Na první pohled ty dvě věci nemají nic společného. Spojené státy přijaly v minulých dnech sankce proti firmám, které se podílejí na dokončení plynovodu Nord Stream 2, a proti jejich manažerům. A ve stejné době probíhala napjatá jednání mezi Ukrajinou, Evropskou unií a Ruskem o dalších dodávkách zemního plynu do Evropy přes Ukrajinu. „Ukrajina požaduje za tranzit ruského plynu do Evropy férovou cenu,“ šel do vyjednávání Jurij Vitrenko, výkonný ředitel ukrajinského Naftogazu, který transport zajišťuje. Má naději, že lepší ceny dosáhne. Eurokomisař Maroš Šefčovič mohl v noci na pátek 20. prosince oznámit, že Ukrajinci, Rusové a Evropská unie dosáhli na zásadách budoucího tranzitu plynu shody, byť definitivní dohoda ještě na stole není.
Ke štěstí Ukrajiny a ke smůle Evropské unie, ale především Ruska, nebyl Nord Stream 2 dokončen v plánovaném termínu, tedy před koncem roku; zbývá položit ještě tři sta (z celkových 2400) kilometrů potrubí v moři nedaleko Dánska. A americké sankce jsou pro Ukrajince další dar z nebes. Rusové byli připraveni dodávky plynu do západní a střední Evropy přes Ukrajinu utnout, jakmile bude baltický plynovod dokončen. Ostatně desetiletý kontrakt Naftogazu a Gazpromu právě končí a Rusové o jeho prodlužování nestáli.
I kdyby kohouty utáhli úplně, nebylo by to fatální – Ukrajina by v zimě bez plynu nezůstala. Evropa ji dokáže zásobovat (ruským) plynem do té míry, že by Kyjev zvládl zimu i bez nákupů z Moskvy. Jenže poplatky za tranzit znamenají pro chudou zemi tak potřebné peníze. Loni přes Ukrajinu do Evropy doteklo 87 miliard kubíků plynu z celkových 200 miliard, které ruský Gazprom do Evropy vypravil. Miliardové příjmy z tranzitu jsou pro slabou ukrajinskou ekonomiku zásadní.
Rozhoduje cena
Američané ovšem při vyhlašování sankcí pravděpodobně víc než na Ukrajinu mysleli na svůj byznys. Tedy na odbyt břidlicového plynu, kterým by rádi zásobovali i evropské země. Plyn z amerického dovozu ovšem zatím i přes mírně rostoucí trend tvoří jen nepatrný zlomek unijní spotřeby. Háček je – v ceně. „Vzhledem k naší velké závislosti na dovozu by americký zkapalněný zemní plyn, pokud by byl cenově konkurenceschopný, mohl hrát rostoucí a strategickou úlohu v dodávkách plynu do Evropské unie,“ prohlásil v srpnu tehdejší komisař pro energetiku a klima Miguel Arias Cañete po setkání s americkým ministrem energetiky Rickem Perrym. Zatím je ale americký plyn, dopravovaný ve zkapalnělém stavu tankery, dražší než plyn ruský.
Švýcarská společnost Allseas, která má na konstrukci plynovodu nasazených pět plavidel (na fotce Oceanic), už v sobotu ohlásila, že prozatím zastavuje práci na projektu. Foto Allseas.com
Svůj postoj k plynovodu ovšem Američané odůvodňují bezpečnostními důvody. Ostatně vyhlášení sankcí vyhlášení přišlo s Trumpovým podpisem zákona o výdajích na obranu na příští rok. Jenže na argumenty o bezpečnosti, že evropské země zvyšují svou závislost na dodávkách z Ruska v okamžiku, kdy NATO zároveň z obav před toutéž zemí posiluje jednotky v Pobaltí a Polsku, slyší v Evropě málokdo. V zásadě právě jen Polsko a baltské země, které už americký plyn ve svých terminálech na LNG odebírají. A rozhodně ne Německo.
JARNÍ FINMAG JE NA STÁNCÍCH. CO V NĚM NAJDETE?
Zdroj: Finmag„Když měl jít pan Drobný do důchodu, zjistilo se, že grif, kterým dělal vázu Hruška, je nemožné předat dál. Unikátní řemeslný um s ním odešel,“ přiznala v rozhovoru Kateřina Zapletalová.
FIN. Jak investovat, když inflace pádí vzhůru • Česko a Slovensko slaví 30 let. Která země vzkvétá víc? • Kateřina Věra Holna provedla Vinograf covidovou krizí a připravila vstup investorů. Teď míří na šampaňské • Existují novodobí Baťové? • Ondřej Vicena vrací Česko na mapu brýlového designu • V hlavě viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara
MAG. „Zjistit, kdo je chudý, je dost těžké a je tu spousta nejasností,“ říká sociolog Daniel Prokop • Mladá krev českých designérů umí zasáhnout srdce i peněženku zahraničních investorů • Trhák: Tenký červený proužek, který vám denně zachraňuje nervy, kdysi zachránil celý svět. Možná
Zelená Unie beztak potřebuje přidat plyn
Američané sankcemi proti Nord Streamu 2 hrozili dlouho, ale přesto bylo jejich přijetí a také zacílení přímo na manažery firem šokem, právě v Německu. Na jedné straně je sice slyšet hlasy, že dokončení plynovodu, z něhož zbývá dodělat pouhých asi deset procent, americké sankce nezabrání. Na straně druhé ale německý plynový byznys tvrdě tlačí na berlínskou vládu, aby se Spojeným státům postavila. „Je zcela nepřijatelné, aby Spojené státy vyvíjely takový tlak na autonomní rozhodnutí přijímaná v Evropě,“ kritizoval také krok USA německý ministr zahraničí Heiko Maas.
Washington, Brusel, Německo a evropské firmy, které se podílejí na dostavbě druhé větve Nord Streamu, teď pravděpodobně čekají složitá diplomatická jednání. V jejich závěru by nakonec mohla vzniknout stabilní dohoda o dlouhodobém tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu, postupném zvyšování dovozu amerického zkapalněného plynu do Evropy a pak i dokončení Nord Streamu 2. Evropský energetický mix totiž bude zřejmě po plynu pořádně hladový. Bez něj se plány na „první klimaticky neutrální kontinent“ prostě zhroutí.
Autor je redaktor Deníku
