Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Když si lednička pokecá s vysavačem. 5G sítě změní svět i společnost

Michal Hron
Michal Hron | 27. 1. 2021 | 3 komentáře | 4 022
5g sítěautonomní vozidlainternetinternet věcímobilní telefony

5G. Číslo a písmeno. Dvojka, která budí víc vášní a dohadů než racionálních diskuzí nebo nadšení. Přitom právě ty by měla budit především. Tyhle sítě promění fungování lidstva.

Když si lednička pokecá s vysavačem. 5G sítě změní svět i společnost

Zdroj: Shutterstock

Že je dnešní mobilní internet rychlý? Když má člověk štěstí na nepříliš zahuštěnou oblast, jistě je to pravda. Jenže jakmile se k síti v daném místě připojí dalších deset, dvacet nebo dokonce sto lidí, rychlost připojení se prudce sníží. Pokud tedy síť rovnou nespadne úplně.

Jestli dnešním mobilním sítím něco chybí, je to zkrátka kapacita. Dají se operativně posílit – v případě nutnosti se dá přidat přístupový bod (to jsou ty karavany s trčící anténou, které jsme byli zvyklí vídat na hromadných akcích), ale fyziku neošálí. Je to jako by se na silnici lokálního významu měl přesunout provoz z dálnice D1. Prostě to nejde.

Tak jako roste počet aut na silnicích, roste i počet připojených zařízení v mobilních sítích. Už dávno to nejsou jen mobilní telefony, tablety nebo notebooky – k síti se dnes hlásí i kdejaké auto, alarm, ale i lednice nebo celé chytré domácnosti. Trochu mimo záři reflektorů tak vzniká docela nový segment trhu – internet věcí (Internet of Things – IoT). To je jen jeden z mnoha důvodů rychle rostoucí potřeby vyšších kapacit mobilních sítí.

Ani tady přitom není plně dokonáno. Stane se tak až po odstranění jednoho článku z dosavadního řetězce – člověka. Pak si stroje popovídají mezi sebou a člověku ušetří mnoho starostí. A když bude chtít, dají mu i náležitě vydělat.

Všech pět gé

g
Fredericka the Great

Než si namalujeme budoucnost, kde si i lednice pokecá s vysavačem, podívejme se do historie. Kde se ta nesourodá dvojice číslice a písmene – 5G – vzala?

Až ke kořenům telefonu (z řeckého téle-, tedy daleko, a phóné, tedy zvuk) do druhé půle 19. století nemusíme. Začneme až s mobilními sítěmi o sto let později. Důležitý je pro nás rok 1979. Tehdy mobilní signál poprvé zalil oblast větší než jednu laboratoř.

První komerční mobilní síť spustila společnost Nippon Telegraph and Telephone v Tokiu. Pět let poté byla dostupná v celém Japonsku. V Evropě se první plně automatizovaná mobilní síť Nordic Mobile Telecom objevila v severských zemích v roce 1981. Do Česka tahle vymoženost přišla „už“ v roce 1991 pod značkou Eurotel. V Americe šli vlastní cestou a v roce 1983 vznikla v USA síť zvaná AMPS (Advanced Mobile Phone System).

Na jednotný standard si tehdy ještě nikdo nehrál. Přesto tyhle sítě později něco sjednotilo – byly souhrnně označeny jako „sítě první generace“. First Generation. 1G. Začátek dnes pětičlenné řady, z nichž každá vynikala v něčem jiném. Ta druhá (2G) komunikaci digitalizovala a přinesla SMS, třetí (3G) kvalitativně vylepšila a lákala na nikdy a nikde nevyužívané videohovory, ta čtvrtá (4G) už jen podtrhla nastolený trend rychlého mobilního internetu a z jednotek megabitů udělala desítky až stovky.

Nevídáno

Všeobecný technologický rozmach začíná být rychlejší, než jsou mobilní sítě schopny vstřebat. Tuzemští operátoři například ještě plně nedokončili ani přechod ze 3G na 4G, a už jsou nuceni oznamovat další miliardové investice do sítí páté generace. Třeba CETIN ze skupiny PPF, který je největším vlastníkem telekomunikační infrastruktury v Česku, se takhle dohodl už loni v listopadu se švédským Ericssonem.

Důležitost 5G si uvědomují i vlády. Vedle jiných podstatných aplikací se na ně bude muset spolehnout i kritická infrastruktura státu. Do budování 5G proto čím dál víc vstupuje i politika, protože jejich potenciál je prostě obrovský. Abychom si uvědomili, jak moc jsou důležité, stačí sama představa stabilní, bezpečné a všude dostupné bezdrátové sítě, která nezná téměř žádné omezení. Připojit k ní jde cokoli, kdekoli, jakkoli. Odemknou se tím nové trhy s hodnotou desítek bilionů korun.

Nemusíme zabíhat do technických detailů, ale 5G za to vděčí celkem čtyřem klíčovým vlastnostem: vysoké přenosové rychlosti v řádu jednotek až desítek gigabitů (což je víc než lecjaké dnešní pevné připojení), nízké hodnotě odezvy zajišťující bleskovou reakční dobu v řádu jednotek milisekund (i mrknutí oka trvá stokrát déle) či schopnosti takzvaného vrstvení, které prakticky umožní vedle sebe provozovat několik sítí, z nichž každá bude garantovat určité vlastnosti pro dané využití. A tedy i potřebnou stabilitu bez ohledu na zatížení sítě jako celku. Tou čtvrtou – a velmi významnou – vlastností 5G sítí je pak právě kapacita.

Sítě 5G dnes dokážou připojit až milion zařízení (!) na kilometr čtvereční. To je vlastnost, která teprve plně otevře zmíněný internet věcí a kvůli které se na sítě 5G tento segment (a nejen on) upíná. Další rozsáhlou aplikací 5G sítě je stále pravděpodobnější plně autonomní doprava, ať už silniční, nebo letecká včetně dronů. Dosud nevídaná frekvenční a nově se rodící i infrastrukturní neutralita rádiové části (takzvané Open RAN) rozvoj těchto moderních sítí už jen usnadní a urychlí.

Průhledy do budoucna

Kuky se vrací
Zdroj: Shutterstock

Pár příkladů, jak můžou sítě 5G ovlivnit budoucnost.

Pracovní trh

Kapacita a rychlost 5G sítí významně usnadní práci s velkými soubory na cestách, typicky kvalitním videem. Umožní tak například širší nasazení virtuální, rozšířené či smíšené reality, která najde uplatnění nejen při pracovních schůzkách na dálku, ale třeba i rychlé odborné konzultaci techniků v reálném čase. Demonstrací síly a robustnosti 5G sítí byla i vzdálená chirurgická operace přes půl planety.

Průmysl 4.0

Automatizace průmyslu, hojně nazývaná průmysl 4.0, bude podle většiny analytiků klíčovým praktickým nasazením 5G sítí. Ty přitom umožňují i vnitrofiremní provoz, tedy závislé jen na operátorech. Vedle autonomní komunikace strojů ve výrobě je cílem vyvinout i nové obchodní modely, výrobní metody či procesy. Velkým přínosem pro odvětví je analýza dat v reálném čase.

Doprava

Obrovský potenciál se sítím 5G přisuzuje v souvislosti nejen s autonomním provozem automobilů, letadel a dronů, ale i celkovou chytrou infrastrukturou. Propojené můžou být nejen dopravní prostředky navzájem, ale i silnice a semafory. Inteligentní řízení dopravy, například průjezd sanitky městem, tak dostane zcela nový rozměr. Hlavním účelem je zvýšit plynulost dopravy.

Kritická infrastuktura

Z pohledu států i firem jsou sítě 5G vítaným přínosem pro správu kritické infrastruktury. Klíčovým požadavkem je stabilita a zabezpečení sítě, v obou 5G vyniká. Díky vysoké kapacitě se také můžou zvýšit počty kontrolních bodů, které budou v reálném čase vyhodnocovat možná rizika, jako je výpadek elektrické energie či hrozba kybernetického útoku.

Hmatový internet

Bryskní reakce sítě dovolí zavést také aplikace takzvaného hmatového internetu, který v reálném čase umožní například vzdálenou manipulaci s jiným objektem skrz hmatovou rukavici. Člověk pak bude mít pocit, jako by daný předmět skutečně svíral. Díky senzorům a kamerám připojeným v 5G sítích by tak mohl člověk na dálku řídit třeba vozidlo či stroj na druhé straně světa.

Péče o zákazníka

Nové možnosti 5G sítě přinesou například i v oblasti péče o zákazníka. Zásilku bude možné například vybavit 5G čipem a sledovat tak její cestu z obchodu ke klientovi a případně automatizovat oznámení o zpoždění. Dané zařízení v zásilce ale může sloužit také ke komunikaci s umělou inteligencí a zákazníkovi usnadnit start s novým produktem třeba skrze hologram.

Na 5G spoléhá i Česko

Ve světě, kde nejste omezeni počtem připojených zařízení, můžete zkrátka propojit cokoli. A v tom, kde je garantována stabilita a blesková reakční doba, si člověk troufne i na autonomní provoz čehokoli: průmyslu, pracovního trhu, dopravy... Tedy i tam, kde spolehlivost, stabilita a odezva sítě společně rozhodují o lidských životech. I proto sítě 5G řada předních odborníků (a nejen těch, co pracují pro výrobce infrastruktury) označuje za katalyzátor transformace společnosti. Její plné digitalizace, která smaže hranice měst a venkova, dnes ještě zesílené trvající pandemií.

FINMAG NA PRÁZDNINY!

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Na internetu naletíš hned, říká Mikýř. Jakub Jetmar se ptá, jak je Martinu Mikyskovi v dresu strážce webové morálky, který drtí internetové pokrytce i prodejce hrnců

Start me up! Pavel Jégl zkoumá, jak chystáme půdu startupům • Michal Hron s Andrejem Kiskou ml. na lovu jednorožce • Martin Vlnas se ptá šéfa CzechInvestu, co má pro startupery • Jak se stal z Izraelců startup nation?

Drogy vyhrály. Před 50 lety Richard Nixon vyhlásil válku drogám. Prohrály USA, prohrály země, které do vojny zatáhly. Ale zas to stálo hodně peněz

FIN. Bitcoin drž, utrácej špatné peníze. Dominik Stroukal představuje kryptomilionáře z chatrče • Josef Tětek ví, že bitcoin není bio. Ale zelená, neb se to vyplatí • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz


Mnoho vlád – včetně české – na tuto technologii také spoléhá jako na prostředek změny směru národní ekonomiky. Česko na to má ostatně už i speciální vládní strategii nazvanou Implementace a rozvoj sítí 5G v České republice – Cesta k digitální ekonomice. Ministerstvo průmyslu věnuje tomuto trhu zvláštní pozornost. „Předpokládá se, že zprovozněním sítí 5G budou nabídnuty nové příležitosti a možnosti pro český průmysl, koncept Smart Cities, Smart Regions a Smart Village (...) a taky budou poskytnuty další oblasti pro e-zdravotnictví a e-agriculture,“ stojí mimo jiné v anotaci dokumentu.

Jasně mluví i predikce z trhu. Třeba ta od švédského Ericssonu, který patří vedle finské Nokie, čínských firem Huawei a ZTE a jihokorejského Samsungu k největším výrobcům 5G infrastruktury. Podle Švédů se do roku 2026 k sítím 5G připojí na 3,5 miliardy koncových zařízení. Jejich počet roste skutečně rychle. Na začátku roku 2020 jich byly desítky milionů, na konci už 220 milionů. V počtu připojených zařízení dnes hrají prim Čína (respektive obecně oblast severovýchodní Asie) a USA, do roku 2026 se na ně má ale výrazně dotáhnout v podstatě celá Evropa.

Jisté už dnes je, že 5G bude celosvětově a historicky vůbec nejrychleji nasazovanou technologií. Meziroční růst trhu s její infrastrukturou se po dočasném ochlazení způsobeném snížením investic v pandemii očekává na úrovni 70 procent v roce 2023. Celková hodnota trhu s 5G infrastrukturou má tentýž rok vyšplhat k 9,37 miliardy dolarů (při dnešním kurzu přes 200 miliard korun) a celkový trh zahrnující software, hardware i služby pak v roce 2026 analytici odhadují v řádech bilionů při trojciferném (122 %) meziročním růstu.

Rapidní rozmach ilustrují i rekordní výsledky výrobců čipů. Jeden z nejvýznamnějších – tchajwanský výrobce polovodičů Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) – například nedávno oznámil rekordní meziroční růst o 23 procent. Vedle pandemií zvýšené poptávky po noteboocích, tabletech za tím stojí i rostoucí hlad po 5G čipech. Firma očekává další růst a i cena jejích akcií loni vzrostla o víc než 70 procent.

Špicl
Zdroj: Shutterstock

Špicly tu nechceme

V roce 2018 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost označil za bezpečnostní riziko používání softwaru i hardwaru čínských společností Huawei a ZTE ve státních systémech. Obě firmy byly následně vylučovány i z už vypsaných státních zakázek. Úřad se obával možného zneužití technologie ke špionáži. Ze stejného důvodu nyní Západ odmítá tyto firmy pustit k budování klíčové 5G infrastruktury. Příklon evropských operátorů k evropským či americkým výrobcům infrastruktury tedy není náhodný, ale často přímo vynucený vládami daných zemí.

5G vs. 4G je jako optika vs. měď

Sítě 5G ale kromě nadšení investorů budí i obavy. Obavy z nedostatečné bezpečnosti a vysoké zranitelnosti kritických infrastruktur státu nebo přílišného zásahu do soukromí. Síť 5G bude mít mnohem hustší pokrytí a už jen základní určení polohy pomocí takzvané triangulace bude poměrně přesné. Extrémní případ jsou pak obavy lidí, kteří uvěří vědecky nepodloženým tvrzením o vlivu technologie na lidské zdraví, která šíří (a případně na tom i slušně vydělávají) konspirátoři a dezinformátoři. To ale samozřejmě neznamená, že by se o možných rizicích s rozšiřováním nemělo otevřeně diskutovat.

Čas na diskutování ještě je. Než se zde malované budoucnosti dočkáme, pár let to potrvá. Investorům tento přerod přinese desítky, stovky, ne-li tisíce příležitostí. 5G je víc než upgrade, je to zásadní transformace hlavních segmentů ekonomiky. Jako mnohonásobně umocněná revoluce, kterou do pevného připojení přineslo optické vlákno. „V zásadě přináší revoluci ve způsobu, jakým budeme v budoucnu žít,“ řekl už před dvěma lety Ahmadreza Rofougaran, šéf americké telekomunikační firmy Movandi.

Z dezinformačního speciálu

„Jednoznačným hybatelem jsou pro většinu lidí, kteří se byznysu dezinformací a fake news věnují, peníze. Nejjednodušší způsob je reklama: zprávy vás donutí kouknout na web s hromadou reklamních sdělení, za kterou vlastník inkasuje peníze. Pár korun za každý klik se u zajímavých témat rychle nasčítá, dokáže koupit byt nebo zaplatit celá studia.“

Prachy, moc a zase prachy. Co pohání dezinformační cirkus

A další ↓↓↓

Dezinformace, koronavirus

Autor článku

Michal Hron

Michal Hron

Editor Finmag.cz. Novinář s dlouholetou praxí z největších českých médií, milovník moderních technologií i přístupů. Do Finmagu přešel z týdeníku Euro, dřív vedl domácí redakci Hospodářských novin a působil jako editor zpravodajství na portálech iDnes.cz a Novinky.cz. Politicky nevyhraněný liberál, v běžném životě konzerva.