Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Babišova pohádka o třech prioritách. Rozpočet jako špatný vtip

Pavel Jégl
Pavel Jégl | 17. 8. 2020 | 6 komentářů | 26 319
Andrej Babišdaň z příjmůstátní rozpočetsuperhrubá mzda

Andrej Babiš urazil v politice dlouhou cestu od vyrovnaných byznysplánů až k polnímu kurátovi Katzovi.

Babišova pohádka o třech prioritách. Rozpočet jako špatný vtip

Zdroj: Tonda Tran / CNC / Profimedia

Trojka je číslo, které se často objevuje v pohádkách. V nich vystupují tři bratři, tři sestry, tři prasátka, tři medvědi, tři sudičky. Princové dostávají tři úkoly a dědečkové plní tři přání a Plaváček musí doručit tři zlaté vlasy děda Vševěda.

Trojka je také numero, které spojuje Andrej Babiš se státním rozpočtem na příští rok. Premiér pro něj minulý týden vyhlásil tři priority: Zrušit superhrubou mzdu a s ní snížit daň z příjmu, zvýšit důchody nad povinnou valorizaci a k tomu investovat.

Bude to tedy pohádkový trojkový rozpočet?

Špatný vtip

Poměřováno ekonomickou situací, je patrné, že by byl pohádkově štědrý, ačkoli ne ke všem. Podstatné ale je to, jak děsivý deficit by stvořil.

Pokud by se skutečně snižovala daň z příjmů podle Babišova zbožného přání na procent z hrubé mzdy, z rozpočtu by zmizelo cosi mezi 70 a 90 miliardami. Dá se ale tušit, že to bude jinak.

Superhrubá mzda nejspíš zrušena bude, moc se toho tím ale nezmění, protože daň nakonec pravděpodobně neklesne na patnáct procent z hrubého příjmu, ale spíš na procent devatenáct, takže si našinec polepší jen o několik stovek. A pokud Babiš přece jen návrh na patnáct hrubých dá na stůl, sociální demokraté proti němu postaví jako kompenzaci bankovní daň. Tím se z hlediska daňových zisků oba návrhy vyruší.

Hrubá? Superhrubá? Čistá!

Zdroj: Parní mlýny

V čerstvějších vyjádřeních premiér Babiš a jeho ministryně financí trochu brzdí a vracejí se k návrhu, se kterým Alena Schillerová okupovala titulky na začátku roku, tedy zrušit superhrubou mzdu, ale zároveň pohnout nahoru se sazbou daně z příjmů z patnácti na devatenáct procent. Přilepšení pro zaměstnance by už tedy nebylo takové, ale i pár stovek se počítá. Vyzkoušejte si, kolik by která varianta znamenala pro vás.

Výpočet čisté mzdy po zrušení mzdy superhrubé

Zato penze nejspíš dopadnou podle slibů a porostou nad zákonné pravidlo, které je zvyšuje v návaznosti na ceny a platy. Zatím se Babiš během licitace se sociálními demokraty dostal na hodnotu „valorizace plus 500 měsíčně“. Těchto pět stovek by obnášelo výpadek zhruba 50 miliard.

A investice? Na těch ministerstva teprve pracují.

Všechny Babišovy priority mají jedno společné – zvyšují státní dluh. Pravda, některé investice, třeba do klíčových dopravních staveb, se můžou vrátit v podobě vyššího výkonu ekonomiky. Jiné však vyletí komínem, protože stát, který investuje cizí peníze, ne vždy investuje odpovědně a obezřetně.

FINMAG NA PRÁZDNINY!

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Na internetu naletíš hned, říká Mikýř. Jakub Jetmar se ptá, jak je Martinu Mikyskovi v dresu strážce webové morálky, který drtí internetové pokrytce i prodejce hrnců

Start me up! Pavel Jégl zkoumá, jak chystáme půdu startupům • Michal Hron s Andrejem Kiskou ml. na lovu jednorožce • Martin Vlnas se ptá šéfa CzechInvestu, co má pro startupery • Jak se stal z Izraelců startup nation?

Drogy vyhrály. Před 50 lety Richard Nixon vyhlásil válku drogám. Prohrály USA, prohrály země, které do vojny zatáhly. Ale zas to stálo hodně peněz

FIN. Bitcoin drž, utrácej špatné peníze. Dominik Stroukal představuje kryptomilionáře z chatrče • Josef Tětek ví, že bitcoin není bio. Ale zelená, neb se to vyplatí • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz


Tak či onak, vláda se chystá rozmáchnout v řádu stovek miliard. Přitom se nechce žinýrovat. Alena Schillerová upozornila, že se v provozu státu nedají očekávat větší úspory než v řádu miliard. Přesto Babiš po prvním jednání o rozpočtu, která na financích vedl minulý týden, prohlásil: „Jsme rozpočtově odpovědní.“

Co si pod tím můžeme představit? Také to premiér vysvětlil. Ujistil, že cílem je mít příští rok nižší rozpočtový deficit než letos.

Takové ujištění při pětisetmiliardové sekyře plánované a uzákoněné na letošek zní jako špatný vtip.

Jiné časy, jiné špásy

Připomeňme si, že rozpočtová odpovědnost je u Andreje Babiše gumová kategorie, která podléhá nejen ekonomickým podmínkám, ale také voličské poptávce.

Ještě před vstupem do politiky v listopadu 2011 prohlásil: „Deficit je ztráta. Kdyby mi někdo sestavil byznysplán se ztrátou, tak ho vyhodím.“ 

Potom jako ministr financí ztrátové „byznysplány“ sám sestavoval. V rozpočtech ale rozpouštěl rezervy, které po sobě zanechali jeho předchůdci, a tak se mohl ohánět tím, že „oddlužuje“ stát.

Když rezervy rozpustil, mohl si zase pomoci rostoucí ekonomikou i propadem výnosů státních dluhopisů a upozorňovat, že snižuje poměr dluhu vůči hrubému domácímu produktu. Vrcholem tohoto období byl rok 2016, kdy rozpočet sice skončil v plusu, ale jen zásluhou peněz z Bruselu. Pokud by Česko hospodařilo za své, i tento rok by končil minusem.

Jenže každá hostina jednou skončí. Ta babišovská skončila ještě před příchodem korony. Babišův kabinet, který téměř neinvestoval, zato rozdával peníze, nebyl schopen udržet stabilní finance: v únoru stoupl schodek státního rozpočtu na 27 miliard korun.

V té době Babiš o snižování dluhu už nemluvil. A po vypnutí ekonomiky se jeho fiskální politika dá shrnout do výroku polního kuráta Katze: „To se nám to hoduje, když nám lidi půjčujou peníze.“

Vláda si teď bude půjčovat hromadu peněz. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby směřovaly na podporu podniků a ekonomiky, na to, aby lidé měli co nejvíc příležitostí vydělávat.

Když ale Babiš po rozpočtové poradě odcházel z financí, upozornil, že důležité je „dát lidem přímo peníze, aby to uviděli na výplatní pásce“. Jinými slovy, je důležité, aby lidé uviděli, od koho peníze jsou.

A to možná bude ta „nejprioritnější priorita“ volebního rozpočtu na rok 2021.

Autor článku

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval v médiích – v Zemských novinách, centrální redakci regionálních deníků a v Hospodářských novinách. Zasedal v redakční radě Vojenských rozhledů. Kromě psaní se nyní věnuje finančnímu poradenství ve struktuře Partners (pracuje ve VIP kanceláři v Praze-Vinohradech) a svému psovi.