Co s volným milionem? Boj s inflací očima expertů

Dominik Stroukal

Hlavní ekonom Platební instituce Roger, expert na kryptoměny

Souhlasíte s názorem?

-

+116

+

Výnosy jsou mrtvé. Prakticky cokoliv nad nulu buď představuje čisté riziko, nebo náhodu, že daný výnos ještě neobjevilo dostatek investorů. V chaotické době bych paní doporučil zbavit se dluhů, pokud se cítí ohrožená možnou ztrátou příjmů. Pokud má příjmy zajištěné a výdaje pod kontrolou, může si dovolit spekulovat či hledat zbytky výnosů.

Je jednodušší než kdy jindy vstoupit na kapitálový trh. Nakoupit akcie jde dnes snadno i přes aplikaci v telefonu. S pár stovkami tisíc se dá i zapákovat na nemovitostním trhu a vzít si hypotéku za záporný reálný úrok. Spadnout může cokoliv, ale u akcií a nemovitostí je téměř jistota, že se do nich po případném pádu nalejou biliony, kterými jakýkoliv takový pád systém rád zazáplatuje na úkor ostatních. I když systému nefandíte, stojí za to se postavit na stranu těch, kdo z něj profitují (i když to bohužel často není snadné, jelikož jsou to zpravidla ti bohatší). V něčem se ale jejich kroky kopírovat dají.

Osobně bych patrně více než kolegové radil zkusit část peněz poslat do alternativ nebo dokonce mimo systém. Někdo radí maximálně procento, jiný deset, já si myslím, že deset procent by až na výjimky mělo být minimum. A spojit investici s něčím, co nás baví. Někdo si rád sáhne na zlato, jiného zajímají obrazy, někdo rozumí limitkám kabelek. Někdo má rád inovace ve fintechu, jiného baví underground kolem bitcoinu. Nejenže se tu dají pořád místy najít výnosy, ale především i kdyby to nevyšlo investičně, tak se člověk aspoň parádně zabaví.

Alena Šafrová Drášilová

Autorka knih Základy úspěšného podnikání, lektorka a odborná asistentka na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity

Souhlasíte s názorem?

-

+39

+

Investování je a vždycky bylo velmi individuální a záleží hlavně na očekáváních a preferencích investora. Univerzální rada tedy neexistuje. Dnešní doba se v ničem neliší a stále platí, že výnosnější investice jsou buď rizikovější, nebo méně likvidní, takže jsou v nich peníze déle vázané.

Pokud máte malé děti, staré rodiče, blízko do důchodu nebo bude bydlení brzy potřebovat větší investici, pak nemají sebevýnosnější investice smysl bez ohledu na inflaci. Potřebujete mít peníze kdykoliv po ruce i za cenu toho, že se jejich reálná hodnota mírně snižuje. V takovém případě má smysl částečně urychlit plánovanou spotřebu a koupit to, co máte už delší dobu v plánu, než ceny ještě víc vzrostou.

Na koupi nemovitosti je milion ve většině regionů málo, ale s ohledem na stále ještě nízké úrokové sazby hypoték může být zajímavé použít uspořené peníze jako vlastní zdroj k získání úvěru na investiční nemovitost. Skvělou příležitost určitě představuje rozjezd vlastního podniku v oborech spojených s poskytováním služeb on-line, protože covid přivedl k nakupování přes internet i zákazníky, kteří se tomuto trendu dříve vyhýbali. Nabízí se „tradiční investice“, jako jsou dluhopisy, akcie a podílové fondy, záleží však na konkrétních titulech a podmínkách, protože nabídka je velmi široká a různorodá.

A „trendy“ investice, jako jsou digitální měny, umění, známky, diamanty, značkový alkohol nebo veterány? Jistě se na nich dá velmi slušně vydělat, ale riziko je poměrně velké. A hlavně vyžadují velký přehled a znalosti v oboru.

Josef Tětek

ekonom, ambasador hardwarové peněženky Trezor

Souhlasíte s názorem?

-

+32

+

Předně je nutno zmínit, že inflace je ve skutečnosti výrazně vyšší. Růst měnové zásoby (agregát M2) činí za posledních 12 měsíců 10,2 procenta. To znamená, že centrální banka a finanční sektor během jediného roku naředili kupní sílu každé koruny o desetinu. Index spotřebních cen (CPI), kterým se běžně měří cenová inflace, zachycuje pouze část poklesu kupní síly a není příliš vypovídající.

Vezměme si situaci, kdy mladá rodina žijící v Praze kupuje první bydlení. Jelikož byt je zdaleka největší výdaj této rodiny, jejich osobní inflace bude činit letos 15 procent; o tolik se v Praze zdražily byty během jediného roku. Chceme-li tudíž alespoň držet krok se znehodnocováním koruny, měli bychom cílit alespoň na desetiprocentní roční zhodnocení, což není nijak jednoduché.

Jednou z mála možností, jak dosáhnout takového zhodnocení s rozumným rizikem, je bitcoin. Bitcoin má totiž zcela opačnou monetární politiku než fiat měny jako koruna (měna s nuceným oběhem). Měnová politika bitcoinu je neutrální, předvídatelná a nezměnitelná. Současná peněžní inflace bitcoinu, tedy rychlost tvorby nových peněz, je 1,88 % ročně. Jinými slovy pětkrát nižší než u koruny. Tato míra se bude u bitcoinu pouze snižovat, zatímco u fiat měn lze očekávat spíše opak.

U vyšších částek, jako je uváděný milion korun, doporučuji nákupy bitcoinu rozložit (tzv. metoda dollar cost averaging, DCA). Určitě také doporučuji držet si bitcoiny u sebe, a to v hardwarové peněžence Trezor.

Michal Skořepa

Ekonom České spořitelny a člen vedení České společnosti ekonomické

Souhlasíte s názorem?

-

-57

+

Záleží na situaci. Rozvozce pizzy si asi koupí spíš maličké osobní auto, které zaparkuje všude; rozvozce písku náklaďák s korbou. Stejně tak závisí na okolnostech i vhodný způsob investování.

Pokud jde o peníze, které budou v horizontu několika měsíců potřeba, dejme tomu třeba právě na nákup auta, pak je dobré je investovat konzervativně, třeba do dluhopisového podílového fondu nebo na termínovaný účet. Pokud jde o úspory, které nemají žádný jasný účel a nejspíš nebudou potřebné po řadu let, pak je lepší je investovat do nástrojů, které nesou vyšší výnos. Je to sice obvykle za cenu vyššího krátkodobého rizika, ale riziko nižšího než očekávaného výnosu se v rámci víceletého horizontu snižuje. Standardním příkladem takového rizikovějšího, ale výnosnějšího aktiva, jsou podílové listy akciových fondů.

V Česku je ale populární především držení úspor na běžném účtu v bance. Dnes je na běžných účtech hodně přes 2,5 bilionu korun. Lidé se zlobí, že z tohoto typu investice není žádný výnos. I tady ale platí, že bez práce nejsou koláče. U investic se prací rozumí porovnávání různých podnikatelských projektů a podstoupení rizika, nebo aspoň vzdání se přístupu k daným penězům po nějakou dobu.

Při uložení peněz na běžný účet ale neodvádíme žádnou takovou práci. Není tedy divu, že naše odměna je mizivá a po odečtení inflace dokonce zřetelně záporná. Běžný účet je cosi jako virtuální peněženka, v níž bychom měli držet jen to, co budeme potřebovat v nejbližších týdnech.

Martin Štula

Finanční a investiční poradce ve společnosti Štula Consulting

Souhlasíte s názorem?

-

+57

+

S penězi určenými pro blízkou potřebu (do roka) toho většinou moc nevymyslíme. Bankovní produkty nejsou v danou chvíli nastaveny tak, aby chránily majetek před inflací. Úročení v českých bankách je tak nízké, že je v reálném vyjádření záporné.

Je-li ve hře delší horizont, lze s úspěchem použít státní protiinflační dluhopisy. Jejich velkou výhodou je výnos na úrovni roční inflace a nulové zdanění. Nevyděláme na nich, ale plně zachováme jejich reálnou hodnotu. Na druhé straně je vždy něco za něco. V tomto případě je možnost jejich nákupu omezena na čtyři období v roce (vždy okolo konce kalendářního čtvrtletí). Dále se upisují na dobu šesti let. Lze je ale prodat zpět vždy k výročí za aktuální hodnotu. Zpětný odkup je současně omezen. Plně lze odkupovat do 500 000 dluhopisů. Nad tuto hodnotu jen 50 procent.

Pro dlouhodobé zhodnocení majetku je vhodné využít podílové fondy. Ať už otevřené (OPF), nebo burzovně obchodovatelné (ETF). V dlouhodobém horizontu dokážou inflaci i výrazně překonat. U horizontu nad 15 let je téměř jisté, že i v reálném vyjádření (tedy po odečtení inflace) bude majetek ve vyšší hodnotě než na začátku.

Jednotlivé produkty použité v portfoliu by však měly být pečlivě vybrány na základě toho, co očekáváme od svého majetku a na základě finančního plánu. Ne podle toho, jakými parametry jednotlivé produkty disponují.

Štěpán Křeček

hlavní ekonom BH Securities

Souhlasíte s názorem?

-

+53

+

Vzhledem ke směšným úrokovým sazbám na instrumentech s nízkou mírou rizika jsou lidé nuceni vkládat finanční prostředky do stále rizikovějších aktiv. V případě, že tak neučiní, musí se smířit s klesající kupní silou svých úspor. V České republice jsou oblíbené investice do nemovitostí, které v posledních letech rostou na ceně výrazně rychleji než tempo inflace. Pronajímáním lze dosáhnout na pravidelné měsíční příjmy, zároveň lze kalkulovat s růstem cen na realitním trhu.

Populární možností jsou akcie, které z dlouhodobého pohledu rovněž nemají problém s porážením inflace. Na akcie bychom však měli nahlížet jako na rizikové aktivum. Zvláště nezkušení investoři mají tendenci podceňovat rizika a snaží se spekulativními obchody dosáhnout vyšších než standardních výnosů. Bohužel je nutné konstatovat, že drtivé většině z nich se to nepovede. Měli bychom proto mít realistická očekávání ohledně výnosů z akcií a vyčlenit si na ně delší investiční horizont. Lidé krátce před důchodem by už do akcií měli dávat jen omezenou část svých prostředků a spíš migrovat k dluhopisům. Tím zabrání výrazným výkyvům na svých životních úsporách.

Další možností může být zlato. To je tradičně považováno za udržitele hodnoty, který brání naše úspory před inflací. Lze jej uchovávat mimo finanční svět a má nezpochybnitelnou hodnotu již déle než 4000 let. Navíc jeho cena se v poslední době propadla, takže ho lze na rozdíl od nemovitostí a akcií pořídit za rozumnou cenu.

Jaroslav Šura

investor

Souhlasíte s názorem?

-

+141

+

Záleží na spoustě faktorů, kolik je paní Jaroslavě let, na jak dlouho by investovala, jaký je její další majetek, jestli bydlí ve svém, jaký má sklon k riziku a tak dále. Obecně se domnívám, že by mohla bydlet ve svém a případně si vypomoci hypotékou, dokud jsou ještě úrokové sazby lidumilné.

Starší dáma by si mohla koupit české superdividendové akcie, na výběr má například ČEZ, Komerční banku, Monetu, Tabák, všechno kvalitní „papíry“. Tučné dividendy reinvestovat, nebo si užívat života. Mladší bych ještě přibalil do portfolia Pilulku, jejíž akcie jsou z dlouhodobého hlediska dost podhodnocenné a jako koření malinko, ale fakt malinko bitcoinu. Naopak bych vyloučil všechny druhy dluhopisů.

Zcela jistě by ale neměla nechávat peníze na spořicím účtu, kde je to jistý prodělek. V delším období dokonce značný prodělek.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV

Souhlasíte s názorem?

-

+65

+

Paní Jaroslava by měla na účtu nechat jen maximálně 200 tisíc korun pro okamžité, nenadálé provozní výdaje. Zbytek investovat. Pokud „bude spořit“ onen milion, při současném tempu inflace z něj v dnešních cenách bude mít v roce 2026 nějakých 850 tisíc korun a v roce 2031 už třeba jen 730 tisíc.

Potíž je ta, že za milion dnes už nemovitost prakticky nepořídí. Paní Jaroslava by měla uvážit, že „kdo dnes spoří, ten shoří“. Měla by zvážit také to, že centrální banky stále intenzivněji jedou v režimu monetárního socialismu. Neboli socialismu pro bohaté. Socialismu pro investory.

Tento socialismus se vyznačuje tím, že běžní střadatelé ztrácejí kupní sílu svých úspor a tato ztráta společně s bobtnajícím veřejným dluhem umožňuje napříč ekonomicky vyspělým světem bohatým lidem dále bohatnout. Monetární socialismus – tedy tištění bilionů dolarů či eur a dalších měn – totiž zamezuje bankrotu předlužených států, ale zamezuje také prudším propadům cen aktiv, jakou jsou akcie nebo nemovitosti.

Toho je třeba využít. Přidat se na stranu těch, k nimž bohatství proudí.

Nechť tedy paní Jaroslava zbylých 800 tisíc rozdělí mezi vhodně namixované portfolio akciových fondů, fondů dluhopisových a fondů nemovitostních. Čím je paní Jaroslava starší, tím větší podíl z oněch osmi set tisíc by měla mít v dluhopisových fondech. Pokud je jí 45 let, může 800 tisíc rozdělit na ideální třetinky – po třetince do akcií, dluhopisů i nemovitostí. Pokud je mladší 45 let, nechť nadváží nemovitosti a zvláště akcie. Za zbylých 100 tisíc ať nakoupí zlato a kryptoměny, pro jednoduchost stačí opět po třetinách rozdělit mezi fyzické zlato, bitcoin a ether.

Vít Hradil

Makroekonomický analytik Raiffeisenbank

Souhlasíte s názorem?

-

+104

+

Pokud je vám mezi 20 a 30, investujte do sebe. Zaplaťte si kurz programování, odleťte na rok do ciziny, nebo se přihlaste ke studiu zajímavého oboru a peníze použijte k obživě. Získané schopnosti, zkušenosti a dovednosti – tedy takzvaný „lidský kapitál“ – nabízí nejen velmi dobrý výnos v podobě vyšších budoucích výdělků, ale prokazatelně i zlepšují vnímanou kvalitu života.

Mezi 30 a 40 investujte do svého zázemí. Pokud vás láká podnikání, směřujte peníze do něj. V opačném případě nakupujte zboží, které vám následně bude sloužit dlouhá léta a usnadňovat vám život. Kupte si spolehlivé auto, vybavte si domácnost. Pokud například milujete rybaření, pořiďte si chatu u řeky.

Od 40 do 50, pokud máte děti, investujte do nich. Školní docházka je sice v České republice bezplatná, ovšem sama o sobě vašim dětem dostatečnou konkurenční výhodu na globalizovaném trhu práce nezajistí. Jazykové kurzy, zahraniční stáže a rozvíjení specifických talentů se jim v průběhu života mnohonásobně vyplatí. 

Kolem 50 se pravděpodobně nacházíte poblíž vrcholu svého kariérního života. Zároveň máte dostatek času snést případné tržní výkyvy, a tudíž můžete investovat rizikově. Nakupte podíly v akciových ETF fondech napříč světadíly a obory. Budete se pro to muset ve finančním světě alespoň základně zorientovat, ovšem informací je k tomu k dispozici dostatek a jedná se o užitečnou dovednost. 

Po 60 letech věku byste měli začít rizikové pozice na trhu pomalu vyklízet. Pokud jste se dosud na finančních trzích nepohybovali, svěřte peníze správcům nějakého renomovaného podílového fondu a požadujte střednědobý investiční horizont (tedy cca 5 let). Nemůžete zde čekat velký výnos, ovšem ušetříte si starosti a je slušná šance, že až budete peníze chtít použít, budou na vás čekat v rozmnoženém objemu.