Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Dokud nezešílíme, nepřijde. Hyperinflací se strašíme zbytečně

Dominik Stroukal
Dominik Stroukal
29. 3. 2021
 11 336

Historie se opakuje. Po dlouhých 12 letech se opět začalo mluvit o strašáku vysokých cen, dokonce snad o hyperinflaci. Jestli se ovšem doslova nezblázníme, nekontrolovatelného růstu cen se bát nemusíme. Neznamená to ale, že by všechno bylo v pořádku.

Dokud nezešílíme, nepřijde. Hyperinflací se strašíme zbytečně
Zdroj: Shutterstock

„Přichází inflace,“ říkají titulky desítek předních periodik. Youtubeři a blogeři jdou často ještě dál a mluví o hyperinflaci. A otázky na vysokou inflaci padají stále častěji i během diskuzí s ekonomy. Odpověď přitom stále zní, že vysoké inflace se bát nemusíme.

Obavy z ní sice nemusí být opodstatněné, ale jsou vysvětlitelné. Na pandemii koronaviru nejviditelněji zareagovaly vlády rozhazovaním peněz a centrální banky kvantitativním uvolňováním a dalšími politikami.

Do toho všeho se podíváme na grafy a vidíme, že množství peněz v oběhu roste obrovským tempem. Každý pátý dolar vzniknul vloni, to samo o sobě je šokující číslo. Ani u nás jsme nezůstali pozadu a vloni zde vznikla každá desátá koruna.

Ekonomové to navíc podpořili tím, že se začali vyjadřovat k inflaci přinejmenším neopatrně. Otevřeně mluvili a stále mluví o tom, že inflace bude vysoká. A nikdo jim to příliš nevyvrací.

My ekonomové máme máslo na hlavě. Když se bavíme mezi sebou, o inflaci nad dvě procenta rádi mluvíme jako o vysoké.

Ekonomové mlží

Stimulační balíčky, kvantitativní uvolňování, rekordní růsty peněžní zásoby, titulky v novinách od renomovaných ekonomů… Všechno to na první pohled vypadá jako obrovské tištění peněz a elementární ekonomie nám říká, že když se ve velkém tiskne, porostou ceny. Jenže to má celou řadu háčků.

Procenta
Finmag.cz

Procentíčka procenta

Těch inflačních 2,7 % je z pohledu Česka skutečně nejvyšší odhad růstu inflace v horizontu jednoho roku, který čeští renomovaní analytici pro naši ekonomiku prognózují. Osmnáct předních analytiků pro Českou národní banku (ČNB) pravidelně inflaci odhaduje, přičemž dva z těchto osmnácti sází právě na inflaci 2,7 %. Čtyři se dokonce domnívají, že inflace bude pod dvouprocentním cílem. Průměrný odhad je 2,2 %. A v tříletém horizontu je průměr přesně na 2 %.

Vysokou inflaci ekonomové skutečně nečekají. I když si tedy musíme nadefinovat, co znamená vysoká. Když o ní ekonomové mluví, mají na mysli čísla jako 2,7 % v České republice nebo 3,5 % ve Spojených státech.

Zeptejte se ale sami sebe, co si představíte pod vysokou inflací. Jistě, pro některé z nás je i 0,1 % zbytečně vysoký růst cen, ale 2,2 %, jak zní pro Česko průměrný odhad (viz box Procentíčka procenta) jistě nejsou nic výjimečného a něco, čím bychom měli strašit.

My ekonomové máme máslo na hlavě. Když se bavíme mezi sebou, o inflaci nad dvě procenta rádi mluvíme jako o vysoké. „Růst cen zrychluje,“ říkáme a zapomínáme na to, že si pod tím veřejnost může představit spíše 22 než 2,2 procenta.

Kam tečou peníze?

Jak je možné předvídat tak malou inflaci, když je venku tolik nových peněz? Copak už neplatí staré dobré učebnice ekonomie? Platí pořád stejně, jen ty peníze netečou tam, kam tekly dřív.

Bez vyšší poptávky (anebo menší nabídky) cena nevyroste. Dokud nové peníze nenatečou do spotřeby, nemůžou výrobce tlačit, aby zdražovali.

Když si vezmete úvěr, vzniknou nové peníze. Aby zvýšili inflaci, tak jak ji měříme, musíte je utratit za spotřebu. Třeba si koupit pečivo. Stoupnete si do fronty před pekařství, zatlačíte na poptávku a je možné, že dříve či později tím pomůžete zvýšit ceny, protože si pekař všimne delší fronty a vyhodnotí to jako signál ke zdražení.

Bez vyšší poptávky (anebo menší nabídky) cena nevyroste. Dokud nové peníze nenatečou do spotřeby, nemůžou výrobce tlačit, aby zdražovali. A velká část nových peněz tam skutečně nemíří, místo toho parkuje na investicích.

Nakupují se nemovitosti, akcie, dluhopisy anebo třeba bitcoin. I tady funguje nabídka a poptávka a nové peníze tak tlačí na růst cen všech možných investičních aktiv. Ale do spotřeby toho tolik neteče.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.


Spotřeba má ještě tu „nemilou“ vlastnost, že často se ceně přizpůsobí vyráběné množství. Když vidí vlastníci nemovitostí frontu zájemců, zdraží. Fronta zájemců o akcie jim zvýší cenu prakticky okamžitě. Ale fronta u pekárny může pekaře donutit spíše upéct víc chleba, aniž pohnul s cenou, protože se bojí konkurence.

Historická zkušenost

K tomu všemu to není poprvé, co jsme v podobné situaci, kdy peníze tečou proudem v reakci na ekonomický propad. Od začátku krize v roce 2008 se začalo mluvit o tom, že reakce centrálních bank nemůžou skončit jinak než vysokou inflací. A nestalo se to.

Ve Spojených státech sice v roce 2008 skutečně inflace vyskočila na téměř čtyři procenta, ale od té doby americký Fed bojoval spíš s nižší inflací, než by chtěl. Podobně v České republice ceny v první rok recese vystoupaly dokonce o 6,3 %, ale poté jsme až na jednu výjimku osm let bojovali spíš s nízkým růstem cen. Centrální banka se dokonce bála deflace, a to tak moc, že musela přistoupit ke kurzovému závazku, tedy oněm proklínaným intervencím.

Očekávání vysoké inflace kvůli nástrojům měnové i rozpočtové politiky během recese není nic nového. Podobné zprávy o vysoké inflaci a hyperinflaci se objevovaly tehdy i nyní. Je ale zvláštní, že jsme se jako veřejnost příliš nepoučili a nyní si mnozí myslí, že situace je jiná a ceny vyskočí opravdu vysoko.

A co kdyby...

Nové peníze tedy netečou tolik do spotřeby a když, nemusí se nutně podepsat na ceně. Ale co když to jen špatně měříme?

Jestli máme inflaci 3,2 %, nebo 4 % je skutečně rozdíl, ale není to rozdíl natolik zásadní, aby nás znepokojoval.

To je relevantní námitka – náš spotřební koš je plný různých věcí, ale nejsou v něm třeba nemovitosti. Nejsou ale také tak trochu spotřebou? Určitě je někdo má jako investici, ale neměly by být z části zařazené dovnitř? Nebyla by potom inflace skutečně obrovská?

Byla by vyšší, to je pravda. Ale vysokou inflaci, nebo snad hyperinflaci, nemovitosti neudělají.

Česká národní banka to dokonce měří, abychom předešli všem pochybnostem. U posledního čísla za třetí kvartál roku 2020 by inflace se zahrnutím nemovitostí dosahovala čtyř procent, což je o necelý procentní bod vyš než inflace bez započtení nemovitostí.

 

Otazníky
Finmag.cz

Bojíte se hyperinflace

Jestli máme inflaci 3,2 %, nebo 4 % je skutečně rozdíl, ale není to rozdíl natolik zásadní, aby nás znepokojoval. Jinými slovy, tady vysokou inflaci nevykouzlíme.

Co by se muselo stát?

To neznamená, že současná opatření nemají náklady. Jen nejsou tak viditelná, jako to bylo dříve, kdy se projevovala v růstu cen. Dnes jsou náklady skryté a rozptýlené v ekonomice.

Všechny ty nové peníze tlačí na nerovnost, znepřístupňují vlastní bydlení, nafukují bubliny na investicích, mění investiční chování směrem k větším spekulacím, zastírají informace o nefungujících byznysech, zombifikují naše ekonomiky... A pokračovat by se dalo ještě dlouho.

Na inflaci to ale vidět není. Ale mohlo by. Kdybychom se doslova zbláznili. Kategoricky vyloučit obří inflaci totiž nikdy nejde, protože jeden faktor je stále ve hře – naše mozky.

Poptávka po pečivu nemusí růst jen s vyšším množstvím peněz, ale i když se stejným množstvím peněz nakupujeme častěji. Trochu to je, jako kdybychom si do fronty stoupli dvakrát. To je nakonec to, co vedlo v konečném důsledku k hyperinflaci v meziválečném Německu.

Ekonomickou hantýrkou řečeno, pokud bychom zvýšili rychlost oběhu peněz, inflace by se dostavila snadno. Představit si to můžete jako paniku. Všichni bychom obsadili obchody a chtěli koupit cokoliv, hlavně co nejrychleji. Pokud bude kritická masa lidi očekávat obří inflaci a bude se chovat, jako by měla přijít, tak ji jsme schopni sami vyvolat.

To vyloučit nejde nikdy. Dokud se ale nezblázníme, vysoká inflace nebude.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
18
+

Sdílejte

Diskutujte (245)

Vstoupit do diskuze
Dominik Stroukal

Dominik Stroukal

Ekonom přednášející na Metropolitní univerzitě v Praze a hlavní ekonom Platební instituce Roger. Vystudoval ekonomii na VŠE a mediální studia na UK. V minulosti působil jako hlavní ekonom několika finančních... Více

Související témata

Česká národní bankaekonomická krizehyperinflaceinflacepredikce
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo