hrubého. Tato částka je o 5,7 % vyšší než ve stejné období loni. U žen je medián o téměř 5 tisíc nižší než u mužů.

Růst průměrné reálné mzdy (meziročně, v %)

AktuálníPředchozíRBTrhČNB
1,58,21,41,40,5

Zdroj: Raiffeisenbank, Bloomberg, ČNB

Nejrychleji meziročně rostly mzdy realitním agentům (+11,8 %; vzhledem k hypotečnímu boomu se není co divit). Ve zdravotnictví dozníval ještě efekt mimořádných koronavirových odměn (+8 %). Ve školství, v hoteliérství a restauratérství rostly mzdy také nadprůměrným tempem +7,2 %, respektive +7,1 %. Stále platí, že mzdy rostou rychleji v podprůměrně placených oborech.

Trh práce je v Česku navzdory šířící se další koronavirové vlně zdrojem tlaku na růst inflace. Míra nezaměstnanosti se sice pohybuje ještě nad předkoronavirovou úrovní, ale trh práce se již delší dobu znovu přehřívá vlivem vyššího počtu neobsazených pracovních míst než dostupných nezaměstnaných. Olej do ohně přilévá i vysoká inflace, které může na počátku příštího roku vystoupat až k 7 %.

Mzdy porostou i příští rok

Mzdové tlaky sílí a v prvním čtvrtletí 2022 i vlivem zvýšení minimální mzdy (následně i zaručené mzdy) o tisíc korun hrubého, tedy o 6,6 % v meziročním srovnání, růst mezd ještě zrychlí. Po zbytek roku s postupným zpomalením růstu životních nákladů (spotřebitelské inflace) a z důvodu vyšší srovnávací základny růst mezd zmírní na průměrných 5 až 6 %. Inflace bohužel ale většinu tohoto růstu spolyká.

Růst reálné mzdy bude v příštím roce mizivý, zpočátku dokonce záporný – kupní síla průměrné mzdy bude klesat. Slibněji vypadá rok 2023. Růst průměrné nominální mzdy zůstane vysoký, v blízkosti pětiletého průměru, a průměrná inflace, doufejme, zpomalí pod 3 %.

Zmiňovaný růst mezd je z pohledu zaměstnavatelů ale další velkou výzvou, které musí čelit. Produktivita práce v celém národním hospodářství už šest let (od roku 2015) zaostává za růstem průměrné mzdy. Růst platů ve státní správě byl navíc ještě rychlejší a státní správa se stala vážnou mzdovou konkurencí pro soukromé firmy. To vše dohromady vytváří vedle ostatních raketově rostoucích nákladů další značný tlak na firmy a jejich ziskovost.

Mnohé firmy tak bojují už i o přežití. Starý model ekonomiky postavený na nízké přidané hodnotě a levné práci je jednoduše neudržitelný.

Už ve čtvrtek nový Finmag. S roboty

KolportérZdroj: Shutterstock

Pavel Jégl představí všechny typy dnešních robotů: koboty, bojoboty, choroboty, roboty domácí i roboty domácí mazlíčky • Vojta Dobeš tvrdí, že roboauto, co řídí samo, jen tak nebude, ať se Elon třeba utvítá • Michael Durčák zná české robotické startupy • Ondra Tůma krátce o robotických investičních poradcích • Kateřina Horáková o základních filmech, kde svádí lidstvo zápasy s robotstvem

Americká polepšovna

Jakub Žofčák o průmyslu brutálního polepšování amerických nezvedených teeangerů samotkami, ponižováním a fyzickými tresty. Včetně převychovávání homosexuální mládeže modlitbou

FIN

Dominik Stroukal o háčcích zodpovědného investování • Petr Němec o tom, ke komu milostivé léto nebude milostivé • Zdeněk Mihalco z Nadace Via o rostoucí chuti firem i lidí dávat na charitu • Top 5 světových filantropů

Autor článku

Helena Horská

Helena Horská

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank. Příležitostně přednáší na vysokých školách. Patří mezi uznávané odborníky na měnovou politiku. Je autorkou mnoha odborných publikací, včetně článků o cílování inflace, které publikovala během postgraduálního studia na Institutu světové ekonomiky v Kielu. Titul PhD obhájila na Vysoké škole ekonomické v Praze. Během studií získala několik ocenění včetně titulu Mladý ekonom roku 2001.