Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Amerika proti trubkám. USA zavádějí sankce za plynovod Nord Stream

Luboš Palata
Luboš Palata | 23. 12. 2019 | 7 komentářů | 8 345

Plynovod na dně Baltského moře prý zvýší závislost Evropy na ruském plynu, a je tedy bezpečnostní hrozbou. Spojené státy vyhlásily sankce vůči fimám, které se na jeho stavbě podílejí, i konkrétně vůči členům jejich managementu. Kromě bezpečnosti jde ovšem, jako vždycky, taky tak trochu o byznys. Nebo jde především o byznys.

Amerika proti trubkám. USA zavádějí sankce za plynovod Nord Stream

Na první pohled ty dvě věci nemají nic společného. Spojené státy přijaly v minulých dnech sankce proti firmám, které se podílejí na dokončení plynovodu Nord Stream 2, a proti jejich manažerům. A ve stejné době probíhala napjatá jednání mezi Ukrajinou, Evropskou unií a Ruskem o dalších dodávkách zemního plynu do Evropy přes Ukrajinu. „Ukrajina požaduje za tranzit ruského plynu do Evropy férovou cenu,“ šel do vyjednávání Jurij Vitrenko, výkonný ředitel ukrajinského Naftogazu, který transport zajišťuje. Má naději, že lepší ceny dosáhne. Eurokomisař Maroš Šefčovič mohl v noci na pátek 20. prosince oznámit, že Ukrajinci, Rusové a Evropská unie dosáhli na zásadách budoucího tranzitu plynu shody, byť definitivní dohoda ještě na stole není.

Ke štěstí Ukrajiny a ke smůle Evropské unie, ale především Ruska, nebyl Nord Stream 2 dokončen v plánovaném termínu, tedy před koncem roku; zbývá položit ještě tři sta (z celkových 2400) kilometrů potrubí v moři nedaleko Dánska. A americké sankce jsou pro Ukrajince další dar z nebes. Rusové byli připraveni dodávky plynu do západní a střední Evropy přes Ukrajinu utnout, jakmile bude baltický plynovod dokončen. Ostatně desetiletý kontrakt Naftogazu a Gazpromu právě končí a Rusové o jeho prodlužování nestáli.

I kdyby kohouty utáhli úplně, nebylo by to fatální – Ukrajina by v zimě bez plynu nezůstala. Evropa ji dokáže zásobovat (ruským) plynem do té míry, že by Kyjev zvládl zimu i bez nákupů z Moskvy. Jenže poplatky za tranzit znamenají pro chudou zemi tak potřebné peníze. Loni přes Ukrajinu do Evropy doteklo 87 miliard kubíků plynu z celkových 200 miliard, které ruský Gazprom do Evropy vypravil. Miliardové příjmy z tranzitu jsou pro slabou ukrajinskou ekonomiku zásadní.

Rozhoduje cena

Američané ovšem při vyhlašování sankcí pravděpodobně víc než na Ukrajinu mysleli na svůj byznys. Tedy na odbyt břidlicového plynu, kterým by rádi zásobovali i evropské země. Plyn z amerického dovozu ovšem zatím i přes mírně rostoucí trend tvoří jen nepatrný zlomek unijní spotřeby. Háček je – v ceně. „Vzhledem k naší velké závislosti na dovozu by americký zkapalněný zemní plyn, pokud by byl cenově konkurenceschopný, mohl hrát rostoucí a strategickou úlohu v dodávkách plynu do Evropské unie,“ prohlásil v srpnu tehdejší komisař pro energetiku a klima Miguel Arias Cañete po setkání s americkým ministrem energetiky Rickem Perrym. Zatím je ale americký plyn, dopravovaný ve zkapalnělém stavu tankery, dražší než plyn ruský.

Švýcarská společnost Allseas, která má na konstrukci plynovodu nasazených pět plavidel (na fotce Oceanic), už v sobotu ohlásila, že prozatím zastavuje práci na projektu. Foto Allseas.com

Svůj postoj k plynovodu ovšem Američané odůvodňují bezpečnostními důvody. Ostatně vyhlášení sankcí vyhlášení přišlo s Trumpovým podpisem zákona o výdajích na obranu na příští rok. Jenže na argumenty o bezpečnosti, že evropské země zvyšují svou závislost na dodávkách z Ruska v okamžiku, kdy NATO zároveň z obav před toutéž zemí posiluje jednotky v Pobaltí a Polsku, slyší v Evropě málokdo. V zásadě právě jen Polsko a baltské země, které už americký plyn ve svých terminálech na LNG odebírají. A rozhodně ne Německo.

FINMAG NA PRÁZDNINY!

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Na internetu naletíš hned, říká Mikýř. Jakub Jetmar se ptá, jak je Martinu Mikyskovi v dresu strážce webové morálky, který drtí internetové pokrytce i prodejce hrnců

Start me up! Pavel Jégl zkoumá, jak chystáme půdu startupům • Michal Hron s Andrejem Kiskou ml. na lovu jednorožce • Martin Vlnas se ptá šéfa CzechInvestu, co má pro startupery • Jak se stal z Izraelců startup nation?

Drogy vyhrály. Před 50 lety Richard Nixon vyhlásil válku drogám. Prohrály USA, prohrály země, které do vojny zatáhly. Ale zas to stálo hodně peněz

FIN. Bitcoin drž, utrácej špatné peníze. Dominik Stroukal představuje kryptomilionáře z chatrče • Josef Tětek ví, že bitcoin není bio. Ale zelená, neb se to vyplatí • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz


Zelená Unie beztak potřebuje přidat plyn

Američané sankcemi proti Nord Streamu 2 hrozili dlouho, ale přesto bylo jejich přijetí a také zacílení přímo na manažery firem šokem, právě v Německu. Na jedné straně je sice slyšet hlasy, že dokončení plynovodu, z něhož zbývá dodělat pouhých asi deset procent, americké sankce nezabrání. Na straně druhé ale německý plynový byznys tvrdě tlačí na berlínskou vládu, aby se Spojeným státům postavila. „Je zcela nepřijatelné, aby Spojené státy vyvíjely takový tlak na autonomní rozhodnutí přijímaná v Evropě,“ kritizoval také krok USA německý ministr zahraničí Heiko Maas.

Washington, Brusel, Německo a evropské firmy, které se podílejí na dostavbě druhé větve Nord Streamu, teď pravděpodobně čekají složitá diplomatická jednání. V jejich závěru by nakonec mohla vzniknout stabilní dohoda o dlouhodobém tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu, postupném zvyšování dovozu amerického zkapalněného plynu do Evropy a pak i dokončení Nord Streamu 2. Evropský energetický mix totiž bude zřejmě po plynu pořádně hladový. Bez něj se plány na „první klimaticky neutrální kontinent“ prostě zhroutí.

Autor je redaktor Deníku

Autor článku

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu. Novinařině se věnuje od roku 1990. Pracoval pro BBC, týdeník Respekt, Českou televizi, Lidovky a MF Dnes. Působil jako středoevropský zpravodaj Hospodářských novin, poté dva roky vykonával funkci zástupce šéfredaktora slovenského deníku Pravda. Jeho články vycházejí pravidelně i v polském deníku Gazeta Wyborcza, slovenském deníku Sme, týdeníku Týždeň, v německém měsíčníku German Times nebo americkém internetovém magazínu TOL. Nyní píše pro Deník.