Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

EU po koroně. Česko poprvé zaplatí víc, než od Unie dostane. Zvykejme si

Luboš Palata
Luboš Palata
16. 6. 2020
 12 542

Kdo chce hledá návody, kdo nechce, hledá důvody. V případě Česka a koronavirového balíku Evropské unie, ve výši tři čtvrtě bilionu eur, je to složitější. Česko podíl z balíku pomoci chce, ale nesouhlasí s tím, že by nejvíc by měl pomoct nejproblematičtějším ekonomikám Unie, které zároveň patří k zemím nejvíc zasaženým epidemií.

EU po koroně. Česko poprvé zaplatí víc, než od Unie dostane. Zvykejme si
Zdroj: Schůzka V4 v Lednici. Zleva Mateusz Morawiecki (Pl), Igor Matovič (Sk), Viktor Orbán (Hu) a Andrej Babiš (Cz). Foto Profimedia

Visegrádská skupina je společenství zemí, které ani po šestnácti letech v Evropské unii nepochopily, jak má fungovat evropská spolupráce, pokud má mít nějaký smysl a budoucnost. Že v ní jde také o společnou pomoc zemím, které na tom nejsou tak dobře jako ostatní, nebo státům, které se z různých důvodů ocitnou v problémech. Říká se tomu solidarita.

To slovo pro vlády Polska, Maďarska ani Česka stále nic neznamená. Bratislava sice dokázala v minulých letech i díky příslušnosti k eurozóně překročit svůj stín a chovat se evropštěji než zbytek Visegrádu, jenže dnes má v čele mezinárodně nezkušeného premiéra Igora Matoviče, který se zatím jen veze.

Visegrád je dnes z evropské perspektivy spolek remcalů, který téměř nikdy nepřichází s reálnou alternativou plánů, jenom říká, proč to nebo ono nechce. Bylo to vidět znovu na summitu Visegrádské čtyřky v jihomoravské Lednici minulý čtvrtek. Summitu, který měl najít společné stanovisko či alternativu středoevropské skupiny k evropskému koronavirovému balíku a návrhu sedmiletému rozpočtu Unie.

Nic kloudného ze sněmování čtveřice premiérů nevypadlo. Polsko a Slovensko, na které má podle avizovaného výpočtu z koronavirové pomoci vyjít poměrně vysoká částka, prosadily, že Visegrád jako celek přes původní brutální odsudky českého a maďarského premiéra projekt předložený Evropskou komisí podpořil. Přidal ale také spoustu typických visegrádských připomínek. Třeba, že skupina nepřipustí, aby bohatší země jako Itálie nebo Španělsko, které se přitom po koronavirovém propadu ekonomik ocitly opravdu ve velkých ekonomických potížích, dostaly víc peněz než země chudší. Rozuměj ty visegrádské.

20 bilionů ve Fondu obnovy

Podle aktuálního plánu by se Fond obnovy měl skládat s pěti set miliard eur grantů vyplácených přímo a 250 miliard eur jako záruky za půjčky. Celkem 750 miliard eur (cca 20 bilionů korun) si chce Evropská unie půjčit na evropských trzích. Návrh je v zásadě kombinací návrhu Německa a Francie (500 mld. dotací) a „šetrné čtyřky, tj. Švédska, Dánska, Nizozemska a Rakouska (250 mld. v půjčkách). Zatím mezi zeměmi Evropské unie neexistuje shoda ani na velikosti záchranného fondu, natož na klíči, podle kterého se prostředky budou rozdělovat. 
Za jeden z klíčových ukazatelů navrhl Brusel nezaměstnanost v uplynulých letech, další má být HDP na hlavu v paritě kupní síly. Kritici návrhu tvrdí, že nespravedlivě zvýhodňuje jižní státy Unie, které byly s hospodařením už před epidemií na štíru.

Bohaté Česko, chudí Češi

Jenže podle mezinárodně uznávaného ukazatele HDP na obyvatele v paritě kupní síly vlastně Česko chudé nebo chudší není. Jeho úroveň je stejná jako úroveň Španělska. Proto chce Andrej Babiš prosadit, aby se od výkonu ekonomiky odečítaly dividendy, které ze země odcházejí do zahraničí, a její výkon tak výrazně snižují.

To je sice šikovně vymyšleno, ale těžko s tím někdo bude souhlasit. Od Babiše to zní velmi podivně, zvlášť když za šest let jako vicepremiér a premiér neudělal žádný reálný krok, aby odchod dividend z Česka alespoň zkomplikoval.

Podobné je také čarování s nezaměstnaností, která v nejpostiženějších zemích Unie samozřejmě přispívá k tomu, že je jim nutno pomoci víc než jiným. A Česko se svojí nejnižší nezaměstnaností v Unii je na tom samozřejmě bito. Babiš proto požaduje nezaměstnanost z kritérií úplně vypustit.

Samozřejmě ne všechno je na argumentaci Visegrádu špatně. Pro koronavirový plán pomoci by se jako základ skutečně měl brát především reálný pokles ekonomik v důsledku epidemie. Ale rozhodně by se nemělo čekat na data z konce tohoto roku, jak tvrdí jako mluvčí Visegrádu Babiš. Pomoci evropské ekonomice jako celku je třeba co nejrychleji, aby byl nárůst stejně rychlý jako pokles.

Bolí to jen poprvé

Komentátor Finmagu Pavel Jégl k fondu obnovy:

Má to být jednorázové opatření a má sloužit k jednorázové pomoci po pandemii. Když ale bude zřízen fond pro hospodářskou obnovu, proč ho nevyužít při další krizi? Nebo k řešení jakéhokoli jiného problému? Bolí to jen poprvé, druhé porušení pravidel je snazší, potřetí to jde jako po másle.

My nic, my EU. To nějaký fond z Bruselu

Bez vlastního plánu

Nekonstruktivní a vypočítavá pozice Visegrádu s Českem v čele vede k tomu, že uskupení v Evropské unii neberou vážně. Podobně jako v minulosti nepředstavuje totiž žádný alternativní plán. Ani k návrhu Německa a Francie na půl bilionu eur grantů pro nejpostiženější země, který podporuje jih Evropy, ani k návrhu „šetřivé čtyřky“, tedy Nizozemska, Rakouska, Dánska a Švédska, která chce jen poloviční objem pomoci, a ještě v podobě půjček nikoli dotací.

Evropská komise ve svém návrhu, který je teď na stole, jen dala tyto návrhy dohromady. Brusel tedy nechává na členských státech, jak si s tím na červnovém videosummitu, nebo červencovém zřejmě už skutečném sněmování hlav států, nakonec poradí.

Visegrád a nové členské státy jako celek mají slabou pozici. Šetřivý návrh je pro ně nevýhodný, protože z něj téměř nic mít nebudou. Německo-francouzská varianta je pro ně výhodnější, ale nejvíc prostředků by pro ně nejspíš znamenal návrh Bruselu. 

Jednání o podobě koronavirové pomoci je propojené s vyjednáváním o aktualizovaném rozpočtem Evropské unie na roky 2021 až 2027. Z něhož země východu Evropy budou stále ještě výrazně víc dostávat, než do něj dají. Proto nakonec bude Visegrád a s ním celá východní Evropa souhlasit s kompromisem, který se dá čekat někde mezi třemi zmíněnými návrhy. A poprvé se tak budou v rámci Unie podílet na ekonomické pomoci určené někomu jinému, než jsou oni sami.

Autor je redaktor Deníku

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
9
+

Sdílejte

Diskutujte (67)

Vstoupit do diskuze
Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo