Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Poslední čínské varování z Bruselu

Pavel Jégl
Pavel Jégl
10. 6. 2019
 16 671

Evropská komise hrozí Itálii pokutou za dluh. Má to smysl?

Poslední čínské varování z Bruselu

Dříve narození si patrně vzpomenou na frázi „poslední čínské varování“. Pochází z 50. a 60. let minulého století, kdy americká průzkumná letadla běžně létala ve vzdušném prostoru Číny a americké válečné lodě každou chvíli proplouvaly průlivem oddělujícím ostrov Tchaj-wan od pevninské Číny.

Čínské politbyro tehdy vydávalo jedno varování za druhým. Hrozilo americkým imperialistům tvrdou odvetou, ohněm. zkázou. Ve Washingtonu zaznamenali stovky takových varování. To bylo ale všechno, co tehdy čínští komunisté mohli dělat. Nebyli schopni pádně odpovědět.

Na tradici čínských varování teď navazuje Evropská komise. Strážkyně evropských smluv a pravidel vysílá jednu vážnou výstrahu za druhou. Nejnověji varuje Belgii, Francii, Kypr a Itálii. Za to, že nedodržují maastrichtská konvergenční kritéria.

K čertu s pravidly!

Nejostřeji se komise vyjádřila minulý týden vůči Itálii. Upozornila, že hrubě porušuje rozpočtová pravidla Evropské unie. A to je důvod k tomu, aby zahájila se zemí s třetí největší ekonomikou eurozóny disciplinární řízení. Z Bruselu se ozývají varování, že na jeho konci může být pokuta 0,2 procenta HDP, což v italském případě znamená tři a půl miliardy eur.

„Díváme se na italské makroekonomické ukazatele. U všech svítí červená kontrolka… Roste rozpočtový deficit, zvyšuje se veřejný dluh, ekonomický růst zpomaluje,“ řekl k tomu místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.

Brusel zdůrazňuje zejména rostoucí veřejný dluh. Podle maastrichtských pravidel ho mají státy udržovat pod 60 procenty HDP. Pokud je nad touto hranicí, musí okamžitě přijmout politiku, která ho vrátí pod ni.

Dluh v zemi z Apeninského poloostrova tuto laťku převyšuje víc než dvojnásobně – a přitom „utěšeně“ roste. Loni se zvýšil na 132,2 procenta HDP (2,5 bilionu eur) ze 131,4 procenta HDP v roce 2017. Letos podle prognóz komise vystoupí na 133,7 procenta a příští rok na 135,2 procenta HDP.

Italové přitom strukturální reformy doporučované komisí odmítají a zvyšují rozpočtové výdaje. Matteo Salvini, italský vicepremiér, ministr vnitra a vůdce strany Liga, během kampaně k evropským volbám prohlašoval, že dokud nezaměstnanost v Itálii neklesne na polovinu, bude vláda utrácet, jedno, co si o tom komise myslí. A basta!

„Jestliže musíme porušit některé rozpočtové hranice, uděláme to… Dokud se nezaměstnanost v Itálii nesníží na polovinu, dokud nedosáhneme pěti procent, utratíme všechno, co musíme utratit,” ujistil Salvini Italy a evropská fiskální pravidla označil za zastaralá a nesmyslná. Jeho straně to vyneslo pěkných 34 procent hlasů.

Jak to dopadne?

Komise svůj záměr vést proti Itálii disciplinární řízení nestáhne, věci dospěly příliš daleko. Předloží ho Radě Evropské unie a ta její návrh patrně schválí. Argumenty „pro“ jsou přesvědčivé.

Dá se však předpokládat, že z pokuty nakonec nic nebude. Vždyť v minulosti komise hrozila a nepokutovala třeba Francii, Španělsko, anebo Portugalsko. Španělé a Portugalci přitom unikli sankcím, aniž své nadlimitní deficity snížili.

Web Politico trefně píše, že bruselský pes štěká, ale nekouše. Připomíná slova evropského komisaře pro ekonomiku a měnové záležitosti Pierrre Moscoviciho, který signalizuje, že komise je připravena jednat: „Mé dveře jsou otevřeny, rádi s nimi [Italy] budeme diskutovat a naslouchat, co nám říkají.“

Pokuta pro Itálii je mimo realitu z politických důvodů. Za prvé – za vládou Ligy a Hnutí pěti hvězd vedenou „neutrálním“ premiérem Giuseppem Contem stojí více než polovina Italů. Za druhé – je patrné, že bruselský pes by měl kousat nejen Italy. Vždyť šedesátiprocentní limit míry dluhu vůči HDP splňuje jen šest z devatenácti států eurozóny, Německo se až letos dostalo na jeho hranu po dlouhých sedmnácti letech, kdy ho překračovalo.

Především si ale komise ve finále musí položit otázku, jaký smysl by mělo trestat zadluženou zemí tím, že jí sebere peníze? Tím se dá přiblížit platební neschopnost Itálie. To by ale cílem být nemělo.

Co tedy může Italy přimět k přísnější rozpočtové politice, když to nesvede Evropská komise? Realistickou odpověď dává ve svém rozboru situace Jan Strupczewski z agentury Reuters: Italskou vládu k tomu může donutit jen tlak trhů a rostoucí výdaje za státní dluh.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (81)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo