Soukromé peníze proti viru

Od začátku března pozorujeme, že na boj proti koronaviru přichází bezprecedentní množství soukromých peněz. Celosvětově už příspěvky čítají přes miliardu dolarů. V porovnání s reakcemi na jiné katastrofy, včetně eboly (362 milionů dolarů) a hurikánu Harvey (341 milionů) je to obrovská suma. Ovšem i tato krize je zásadně větší než cokoli, co jsme kdy dřív viděli.

Kdo rychle dává

Podstatná část těch nejvelkorysejších soukromých darů přichází od bohatých podnikatelských rodin formou filantropie, které se říká „rodinná charita“ (family giving). Je to typ charity, který může být při zmírňování důsledků katastrof zvlášť efektivní; i proto, že rodinné firmy jsou často schopné rychleji než jiné podniky sehnat všechny majitele a členy vedení a reagovat. Mívají také méně formální rozhodovací procesy, takže jejich reakce jsou pružné a pohotové.

Konečně důvod, proč se většina vlád dnes přesouvá do krizového módu je částečně i ten, že jim to dává právo rozhodovat efektivněji, procesem podobným řízení rodinné firmy.

V příkladech

• V Itálii například patří mezi takové dárce rodina Agnelli. Podnikatelská dynastie, spojená zejména s automobilovým průmyslem darovala deset milionů eur italské civilní ochraně a místním agenturám, které poskytují zdravotní péči a sociální pomoc v Piemontu (kde má sídlo její Fiat). Firmy z rodinného impéria se také přímo podílely na shánění zdravotnického vybavení, distribuci potravin a léků i podpoře rodin při výuce na dálku.
• Ve Francii skupina LVMH, která obchoduje luxusním zbožím (do jejího portfolia patří značky jako Christian Dior, Givenchy aBulgari), proměnila tři kosmetické továrny na velkovýrobny dezinfekce na ruce, kterou bude zavážet do francouzských nemocnic. Tento rodinný podnik se také zavázal sehnat zhruba 40 milionů chirurgických roušek pro nemocniční personál.
• Švýcarský rodinný podnik Roche, obří podnik zaměřující se na výrobu léčiv, se jako jeden z prvních podílel na vývoji nového testuna koronavirus, u kterého se doufá, že by mohl radikálně zvednout kapacity objevování nakažených.
• Jednat se rozhodli i zámožní jednotlivci. Skupina italských miliardářů, mezi které patří Giorgio Armani, Remo Ruffini nebo Silvio Berlusconi se zavázala že na boj s koronavirem v Itálii věnuje víc než 45 milionů dolarů.
• Ze známých sportovců – basketbalisté jako Zion Williamson a Blake Griffin jsou mezi těmi, kdo slíbili, že pokryjí výplaty lidí, kteří pracovali pro NBA a byli placení od hodiny, takže s předčasným ukončením ligy přišli o příjmy. Další sportovci podporují speciální nadaci na pomoc proti koronaviru.
• Ze superbohatých je tu třeba Bill Gates, který mimochodem už dřív varoval, jakou hrozbu můžou viry představovat. Věnoval na boj proti koronaviru různě po světě zhruba sto milionů dolarů.
• Nejbohatší muž Číny Jack Ma daroval prostřednictvím své nadace sto milionů yüanů na vývoj očkovací vakcíny. Údajně také plánuje poslat do Spojených států půl milionu testovacích sad a milion roušek.

Blíž

Než se vypořádáme s dlouhodobými následky koronaviru, vyžádá si to obrovské množství soukromých peněz. Kromě krize zdravotnictví přijdou další vážné problémy: nejistota ohledně zásobování potravinami, ztráta pracovních míst a řada výzev spojených se vzděláváním nebo duševním zdravím.

Stojí za připomenutí, že dobročinnost, když se nepovede správně podat, nemusí taky vyjít podle plánu. Může vyvolat nezamýšlené negativní konotace a odmítavé reakce. Tak se to stalo miliardářům Pinaultovi a Arnaultovi, kteří se předháněli, kdo dá víc na opravu katedrály Notre Dame v Paříži, ale nakonec se dočkali kritiky a vyvolali debatu o moci a privilegiích.

Přesto budou filantropové – zejména podnikatelské rodiny – díky své schopnosti poskytnout bezprostřední pomoc hrát při řešení podobných problémů stále důležitější roli. Naštěstí mnoho velkých dárců nečeká, až si jim někdo o pomoc řekne.

Jak ukazuje náš výzkum, filantropové a jejich rodiny často chtějí pomáhat rychle a nacházejí inovativní a účinné způsoby, jak zajistit okamžité a dlouhodobé potřeby. A v době rostoucích nacionalistických postojů ukazují, že k sobě musíme mít blíž, ne se od sebe vzdalovat. To je ostatně pravý význam slova filantropie - „láska k člověku“.

Originální článek si můžete přečíst na The Conversation

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag