Porostou ceny až do nebe? Inflace očima expertů

Jiří Hovorka
Jiří Hovorka
17. 9. 2021
 19 825

Nad čtyřmi procenty už jsme, u pěti budeme na konci roku. Po covidovém restartu čelíme zdražování, jaké tu nebylo od poslední finanční krize. Je to jen rychlá přeháňka, nebo vytrvalý déšť?

Porostou ceny až do nebe? Inflace očima expertů
Překvapení? (ilustrační foto: Shutterstock) / Zdroj: Shutterstock

Ceny v meziročním vyjádření rostou nejrychleji od konce roku 2008, naposledy dosáhla inflace v srpnu 4,1 %. A to nás ještě v příštím roce čeká výrazné zdražování energií. Musíme se tedy připravit na pořádnou drahotu, budou ceny růst delší dobu?

„V příštích letech hrozí nejen České republice stagflační prostředí – tedy období zvýšeného cenového růstu a nízkého tempa ekonomické aktivity,“ odpovídá Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB.

„Řada vlivů působících současné vzedmutí inflace je dočasného charakteru a souvisí s přizpůsobením ekonomiky po pandemii. Nicméně i tato dočasnost může mít trvání řadu měsíců,“ reaguje Michal Brožka, ekonom Komerční banky.

„Inflace bude nevyhnutelně zrychlovat, neznámou je, jak dlouhá tato inflační epizoda bude,“ říká zas Jakub Seidler, ekonom České bankovní asociace.

Jisté tedy je jen to, že výhled je nejistý.

Expertů se ptáme: Bude zdražování ještě pokračovat? Půjde jen o dočasný výkyv, nebo tu s námi vyšší inflace bude delší dobu? A představuje současná úroveň inflace pro tuzemskou ekonomiku výrazný problém, hrozí nám vedle nepříjemného zdražování ještě něco jiného?

Jiří Tyleček

Jiří Tyleček

analytik společnosti XTB

Souhlasíte s názorem?

-
+7
+

Zdražování patří mezi hlavní témata posledních měsíců na finančních trzích, přičemž důvodů k růstu cen je víc. Kromě nízké srovnávací základny covidového roku hraje důležitou roli silný ekonomický růst spojený s masivní poptávkou po komoditách, problémy dodavatelsko–odběratelských řetězců a v neposlední řadě fiskální a monetární expanze. Vliv nízké srovnávací základny postupně odeznívá, další zmíněné faktory však budou dále hrát důležitou roli. Cenový růst se už v současnosti může blížit svému maximu, ale inflace zůstane pravděpodobně zvýšená ještě delší dobu.

Ekonomická situace se po pandemickém šoku postupně srovnává do normálu, i když nahromaděné úspory a růst zadlužení českých domácností budou nadále tlačit na vzestup cenové hladiny. Dlouhodobě vysoká míra inflace by mohla snížit důvěru v českou ekonomiku. Zvýšený růst cen však není v současnosti pouze český fenomén. V USA roste inflace víc než 5% tempem a inflace v Německu je jen o něco nižší než u nás.

V příštích letech hrozí nejen České republice stagflační prostředí – tedy období zvýšeného cenového růstu a nízkého tempa ekonomické aktivity. V reakci na pandemii vzrostlo prudce zadlužení, nicméně zdroje růstu jsou omezené. Ekonomika by potřebovala nárůst produktivity. Nějaký inovační game changer, který by pomohl s dluhy zamést. Pokud se ho dočkáme, tak stagflace nebude mít šanci.

Petr Stuchlík

Petr Stuchlík

spolumajitel investičního fondu Quant, zakladatel společnosti Fincentrum

Souhlasíte s názorem?

-
+7
+

Inflace v České republice je teď reálně 6 procent – Český statistický úřad a Česká národní banka totiž inflaci správně neměří, zejména kvůli nereálně nízkým nákladům na bydlení. Vyšší inflace s námi (globálně) bude minimálně celý příští rok. V jejím důsledku bude zejména střední třída o něco chudší...

 

Pavel Sobíšek

Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

Souhlasíte s názorem?

-
+10
+

Srpnová čísla o inflaci považuji v některých ohledech za přelomová. Nejde tolik o meziroční změnu celkového indexu spotřebitelských cen, byť ten představuje maximum od roku 2008. Mnohem důležitější je výčet faktorů, které za vývojem stojí. Na rozdíl od dřívějších případů vzedmuté hladiny spotřebitelských cen, ovlivněných převážně politikou vlády v oblasti regulovaných cen či nepřímých daní, nebo volatilní cenovou skupinou potravin, jde nynější cenový růst napříč celým spektrem obchodovatelných položek zboží i služeb. Jsme tedy nebezpečně blízko stavu, kdy cenové nárůsty nepůjde identifikovat podle jednotlivých izolovaných šoků, ale inflace začne živit sama sebe.

V nejbližších měsících se úlevy od cenového růstu nedočkáme, spíš naopak. Čeká nás postupné promítání dražších energií do spotřebního koše, což zvedne nejen ceny elektřiny a plynu, ale rovněž tepla. Cyklického zdražení se zřejmě dočkáme také u potravin, jejichž ceny dosud vyčnívaly z celkové inflace ve směru mnohem mírnějšího pohybu. Na přelomu roku odhadujeme meziroční inflaci na 4,5 % a zda bude toto číslo vrcholem, je nejisté.

Jistější se naproti tomu zdá, že ani po dosažení vrcholu nebude mít inflace tendenci rychle se vracet ke kýžené dvouprocentní hranici. Existují předpoklady pro dlouhodobější zvýšení inflačních očekávání, což by nám jakožto spotřebitelům a podnikatelům vzalo kotvu, na níž se spoléháme již 20 let. Zkrocení inflačních očekávání by zřejmě vyžadovalo dost odvážný zásah ze strany měnové i fiskální politiky.

Petr Golka

Petr Golka

analytik a odborný poradce společnosti Ronda Invest

Souhlasíte s názorem?

-
+35
+

Čeká nás bohužel další zdražování potravin a porostou také ceny energií. Když se podíváme na ceny nájmů, tak ty na řadě míst stagnovaly nebo dokonce klesaly, zatímco ceny bytů za poslední rok opět výrazně vzrostly. Spotřební koš pro výpočet indexu spotřebitelských cen ale zahrnuje pouze ceny pronájmů, ceny nemovitostí jako takové nejsou v indexu zachyceny. To je jeden z důvodů, proč skutečná inflace může být oproti oficiálním číslům až dvojnásobná.

Oficiálně vykazovaná inflace může v dalších měsících vzrůst až k pěti procentům, po pár měsících ale začne pozvolna klesat. Významná část inflace je totiž tlačena jednorázovými vlivy, které začaly působit kvůli nejrůznějším omezením v době pandemie. Ty po určité době odezní a za rok tak odhaduji inflaci na úrovni okolo tří procent.

Kromě samotného zdražování je velmi nepříjemným důsledkem inflace znehodnocování úspor. Pokud by přetrvaly současné podmínky – tedy inflace na úrovni okolo čtyř procent a úrokové sazby bankovních depozit maximálně okolo půl procenta, pak za třicet let přijdeme o dvě třetiny našich úspor. Jediným možným řešením je tak ušetřené peníze vhodně investovat. Zatímco u sazeb bankovních depozit nelze žádnou významnou změnu očekávat, tak sazby hypoték dále porostou, což bude znamenat, že se dále zhorší dostupnost vlastního bydlení.

Dalším důsledkem může být výraznější posílení české koruny. V situaci, kdy ČNB bude zvyšovat kvůli vysoké inflaci základní úrokovou sazbu rychleji než ostatní země v regionu, vzroste atraktivita Česka pro zahraniční investory a výsledkem bude posílení kurzu koruny. To může být problémem pro exportní firmy, protože za své zboží a služby dostanou méně.

Dominik Stroukal

Dominik Stroukal

hlavní ekonom Roger, expert na kryptoměny

Souhlasíte s názorem?

-
+55
+

Je nepředstavitelný šok, že když banky s centrální bankou v zádech zvýší peněžní zásobu o desetinu a celý západní svět dělá totéž, tak rostou ceny. Nikdo to nečekal, protože dobře víme, že ceny zvyšují jen podnikatelé, kteří chtějí uvalit na důchodce drahotu. Navíc jsou obrovským překvapením nabídkové šoky z chaoticky zavíraných ekonomik. Politici se od prvního lockdownu pečlivě starali o to, abychom dokázali rozumně očekávat a číst následující pandemická opatření a i přesto tragičtí podnikatelé nebyli schopni vyrobit dostatek čipů a posekat dost dřeva. Bohužel nám nezbývá, než tržní ekonomiku potrestat, protože vysoké ceny nelze zkrotit jinak než digitální daní, zamezením odlivu dividend a obecními byty. Stačí, pokud v říjnu zvolíte tu správnou stranu, a konečně bude dobře.

Michal Brožka

Michal Brožka

ekonom Komerční banky, lektor Unicorn College

Souhlasíte s názorem?

-
+35
+

V naší prognóze počítáme s tím, že meziměsíční tempo růstu spotřebitelských cen dosahuje aktuálně vrcholu. I s předpokládaným zpomalením zdražování ale pro prosinec odhadujeme meziroční míru inflace nad 5 %. Do určité míry při tom pracujeme s předpokladem toho, že řada vlivů působících současné vzedmutí inflace je dočasného charakteru a souvisí s přizpůsobením ekonomiky po pandemii.

Nicméně i tato dočasnost může mít trvání řadu měsíců. Obavy působí zejména zrychlení růstu cen souvisejících s bydlením, což odráží mimo jiné předchozí růst cen nemovitostí. Na místě je také obava z dopadu utahujícího se trhu práce na vyšší růst mezd, které navíc bude zvyšovat i veřejný sektor. V příštích letech navíc výrazněji porostou ceny energií.

Z pohledu tvůrce měnové politiky, která by měla reagovat především na prognózu inflace, to znamená, že byla doposud nedostatečně utažená. Důvodem, proč tomu tak bylo, jsou rizika covidu. To je pochopitelné, vždyť ještě před půl rokem byly zavřené některé služby, omezen pohyb obyvatelstva a hrozilo zavření průmyslu. Nicméně rizika pandemie silně polevila a doporučení pro bankovní radu tak zní: zvýšit úrokové sazby co nejdříve, a to relativně rychle. Na konci roku tak lze realisticky očekávat hlavní úrokovou sazbu ČNB na úrovni 2 % oproti současným 0,75 %.

Jakub Seidler

Jakub Seidler

hlavní ekonom České bankovní asociace

Souhlasíte s názorem?

-
+14
+

Současný ekonomický vývoj přináší řadu proinflačních faktorů, které naznačují, že inflace bude dále zrychlovat, a to i v příštím roce. Přesáhnutí 5% hranice do konce letošního roku se v tuto chvíli jeví jako téměř hotová věc. Přitom hlavní důvody zrychlování inflace v příštím roce, a to ceny plynu a elektřiny pro domácnosti, prozatím ve spotřebitelském koši vidět nejsou. Ty totiž prozatím z meziročního pohledu stále mírně klesají. To se však brzy změní.

Čí odhad podpoříte?

Cena elektřiny na burze citelně roste následkem růstu cen emisních povolenek a celkově vyšší poptávce po energiích. Ve srovnání s průměrem roku 2019 je v současnosti cena na rok 2022 více než dvojnásobná. Stejně tak v posledních týdnech výrazně zdražil plyn na burze. Cena plynu na rok 2022 se tak v současnosti přiblížila k hodnotě 40 eur, zatímco v roce 2019 se pohybovala kolem 15 eur. Růst cen energií na trzích je tak extrémní.

Většina dodavatelů sice nakupuje elektřinu i plyn na několik let dopředu, zároveň řada domácností má ceny energií fixované, což bude výrazný růst cen na burze do konečných cen mírnit, i tak lze ale předpokládat, že příští rok zdraží elektřina a plyn pro domácnosti dvouciferným tempem. Váha energií ve spotřebním koši je kolem 10 %. Růst jejich cen o 10 % tak zvýší celkovou inflaci o jeden procentní bod. To je však pouze přímý dopad, který nebere v potaz, že řada firem bude chtít, resp. muset, růst cen nákladů spojených s energiemi přenést alespoň částečně na spotřebitele.

K výše uvedeným faktorům se dále přidává také růst cen potravin z důvodu nepříznivého klimatického vývoje a pokračující růst cen materiálů a dalších komodit z titulu problémů v subdodavatelských řetězcích, což dále zvyšuje inflační rizika. Inflace tak z pohledu současných dat bude nevyhnutelně zrychlovat, neznámou je, jak dlouhá tato inflační epizoda bude.

Ohodnoťte článek

-
12
+

Sdílejte

Diskutujte (10)

Vstoupit do diskuze
Jiří Hovorka

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě... Více

Související témata

anketaekonomikainflacenákupyočima expertů

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo