Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Jak změnit důchody. Reforma očima expertů

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma | 18. 12. 2020 | 196 komentářů | 16 729
Danuše Nerudovádůchodová komisedůchodová reformadůchodyJana Maláčovákomise pro spravedlivé důchody

Ministryně práce a sociálních věcí představila důchodovou reformu. Co si o jejím návrhu myslí odborníci? Mají takové úpravy hlavu a patu? Dokáže je vláda prosadit? Chce je vůbec vláda prosadit? A kde na to vzít peníze?

Jak změnit důchody. Reforma očima expertů

Zdroj: Shutterstock

„Startujeme důchodovou reformu! Základní důchod, dřívější odchod náročných profesí, bonus za výchovu. To jsou některé body reformy, kterou jsme teď představili. Očekávám poctivou politickou debatu. Reforma pomůže více než dvěma milionům občanů a přinese zjednodušení pro všechny,“ napsala minulý pátek na svůj twitter ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Pokud člověk strávil bez přístupu k informacím posledních deset až patnáct let na pustém ostrově, mohlo by ho podobné vyjádření naplnit optimismem. Avšak ten, kdo třeba jen zpovzdálí zaznamenal některé z předchozích dějství nekonečné telenovely jménem Česká důchodová reforma, musí mít jasno, že to tak žhavé zdaleka nebude.

Návrh penzijní reformy přehledně

Macátko
Zdroj: hodní lidé

Rovný důchod 10 000 korun pro každého, masivnější valorizace, bonus za vychované děti či přehlednější systém, který umožní každý rok výpočet budoucího důchodu. Tak vypadá ideální reforma podle ministryně práce a sociálních věcí.

Jak to chce Maláčová. Reforma je na papíře

Jak reformátoři přicházejí o iluze

Šéfkou stávající důchodové komise byla na konci ledna 2019 jmenována ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová. „Chci co nejrychleji vyřešit dílčí úpravy důchodového systému, na kterých panuje v komisi široká shoda. Řadu problémů už máme zmapovaných, takže stačí zvolit nejvhodnější řešení. Až pak bych se ráda věnovala návrhům na rozsáhlejší změny, kolem kterých se určitě povede větší diskuze,“ vysvětlovala po prvních jednáních.

Rozsáhlejší reforma je sice po necelých dvou letech práce na stole, už teď je ale takřka jisté, že její schválení je do příštích parlamentních voleb nereálné. Ministryně Maláčová, která za zřízením komise stála, totiž nemá podporu koaličního partnera a zároveň nejsilnější vládní strany ANO. Svědčí o tom nejen mnohá vyjádření premiéra Andreje Babiše, ale i ministryně financí Aleny Schillerové. „Řeknu to otevřeně a řekla jsem to mockrát: Tato vláda prostě už nepřipraví komplexní důchodovou reformu,“ přiznala Schillerová. Den předtím, než Maláčová svůj návrh představila.

Jak se na návrh důchodové reformy dívají respondenti naší ankety? Je podle nich možné, aby se v dohledné době uskutečnila? Kde důchodový systém nejvíc drhne? A kdyby to bylo jen na nich, jakou jedinou úpravu by okamžitě zavedli?  

Eva Zamrazilová

ekonomka, předsedkyně Národní rozpočtové rady

Eva Zamrazilová
+7
+
-

Práce důchodové komise si vážím, mnoho lidí na návrhu penzijní reformy odvedlo velký kus práce. Zveřejněný výsledek ale považuji za velmi nešťastný, protože obsahuje pouze opatření prohlubující dlouhodobou neudržitelnost českých veřejných financí. V návrhu naopak postrádám jasné vyčíslení toho, kolik by úpravy stály peněz, a hlavně z čeho by byly financovány. Přijmout nyní jen tyto dílčí změny s tím, že hledáním zdrojů bychom se zabývali až později, by bylo pro české veřejné finance velmi nebezpečné. 

Pokud bych nyní měla zavést jen jednu jedinou úpravu, přistoupila bych ke zvýšení důchodového věku. Řešila by se tím asi třetina problému dlouhodobé neudržitelnosti veřejných financí. Kromě OECD přitom takový krok doporučovali na základě platné právní úpravy i experti MPSV. Ministerstvo ale nakonec zákon loni obešlo a vládě doporučilo důchodový věk neměnit. A ani v čerstvém návrhu důchodové reformy se tato úprava navzdory doporučením neobjevuje.  

Přitom by nešlo o nic dramatického. Pro generaci narozenou v 80. letech by se důchodový věk zvýšil o zhruba jeden rok, pro 90. ročníky by to bylo o dva roky. S úlevami pro těžce fyzicky pracující, kteří by ze zdravotních důvodů v takovém věku už pracovat nemohli, přitom návrh důchodové reformy počítá. A pro lidi, kteří jsou důchodu blíže, by se nezměnilo nic. Cesta k úpravě je tedy otevřená, ale zatím chybí politická vůle a odvaha občanům na rovinu říci, jak se věci ve skutečnosti mají a co mohou od státu ve stáří reálně očekávat.

Vladimír Bezděk

konzultant společnosti EY, bývalý předseda důchodové komise

Vladimír Bezděk
+8
+
-

Návrh reformy má výrazné hendikepy. Zejména neřeší klíčovou otázku, z jakých zdrojů se bude reforma financovat a kolik bude dlouhodobě stát. Popírat nutnost postupného zvyšování věku pro odchod do důchodu za limit 65 let, když bude dál růst naděje dožití, je ekonomická sebevražda. Mimochodem, zvyšování důchodového věku doporučuje ve své analýze i OECD. Stejně tak zdrženlivost při valorizaci důchodů – OECD vládě doporučuje valorizaci penzí dokonce jen podle inflace. V Česku jsme v posledních letech šli přesně opačným směrem.

S ohledem na délku legislativního cyklu, na to, že na podzim 2021 jsou parlamentní volby, a skutečnost, že návrh ještě ani nebyl projednán vládou, si nedovedu představit, že se v tomto volebním období stihne uzákonit.

Kdybych mohl změnit jednu jedinou věc v důchodovém systému, tak bych v zákoně znovu spojil věkovou hranici pro odchod do důchodu s vývojem naděje dožití. Významně by to snížilo prostor pro politický populismus.

Hovory s komisaři

VacátkoZdroj: Hříšní lidé

Vrchní komisaři. Všichni tři stáli v čele důchodových komisí. Všichni tři měli smělé plány, jak vylepšit penzijní systém. A všichni tři narazili, nebo ještě narážejí, na laxní přístup politiků, bez kterých se komplexní důchodová reforma nemůže uskutečnit.

Vladimír Bezděk: Deficit nebude tragický. Když budeme zvyšovat důchodový věk

Martin Potůček: Žijeme v kapitalismu, důchody máme socialistické

Danuše Nerudová: Reforma důchodů? Mission impossible

Martin Mašát

portfoliomanažer Partners investiční společnosti

Martin Mašát
+12
+
-

Reforma z kabelky paní ministryně je jen další z řady návrhů, které se objevují a mizí. Každých pár let se vytvoří komise, která na objednávku vládní strany sešije potenciální reformu, nejlíp jako slib zářných zítřků před volbami. Tenhle návrh je navíc kořeněn okolnostmi, – že si stát právě půjčuje obrovské částky. Dluhy ho prozatím netrápí, a tak i reforma si hraje spíš jen s výdaji. Náklady neřeší, aby se náhodou někdo nenaštval.

Ačkoli je tedy nový návrh fakticky jen rétorické cvičení, obsahuje několik myšlenek, které budou časem aktuálnější a budou základem opravdové reformy. V prvé řadě jde o zakomponování počtu vychovávaných dětí do výše důchodu, což před víc než deseti lety navrhoval i současný guvernér ČNB Jiří Rusnok. Druhým bodem je zavedení sociálního minima, které se časem stane realitou, ale bude mnohem nižší. Bohužel nic víc budoucí penzisté nedostanou.

Martin Potůček

sociolog, bývalý předseda důchodové komise

Martin Potůček
+4
+
-

Důchodový systém je životně závislý na schopnosti politiků – včetně těch koaličních – vést mezi sebou upřímný a produktivní dialog a směřovat ho ke konsenzu. A nemůže být dobře reformován bez těsné spolupráce ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva financí a dalších resortů. Dnes je jasné, že důchodové komise, ustavované střídajícími se vládami, nemohou naplnit očekávání do nich vkládaná. Ta současná je už šestou v řadě – a návrhy, které prostřednictvím ministerstva práce a sociálních věcí předloží, současná vláda a parlament do konání příštích voleb neschválí. Připomíná to spíš neustále nastavovaný televizní seriál…

Potřebujeme stálou poradní instituci, nezávislou na aktuálním politickém rozložení sil. Příkladem k následování budiž zákonem před třemi lety ustavená Rada pro rozpočtovou odpovědnost. Jen takový nezávislý orgán na centrální úrovni státní správy bude schopen zajišťovat analýzu, prognózu, komunikaci a navrhovat potřebné změny důchodového systému postupně, promyšleně a s důrazem na aplikační vyústění. Jedině tak může být tolik potřebná – a zároveň neustále odkládaná – tvorba a realizace důchodové reformy korunována úspěchem.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV

Lukáš Kovanda
+25
+
-

Aktuální návrh důchodové reformy je jen politické gesto. Podle ministryně Maláčové reforma zařídí, že penze budou spravedlivější, přičemž si nikdo finančně nepohorší. Slib jak z billboardu sociální demokracie. Včetně toho, že jde o slib planý. Pohoršit si přece mají digitální firmy, korporace nebo vlastníci kapitálového majetku. Ti mají ze svých navýšených daní či odvodů celou reformu zaplatit. Celý „reformní“ návrh se ve své podstatě scvrkává opět jen na zvýšení daní. Poněkud málo po takřka dvou letech práce v pořadí již několikáté důchodové komise.

V globalizované ekonomice znamená růst daňového zatížení firem a kapitálu jedno – utečou jinam. Třeba do Asie, kde jsou mnohé ekonomiky – od Izraele po Indonésii – demograficky dramaticky mladší než ekonomiky evropské, a nemusí tedy kvůli důchodům ani výhledově daně zvyšovat. Evropě tak zbyde bobtnající dluh látaný dalšími biliony tištěných eur i korun. Evropský kontinent má našlápnuto k tomu skončit jako ekonomicky mrtvolný skanzen, přestárlý, přeregulovaný a předlužený. Odstrašující příklad toho, jak přebujelý sociální stát zabil podnikatelský zápal a dynamiku. 

Filip Pertold

ekonom a výzkumník CERGE-EI

Filip Pertold
+5
+
-

Nejsem si jist, zda předložený návrh nazvat důchodovou reformou, ale je to řekněme posun k lepšímu z hlediska transparentnosti systému. Rozdělení stávajícího PAYG systému na nultý (stejný pro všechny) a první pilíř (odvozený od pracovní historie) mimo jiné znamená, že politici budou moci transparentněji nastavovat parametry důchodů. Bohužel však není jasné, pro jakou navrženou variantu se politici rozhodnou, když neexistuje vládní shoda, nejpravděpodobněji tedy pro status quo, který je velmi nepřehledný.

Často se kritizuje, že tato reforma nenachází nové zdroje, z kterých by se zajistily lepší důchody v budoucnu. To je sice pravda, ale to by muselo dojít k součinnosti ministerstva financí a MPSV a změně daňového mixu, což není zjevně politicky možné. Zejména bych rád upozornil, že daňový balíček, jak bude schvalován nyní sněmovnou, podvazuje příjmy rozpočtů o dvě procenta HDP, což je odhadovaný deficit důchodového účtu asi za patnáct let. V českých podmínkách nelze hledat nové zdroje pro důchodovou reformu (která nutně bude znamenat určitý propad příjmů) a zároveň snižovat daně, tak svět opravdu nefunguje.

Z pozitivních bodů kromě přehlednosti bych ještě vyzdvihl snížení limitu odpracovaných let na nárok na důchod na 25 let, případně větší bonus pro pečující rodiče. Naopak mě mrzí, že nedošlo k otevření prodlužování důchodového věku, spolu s nižším důchodovým věkem pro náročné profese. Důchodový věk bude klíčová veličina pro udržitelnost celého systému. Budeme muset najít cestu jako motivovat lidi k co nejdelší kariéře, minimálně u těch, kteří pracovat mohou.

Miroslav Zámečník

ekonom, člen NERV

Miroslav Zámečník
+12
+
-

Zdroje inspirace „díla“ asi pozná každý, kdo si trochu důchodových reforem v posledním čtvrtstoletí všímal. Z dálky se to podobá „švédskému modelu“, ale protože se k tomu nepřistupovalo vážně, ale se snahou „ukázat spravedlivou tvář bez nákladů“, není to počin, který by nás ve skutečnosti posunul dál.

Anketa

Miss sympatie?

Na návrh se tedy nelze dívat jinak než vlažně a skepticky. Tohle ve skutečnosti není důchodová reforma. Ta už z definice musí mít ambici „vyhladit křivku“ a sehnat na její vyhlazení finanční zdroje, včetně uhrazení nákladů velmi dlouhého přechodného období. To, co bylo prezentováno, je politický dokument, který nesplňuje žádný z těchto atributů.

Pokud chceme něco, co bude reálně fungovat, pak se musí začít „kalkulačkou“. Je potřeba, aby každý věděl, jak se jeho skutečně odvedené příspěvky promítají do budoucí, plně zásluhové penze. To je ten „švédský model stínově definovaných příspěvků“. Z toho vyplyne, kolik je deficit, který bude muset být pokryt z jiných zdrojů. Kde je „má bráti, protože dal“ a pojistná matematika. A kde je solidarita, zohledňující nejrůznější sociální kritéria, počty vychovaných dětí, náročnosti profesí. Tím je třeba začít. Zbytek jsou politické řeči.

Autor článku

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách. Vedl cestovatelský server Tripzone.cz. Od roku 2010 pracuje pro největší český finanční portál Peníze.cz, zároveň působí jako šéfredaktor časopisu Finmag. Když zrovna neťuká do klávesnice, čte si detektivky, sedí na Letné (na pivu a na fotbale) nebo cestuje po Evropě.