Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Korona prohloubí zombifikaci americké ekonomiky. Po ní by ale měla přijít očista

Matěj  Schneider
Matěj Schneider | 4. 8. 2020 | 18 komentářů | 6 953

Spojenými státy se potácejí zombie a s globální pandemií to souvisí jen částečně.

Korona prohloubí zombifikaci americké ekonomiky. Po ní by ale měla přijít očista

Zdroj: Shutterstock

Podle nedávno zveřejněných čísel Deutsche Bank necelá pětinu amerických společností tvoří takzvané zombie firmy. Navázáno je na ně podle CNBC přes dva miliony pracovních pozic. Co to jsou tyto byznysové zombie? Jak vznikají a jaký mají vliv na ekonomiku jako celek? Budou tu s námi ještě dlouho?

Různé definice zombie firmy se v detailech můžou rozcházet, jádro mají ale společné: Zombie firma je společnost, u které splátky dluhu dlouhodobě převyšují zisky, přesto ale přežívá – díky levným půjčkám nebo dotacím. Oproti „zdravým“ firmám jsou zombie méně produktivní. Když si firma nemusí peníze vydělat, když je jednodušší si je půjčit, tlak na produktivitu pochopitelně mizí – práce je zkrátka komplikovanější způsob, jak se udržet naživu.

Zombie firmy požírají prostředky, které by jinak mohla využívat konkurence. Ať už jde o kapitál, zaměstnance, nemovitosti a tak dále. Tím stahují ke dnu i fiskálně „nevinné“ firmy. „Zdravá firma, která soupeří proti takto subvencované firmě bude mít potíže, pokud bude chtít ve svém podnikání expandovat, musí nejdřív překonat tuto subvenci,“ píše Anil K. Kashyap, profesor z University of Chicago a spoluautor studie o vlivu zombie firem na japonskou ekonomiku v 90. letech.

Podej pac
Zdroj: Shutterstock

Evropské zombie na Finmagu

Ekonomický růst se v západních zemích za posledních několik dekád zpomalil. Naše děti můžou mít horší životní úroveň než my. Jednou z příčin „nerůstu“ prý může být i velké množství podniků, které zapomněly umřít.

Martin Zika: Jak brzdí ekonomiku nemrtvé firmy

Japonsko je oblíbený příklad vlivu zombií na hospodářství. V 90. letech tvořily víc než čtvrtinu japonské ekonomiky. V dnešní době je poměr nižší, ale problém stále trvá. „Je to jeden z důvodů, proč nestoupají ceny a pokračuje deflace. Je to nespravedlivá soutěž. Nezvládají zaplatit nejen půjčenou částku, ale ani úroky. Neplatí daně,“ říká pro Japan Times Toru Fujimori z Teikoku Databank, která problematiku podnikových dluhů sleduje. Daně podle deníku kvůli nízkým příjmům neplatí dvě třetiny podniků v zemi. Podle Kashyapa a jeho spoluautorů vydržování zombií sice krátkodobě zmírňuje dopad hospodářského poklesu na statistiky nezaměstnanosti, dlouhodobě ale jejich toxický vliv zpomaluje jak vznik nových pracovních pozic, tak růst produktivity.

Nárůst počtu zombie firem, který zažívají v posledních dekádách USA, je podle Matta Stollera z American Economic Liberties Project také důsledkem takzvaných leveraged buy-outs (LBO).

Bankrot učebnicového úspěchu

Zjednodušeně jde o to, že investiční fond koupí firmu, která z různých důvodů zůstává v červených číslech. Nekupuje ji ovšem za vlastní, ale z napůjčovaných peněz. A za půjčky neručí přímo fond, ale kupovaná firma svým majetkem. Investiční fond se pak firmu snaží vrátit do zelených čísel – zeštíhlením, seškrtáním nákladů a podobně – a pak zase rychle prodat. Jenže manažeři fondů podle Stollera čím dál míň nahlížejí na firmy jako na podniky, které něco vyrábějí, a čím dál víc jen jako na nástroje „s omezeným ručením, které se hodí hlavně k převodu peněz od věřitelů do investičních firem“. Firma by měla z reorganizace vycházet zdravější, „znovuzrozená“, schopná další roky fungovat a vydělávat. Jenže investičnímu fondu dnes často nejde o dlouhodobé vyhlídky firmy, ale jen o rychlou návratnost poměrně riskantní investice.

FINMAG NA PRÁZDNINY!

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Na internetu naletíš hned, říká Mikýř. Jakub Jetmar se ptá, jak je Martinu Mikyskovi v dresu strážce webové morálky, který drtí internetové pokrytce i prodejce hrnců

Start me up! Pavel Jégl zkoumá, jak chystáme půdu startupům • Michal Hron s Andrejem Kiskou ml. na lovu jednorožce • Martin Vlnas se ptá šéfa CzechInvestu, co má pro startupery • Jak se stal z Izraelců startup nation?

Drogy vyhrály. Před 50 lety Richard Nixon vyhlásil válku drogám. Prohrály USA, prohrály země, které do vojny zatáhly. Ale zas to stálo hodně peněz

FIN. Bitcoin drž, utrácej špatné peníze. Dominik Stroukal představuje kryptomilionáře z chatrče • Josef Tětek ví, že bitcoin není bio. Ale zelená, neb se to vyplatí • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz


Oblíbený příklad kritiků této praxe z posledních let je řetězec hračkářství Toys "R" Us. Když ho v roce 2005 koupila skupina investorů v čele s Bain Capital a Kohlberg Kravis Roberts (KKR), byly už Toys "R" Us ve velkých potížích. Nedařilo se jim úspěšně čelit konkurenci řetězců, jako jsou Walmart a Target. Zdálo se, že konec je nevyhnutelný, a podle všeho asi i byl. „Investiční fondy zachránily Toys "R" Us před pravděpodobným bankrotem. Mají teď víc zaměstnanců a chystají se vstoupit na akciový trh,“ hájil sice obchod v roce 2010 July Doug Lowenstein, ředitel lobbistické skupiny Private Equity Council, podle které byla LBO obchodního řetězce učebnicovým příkladem úspěchu. Ale v roce 2017 ale Toys "R" Us bankrot stejně oznámily.

Není příliš divu. Během roku před koupí vygeneroval řetězec prodeje v ceně 11,2 miliardy dolarů a v roce před bankrotem zhruba stejně – 11,1 miliardy. Před LBO se pohybovaly jeho zisky okolo 250 milionů a dlužil 1,8 miliardy dolarů. V letech před vyhlášením bankrotu se jeho zisky pohybovaly zhruba na stejných úrovních, jenže „záchrana investičními fondy“ jeho dluhové zatížení znásobila: celková cena za prodej byla 6,6 miliardy, z toho za 5,3 miliardy dolarů ručil přímo podnik. Jen na úrocích měl podnik v roce 2017 zaplatit přes 400 milionů.

„Možná by řetězec měl větší šanci přizpůsobit se trhu, kdyby ho nezatěžkali dluhem. To se ale samozřejmě nikdy nedozvíme,“ komentuje konec hračkářství Emily Stewartová na serveru Vox. Bains Capital a KKR na obchodu i přes selhání vydělávaly miliony, 30 tisíc zaměstnanců, kteří se najednou ocitli bez práce, ale odcházelo bez jakého odstupného. To změnily teprve několikaměsíční protesty. Stewartová uvádí, že jen za uplynulou dekádu přišlo kvůli LBO o práci téměř 600 tisíc zaměstnanců amerických obchodů.

„Často se stává, že přijde investiční fond a nabalí na firmu dluhy. Ta si najednou musí zajistit dostatečný tok peněz, aby zvládla dluh splácet. Nejsnadnější způsob, jak to udělat, je seškrtat pracovní dobu, stav lidí a benefity. Když přebírají velkou společnost, často nejprve propouštějí, ale kdyby museli platit odstupné, dvakrát by si rozmysleli, jestli to opravdu musí udělat,“ říká Eileen Appelbaumová z Center for Economic and Policy Research.

S podobnými problémy se potýká velká část firem, které projdou LBO. Podle studie California Polytechnic State University celých dvacet procent takových firem zbankrotuje do deseti let (oproti dvěma procentům v kontrolní skupině v rámci studie), daleko větší procento se ale pouze promění v zombie firmy.

Nízké sazby, laciné peníze

Především kvůli druhotným sociálním efektům – přesouvání výroby do zahraničí, dopadu na zaměstnanost a růst mezd – jsou LBO kritizované už dlouho. Teď, zdá se, přibývá další výhrada. Tentokrát chladně pragmatická: na to, jak riskantní byznys LBO jsou, se podle aktuální studie oxfordského profesora ekonomie Ludovika Phalippoua ekonomicky nevyplácejí. „Od roku 2006 se mediánové výnosy investičních fondů shodují s výnosy akciového trhu. Rozdíl je v tom, že u investičních fondů jde o daleko riskantnější operace než na akciovém trhu, takže byste čekali výnosy vyšší. Ty ale nepřicházejí,“ píše Stoller.

Matt Stoller i Emily Stewartová ovšem připomínají, že mezi investičními fondy je potřeba rozlišovat. „Je tu velké množství malých investičních fondů, které se specializují na specifické segmenty trhu a investují do relativně malých firem, ve kterých skutečně je velký potenciál pro zlepšení,“ uvádí Stewartová. Na druhou stranu ale Stoller píše: „(…) ve finančním sektoru existuje velká frustrace z chování investičních baronů. Jejich finančněinženýrské strategie jsou nespravedlivé vysávací hry, ve kterých vyhrává ten, kdo má politické konexe.“

Jak praxi LBO, tak i fungování zombie firmy jako takových bylo možné kvůli minimálním úrokovým sazbám. V první polovině uplynulé dekády je Fed držel prakticky na nule. „Nízké úrokové sazby umožňují zombiím udržovat se při životě, místo aby opustily trh,“ píše Noah Smith na Bloombergu.

Kolik zombíků nadělá korona?

Podle Stollerova výkladu by mohly LBO vymizet částečně kvůli nízké rentabilnosti, kterou ukazuje zmiňovaná studie Ludovika Phalippoua. Jinou cestu by představoval zákon navržený senátorkou Elizabeth Warrenovou. Stop Wall Street Looting Act (!) by například zavedl spoluzodpovědnost investičního fondu za vzniklý dluh – to by výrazně změnilo východiska kalkulací dravčích fondů.

Konec období velkých LBO by pak mohl výrazně ovlivnit podobu americké ekonomiky jako takové.

Emily Stewartová vysvětluje, že praxe těchto investičních fondů vytváří na americké firmy tlak, aby nadřazovaly maximalizaci hodnoty pro majitele nad jakékoli jiné hodnoty, nad etiku, nad závazky vůči dlouhodobým zaměstnancům, nad prospěch lidí z místa, kde podnikají. Firma, jejíž manažeři filozofii maximalizace hodnoty, nevyznávají, riskuje, že se stane terčem LBO a bude restrukturalizována, aby hodnotu pro majitele maximalizovala, tvrdí Stewartová. Touha vydělat je samozřejmě motorem podnikání, na tom by nebylo nic špatného. Jenže manažeři dosazovaní do firem investičními fondy často hledí jen na to, jak zvednout hodnotu firmy krátkodobě, bez ohledu na to, jestli jsou zelená čísla, ke kterým se při reorganizaci proškrtají, dlouhodobě udržitelná. Jejich odpovědnost je prakticky nulová, stejně jako riziko, které na sebe bere fond.

I kdyby LBO ze dne na den přestaly generovat nové zombie, je tu stále ohromné množství, těch, které už existují. A americká centrální banka v rámci reakce na pandemii koronaviru začala do ekonomiky posílat nové laciné peníze a poskytovat půjčky nejrůznějším podnikům. Cíl: zabránit vlně bankrotů. To se sice zatím podařilo, a dokud vliv pandemie trvá, bylo by sebevražedné obracet kurz. Obava ale je, jaký bude podíl zombíků mezi americkými firmami, až pandemie opadne. Před pandemií jich byla pětina a výraznější nárůst zemi dostane do sfér, kde se v 90. letech pohybovalo Japonsko. „Zkušenost z Japonska jasně ukazuje, že poskytování subvencovaných půjček umírajícím firmám se dlouhodobě nevyplácí. Když bráníte restrukturalizaci odvětví, jenom oddalujete den zúčtování a výrazně tím konečný účet navyšujete,“ vyvozuje Kashyap ve své studii. Bylo by nešťastné, kdyby den zúčtování měl přijít uprostřed pandemie. Ještě nešťastnější by ale bylo, kdyby se po ní dál oddaloval.

Autor článku

Matěj  Schneider

Matěj Schneider

Publicista. Redaktor serveru A2larm, kde mimo jiné ve spolupráci s projektem Voxpot připravuje podcast Redneck o americké politice. Na Radiu Wave několik let vedl technologickou rubriku Děrné štítky, momentálně připravuje komentáře v rubrice Ucho. Převážně o americké politice píše samozřejmě pro A2larm, pak také na Aktuálně, občas pro Český rozhlas Plus. Možná tíhne doleva, ale rád čte American Conservative.