Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Po milostivém létu zestátnění? Exekuce očima expertů

Jiří Hovorka
Jiří Hovorka | 18. 6. 2021 | 3 komentáře | 19 251
anketadluhyexekuceinsolvenceočima expertůoddlužení

Dluhová problematika má za sebou v posledních letech mnoho velkých změn. Teď je na řadě milostivé léto nebo konec marných exekucí. Co dál?

Po milostivém létu zestátnění? Exekuce očima expertů

Zdroj: Shutterstock

Velký balík změn v exekucích, který by měl ukončit stovky tisíc marných exekucí z minulosti nebo zlidštit vymáhání v terénu, míří do finále. Senátoři před týdnem novelu exekučního řádu vrátili poslancům s několika změnami, čeká se ale, že poslanci jejich návrhy přijmou.

Jde o další z řady změn v systému, který byl v minulosti výrazně nakloněn dluhovému byznysu. Experti se shodují, že jde především o nápravu minulých chyb. Někteří pak dodávají, že je třeba myslet i na budoucnost.

V ní chtějí dál vést dosud neúspěšný boj o územní příslušnost (teritorialitu) exekutorů a někteří si dovedou představit i jejich zestátnění. Cílem je, aby se ze systému exekucí vyjmul prvek konkurence. Ten podle některých expertů i exekutorů vede ke klientelistickým vazbám mezi exekutory a velkými věřiteli. Ti naopak další změny odmítají. Obávají se, že vymahatelnost dluhů by výrazně klesla, pokud by exekutoři měli své jisté.

Změn bylo v posledních letech mnoho: výrazně klesly odměny za vymáhání, máme nový zákon o úvěrech, snadnější oddlužení, několikrát stouplo nezabavitelné minimum nebo letos definitivně prošel konec dětských dluhů. Teď se k tomu nejspíš přidá milostivé léto nebo konec marných exekucí. Dříve byl systém vychýlen na stranu byznysu s dluhy. Není už teď až moc vychýlen na druhou stranu, není až příliš prodlužnický? Nebo máme konečně po letech systém vyvážený? Má cenu dál bojovat o teritorialitu? A jste pro zestátnění exekutorů? Nehrozil by s ním návrat před rok 2001, kdy se dluhy v Česku nedařilo vymáhat téměř vůbec?

Pavla Aschermannová

vedoucí dluhové poradny Rubikon Centra

Pavla Aschermannová
+66
+
-

Současné úpravy exekučního řádu směřují do minulosti, k alespoň částečné nápravě situace, která tu byla posledních 15 let. Nedá se tedy mluvit o vychýlení na druhou stranu, protože lidé, kteří se dostali do dluhových pastí kvůli neregulovanému trhu s úvěry, predátorským praktikám úvěrových společností i systému vymáhání, jsou v potížích pořád. Miliony exekucí nezmizí, pokud tomu nepomůžeme. Nemluvím teď o plošném odpouštění dluhů, ale o pragmatickém pohledu na neřešitelné situace a nevymožitelné pohledávky. Vyrůstá u nás už druhá generace lidí, kteří strávili dětství v zadlužených rodinách, naučili se způsoby chování a přístup k institucím, který je často také přivede do finančních problémů bez naděje na jakékoli řešení.

To, že novela exekučního řádu řeší minulost a příliš se nedotýká úpravy do budoucnosti, je samozřejmě škoda.

Řešením do budoucna by bylo zavedení principu jeden dlužník – jeden exekutor a úprava práv a povinností exekutorů. Velmi zjednodušeně – potřebujeme, aby se systém zefektivnil a aby exekutor neměl takové množství pravomocí bez důrazné odpovědnosti a sankcí za porušení povinnosti. Jestli toho docílíme teritorialitou čistou, nebo spotřebitelskou není až tak zásadní. V tuto chvíli sice nemá princip jeden dlužník – jeden exekutor v Parlamentu šanci na úspěch, myslím ale, že se téma po volbách opět vrátí.

Zestátnění exekutorů mi nyní nepřipadá reálné. Určitě ne do podoby před účinností exekučního řádu. Je ale možné si představit výraznější propojení a přiblížení funkce exekutora a insolvenčního správce, který má větší odpovědnost vůči soudu, je víc kontrolovatelný a kontrolovaný a také víc nezávislý na věřitelích. Ostatně, je myslím načase, aby exekuční proces vystoupil z polostínu, ve kterém se nyní nachází, a dostal se, stejně jako je to od počátku u insolvenčního řízení, konečně na světlo.

Patrik Nacher

poslanec za ANO, podvýbor pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení

Patrik Nacher
-25
+
-

K vašemu výčtu v úvodu otázky přidám ještě například humanizaci mobiliárních exekucí, zřízení chráněného účtu, povinné nahrávání hovorů exekutora s povinným, změna pořadí při splácení, kdy se nejprve bude hradit jistina a mnoho dalších změn za poslední roky. A v další části vaší otázky je zároveň i odpověď – po celou dobu projednávání novel zákonů, která se týkají exekucí a insolvencí, varuji před černobílým viděním světa, před vychýlením norem významně prodlužnicky, před jednostranným pohledem, kdy dlužník je považován za nevinnou oběť a věřitel vždy za lichváře. Opakovaně varuji, že dalším zjemňováním exekucí, smažeme rozdíl mezi instituty exekuce a oddlužením. Ten, kdo má pět a víc exekucí, je v zásadě předlužen a měl by směřovat do oddlužení, pokud ale budeme exekuce donekonečna zjemňovat, takoví dlužníci nemají důvod to dělat.

Opakovaně také zdůrazňuji, že nejde jen o vztah dlužník – věřitel, kdy se při vychýlení změn na jednu stranu, logicky poškodí ta druhá strana. V tomto případě by se totiž poškodili zároveň i poctiví dlužníci, kteří splácejí, žijí na hraně svých možností, ale snaží se, nehledají výmluvy, neobcházejí zákony. Právě ti by byli znevýhodněni oproti těm, kteří v tom umí chodit, sekají dluhy, mají vícečetné exekuce. A v neposlední řadě bychom se, kdybychom přijali další návrhy z pera Pirátů a STANu, vrátili před rok 2001, kdy byla vymahatelnost práva téměř nulová. Navíc opakujeme tutéž chybu – nový exekuční řád z roku 2001 revolučně reagoval právě na marné postavení věřitele a otočil situaci o 180 stupňů na druhou stranu, teď vlastně děláme totéž, ale zrcadlově opačně. Snažím se od počátku tento stav nepřipustit a postupnými změnami se dostat do středu. Teritorialita je pak jeden z návrhů, který, podle mě, vychýlí tu houpačku přespříliš. Dlužníkům navíc moc nepomůže (není jak), věřitele jednoznačně poškodí a hlavně pomůže 80 procentům exekutorů. Kvůli nim ale novelu snad nepřijímáme.

Lukáš Kolařík

poslanec za Piráty, podvýbor pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení

Lukáš Kolařík
+25
+
-

Prosazení chráněného účtu a další změny, kterých se exekuční řád v posledních letech dočkal, jsou pouze pověstnou léčbou symptomů. Problémy, které vznikají okolo exekucí, způsobuje tržní prostředí. Při přijetí místní příslušnosti exekutorů by už spousta těchto narovnávajících novel nebyla zapotřebí.

Cílem exekucí vždy bylo, je a musí být vymožení původní částky. To dlužníkům zákon úplně zbytečně komplikuje tím, že dává prostor hromadě nadbytečných a neefektivních výdajů k jeho tíži. Jedním z hlavních motivů pro vstup do insolvence je právě nezvladatelná dlužná částka navýšená o vše, co se na vymáhání původního dluhu nabalilo.

Jako věřitel bych vždy chtěl raději exekutora, který dlužníka zná, orientuje se v jeho situaci a dokáže mi říct, zda a kdy peníze vymůže. Dnes si však každý věřitel povolá vlastního vymahače a tato armáda pak vícečetného dlužníka zažene v lepším případě do insolvence, v horším do šedé ekonomiky.

Líbí se nám, jak k vymáhání dluhů přistupuje Německo, ale udělat cosi podobného v Česku rozhodně není záležitost na jedno volební období, proto se nám místní příslušnost exekutorů jeví jako vhodný mezikrok.

Obavy z opakování situace, která zde panovala před rokem 2001, nemám, protože soudní vykonavatelé tehdy neměli tolik nástrojů, jako mají dnešní exekutoři. Umím si představit, že by exekutorům zůstaly provize a jejich plat byl navázán na efektivitu vymáhání. Nepřeji si ale pokračování současného soukromého byznysu, který nás dovedl tam, kde dnes jsme.

FINMAG NA PRÁZDNINY!

Finmag červen 2021Zdroj: Finmag

Na internetu naletíš hned, říká Mikýř. Jakub Jetmar se ptá, jak je Martinu Mikyskovi v dresu strážce webové morálky, který drtí internetové pokrytce i prodejce hrnců

Start me up! Pavel Jégl zkoumá, jak chystáme půdu startupům • Michal Hron s Andrejem Kiskou ml. na lovu jednorožce • Martin Vlnas se ptá šéfa CzechInvestu, co má pro startupery • Jak se stal z Izraelců startup nation?

Drogy vyhrály. Před 50 lety Richard Nixon vyhlásil válku drogám. Prohrály USA, prohrály země, které do vojny zatáhly. Ale zas to stálo hodně peněz

FIN. Bitcoin drž, utrácej špatné peníze. Dominik Stroukal představuje kryptomilionáře z chatrče • Josef Tětek ví, že bitcoin není bio. Ale zelená, neb se to vyplatí • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz

Marek Výborný

poslanec za KDU-ČSL, předseda podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení

Marek Výborný
+11
+
-

Mojí maximální snahou bylo dospět k vyváženému řešení. Jsem přesvědčen, že v rámci možností se nám to daří. Je třeba změny zasadit do kontextu. Uvedu konkrétní příklad. Prosadil jsem společně s kolegy humanizaci mobiliárních exekucí. Mimo jiné ochranu zvlášť zranitelných osob, jako jsou senioři nebo invalidé. Zároveň si jsem ale vědom toho, že existují i senioři s nadstandardními důchody. Proto jsou z opatření vyňati. Nebo není možné, aby dlužník bránil zpeněžení movitého majetku, pokud má v domácnosti luxusní vybavení. Opět jsme to do návrhu zakomponovali. Stejně jako jsem úspěšně prosazoval delší lhůtu na první šanci k vymožení dluhu. Nikoli 3 ale 6 let. Je to spravedlivé.

Na druhou stranu, chceme-li řešit dědictví minulosti, musíme mít odvahu ke zcela mimořádným krokům, jako je milostivé léto nebo zastavení marných bagatelních exekucí. Tedy sečteno podtrženo: mojí snahou bylo respektovat práva seriózních věřitelů, pomoci zodpovědným dlužníkům a zajistit funkčnost systému směrem k exekutorům. Profitovat z toho budou všichni včetně státu. Jde o to, dostat lidi z šedé zóny do standardních socioekonomických vztahů.

Teritorialita není samospásná a už vůbec by neřešila dědictví minulosti. Jako systémová změna má ale význam směrem do budoucna. Je škoda, že zde nedošlo k politické shodě na mém návrhu spotřebitelské teritoriality. Považuji to za rozumný kompromis pro všechny aktéry. Věřím, že se k tomu vrátíme v příštím volebním období.

Návrhy na zestátnění exekutorů nepodporuji. Znamenaly by zborcení systému a obávám se, že by to naopak mohlo vést k výraznému zhoršení v oblasti vymáhání dluhů. Proto jsem se i svými návrhy spíš soustředil na kultivaci celého prostředí. A například povinné nahrávání telefonních hovorů nebo povinnost poskytnout elektronicky exekuční spis byly právě ty návrhy, které k tomu povedou.

Radek Hábl

ředitel Institutu prevence a řešení předlužení

Radek Hábl
+47
+
-

Chceme-li porozumět tomu, zda jsou misky vah vychýleny na tu či onu stranu, je třeba se nejdříve podívat pod pokličku historie byznysu s dluhy. Ten odhaluje čtyři základní systémové pilíře stojící za tím, že tu dnes máme pět milionů exekucí.

Prvním byla zcela minimální regulace nebankovních úvěrů, které mohl poskytovat prakticky každý, kdo šel kolem živnostenského úřadu. Z pár tisícovek se kvůli drakonickým sankcím vyráběly statisícové exekuce.

Druhým pilířem byly vysoké advokátní odměny u bagatelních částek, které z nezaplaceného regulačního poplatku u lékaře vyrobily dvacetitisícovou exekuci. Cílem zde nebylo vymoci původně nízkou částku, ale vydělat na procesu vymáhání.

Třetí pilíř umožňoval legalizovat pochybné praktiky skrze soukromé rozhodce, kteří často jen formálně potvrzovali nemravné nároky některých věřitelů.

Čtvrtý pilíř, volný exekuční trh, umožňoval vedle volné volby soudce i volný výběr exekutora.

Není třeba vysvětlovat, že všechny pilíře byly vzájemně propojené. Zatímco první tři již byly v letech 2013 a 2016 odstraněny, poslední přetrvává. Zdá-li se, že systém se vychyluje ve prospěch dlužníka, je to zejména proto, že minulé nastavení ve prospěch byznysu s dluhy bylo opravdu značné. Četné změny tak jen napravují největší absurdity minulosti. Krom výše uvedených odstraňují například možnost exekvovat malé děti, dražit obydlí za dluh pár tisícovek nebo vést exekuci nekonečně dlouho. Klíčové je také primární splácení jistiny před úroky.

Prostředí se výrazně kultivovalo, stále je ale třeba k vyváženosti udělat poslední dva kroky – ukončit byznys s exekucemi a po vzoru Evropské unie zkrátit oddlužení na tři roky.

Jan Mlynarčík

prezident Exekutorské komory ČR

Jan Mlynarčík
-38
+
-

Debata, jestli je systém prodlužnický, nebo prověřitelský, je lichá. Exekuce slouží k tomu, aby byla realizována práva přiznaná soudními rozhodnutími. Ve vykonávacím řízení toho není moc k vyvažování – až na zjevné excesy. K vyvažování slouží nalézací řízení. Od toho jsou zde soudy, aby vytvořily vyvážený systém nalézaní práva. Vykonávací řízení pak slouží k donucení.

Novela exekučního řádu v podobě, v jaké se vrací do Sněmovny, je špatná. Senát některé problémy oproti poslanecké verzi napravil, ale nové vytvořil. V některých ohledech staví věřitele do postavení, že by se vlastně měl stydět za to, že proti dlužníkovi zahajuje exekuci. Že on je ten špatný, protože se domáhá svého práva. To je do jisté míry dědictví minulosti, kdy nebyla dostatečná regulace spotřebitelského úvěru, nastaly problémy v otázkách rozhodčího řízení, definování rozumného příslušenství dluhu a tak podobně. Řešení těchto nedostatků změnou exekučního řádu je ale špatné.

Mělo by dojít k regulaci inkasní činnosti, reformě systému rozhodování o nesporných nárocích, reformě systému rozhodování o bagatelních pohledávkách, změnami by měla projít i samotná justice, například v oblasti elektronizace a digitalizace.

Nepochybně i nadále stojí za to usilovat o místní příslušnost soudních exekutorů. Je to jednoduchý princip, který má potenciál odstranit některé systémové nedostatky stávajícího systému.

Zestátnění exekutorů nedává za současného stavu veřejných financí, soudnictví i veřejné správy žádný smysl. Státní exekutory navíc máme stále – na soudech, celních či finančních úřadech. A nefungují ani zdaleka tak efektivně jako soudní exekutoři. Právě soudní exekutoři zainteresovaní na výsledku, se zasadili o to, že vykonatelnost rozhodnutí nebyla pouze prázdným pojmem. Stále slyšíme – zrušte exekutory, zestátněte exekutory – nikdo však už neříká, jaký jiný efektivní systém vymáhání práva by měl být nastolen. Moderní evropské trendy jdou směrem rozšiřování pravomocí soudních exekutorů o další činnosti, například o mediační řízení, smírčí řízení či administrace oddlužení. Tímto směrem bychom se měli vydat.

Daniel Hůle

dluhový analytik, Člověk v tísni

Daniel Hůle
+105
+
-

Za vymáhání 1 koruny jste jen za advokáta zaplatili přibližně 10 tisíc, za půjčku 10 tisíc jste po dvou letech zaplatili 300 tisíc, když za dítě rodiče po narození neplatili popelnice, dítě v dospělosti zaplatilo desítky tisíc. Jde o to, jak ten problém pojmenujete. Systém v Česku před rokem 2014 nebyl vychýlen na stranu věřitelů, byl zkorumpován ve prospěch obchodníků s chudobou. Navíc problém exekucí není záležitostí jen mezi dlužníky a věřiteli. Za existenci 4,5 milionů exekucí platíme všichni, a přitom jde ve většině případů o špatně odhadnuté obchodní riziko ze strany věřitele.

Pořád máme přes milion prakticky nevymožitelných exekucí, desítky tisíc lidí splácí dluhy z dětství, oddlužení máme prakticky nejpřísnější v EU a průměrných 5 exekucí na dlužníka průměrně vymáhají čtyři exekutoři. To, co v posledních dvou volebních obdobích prošlo, jsou zásadní posuny, abychom pro vyspělé země nebyli za nepředstavitelné exoty. Přesto tato vláda nedodržela pravidla implementace směrnice a od 1. července nebude platit novela insolvencí. To je z mého pohledu také v tuto chvíli klíčovou prioritou. Tedy změna pravidel pro oddlužení u podnikatelů a spotřebitelů tak, aby oddlužení trvalo maximálně tři roky a oddlužení nebylo podmíněno výší splaceného dluhu.

Dále podporujeme výhledově zestátnění exekutorů, nebo přesun klíčových pravomocí, jako rozhodování o nákladech a o podáních na obecní soudy. To jsou dva obvyklé modely exekucí v Evropské unii. Exekutor má být na věřiteli co nejméně závislý. A pořád to nebude příliš vychýleno ve prospěch dlužníků.

Filip Hanzlík

náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace

Filip Hanzlík
-51
+
-

Myslím, že bychom se především měli vyvarovat zavádění opatření, která by u nás komplikovala či snižovala vymahatelnost práva. A teď nemám na mysli pouze teritorialitu soudních exekutorů. Absence analýzy dopadů na oblast vymahatelnosti, natož na podnikatelské prostředí, je symptomatická pro všechny návrhy, které nyní k exekuční novele v parlamentu leží.

Anketa

Kdo to řekl nejlíp?

Přitom velký počet exekučních řízení (ačkoli se zdá, že tento trend se v poslední době obrací) je z pohledu bank velkým problémem. Tato agenda je pro ně nesmírně administrativně a časově náročná, banky jsou nuceny na její pokrytí alokovat značné lidské i finanční zdroje. A právní předpisy bankám neustále nakládají další povinnosti, a tedy proces vyřizování exekucí dále komplikují. Za nejzávažnější ale považuji živelnou dynamiku přijímaných změn v oblasti občanského soudního řádu a exekučního řádu. Tyto zásadní procesní předpisy se často mění i několikrát do roka, často zcela bezkoncepčně.

Přijetím exekuční novely (lhostejno zda v senátním či sněmovním provedení) dojde k významnému vychýlení pomyslného kyvadla vyváženosti práv a povinností účastníků exekučního řízení ve prospěch dlužníků. Ať už hlasování o senátní vratce v Poslanecké sněmovně dopadne jakkoliv, bylo by podle mého názoru vhodné a užitečné, aby po jejím definitivním projednání nastala v oblasti exekučního práva určitá legislativní pauza, jakási karanténa. Tu bychom ale měli využít k pečlivé a nepředpojaté analýze či inventuře současného stavu, jenž by mohla a nejspíš i měla vyústit v rekodifikaci shora zmíněných právních předpisů.

Obecně řečeno – volám po koncepčních, promyšlených a s dotčenou veřejností dostatečně projednaných návrzích, a tedy implicitně po větší stabilitě a předvídatelnosti právní úpravy (nejenom) v oblasti vymáhání či vymahatelnosti práva.

Autor článku

Jiří Hovorka

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům, bankovním produktům nebo dluhovým tématům. Je sportovní nadšenec, fandí Slavii, rád hraje šipky a ping pong. Někdy i s mluvčími, kteří nechtějí odpovídat.