Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Změna k lepšímu vyžaduje kolektivní akci, říká český průkopník coworkingu

Renata Lichtenegerová
Renata Lichtenegerová
10. 9. 2020
 7 467

„Skvělé nápady se tu potkávají s ostřílenými foundery a mentory a vznikají opravdu velké věci,“ popisuje Zdeněk Rudolský, zakladatel sítě sdílených prostorů Impact Hub, co má na své práci rád. Po letech růstu samotné sítě i její členské základny přišel covid. Desáté narozeniny společnosti se tak nesly v duchu krizového řízení.

Změna k lepšímu vyžaduje kolektivní akci, říká český průkopník coworkingu
Zdeněk Rudolský / Zdroj: Impact Hub
Další fotky
v galerii (7)

Před deseti lety jste s kolegy otevírali úplně první coworkingové centrum v Česku. Věděli jste dobře, do čeho jdete?

Ze začátku jsme se setkávali s názorem, že je to celé nesmysl. Že nikdo nebude mít zájem chodit do nějakého hubu a tam se potkávat s mnoha lidmi, natož v jejich společnosti rozjíždět vlastní podnikání, sdílet zkušenosti, nechat si poradit. Nám naopak přišlo jako skvělý nápad vytvořit ideální prostor pro toto všechno. A naštěstí se myšlenka osvědčila.

Museli jsme si ale přijít třeba na to, že má-li být koncept v tuzemsku udržitelný, neobejdeme se bez většího podílu kancelářských prostor. Čtyři Impact Huby v Česku představují plochu 10 tisíc metrů čtverečních, a ty bychom pouze jednotlivci zaplnit nedokázali.

Coworking

Principem coworkingu je v první řadě sdílení nákladů. Coworking – tedy místo, kde lidé pracují spolu – znamená v podstatě otevřený kancelářský prostor. Jeho uživatelé – volnonožci a drobné firmy – se společně dělí nejen o adresu, ale také o náklady na nábytek, recepci, připojení nebo třeba kuchyňku s kávovarem či kulečník. Většina coworkingů tvrdí, že k jejich atmosféře patří otevřenost a ochota spolupracovat. Z pohledu uživatelů a jejich psychologie je výhodné, že mají pevné pracovní prostředí, kde si můžou nastavit i pracovní dobu a oddělit práci od soukromí.

V Americe vznikají coworkingy ve větší míře od začátku tisíciletí, Česko následuje zhruba s desetiletým zpožděním.

Češi tedy upřednostňují běžné kanceláře?

Znají je a mají je rádi. Ale ono je to i o logickém vývoji, o posunu v určité fázi podnikání. V momentě, kdy tady začíná třeba startupový tým a už se mu daří, má možnost pronajmout si vlastní kancelář, aniž by opustil hub zbytečně brzy. Vedle kanceláře dál využívá zázemí celého coworkingového centra, recepci, reprezentativní prostory, zasedačky, kavárnu. I nadále je v centru dění.

Samotné nabízení jakéhokoliv fyzického prostoru by z nás ale největší coworkingovou síť v Česku nikdy neudělalo. Je to naše komunita, co táhne. Zajímavé osobnosti, kreativní atmosféra, příběhy úspěchu.

Kdo je váš typický člen? Čím se živí, kolik je mu let?

Coworking vyhovuje mnoha typům lidí v rozmanitých životních situacích a fázích. Potkáte tu freelancery, začínající i zkušené podnikatele, manažery. Někomu jde především o příjemné pracovní prostředí, kam ráno vyrazí, protože doma se cítí izolovaný a do kavárny chodí radši na kafe. Někdo hledá nové kontakty a podnikatelské příležitosti, chce začít budovat ziskový nebo společensky prospěšný projekt a potřebuje mentora.

Někomu už projekt běží a hledá cesty, jak ho zviditelnit, posunout dál. Máme tu ajťáky, markeťáky, architekty, konzultanty. Potkáte tu úplně začínající podnikatele s originálními nápady, ale i náčelníky obřích korporací. Na žádné oborové limity se v Impact Hubu nehraje. A ani na věkové. Věřím, že se tu nikdo necítí nemístně, že by byl moc mladý. Nebo moc nemladý. Členy pojí touha uspět, prorazit, odvádět skvělou práci, inspirovat se a inspirovat ostatní.

Impact Hub

První Impact Hub byl v Česku otevřen v červnu 2010 v Praze na Smíchově. Od té doby přibyly další tři – V Brně, Ostravě a před dvěma lety druhý pražský na Vinohradech. V rámci Impact Hubu, který má více než 1 700 členů, působí 250 mentorů a expertů. Ti v rámci takzvaných akceleračních programů mentorují nové nadějné podnikatelské či společensky prospěšné projekty. Příkladem takových programů jsou Climate Challenge, Future of Food nebo Zdravá myšlenka. Ročně je takto akcelerováno více než 100 projektů.

Galerie: prohlédněte si interiéry Impact Hubů

Kolik lidí se v jednom hubu denně potká?

Za den jsou to určitě stovky. Já rád říkám, že když tu člověk dává pozor, narazí během jednoho odpoledne přesně na ten kontakt, který potřebuje.

Jak vypadá prostor stvořený k setkávání mnoha lidí v době, která nabádá spíš k izolaci? Co pro vás znamenalo vypuknutí pandemie?

Na jaře bylo několik týdnů, kdy jsem tady od brzkého rána vysedával nad znepokojivými tabulkami a v celé budově byl skoro sám. Když se tu někdo mihl, tak většinou jen pro něco zapomenutého. My jsme se hned na začátku samozřejmě radili s právníky, jestli vůbec můžeme během výjimečného stavu fungovat, protože běžným selským rozumem to spolehlivě vyhodnotit nešlo. Dozvěděli jsme se, že sem členové mohou chodit ve stejném režimu jako do běžného zaměstnání. Ale také platilo všeobecné doporučení, aby ten, kdo může, zůstal doma a pracoval odtamtud, které jsme považovali za správné a stejně tak i naši členové. Bylo to takové zvláštní a trochu nejisté období.

Bude rok 2020 pro Impact Hub ztrátový?

Musím říci, že nás naši klienti podrželi. Máme různé formy členství, tarify od několikahodinových až po neomezené. Jedná se tedy o velmi flexibilní formu užívání pracovních prostor a nikoho tu nedržíme dlouhými výpovědními dobami. Přesto nám zůstalo 7 z 10 členů, které jsme měli před nástupem koronaviru, což považujeme za skvělé číslo, a moc si těch lidí vážíme.

Zdeněk Rudolský

Zdeněk RudolskýZdroj: Impact Hub

Spoluzakladatel coworkingové sítě Impact Hub. Před Impact Hubem dělal například produkci v Jazz clubu, podílel se na vydávání desek nebo na sbírce Bílá pastelka. Působil jako ředitel Amnesty International ČR. Jako celý Impact Hub, i on sám má silný vztah k životnímu prostředí. Je mu 40 let. Ve volném čase se věnuje svému šestiletému synovi. Rád poslouchá hudbu a čte „opravdové knihy z papíru“.

Nyní začíná podzim, období, kdy lidé po prázdninách rozjíždějí nové projekty. Věříme, že přibydou noví členové a někteří stávající budou potřebovat více prostoru a času v rámci hubu.

Díky covidu jsme také zaznamenali, že se firmy obecně začínají více zajímat právě o možnosti flexibilního využívání pracovního prostředí, což nám trochu nahrává. Když to shrnu, s chorobným optimismem věřím, že pokud během posledních měsíců roku zas všechno nezavře, tak z té koronavirové šlamastiky můžeme vyjít i s nepatrným ziskem. Což jsem si začátkem jara neuměl představit.

Jak je to s firemními akcemi? Změnil covid přístup vašich klientů k eventům?

V běžných dobách pořádáme pro klienty stovky akcí ročně od firemních večírků, přes tiskové konference a semináře až po svatby. Na jaře samozřejmě nastal úplný výpadek. Praha se pak ale probrala vcelku rychle a od června zde pořádáme něco přes 55 procent loňského počtu akcí. V Brně a Ostravě se na tato čísla dostáváme až teď v září, ale dostáváme. Co se zásadně změnilo, je doba přípravy různých eventů. Co se dřív plánovalo půl roku dopředu, to se dnes domluví za pár týdnů. S tím, jak se stále mění různá nařízení, si dnes lidé dokáží velkou akci představit nanejvýš 50 dní dopředu.

Před pár týdny jste spustili kampaň „Daruj si #1357 dobrověcí“. Na první pohled to vypadá, že nemá s coworkingem nic společného. O co tedy jde?

Tento projekt je taková naše hračka pro radost, kterou jsme si dali k desátým narozeninám. Jedná se o kampaň, která probíhá především v online světě a říká lidem, že i drobná změna v běžném životě dokáže pozitivně ovlivnit naše osobní pocity, rodinný rozpočet či životní prostředí a ideálně toto všechno najednou. Kampaň lidi směřuje na webové stránky, kde jim nabízíme nejrůznější tipy, jak s minimálním úsilím změnit něco k lepšímu.

Můžete uvést příklad minimálního úsilí, které něco změní?

Například poctivé používání myčky ušetří až polovinu spotřeby vody oproti mytí nádobí ve dřezu. To samé používání perlátorů na vodovodní baterie. Máme k tomu i výpočty, že kdyby jen tyto dvě věci dělalo po dobu 30 let 3751 rodin, ušetří zhruba stejný objem vody jako je v Máchově jezeře. Zároveň to pro domácnost znamená roční úsporu čtyři až pět tisíc korun, což dělá při tomto počtu rodin souhrnnou úsporu kolem 469 milionů korun. A podobné tipy nabízí kampaň celkem v sedmi oblastech, vedle vody jsou to – energie, jídlo, plasty, doprava, lesy, stromy a móda. Ke každé máme spoustu tipů, co je možné dělat a kolik tím ušetřit. I malá změna se někde pozitivně projeví.

Rozsáhlá internetová kampaň něco stojí. Jak se ta investice má vrátit vaší společnosti?

Ano, v tuto chvíli to peníze jen stojí. Ale je to cesta, jak dát lidem vědět, že Impact Hub tato témata řeší a že se každý může přidat. Od samého začátku si zakládáme na společensky prospěšném podnikání. Dlouhodobě podporujeme projekty směřující k šetrnému zacházení s energiemi a zdroji a k udržitelnosti. Touto kampaní chceme oslovit co nejvíce Čechů a Češek a docílit v první řadě toho, aby si udělali radost. A sami teprve časem zjistíme, jestli má taková akce větší potenciál. Jestli se podaří zasáhnout třeba deset procent populace, nebo i více, a ukáže se tak cesta, jak realizovat rozsáhlé projekty s pozitivním dopadem na společnost a životní prostředí. Je možné, že budeme moci iniciativu rozšířit za hranice a udělat z toho celoevropské téma. Jsme na začátku a teprve zjistíme, jak by to šlo udělat udržitelně. Objevování nových možností a cest nás v Impact Hubu velmi baví.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
1
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Renata Lichtenegerová

Renata Lichtenegerová

Studovala VOŠP v Praze. Sedm let byla redaktorkou podnikatelského týdeníku Profit. Poté se její hlavní pracovní náplň přesunula k přebalovacímu pultu, odkud ale příležitostně psala například pro měsíčník... Více

Související témata

coworkingpodnikánívolná noha
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo