Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Kdy se vrátíme k normálu? Prymula má plán

Pavel Jégl
Pavel Jégl | 23. 3. 2020 | 4 komentáře | 5 424

Exitová strategie pro návrat k normálu je venku. Teď ji zbývá uskutečnit.

Kdy se vrátíme k normálu? Prymula má plán

Česko je v karanténě. Zamčeno, vyprázdněné ulice, zavřené hranice, přiškrcený byznys. Anglicky shutdown nebo taky lockdown. Česky by se dalo říct třeba utažené šrouby. A utaženy mohou být ještě víc.

Je nicméně zjevné, že v dohledné době budeme muset shutdown odpískat, šrouby zas povolit, vzít na sebe určité riziko a oživit byznys. Jinak by důsledky karantény a uzavřených hranic – na ekonomiku i na populaci – byly horší než dopady vlastní koronavirové nákazy.

Fyzioterapeut Pavel Kolář o tom pro časopis Reflex napsal: „Vzhledem k tomu, že virus v bezprostředním čase neporazíme, tak nakonec vždy půjde v řešení epidemie o trade-off (něco za něco).“

Léku, který by nás ochránil před novým koronavirem se v nejbližších měsících nedočkáme, byť existuje několik kandidátů na léčbu, jako je FavipiravirChlorochin, nebo Plaquenil.

A vakcína, pověstná stříbrná kulka proti virům? Kdekdo na ní pracuje. Američané do jejího vývoje zapojili nejvýkonnější počítač světa Summit, ale vhodné látky k očkování musí laboranti experimentálně ověřit, otestovat a samosebou nechat schválit.

Odborníci odhadují, že vakcína bude na sklonku roku. Z toho se dá usuzovat, že vakcinace může být zahájena nejdřív na jaře nebo v létě příštího roku.

Tak dlouho ale není možné nechat v karanténě jak lidi, tak ekonomiku, byť ta může aspoň zčásti fungovat na internetu. Otevřít dveře a vyjít ven, anebo aspoň povolit šrouby, budeme muset mnohem dřív.

Chybí technika, nastupují zákazy

Dilema, zda bylo nutné utáhnout šrouby, se každopádně dá v tuto chvíli pokládat za překonané. I Britové se vzdali strategie, které se říká kolektivní imunita (herd immunity). Myšlenka, že všichni, kteří si nemocí projdou a uzdraví se, budou vůči viru imunní, je příliš nebezpečná.

Thomas Pueyo na webu Medium.com vysvětluje, proč je výhodnější vyrovnat epidemickou křivku tak, aby se infekce šířila pomaleji (česky zde, anglicky here,). Podle epidemiologů narovnání křivky přináší dvě zásadní výhody: Za prvé se ztlumí nápor na zdravotnická zařízení, za druhé bude nižší počet infekcí v průběhu epidemie, a tedy i počet obětí.

Otázkou ale je, jeslti jsme museli zavřít sebe i ekonomiku tak drakonicky. V Jižní Koreji, na Tchaj-wanu, nebo v Singapuru šli na koronavirus jinak – popsáno tady nebo zde. Testovali, trasovali kontakty těch pozitivně testovaných, vyhlašovali pouze cílené karantény a izolace.

Jenže tyhle země byly na pandemii připraveny. Měly dostatek respirátorů i roušek. Proto tam také už přesahuje počet vyléčených počet nově infikovaných, což je patrné třeba z dat ve streamovaném videu Roylab Stats.

Česko bylo a je v jiné situaci. Profesor Kolář k tomu ve zmíněném článku podotýká: „Problém je, že ověřená účinná opatření, jako větší množství testovacích míst a bezproblémový přístup k nim (s trasováním), dostatek diagnostických setů, dostatek a případně povinné nošení respirátorů a roušek a dostatek dezinfekčních prostředků, nám v dané situaci katastrofálně chybějí. Tento nedostatek nahrazujeme stále většími karanténními opatřeními a omezeními, jež jsou v řadě oblastí likvidační.“

V situaci, kdy na počátku virové pandemie nemáme dostatek roušek, respirátorů s protivirovou ochranou a diagnostických setů, je zjevné, že číslo udávané jako počet infikovaných je ve skutečnost počtem pozitivně testovaných a počet nakažených může být výrazně vyšší.

Řešíme všechno a online!

Avšak zpátky ke klíčové otázce. Jak dlouho budeme muset karanténu strpět a jak z ní ven? Bylo by to dobré vědět, anebo aspoň tušit, nejen z ekonomických, ale i psychologických důvodů.

Až donedávna patřilo hlavní slovo v protikoronavirovém tažení premiérovi. Andrej Babiš to řešil, jak sám řekl, „všechno najednou a online“. „Není pravda, že by naši zdravotníci neměli respirátory. Tak mi řekněte kde, a já jim to dnes osobně dovezu,“ řekl ráno a odpoledne zjistil, že není co rozvážet. „Obchody se zavírat nebudou,“ pravil. A za dva dny byly zavřené.

Nic o tom, jaké jsou vyhlídky, za jakých podmínek bude karanténa úspěšná a kdy by mohla být odvolána nebo aspoň uvolněna. A tak jsem se k tomu chystal vládu a krizový štáb vyzvat. Začal jsem psát – a v tom se v ČT objevil Roman Prymula, šéf krizového štábu. A poprvé jsem slyšel něco, co by se dalo nazvat exit strategií (exit strategy), anebo plánem na to, jak vybřednout z karantény.

V kostce: Pokud srazíme křivku nárůstu nakažených na konci března na hodnotu do osmi a půl tisíce (prý to je reálné), pak by kolem 12. dubna mohla být zahájena cílená „depistáž“ (vyhledávání infikovaných a jejich kontaktů a testování – jako v Koreji). Současně s tím by byla odvolána karanténa a nastartovaly by postupně výroba, služby, školy… (Celé Prymulovo vyjádření v Otázkách Václava Moravce je na záznamu tady).

Jistě, dá se namítnout, že to jsou nejisté vyhlídky. Avšak poznatek, že se na klíčových místech najdou lidé, kteří věci vidí v určité perspektivě, je pro mě příjemným zjištěním. Takže plukovníku Prymulovi připisuji kladný bod.

Úvodní fotka: Michal Růžička / Mafra / Profimedia

FINMAG NA PRÁZDNINY!

Finmag červen 2021Zdroj: Finmag

Na internetu naletíš hned, říká Mikýř. Jakub Jetmar se ptá, jak je Martinu Mikyskovi v dresu strážce webové morálky, který drtí internetové pokrytce i prodejce hrnců

Start me up! Pavel Jégl zkoumá, jak chystáme půdu startupům • Michal Hron s Andrejem Kiskou ml. na lovu jednorožce • Martin Vlnas se ptá šéfa CzechInvestu, co má pro startupery • Jak se stal z Izraelců startup nation?

Drogy vyhrály. Před 50 lety Richard Nixon vyhlásil válku drogám. Prohrály USA, prohrály země, které do vojny zatáhly. Ale zas to stálo hodně peněz

FIN. Bitcoin drž, utrácej špatné peníze. Dominik Stroukal představuje kryptomilionáře z chatrče • Josef Tětek ví, že bitcoin není bio. Ale zelená, neb se to vyplatí • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz

Autor článku

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval v médiích – v Zemských novinách, centrální redakci regionálních deníků a v Hospodářských novinách. Zasedal v redakční radě Vojenských rozhledů. Kromě psaní se nyní věnuje finančnímu poradenství ve struktuře Partners (pracuje ve VIP kanceláři v Praze-Vinohradech) a svému psovi.