Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Základ spoření, nebo dinosaurus na vymření? Stavebko očima expertů

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma | 12. 3. 2021 | 3 komentáře | 20 556
anketaBydleníJiří Šedivýlibor ostatekLukáš Kovandapatrik nacher

Plní stavební spoření svůj původní účel? Měl by ho stát dál podporovat? Nebo je na čase tenhle spořicí a úvěrový produkt vhodně modernizovat?

Základ spoření, nebo dinosaurus na vymření? Stavebko očima expertů

Zdroj: Shutterstock

Češi měli na konci loňského roku se stavebními spořitelnami uzavřeno přes 3,2 milionu smluv, na kterých bylo naspořeno necelých 363 miliard korun. Zlaté časy stavebního spoření, které v Česku funguje od roku 1993, byly na přelomu tisíciletí, kdy si ročně sjednalo spořicí smlouvu přes milion lidí (dnes je to zhruba 460 tisíc). Rekordní byl rok 2003. Před plánovaným snížením státního příspěvku (ze 4500 na 3000 korun) se smluv uzavřelo přes dva miliony. Další snižování státního příspěvku, tentokrát na 2000 korun, přišlo na řadu v roce 2011 na návrh tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska. Ten chtěl později s podporou ČNB otevřít trh stavebního spoření i běžným bankám, ale navrhovanou změnu nakonec nedokázal prosadit. Stavební spoření tak tehdy podle mnohých ekonomů přežilo svou klinickou smrt.

Nic to ale nemění na tom, že v posledních letech kvůli takřka nulovým úrokovým sazbám centrálních bank neprožívá stavebko ideální časy. Jeho zastánci vyzdvihují, že jde o produkt, který učí lidi pravidelně odkládat stranou peníze, které později můžou využít (nejen) na bydlení, případně si k nim můžou vzít výhodný úvěr. Kritici oponují, že je pro 21. století stavebko až příliš zkostnatělé, nepružné a organizačně drahé. Tak jako tak, dost možná nazrál správný čas, aby se stavebko „zmodernizovalo“.

Jak vidí stavební spoření respondenti ankety Očima expertů? Je to finanční dinosaurus odsouzený k vyhynutí, nebo je nezastupitelné? Je státní podpora fér? Není čas začít přemýšlet, jak produkt výrazněji modernizovat?

Petr Kielar

expert na stavební spoření, provozovatel webu Stavebky.cz

Petr Kielar
+8
+
-

Hlavní důvod existence stavebního spoření je jeho schopnost generovat úvěry na bydlení se stabilní úrokovou sazbou i v dobách, kdy úrokové sazby na trhu rostou. Dnešní sazby jsou ale extrémně nízké. Tím se přínos úvěrů ze stavebního spoření vytrácí a stavební spoření je často vnímáno pouze jako spořicí produkt.

Zvykli jsme si na nízké úrokové sazby i levné hypotéky a může vznikat dojem, že jde o setrvalý stav. Tak to bohužel není. Při růstu úrokových sazeb může stavební spoření prokázat dobrou službu anticyklického nástroje a ochránit dlužníky před zvyšováním splátek.

Stavební spoření nebylo konstruováno pro prostředí nízkých úrokových sazeb, a proto je úvaha o změnách na místě. Přínosné by bylo uvolnění restrikcí, které nutí čekat na úvěr ze stavebního spoření dva roky. Toto omezení je potřebné v období vysokých úrokových sazeb, ale dnes zájemcům o úvěr komplikuje život. Nepřímo vede k masovému uplatnění překlenovacích úvěrů, které jsou vhodné pro zcela jiné účely a dnes jsou jen východiskem z nouze.

Jiří Šedivý

tajemník Asociace českých stavebních spořitelen

Jiří Šedivý
+6
+
-

Stavebko má díky jasným výhodám, které klientům přináší, nezastupitelné místo na trhu finančních produktů. Je to naprosto unikátní forma středně až dlouhodobého spoření. Chrání prakticky bez rizika úspory před inflací a podstatné je, že lidé „svému stavebku“ rozumějí. Ke spoření se navíc automaticky přidává výhodná možnost úvěru na to základní, co chce a musí každý řešit – na bydlení. To se jako téma pravidelně umisťuje na čele výzkumů preferencí a zájmů obyvatel.

Stavebko se stejně jako celý český finanční sektor vyvíjí. První smlouvy se vyplňovaly na stroji a úvěry se vyřizovaly týdny. Dnes? Digitalizace je prioritou pro všechny stavební spořitelny. Smlouvu uzavřete online a úvěr máte v řádu dnů. Nesmíme zapomínat, že úvěry od stavebních spořitelen jsou unikátní – nejdostupnější v kategorii bez zástavy nemovitosti. A samozřejmě podporují zaměstnanost v ekonomice a přináší do státní kasy několikanásobně víc, než se vydá na státní podporu.

Libor Vojta Ostatek

ředitel Golem Finance

Libor Vojta Ostatek
+9
+
-

Modernizace je nezbytná. Jádro změny je ale v zákonu o stavebním spoření, který je statický od devadesátých let. Předně, velký problém pro systém stavebního spoření jsou nízké úrokové sazby, které už máme řadu let. Tradiční nastavení z minulého tisíciletí to není schopno pojmout. Samotný princip nemůže fungovat, pokud jsou bankovní depozita na nule a úročení stavebního spoření láká lidi atraktivnějším úrokem. Stavební spořitelny nejsou schopny poskytovat řádný úvěr s prodejnou úrokovou sazbou. Náhražkou jsou překlenovací úvěry, které věc sice řeší, ale jejich konstrukce je složitá. U zajištěných překlenovacích úvěrů je trend přecházet na klasický anuitní princip a úvěr se tak dostává do přímé konkurence s hypotékou. Oblast nezajištěných úvěrů je pak nepružná a její potenciál není efektivně využit.

Jsem zastáncem stavebního spoření, vidím ho jako druhý pilíř financování bydlení a zaslouží si reformu. Otázkou je, kdo pozvedne prapor a reformu potáhne dopředu. Stavební spořitelny ztratily v minulých letech svoji autonomii a jsou dnes mnohem více integrovány do velkých bankovních skupin, kde je zásadní především strategie jejich vlastníka a skupinové zájmy.

Klíčová pro další budoucnost bude podle mě shoda všech stavebních spořitelen na možné podobě reformy a následná novelizace zákona. Pokud stavební sektor reformu nezrealizuje, tak se obávám, že v rámci úsporných opatření bude politická motivace podporu stavebního spoření změnit. Podstata státního příspěvku bude neobhajitelná, vždyť hypotéky a nezajištěné úvěry už zde banky poskytují. Vidím tento rok jako zásadní milník a byla by škoda šanci na reformu promarnit. Nápadů je dost, na to ale není v této anketě už prostor.

Vladimír Staňura

hlavní poradce České bankovní asociace, bývalý předseda Asociace českých stavebních spořitelen

Vladimír Staňura
+3
+
-

Když jsem přišel do Lišky v roce 2003 (a zůstal tam šéfem skoro 15 let), ptal jsem se sám sebe, jestli je dobře, že jsem v branži, která je závislá na dotacích od státu. Stavební spoření v Česku má v tuto chvíli 3,2 milionu klientů, z toho 520 tisíc úvěrovaných klientů. Státní podpora stojí státní kasu čtyři miliardy korun ročně.

Stavební spoření má dvě výhody. Vede lidi k tomu, aby dlouhodobě spořili, plánovali, přemýšleli o budoucnosti. Druhou výhodou je, že si můžu v momentě uzavření smlouvy o stavebním spoření zafixovat úrokovou sazbu budoucího úvěru. Otázkou tedy je, jestli ty čtyři miliardy stojí za to. Za mě ano. Pokud přinášejí 30 procentům z nás nějaký benefit, pokud zlepšují finanční gramotnost a zároveň pomáhají řešit bydlení, pak jsou rozumně vynaložené.

Stavební spoření je poměrně složitý produkt. Modernizovat ho legislativně se mi nepodařilo. Stavební spořitelny se ovšem v mnohém „zaopatřily“ samy, aby vůči klientům byly pružnější.

Patrik Nacher

poslanec za ANO, zakladatel webu Bankovnipoplatky.com

Patrik Nacher
+2
+
-

Stavební spoření je základním stavebním kamenem finančních produktů v Česku po desítky let. Jeho role je v oblasti spoření nezastupitelná. Lidé si odkládají stranou prostředky a vědí, že musejí vydržet alespoň šest let, pokud nechtějí přijít o bonus v podobě státního příspěvku. Na straně druhé je korektní si přiznat, že atraktivita produktu je významně dána právě státním příspěvkem. Z tohoto úhlu pohledu bych se proto podíval na poplatkovou politiku stavebních spořitelen, a to zejména na poplatek při zřizování produktu, ale i na pravidelné kvartální poplatky za vedení účtu, vzhledem k tomu, že na rozdíl od klasického bankovního účtu, se na něm logicky téměř nic neděje.

Do budoucna by stálo za to otevřít debatu, jak státním příspěvkem zvýhodnit ty klienty, kteří uspořené prostředky opravdu použijí na bydlení, což koneckonců vyplývá z názvu produktu a zrcadlově analogicky, jak státním příspěvkem znevýhodnit ty, kteří tento produkt mají jen jako druh spoření. Myslím, že by to bylo fér a že by to ještě více zatraktivnilo tento produkt a přesněji jej zacílilo pro účely zajištění či rekonstrukce bydlení.

Lukáš Urbánek

finanční poradce Partners

Lukáš Urbánek
+8
+
-

Stavební spoření, stejně jako každý finanční nástroj na trhu má svá pro a proti a hodně záleží na způsobu použití. V praxi se bohužel nejčastěji setkávám s tím, že je použito nesprávně. Rozhodně to není nástroj pro všechno a jeho výhody jsou značně omezené. V současné době se už nejedná o příliš výhodný spořicí nástroj a stavební spoření tu je pouze pro to, že řada drobných střadatelů neví o jiné alternativě, neumí si spočítat skutečné výnosy a státní příspěvek je pro ně zárukou úspěchu. Pojmy jako inflace a likvidita jsou jim cizí. Pokud je stavební spoření využito ke spoření na šest let, s cílovou částkou 140 000 korun a měsíční úložkou 1700, je všecko v pořádku a pro diverzifikaci rizik, lze takou smlouvu zařadit do portfolia. Určitě to ale není nástroj určený na dvacet let se spořicí částkou 3000 korun měsíčně.

Samostatnou kapitolou jsou úvěry. Nezajištěný účelový úvěr s dlouhou splatností, relativně dobrou úrokovou sazbou je fajn a mnohým klientům pomohl financovat vysněné bydlení. Úvěr v řádu milionů už postrádá základní logiku a pokud se ještě jednalo o překlenovací úvěr bez anuitní splátky, tak to byla past na klienty. V současné době se stavební spořitelny snaží odstraňovat své slabiny (překlenovací úvěr), ale ne pod tíhou toho, aby vylepšili podmínky svým klientům, ale z důvodu toho, aby se vůbec udržely na trhu.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV

Lukáš Kovanda
+12
+
-

Stavební spoření v Česku chřadne už od poloviny nultých let. Jeho státní podporu bychom měli konečně zcela zrušit. Zvláště v době, která přichází, kdy stát bude muset hledat úspory, kde jen to bude možné. V posledním předpandemickém roce 2019 šly na státní podporu stavebka necelé čtyři miliardy korun, tedy zhruba 0,25 procenta uskutečněných výdajů státního rozpočtu v daném roce. Pro srovnání, v době „vrcholící slávy“ stavebka, v roce 2005, šlo na jeho státní podporu přes 16 miliard. To odpovídalo 1,7 procenta výdajů tehdejšího státního rozpočtu. Loni šly na stavebko zhruba čtyři miliardy, avšak výdaje rozpočtu byly kvůli pandemii mimořádně nafouknuté, což údaj o podílu stavebka na výdajích rozpočtu – 0,2 procenta – pochopitelně zkresluje. Je ale zřejmé, že význam státní podpory stavebku opravdu dlouhodobě trendově klesá, byť v uplynulém desetiletí převážně jen velmi pozvolna.

Zrušení státní podpory stavebku je navýsost žádoucí a plošný pláč veřejnosti to také nezpůsobí. Uvažme, že byť jde „jen“ o jednotky miliard, jedná se stále o veřejné peníze, které plynou zhusta do oblasti bydlení a nemovitostí, kde tedy dále nafukují už tak vyšponované ceny. Stát, respektive tedy daňový poplatník, by se neměl na nafukování cen bydlení podílet, a už vůbec ne touto cestou. Své zájemce si stavebko snad najde i bez státní podpory, byť už z něj nikdy nebude takový produktový hit jako na přelomu milénia, kdy překvapivě sociálnědemokratická vláda poprvé výrazněji snížila jeho státní podporu.

Jiří Feix

předseda představenstva ČSOB Stavební spořitelny

Jiří Feix
-1
+
-

Stavební spoření má tradici a jeho role je podle mě nezastupitelná. Jde o ucelený systém spoření se státní podporou a financování bydlení, který má svá pravidla fungování a je definován zákonem. Pro změnu je potřeba konsensus poskytovatelů a rozhodnutí státu a změna zákona. Navíc je potřeba změny zvážit, aby neměly negativní dopad na stabilitu systému.

Anketa

Řekl to někdo hezky?

Spořicí složka stavebního spoření má důležitou roli ve finanční strategii Čechů. Spoření je jednoduché, přehledné a nabízí státní příspěvek. Je to produkt s nejvýhodnějším fixním zhodnocením úspor. Tyto aspekty s pokračující digitalizací ještě posilují: stavební spoření je už možné zřídit a spravovat online. Navíc po skončení spoření po šesti letech lze naspořené prostředky, včetně úroků a státní podpory, použít na cokoli. Jedná se proto o dobrý nástroj pro spoření ve střednědobém horizontu, včetně spoření dětem. Vysoké ceny nemovitostí způsobily, že pro velkou část mladých lidí je bydlení těžko dosažitelné. Stavební spoření pro ně může znamenat potřebný finanční základ.

Úvěry ze stavebního spoření jsou naopak přísně účelové. To sice svazuje možnost jejich využití a komplikuje proces dokládání účelovosti a čerpání, ale nabízí zajímavé úrokové sazby se stabilitou po celou dobu splatnosti. Nezajištěné úvěry nabízí splatnost až kolem 20 let, což jiný produkt na trhu nenabízí. Kromě zjednodušení a digitalizace procesů nevidím prostor pro změnu principů. Změna by mohla nastat v rozšíření účelovosti úvěrů či zapojení stavebních spořitelen do politiky státu ve zvyšování dostupnosti bydlení.

Uzamčené stavebko

Klíč
Zdroj: Shutterstock

Když vám stavebko standardně po šesti letech doběhne a chcete vybrat peníze, ještě si počkáte. Čtvrt roku. Podle spořitelen je tříměsíční výpovědní doba standard a měnit ji nechtějí. Zjišťovali jsme, jak se k naspořené částce dostat dřív.

Na peníze ze stavebka si počkáte. V pořádku, tvrdí spořitelny

Autor článku

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách. Vedl cestovatelský server Tripzone.cz. Od roku 2010 pracuje pro největší český finanční portál Peníze.cz, zároveň působí jako šéfredaktor časopisu Finmag. Když zrovna neťuká do klávesnice, čte si detektivky, sedí na Letné (na pivu a na fotbale) nebo cestuje po Evropě.