Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Je tohle krize? 2008 byla větší divočina, říká centrální bankéř Michl

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma | 9. 1. 2021 | 21 komentářů | 11 385
Aleš Michlekonomikahypotékykoronavirusnezaměstnanost

S členem bankovní rady ČNB Alešem Michlem o dopadech pandemie koronaviru na ekonomiku, regulacích hypotečního trhu a možnostech, jak naložit s devizovými rezervami centrální banky.

Je tohle krize? 2008 byla větší divočina, říká centrální bankéř Michl

Zdroj: Aleš Michl

Mrholí, mlha, pár stupňů nad nulou. Běželi jsme ale i v horším počasí. Letošní novoroční výběh s diktafonem je už osmý v pořadí. Za celou tu dobu se však nad výhledem české i světové ekonomiky nevznášely větší otazníky. Kvůli pandemii koronaviru měníme loňskou trasu Letná–Vršovice za prověřený sedmikilometrový okruh po lesích a loukách Posázaví. Tady narazíme maximálně na veverky, srnky a divočáky.

Jak probíhá práce centrálního bankéře v časech pandemie?

Moje práce se nezměnila. Jen toho hodně řešíme přes video.

Takže je ČNB na home office?

Co se týče zaměstnanců, je čtvrtina banky v kancelářích, zbytek pracuje z domova. Já jsem každý pracovní den normálně v kanclu Na Příkopech. Změnilo se taky to, že jsem od února jen v Česku. Moje poslední zahraniční konference byl Davos v lednu 2020. Letos ji paradoxně přeložili na květen do Singapuru. Přestože v Asii pandemie covidu vlastně začala. Singapur to zvládá lépe než Švýcarsko, tak jako Asie lépe než Evropa. Hlavně kvůli tomu, že mají zkušenosti s MERS a SARS. Taky se postupně naučíme s koronaviry žít.

Aleš Michl

Aleš MichlZdroj: ČNB

Narodil se v roce 1977. Studoval na VŠE v Praze, LSE v Londýně a Wharton School of Finance ve Philadelphii. Během studií psal pět let pro Hospodářské noviny. Později působil devět let jako portfoliový stratég v Raiffeisenbank. Byl v poradních týmech místopředsedů vlád pro ekonomiku Martina Jahna a Jiřího Havla, spolupracoval s NERVem. Později na ministerstvu financí radil Andreji Babišovi a Aleně Schillerové. Působil ve správní radě Y Soft Ventures a v roce 2016 založil spolu s ekonomem Pavlem Kohoutem investiční fond Quant. Od prosince 2018 je členem bankovní rady České národní banky.

Před koncem roku jsem tě neúspěšně naháněl do naší ankety Očima expertů, kde jsme se respondentů ptali, co byly největší úspěchy a největší zklamání roku 2020. Teď mi už neutečeš…

Největší radost mi udělal průmysl, protože zvládl napjatou a nejistou situaci a dál drží naši ekonomiku. Nejvíc mě zklamaly emoce některých lidí a politikaření v přímém přenosu. Chce to klid, jsme v tom všichni.

Čekáš, že lidi budou v klidu, když nevědí, co se za dva dny bude smět a co ne? Nebo když jim zavřeš hospody a školy?

Na čas zavřené školy nebo hospody jsou prkotiny proti tomu, když to zachrání životy. Děti se načas prostě v klidu učí online, hospody dostanou kompenzace, které zaplatíme my všichni. Tak je to správně. Nic nezlehčuji, jen se na to snažím dívat realisticky. 

Myslím, že by tě hodně hospodských i rodičů hnalo. Tak pojďme radši zpátky k průmyslu. Jaké jsou jeho vyhlídky pro letošní rok?

Když jsem dělal v květnu 2020 rozhovor na iDnes.cz, tak jsem říkal, že ve třetím čtvrtletí bude nejrychlejší mezičtvrtletní růst v historii. Všichni mi psali, že jsem spadnul z višně. A nakonec jsem měl pravdu. Věděl jsem to proto, že jsme od března 2020 začali poctivě každý týden sledovat spotřebu elektřiny a zveřejnovat výsledky na blogu ČNB. Viděl jsem o víc jak měsíc dřív, než ČSÚ zveřejnil oficiální čísla, jak se vývoj v průmyslu od května postupně otáčí. Podniky začaly dohánět zakázky. Naší ekonomice dál věřím, export i průmysl už má výsledky na úrovni před covidem – to je dobrá zpráva. Musíme se to snažit udržet. 

Je to reálné, když jdeme z lockdownu do lockdownu?

Ano, jde o to naučit se s koronaviry žít a podnikat. Jak bys to jinak řešil? Máš lepší nápad?

Minimálně bych nešel s opatřeními odezdi ke zdi. A rozhodně bych se je snažil veřejnosti líp představovat.

Ano, už od 1. března 2020 jsme měli mít tabulku PES, kde jsou jasné sloupečky se stupněm šíření nemoci a na každém řádku pak jasné opatření, co každý sektor čeká. Vlastně podobná tabulka mohla být v Pandemickém plánu ČR, který byl vytvořen v roce 2001 a pak několikrát aktualizován – nic takového tam není. Na druhou stranu je otázka, jestli se na něco takového, jako je pandemie covidu, dalo fakt efektivně připravit. Možná by to zvládl Centrální mozek lidstva ze seriálu Návštěvníci.

Funí pěkně

Rouše beránčí
Zdroj: Shutterstock

Anketa

Jak vláda zvládá virus?

Jak krizi co nejvíc minimalizovat?

Je to fakt skutečná krize? V ekonomice je záměrně vyvolaná recese tím, že jsme část z ní zavřeli, aby to lékaři zvládali a abychom ochránili životy lidí. Což mi přijde jako rozumná věc.

A jak můžeme škody minimalizovat? Až na mě přijde řada, půjdu na očkování. Pokud to udělá většina lidí, může to hodně pomoct.

Je v ekonomice namístě srovnání se situací po roce 2008?

První měsíc po zářijovém pádu Lehman Brothers v roce 2008 byl, co se paniky a nervozity na trzích týče, hodně podobný s březnem 2020. Teď je ale podle mě situace lepší v tom, že všichni chápou, co se děje. V roce 2008 jsme nevěděli, kolik bank může padnout. Jestli se ekonomiky nesesypou jako domečky z karet. Byla to větší divočina.

A černě bych to rozhodně neviděl ani v Česku. Zaměstnanost je tu pořád perfektní. Můj děda z Hajan v jižních Čechách vždycky říkával, že když je práce, je dobře.

Vývoj míry nezaměstnanosti v posledních pěti letech

Podíl nezaměstnaných osob (od roku 2013)

Registrovaná míra nezaměstnanosti

Rozdíl mezi Registrovanou mírou nezaměstnanosti a podílem nezaměstnaných osob

Je skvělé, jak rychle jsme se na pracovištích adaptovali, jak celá země – samozřejmě, kde to šlo – přepnula do onlinu. Jak se urychlila digitalizace. Když jsme v únoru pro ČNB nakoupili profesionální zabezpečený systém Webex na videokonference, tak mi lidi na Twitteru psali, ať jdu do sklepa vyhrabávat dinosaury. A jak se nám to teď hodí.

Rouše beránčí
Zdroj: Shutterstock

Anketa

Zvládneme splácet?

Celkově zníš až podezřele optimisticky…

Ekonomika se kvůli nahodilým katastrofickým jevům může snadno přetočit vzhůru nohama. Nassim Taleb v knize Antifragilita: jak těžit z nahodilosti, neurčitosti a chaosu píše, že téměř všechno, co se kdy událo v ekonomii nebo v dějinách lidstva, se stalo na základě nepředvídatelných událostí. Podstatně jednodušší než předpovědět výskyt další ničivé události je přijít na to, že země, národ, obyvatelé, podnikatelé či firmy, které mají v lepších časech úspory, bohatství, polštáře a nejen dluhy, pak můžou lépe zmírňovat ekonomické dopady katastrof. Dluhy si musíme zkrátka pohlídat.

Jenže ani tak se naše veřejné finance nezdají být zrovna v kondici. Kde je Pracuj a šetři tvého oblíbence Aloise Rašína?

Před covidem byly veřejné finance tři roky po sobě v plusu, to nám teď pomůže. Náš dluh vzhledem k HDP je navíc pod úrovní roku 2013. Na stranu druhou zkrachovaly i státy s menším státním dluhem, než máme teď. Klíč je v tom, aby nespadly banky nebo realitní trh – to byl případ Irska nebo Španělska. V tom je velká role ČNB, i když asi nejsme tak vidět jako vláda. Načas jsme výrazně zlevnili peníze a ručíme za nabídku peněz bankám, které jsou v dobré kondici.

Mluvíš pořád o průmyslu, firmách a bankách, ale co lidi, obyčejné domácnosti? Ty asi nebudou velkým utrácením roztáčet kola ekonomiky…

Mzdy rostou. Disponibilní důchod roste. Podobná situace je i v Americe, tím se dnešní problém taky liší od vývoje po 2008. Jen nesmíme udělat tu samou chybu jako tehdy, kdy jsme sami v Česku způsobili škrtáním investic a zvyšováním daní druhou recesi 2012/2013, zatímco Německo už rostlo.

Domácností se zásadně dotýká i situace na hypotečním trhu, kde byla ČNB s regulacemi v posledních letech hodně přísná. Teď říkáte, že jsou nemovitosti v Česku předražené o 15 až 25 procent. Proč jste najednou uvolnili pravidla pro žadatele o půjčky, když jste dřív, když se ekonomice ještě dařilo, měli nohu na brzdě?

Protože teď je potřeba úvěrový trh nesvazovat, aby nezamrzl. Já bych chtěl, abychom si u hypoték zvykli na pravidlo, že na koupi nemovitosti má dát každý minimálně desetinu ze svého. Dalšími parametry bych už žadatele nezatěžoval.

Objem hypoték byl loni rekordně vysoký. Nemáš strach, že by lidi mohli mít v případě recese problémy se splácením?

Dopad na banky je zatím ok. Podíl nevýkonných úvěrů byl ke konci roku 2019 zhruba 2,5 procenta, aktuálně – poslední data za říjen 2020 – je to 2,36 procenta. Hypotéky: 0,9 vs. 0,8 procenta. Spotřebitelské úvěry: 4 vs. 4,2 procenta. A firemní úvěry: 3,2 vs. 3,5 procenta. Zkušenost z recese po roce 2008 ale ukazuje, že nesplácené úvěry rostly až do začátku roku 2014. Bankovnictví je hodně setrvačný byznys.

Myslíš si, že se svět z pandemie rychle oklepe?

Ano. Ekonomicky jsou horší problémy než covid, na které se musíme připravit. Očekávám, že dlouhé období extrémně nízkých úrokových sazeb – pokud nebude dočasné – ve světě povede k nadměrnému nárůstu zadlužení. U firem, domácností, státu. Tento vývoj se jednou obrátí, přijde období nárůstu rizikové averze na finančních trzích a období oddlužení, což způsobí krizi. Podívejme se třeba na Slovensko, které má stále nejrychlejší růst zadlužení domácností v eurozóně, měřeno podílem dluhu na hrubém disponibilním příjmu domácností. Platí pro něj záporné sazby Evropské centrální banky, která drží už 40 procent slovenského státního dluhu. To podle mě není normální.

V roce 2016 jsi před prezidentskými volbami v USA věřil outsiderovi Trumpovi. Překvapilo tě, že Bílý domů neudržel?

Překvapilo.

Proč to napodruhé nedal?

Nevím. Nejsem expert na americkou politiku. Neptej se mě už na covid ani volby v Americe, radši zůstaňme u nás. Začínám se zadýchávat, nahoď mi něco pěkného.

Dobře, tak pojďme k devizovým rezervám ČNB…

Bezva. Za 2020 budeme mít super zisk. V desítkách miliard. Přesné číslo brzy zveřejníme. Klidně bych nakoupil pro stát vakcíny a vše, co je k očkování potřeba. Je to zkrátka mimořádná situace. Navrhoval jsem už loni v březnu, ať na to vyčleníme peníze. Zbytek bankovní rady mě s tím ale poslal do háje. Plně respektuji, ale mrzí mě to. Mohli jsme být ještě víc nápomocní. Rezervy ČNB by tomuto národu mohly klidně víc pomáhat se zdravotnictvím nebo důchodovou reformou, a tím dál přispívat k finanční stabilitě země, ale to už je na jiný rozhovor…

Autor článku

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách. Vedl cestovatelský server Tripzone.cz. Od roku 2010 pracuje pro největší český finanční portál Peníze.cz, zároveň působí jako šéfredaktor časopisu Finmag. Když zrovna neťuká do klávesnice, čte si detektivky, sedí na Letné (na pivu a na fotbale) nebo cestuje po Evropě.