Plynovod Nord Stream 2 dostal minulý týden definitivní zelenou. Evropský parlament jeho dokončení požehnal drtivou většinou hlasů: pro zvedlo ruku 465 poslanců, proti byla necelá stovka a 68 se hlasování zdrželo.
Že schvalování kontroverzního projektu nakonec proběhlo tak hladce, je zásluhou kompromisu, který prosadila Francie – že za provoz plynovodu bude odpovídat Německo, nikoli Rusové. Plynovod sice začíná v Rusku a vede v drtivé většině mezinárodními vodami, bude ale podléhat unijní legislativě. Zemí odpovědnou za její dodržování bude koncová země plynovodu v Evropské unii, tedy Německo. Mimo jiné má zaručit, aby se plynovodem dal za stejných podmínek přepravovat i jiný plyn než ten, který do něj hodlá dodávat hlavní akcionář Nord Streamu 2, ruský koncern Gazprom.
Páni trubek
Přes všechna ujištění, která slyšíme v posledních letech od spolkové vlády, je zcela jasná jedna věc. Většina zisků z tranzitu a předprodeje ruského plynu přejde od východoevropských zemí, jako je Polsko, Slovensko, Rumunsko, Bělorusko a Ukrajina, právě Německu. A na jihu Evropy, kde si Rusko po zrušení plynovodu do Bulharska dohodlo „obchvat“ přes Turecko, se hlavním distributorem a příjemcem peněz z tranzitu stane Ankara.
Dobrá zpráva je, že ve střední a východní Evropě radikálně poklesne pravděpodobnost, že bychom zůstali bez dodávek ruského plynu. To se stalo na počátku zimy 2009, kdy se tranzit do střední Evropy zastavil kvůli nedohodě Ruska s Ukrajinou. Je ostatně zázrak, že přes pět let trvající konflikt mezi Moskvou a Ukrajinou dodávky ruského plynu přes Ukrajinu do Evropské unie tečou, jako by se nic nedělo.
Dědictví RVHP mizí
Plynovody Nord Stream představují pro Německo i západoevropské koncerny cestu, jak si zajistit stabilní a konfliktem na Ukrajině nenarušené dodávky zemního plynu. Nejen plynu ruského, ale i plynu, který Gazprom nakoupí ve střední Asii a do Nord Streamu ho dopraví sítí vnitroruských plynovodů. A také cestu, jak vydělat na jeho přeprodeji zemím, jako je Polsko, Česko nebo Slovensko.
Českému spotřebiteli může být jedno, kudy k němu plyn dotekl. Až do chvíle, než zjistí, že za plyn platí víc, než by musel, že v cenách plynu nejprve splácí náklady na Nord Stream 2.
Zatím to ovšem byli středoevropané, kdo vydělával na dodávkách ruského plynu, který sítí plynovodů, postavených za komunismu, proudil dál přes nás. Dědictví Rady vzájemné hospodářské pomoci nás tedy po desítkách let opouští, teď budou vydělávat druzí – stavitelé a investoři Nord Streamu.
Česká republika je ale přece jen trochu výjimka, přes Česko se bude plynovodem Gazela, napojeným na Nord Stream 2, dodávat ruský plyn ze severu na jih Německa.
FINMAG V NOVÉM DESIGNU JE TADY. CO SE V NĚM DOČTETE?
Zdroj: FinmagUMĚNÍ JE BYZNYS • „Toho Picassa jsem neměl prodávat,“ říká Patrik Šimon, majitel 20 tisíc artefaktů • Proč jde cena uměleckých děl nahoru? Jaké padají rekordy v aukcích • Dokáže AI malovat jako Monet nebo Mucha?
BYZNYS JE UMĚNÍ • Mléko jako od babičky vyrábí Radim Hrůza z Vysočiny • Pivní sen, ze kterého se zatím neprobudila spolumajitelka Rodinného pivovaru Švihov Anna van der Weerden
STYL JE HRA • Dům architekta Petra Stolína jako způsob poznání • Cestovní kancelář Ježíš Kristus funguje úspěšně už stovky let • Elegie za spalovací motor
HRY, SNY, RADOSTI • „Čekala jsem to horší,“ říká třetí Češka, která vystoupala na Mount Everest • Dunajská delta je zase planetou ptáků • Proč si Martin Vajda, spolumajitel vinařství Sonberk, čte knihy feministek?
Kdo udrží nad vodou Ukrajinu
Zatímco pro země jako Česko nebo Slovensko není výpadek příjmů z tranzitu ruského plynu fatální zpráva (byť zvlášť Slováci to opravdu pocítí), tvrdý zásah je to pro Ukrajinu. Ne, že by Ukrajina zůstala bez plynu, zemi lze konečně dnes už plně zásobit plynem ze západu. Ale přijde o miliardy za tranzit. To může ekonomiku země, která se sotva vrátila do předkrizového stavu před pěti lety a roste jen o několik procent ročně, vrátit do vážných finančních problémů.
Paradoxní je, že pokud bude chtít Evropská unie udržet Ukrajinu v chodu, bude muset Kyjevu výpadky příjmů z tranzitu vykrýt nějakou finanční pomocí. Dá se počítat s tím, že z valné části ji zaplatí Německo. V Berlíně mají ale zřejmě velmi dobře spočítáno, že se jim to celé stejně vyplatí. V tom, že se ze Spolkové republiky stane hlavní evropský přeprodejce ruského plynu.
Autor je redaktor Deníku
