Přichází stagflace? Co s námi bude očima expertů

Jana DivinováJiří Hovorka
Jana Divinová, Jiří Hovorka | 12. 11. 2021 | 64 125
anketahospodářský růstinflacekoronavirusočima expertůstagflace

Inflace míří k sedmi procentům, průmysl má problémy. Bude to jen na chvíli, nebo nás čeká delší doba utahování opasků?

Přichází stagflace? Co s námi bude očima expertů

Zdroj: Shutterstock

Inflace je nejvyšší od finanční krize. V říjnu vystoupala na 5,8 procenta a dál poroste. K tomu máme průmysl zasažený nedostatkem čipů a brzy se do všeho začnou propisovat také výrazně dražší energie. Řítíme se do období stagflace, tedy do časů, kdy ceny dál rychle porostou, ale výkon ekonomiky tomu nebude odpovídat a firmy budou muset začít šetřit, což by vedlo k propouštění?

Ekonomové se spíše kloní k tomu, že se stagflaci vyhneme – hlad po zaměstnancích zůstává velký a ekonomika dál slušně roste na to, s jakými problémy se potýkáme. I bez stagflace je však jisté, že mnohé lidi čekají krušné časy.

„Další akcelerace inflace začne být pro mnohé rodiny, které žijí od výplaty k výplatě, neřešitelným problémem. Zdražování se totiž týká i nezbytných produktů a služeb, u kterých je obtížné zásadně snížit spotřebu,“ upozorňuje Štěpan Křeček, hlavní ekonom BH Securities.

Strach z vyšší inflace doprovázené útlumem ekonomické aktivity neznepokojuje jen Čechy. Jak informovala televizní stanice Deutsche Welle, v německém Googlu je vyhledávání pojmu stagflace na nejvyšší úrovni od světové finanční krize v letech 2008 až 2009.

Svědkem nejhoršího období stagflace byla globální ekonomika zřejmě v první polovině 70. let minulého století. Dvouciferná inflace a nezaměstnanost v kombinaci s pomalým ekonomickým růstem tehdy potrápila většinu vyspělých ekonomik. Příčinou byly rostoucí ceny ropy, z velké části v důsledku ropného embarga OPEC z roku 1973.

Na co se máme připravit? Hrozí nám stagflace, nebo jsou současné problémy jen dočasné? Na jak dlouho tu je rychlé zdražování, kde by mohla být inflace za rok?

Michal Skořepa

analytik České spořitelny a člen vedení České společnosti ekonomické

Michal Skořepa
+20
+
-

Česká ekonomika má našlápnuto na delší období vysoké inflace, protože se v ní setkávají silné proinflační tlaky a silná domácí poptávka. Rychlé zvyšování úrokových sazeb ze strany České národní banky (ČNB) by však mělo zajistit, že se – i díky následnému posílení kurzu koruny – inflace během příštího roku začne vracet zpět k nižším hodnotám.

Jistě to bude za cenu mírného utlumení poptávky firem a domácností (oproti scénáři bez zvyšování úrokových sazeb). Je ale otázka, jak velký bude dopad do HDP: v případě nezvyšování úrokových sazeb by se totiž silná domácí poptávka při zdejším nedostatku zaměstnanců projevovala spíš vyšší inflací nebo vyššími dovozy než vyšším reálným objemem aktivity domácí ekonomiky.

Z pohledu zaměstnanosti a růstu mezd tedy zvyšování sazeb v prostředí obnoveného napětí na českém trhu práce nepokládám za nějak zásadně špatnou zprávu. Výsledkem bude méně dramatický hlad po zaměstnancích. Výrazné riziko stagflace na obzoru v tuto chvíli nevidím.

Vše uvedené je samozřejmě makropohled. Zejména vysoké ceny energií můžou během příštího roku v některých domácnostech znamenat skutečné drama. Zde by ale měl zafungovat standardní systém sociálních dávek, nejspíš zejména mimořádná okamžitá pomoc.

Petr Dufek

analytik ČSOB

Petr Dufek
+64
+
-

Česká ekonomika nepochybně prochází obdobím vysoké inflace a současně pociťuje jasné příznaky hospodářského útlumu. Jestli jde o takzvanou stagflaci, je zatím předčasné hovořit. V každém případě situace, kdy inflace akceleruje, zatímco ekonomika naopak deceleruje, rozhodně není až tak obvyklá a už vůbec ne příznivá. Důvody vysoké inflace a ekonomického útlumu však musíme hledat především v zahraničí, takže naše schopnost je řídit nebo alespoň mírnit je v podstatě iluzorní. V případě inflace jsou to především extrémní ceny surovin a energií, k nimž si můžeme připočíst drahou, a přitom zpožďující se dopravu. Zatím však vidíme pouze prvotní efekty tohoto vývoje, ty sekundární v podobě třeba vyšších cen potravin nás teprve čekají.

Vedle toho zhoršující se vyhlídky ekonomiky souvisí nejenom s nástupem další vlny pandemie, ale i s faktem, že ani rok a půl po začátku první vlny světová ekonomika nefunguje stejně hladce jako dříve. Negativní nabídkový šok je v podstatě všudypřítomný a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se situace konečně začala obracet k lepšímu. Proto se na několik čtvrtletí budeme muset smířit s vysokými cenami i nevýrazným růstem hospodářství.

Pokud jde o inflaci, je tu přece jen jeden ryze domácí faktor, na který se občas zapomíná, a tím je dlouhodobě pomalá bytová výstavba. Zaostávající nabídka na realitním trhu, za kterou můžeme hledat i místní byrokracii, je jedním z hlavních důvodů drahých bytů i vysoké inflace. Nakonec takzvané imputované nájemné je vlastně nyní tím hlavním proinflačním faktorem.

Michal Brožka

ekonom Komerční banky, lektor Unicorn College

Michal Brožka
+31
+
-

Stagflace je situace, při které na jednu stranu ekonomika roste velmi málo či klesá, ale současně dochází k rychlejšímu růstu cenové hladiny. Nižší výkon ekonomiky by obvykle znamenal nižší inflační tlaky.

Problémem stagflace je to, že přináší komplikace pro hospodářskou politiku. Nízký ekonomický růst vyžaduje uvolněnější měnovou či fiskální politiku, zatímco vysoká inflace pravý opak. Centrální banka s jasně definovaným cílem si pak bude muset upřednostnit sledování inflace, takže je možné, že její politika povede k velmi nízkému růstu.

V případě rozpočtové politiky vlády není takový cíl definován a bude záležet na politickém rozhodnutí, které cíle budou upřednostněny. Ovšem reakce rozpočtové politiky bývají obecně značně zpožděné. Nicméně reakce vlády by při současné stagflační hrozbě měla cílit na pomoc při redukci potíží se subdodávkami komponent, materiálu a energetických surovin. Jejich nedostatek vede právě k růstu cen a omezení hospodářského růstu.

Jakub Seidler

hlavní ekonom České bankovní asociace

Jakub Seidler
+29
+
-

Stagflační scénář se určitě stává reálnějším, jelikož inflace zrychluje a ekonomické zotavování je slabší, než se předpokládalo ještě několik měsíců nazpět. Stále je však očekáván růst, což je ovšem dáno i slabší srovnávací základnou a skutečností, že jsme stále nedosáhli předcovidové úrovně HDP. Nicméně i tak je zřejmé, že řada domácností bude současným inflačním vývojem negativně zasažena a jejich příjmy nebudou růst tolik, aby inflaci vykompenzovaly, což znamená propad jejich reálných příjmů.

Tomáš Pfeiler

analytik společnosti Cyrrus

Tomáš Pfeiler
+44
+
-

Stagflace značí jev, kdy dochází k růstu cen a současné ekonomické stagnaci. Doprovodným jevem je taktéž zhoršení zaměstnanosti. Stagflace je způsobena nabídkovým šokem – nedostatkem některých vstupů. Jelikož současné inflační tlaky způsobují převážně úzká hrdla v dodavatelských řetězcích, nedostatek některých komponentů a rostoucí ceny energií, začínají někteří komentátoři stagflací strašit.

Nicméně v této fázi prozatím ekonomika expanduje slušným tempem a zaměstnanost zůstává robustní. Pokud by však cenové tlaky trvaly déle a zároveň by došlo k vyčerpání ekonomického růstu taženého silným postcovidovým zotavením, mohla by stagflace reálně nastat.

Centrální banka musí nyní razantně utáhnout měnovou politiku, aby střednědobá inflační očekávání zůstala ukotvená. Pokud by cenové tlaky trvaly ještě po většinu příštího roku, byla by stagflace na pořadu dne.

Štěpán Křeček

hlavní ekonom BH Securities

Štěpán Křeček
+78
+
-

Inflace postupuje nebývale vysokým tempem a lze čekat další zrychlení vlivem zdražování energií. To pro mnohé rodiny, které žijí od výplaty do výplaty, začne být neřešitelný problém. Zdražování se totiž týká i nezbytných produktů a služeb, u kterých je obtížné zásadně snížit spotřebu. Úspory domácností v koronavirových časech narostly do historických výšin. Nyní je však raketovým tempem požírá inflace. Je to velice smutná situace, kdy snaha lidí šetřit je inflací pálena na popel.

Anketa

Kdo vám mluví z duše?

Lidé si v posledním roce nabrali rekordní množství hypoték. Často přitom dosáhli na nízkou úrokovou sazbu kolem dvou procent. Ta nyní bude dramaticky narůstat kvůli rázným krokům ČNB. Obávám se, že při refinancování hypoték mnozí lidé zapláčou, protože se jim klidně může zdvojnásobit úroková sazba.

Rázný boj ČNB proti inflaci je namístě, nicméně je třeba mít na paměti, že mnohé inflační tlaky pocházejí ze zahraničí a s nimi toho moc neuděláme. Pomoci by nám mohl posilující kurz koruny, který by zlevňoval dovoz. Z tohoto důvodu je namístě bavit se o prodeji části devizových rezerv, který by vedl k posílení koruny.

Autor článku

Autor článku

Jiří Hovorka

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům, bankovním produktům nebo dluhovým tématům. Je sportovní nadšenec, fandí Slavii, rád hraje šipky a ping pong. Někdy i s mluvčími, kteří nechtějí odpovídat.