Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Nord Stream 2 má zelenou. Ruský plyn poteče do Evropy z Německa

Luboš Palata
Luboš Palata | 8. 4. 2019 | 9 komentářů | 15 027

A Německo si za to nechá zaplatit.

Nord Stream 2 má zelenou. Ruský plyn poteče do Evropy z Německa

Plynovod Nord Stream 2 dostal minulý týden definitivní zelenou. Evropský parlament jeho dokončení požehnal drtivou většinou hlasů: pro zvedlo ruku 465 poslanců, proti byla necelá stovka a 68 se hlasování zdrželo.

Že schvalování kontroverzního projektu nakonec proběhlo tak hladce, je zásluhou kompromisu, který prosadila Francie – že za provoz plynovodu bude odpovídat Německo, nikoli Rusové. Plynovod sice začíná v Rusku a vede v drtivé většině mezinárodními vodami, bude ale podléhat unijní legislativě. Zemí odpovědnou za její dodržování bude koncová země plynovodu v Evropské unii, tedy Německo. Mimo jiné má zaručit, aby se plynovodem dal za stejných podmínek přepravovat i jiný plyn než ten, který do něj hodlá dodávat hlavní akcionář Nord Streamu 2, ruský koncern Gazprom.

Páni trubek

Přes všechna ujištění, která slyšíme v posledních letech od spolkové vlády, je zcela jasná jedna věc. Většina zisků z tranzitu a předprodeje ruského plynu přejde od východoevropských zemí, jako je Polsko, Slovensko, Rumunsko, Bělorusko a Ukrajina, právě Německu. A na jihu Evropy, kde si Rusko po zrušení plynovodu do Bulharska dohodlo „obchvat“ přes Turecko, se hlavním distributorem a příjemcem peněz z tranzitu stane Ankara.

Dobrá zpráva je, že ve střední a východní Evropě radikálně poklesne pravděpodobnost, že bychom zůstali bez dodávek ruského plynu. To se stalo na počátku zimy 2009, kdy se tranzit do střední Evropy zastavil kvůli nedohodě Ruska s Ukrajinou. Je ostatně zázrak, že přes pět let trvající konflikt mezi Moskvou a Ukrajinou dodávky ruského plynu přes Ukrajinu do Evropské unie tečou, jako by se nic nedělo.

Dědictví RVHP mizí

Plynovody Nord Stream představují pro Německo i západoevropské koncerny cestu, jak si zajistit stabilní a konfliktem na Ukrajině nenarušené dodávky zemního plynu. Nejen plynu ruského, ale i plynu, který Gazprom nakoupí ve střední Asii a do Nord Streamu ho dopraví sítí vnitroruských plynovodů. A také cestu, jak vydělat na jeho přeprodeji zemím, jako je Polsko, Česko nebo Slovensko.

Českému spotřebiteli může být jedno, kudy k němu plyn dotekl. Až do chvíle, než zjistí, že za plyn platí víc, než by musel, že v cenách plynu nejprve splácí náklady na Nord Stream 2.

Zatím to ovšem byli středoevropané, kdo vydělával na dodávkách ruského plynu, který sítí plynovodů, postavených za komunismu, proudil dál přes nás. Dědictví Rady vzájemné hospodářské pomoci nás tedy po desítkách let opouští, teď budou vydělávat druzí – stavitelé a investoři Nord Streamu.

Česká republika je ale přece jen trochu výjimka, přes Česko se bude plynovodem Gazela, napojeným na Nord Stream 2, dodávat ruský plyn ze severu na jih Německa.

Finmag na léto

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsem mizerný makléř,“ řekl Adéle Vopěnkové Prokop Svoboda. A tak místo aby prodával domy sám, vybudoval realitní kancelář, kde to ostatní dělají za něj. A výborně.

FIN. Dominik Stroukal dodá investorům naději po propadu trhů • V kanceláři šéfky České spořitelny • V hlavě lovce jednorožců Andreje Kisky ml. • Jakub Žofčák o byznysu s deskovými hrami • Robert Vlach o creator economy a podnikání s obsahem

MAG. Parkování zdarma je lidské právo. Co z pravičáka dělá soudruha • Nejbližší moře? Pět hodin jízdy. Se správným bourákem. Na ropu • Jako umami. V restauraci Jana Knedly umějí moderně míchat chuti i v české klasice • Kardiochirurg. Srdcař. A překvapivě dobrý spisovatel Josef Veselka


Kdo udrží nad vodou Ukrajinu

Zatímco pro země jako Česko nebo Slovensko není výpadek příjmů z tranzitu ruského plynu fatální zpráva (byť zvlášť Slováci to opravdu pocítí), tvrdý zásah je to pro Ukrajinu. Ne, že by Ukrajina zůstala bez plynu, zemi lze konečně dnes už plně zásobit plynem ze západu. Ale přijde o miliardy za tranzit. To může ekonomiku země, která se sotva vrátila do předkrizového stavu před pěti lety a roste jen o několik procent ročně, vrátit do vážných finančních problémů.

Paradoxní je, že pokud bude chtít Evropská unie udržet Ukrajinu v chodu, bude muset Kyjevu výpadky příjmů z tranzitu vykrýt nějakou finanční pomocí. Dá se počítat s tím, že z valné části ji zaplatí Německo. V Berlíně mají ale zřejmě velmi dobře spočítáno, že se jim to celé stejně vyplatí. V tom, že se ze Spolkové republiky stane hlavní evropský přeprodejce ruského plynu.

Autor je redaktor Deníku

Autor článku

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu. Novinařině se věnuje od roku 1990. Pracoval pro BBC, týdeník Respekt, Českou televizi, Lidovky a MF Dnes. Působil jako středoevropský zpravodaj Hospodářských novin, poté dva roky vykonával funkci zástupce šéfredaktora slovenského deníku Pravda. Jeho články vycházejí pravidelně i v polském deníku Gazeta Wyborcza, slovenském deníku Sme, týdeníku Týždeň, v německém měsíčníku German Times nebo americkém internetovém magazínu TOL. Nyní píše pro Deník.