Raketový růst cen energií očima expertů. Co se děje a má smysl fixovat?

Štěpán Křeček

hlavní ekonom BH Securities

Souhlasíte s názorem?

-

+67

+

Cena emisní povolenky se pohybuje těsně nad úrovní 60 eur za tunu CO₂, což je blízko historického maxima. Vysoká cena je důsledkem snahy politiků rozšířit emisní obchodování na další odvětví, což motivuje spekulanty ke skupování povolenek. Stal se z toho výnosný byznys, který udělal třináctinásobek za posledních pět let. To lze srovnávat snad jen s vývojem v kryptoměnovém světě, kde však není politické jištění, které růst ceny emisních povolenek do značné míry předurčuje.

V naší zemi vyprodukujeme přibližně 0,4 tuny CO₂ na výrobu 1 MWh. Jinými slovy systém emisních povolenek při našem energetickém mixu zdražuje elektřinu zhruba o 610 korun za 1 MWh. Na burze se přitom elektřina aktuálně obchoduje přibližně za 2730 Kč/MWh. Dostali jsme se do stavu, kdy emisní povolenky tvoří již víc než pětinu burzovní ceny elektřiny, tedy zhruba devítinu koncové ceny pro zákazníky. Lidé jsou z toho pochopitelně znepokojeni, a to zatím ještě zdražování energií nepocítili ve svých peněženkách naplno.

Obávám se, že v tomto ohledu to evropští politici přehnali a minimálně vůči chudším zemím ve východní Evropě se zachovali necitlivě. Určitě bychom měli přibrzdit a znovu se zamyslet, kam se evropská energetika řítí. Němci by se pak měli zamyslet nad tím, jestli je skutečně třeba vypínat jaderné elektrárny.

Martin Novosad

ředitel Asociace energetických poradců a zprostředkovatelů

Souhlasíte s názorem?

-

+15

+

Ceny energií letí vzhůru a poletí ještě víc. Stojí za tím změny mixu zdrojů elektřiny v Evropě a ještě se přidá přicházející zásadní změna: elektromobilita. Zejména ta přinese nejen obrovskou poptávku po elektřině (a tím navýšení silové složky), ale také se tomu bude muset přizpůsobit distribuční soustava (tedy dá se očekávat zvýšení distribučních sazeb).

S rostoucí cenou mohou přijít i problémy malých dodavatelů, kteří nebudou mít na dofinancování rozdílu mezi stávajícími zálohami od klientů a stoupající cenou energií. Naopak stoupá logika pořizování si fotovoltaických elektráren pro vlastní spotřebu, kterými si lze pokrýt velkou část spotřeby (což je v podstatě zafixování si ceny na příštích až 30 let) a z této části navíc odpadají distribuční poplatky. A díky stoupajícím cenám odkupů z fotovoltaických elektráren se již vyplatí i přetoky do sítě.

Fixace cen u dodavatelů se v tuto chvíli jeví jako dobrý nápad.

Vladimír Budínský

prezident Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu

Souhlasíte s názorem?

-

+37

+

Vysoké ceny energií v Evropě jsou primárně vyvolány reformou systému povolenek (snížení nabídky) na vypouštění CO₂, který Komise EU realizovala k roku 2020 a nezvládla při tom zamezit finančním spekulacím s nimi. Spekulanti vyhnali cenu povolenky přes 60 eur za tunu CO₂, což vyvolalo odklon od uhlí k plynu. Toho je shodou okolností po nebývale nátlakovém jednání Gazpromu v Evropě málo. To zas vyhnalo cenu plynu jako posledního cenu určujícího zdroje elektřiny a z toho pak plyne vysoká cena elektřiny.

Na burze se nyní elektřina obchoduje kolem sta eur za MWh, ale spotová cena i u nás běžně ve špičce dosahuje cen přes 200 eur/MWh. Byli jsme svědky i ceny přes tisíc eur za MWh. Green Deal a environmentální a energetická politika EU tak vnáší obrovskou nejistotu do celého evropského energetického sektoru. Neinvestuje se a rozsáhlé uhelné zdroje se všude kvapem odstavují. Na konci roku 2021 budou navíc odstaveny 4 GW jaderných elektráren v Německu a v roce 2022 dojde k odstavení zbývajících 4 GW jaderných elektráren.

Perspektiva zlevnění energie v Evropě není, protože je ohrožená nabídková strana ve chvíli, kdy silně poroste poptávka i vinou nyní například ekonomického oživení. Do budoucna růst poptávky připadne na vrub rozvoje elektromobility.

Michal Osladil

expert PwC Česká republika na energetiku

Souhlasíte s názorem?

-

+28

+

Ceny emisních povolenek, které jsou do současných výšin částečně vyhnány spekulativními nákupy, mají dozajista zásadní podíl na aktuálních cenách silové elektřiny, a tím pádem i na cenách koncových. České ceny silové elektřiny nicméně silně korelují s těmi německými, a proto je třeba hledat příčiny aktuálního růstu právě v Německu.

Důvodů je více: přibližně na třetinovém výkonu jsou letos větrníky v Severním moři, snížil se výkon bezemisních jaderných elektráren a obecně tranzice k zelené elektřině nepostupuje tak rychle, jak se očekávalo. Musí se tedy vyrábět více elektřiny ve špinavých zdrojích zatížených emisními povolenkami. Platí přitom, že jedna megawatthodina (MWh) vyrobená v uhelné elektrárně potřebuje povolenku přibližně na jednu tunu CO₂. Potom si stačí porovnat dva údaje:

• cena silové elektřiny v roce 2016: 22 eur/MWh (včetně povolenky)
• cena samotné povolenky na výrobu elektřiny z uhlí v roce 2021: 60 eur/MWh

Vliv emisních povolenek na cenotvorbu je obrovský a už i čeští koncoví uživatelé zažívají růst cenových tarifů o desítky procent. A to se samozřejmě přelévá dál. Pokud energie tvoří v průměru 10 až 20 procent nákladů firem, bude pro ně velmi obtížné růst cen elektřiny nepromítnout do cen svých služeb nebo výrobků, aniž by si kvůli tomu zásadně zredukovaly či dokonce úplně vymazaly marži.

Pavel Farkač

analytik Sev.en Energy

Souhlasíte s názorem?

-

+17

+

Ceny elektřiny, tepla, ale i plynu jsou podobně jako u jiných komodit funkcí nabídky a poptávky. Pokud při nezměněné poptávce klesá nabídka nebo pokud poptávka roste rychleji než nabídka, pak logicky dochází k růstu ceny. A přesně to je obrázek, který vidíme v poslední době na trzích energií.

Emisní povolenky jsou při současné výši samozřejmě zásadním hybatelem cen elektřiny, ale další příčinou zvyšování cen je v Evropě úbytek klasických výrobních zdrojů, které nejsou nahrazovány dostatečnou výrobou v bezemisních zdrojích. Letos zkrátka obnovitelné zdroje nemají silný rok (v Severním moři příliš nefouká), přitom evropské hospodářství se po covidovém útlumu relativně vzpamatovalo a s tím roste i hlad po energiích.

Úbytek instalované kapacity v klasických, řiditelných zdrojích (jako jsou uhelné elektrárny) bude pokračovat i nadále, proto nedojde-li k nečekanému ekonomickému zpomalení, nevidím důvod pro zásadní korekci cen elektřiny směrem dolů. Evropská legislativa jde navíc jednoznačně směrem dalšího zvyšování tlaku na cenu povolenky, která do budoucna rozhodně nemá klesat, čemuž přispívá i aktivita finančních investorů, pro něž je povolenka čistou spekulací bez povinnosti ji držet a odevzdat.

Protože elektřina a teplo jsou základní vstupy, které jsou zapotřebí pro výrobu prakticky všech výrobků i výkon většiny služeb, lze očekávat i tlak na plošné zdražování a s tím související inflaci. Zafixování ceny tak lze vzhledem k výše uvedenému jednoznačně doporučit.

Michal Les

energetický analytik v Ušetřeno.cz

Souhlasíte s názorem?

-

+38

+

Že přijde zdražování elektřiny vlivem rostoucích cen emisních povolenek a odklonu EU od uhlí a jádra, se vědělo. Že k tomu dojde takto rychle a cena elektřiny se víc než zdvojnásobí a celkově překoná svá maxima z roku 2008, to už tušil málokdo. Bohužel z evropské energetické politiky zmizela racionální debata a přednost v rozhodovávání dostali často lidé, kteří jsou ideologové, méně však už odborníci nebo ekonomové.

Současná situace je už skutečně velkým politickým problémem. Jen v Česku mohou rostoucí ceny energií uvrhnout desítky tisíc domácností do energetické chudoby. Podle našich dat je nyní jedna z nejvýhodnějších historických situací k zafixování cen elektřiny a plynu. Dodavatelé stále nabízejí výrazně nižší ceny než ty na burze. Důvodem je, že nakupovali v dobách covidu, kdy elektřina a plyn byly na burze výrazně levnější.

Změnou dodavatelé elektřiny proto lze průměrně ušetřit 3100 Kč ročně u elektřiny a dokonce 5100 Kč ročně u plynu. Každý další týden, kdy domácnosti s rozhodnutím otálejí, se fakticky připravují o peníze, neboť dodavatelé postupně ohlašují masivní zdražování.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV

Souhlasíte s názorem?

-

+67

+

Evropská unie si uměle zdražuje energie. Daněmi a dotacemi nutí lidi a firmy, aby přecházeli na obnovitelné zdroje, které jsou ale dražší a méně spolehlivé. Letos plyn i elektřina v Unii tak dramaticky zdražují i proto, že přes léto málo foukalo. Musí se kvůli tomu dokonce i „nahazovat“ již odstavené uhelné elektrárny. Z větru holt elektřiny nemáme dost.

To však není to nejhorší. Nejhorší je, že ostatní části světa s Evropskou unií tempo ozeleňování nedrží a zjevně tak ani činit nehodlají. Přitom EU zodpovídá pouze za osm procent celosvětových emisí oxidu uhličitého. O takový objem skleníkového plynu Čína navýší celosvětové emise za několik let, pokud tedy zachová své současné poměrně rapidní tempo výstavby uhelných elektráren.

Bohužel, EU se ekonomicky střílí do vlastní nohy a v zásadě pro nic za nic. Pokud nebudou další ekonomické celky světa postupovat v ozeleňování srovnatelným tempem jako EU, EU ekonomicky v globálním měřítku dále a fatálně oslabí, přičemž planetární emise oxidu uhličitého se přinejlepším sníží jen o jednotky procent. Takové snížení ale nemůže mít žádný zásadnější vliv na zpomalení nebo dokonce zvrácení procesu klimatických změn. EU by spíše než na vlastní občany a za účelem snížení spotřeby fosilních energií měla tlačit na to, aby ostatní světové ekonomiky snižovaly emise obdobným tempem. Jinak se v daleko větší míře bude dít to, co se už bohužel děje.

Českým domácnostem jenom letos zdraží plyn i elektřina až o dvacet procent, firmám zdraží také, napříč EU. Tyto firmy jsou už nyní méně konkurenceschopné, například tváří v tvář rivalům z USA. Třeba evropští výrobci hnojiv kvůli drahému plynu ztrácejí na své americké konkurenty, kterým plyn tak nepodražuje. Dražší výroba hnojiv v EU znamená, že se fabriky buď zavírají, což už se děje, takže jsou ohrožena pracovní místa, nebo dochází ke zdražování hnojiv, a tím pádem ke zdražování potravin. Jako by té inflace nebylo poslední dobou málo…