Palmový olej je zlo. Žádný palmový olej je ještě větší zlo

V potravinách a kosmetice najdete palmový olej skoro kdekoliv; konzumuje ho polovina světové populace. Veřejnost si ale také čím dál víc všímá, že se kvůli palmovým plantážím kácejí lesy a že přicházíme o původní přírodu. Roste tlak na obchody, aby výrobky s podílem palmového tuku omezovaly nebo bojkotovaly úplně.

Veřejná debata se pořádně rozjela kvůli neodvysílané reklamě britského obchodního řetězce Iceland, která dramaticky podávala řetězec: palmový olej → odlesňování → umírající orangutani. Reklama nedostala povolení k odvysílání v televizi– porušila prý zákony o politické reklamě, použitý animovaný segment vyrobila organizace Greenpeace.

Na internetu ale video s reklamou za čtyři dny od zveřejnění nasbíralo 13 milionů zhlédnutí. Petici za zrušení jejího zákazu od té doby získala přes 720 tisíc podpisů [dnes, ani ne o tři neděle později, je to pář desítek tisíc přes milion; pozn překl.]. Kampaň Icelandu tedy ukázala efektivní způsob, jak přitáhnout pozornost k tématu potravinové udržitelnosti… Jenomže úplný bojkot výrobků z palmového oleje by paradoxně mohl pralesům a zvířatům ještě horší potíže.

Palmový olej se získává z plodů palmy olejné (z dužiny se lisuje olej palmový, ze semen palmojádrový). Ta původně pochází ze Západní Afriky, kde se dodnes pěstuje, rychle se ale rozšířila do světa – do Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie. Největší producenti jsou Indonésie a Malajsie. V těchto zemích také dochází kvůli budování nových a nových plantáží palmy olejné k překotnému odlesňování.

Většina palmového oleje ovšem nemíří do potravinářského průmyslu, mnohem větší objem tohoto nejlevnějšího rostlinného oleje se přidá do „biopaliv“ a maziv, obrovské množství se ho také spotřebuje na výrobu kosmetiky a jiného drogistického zboží.

Důkazy

Nedávná zpráva Mezinárodního svazu ochrany přírody ukázala, že bojkot palmového oleje by ztráty deštných pralesů a zvěře kvůli zemědělství nezastavil, jen by se změnila jejich příčina. Jednoduše řečeno: poptávku po bojkotovaném palmovém oleji by uspokojovaly jiné rostlinné oleje – a jejich výroba by mohla mít ještě horší dopady.

V porovnání s dalšími zdroji rostlinného oleje – například řepkou a sójou – se totiž z palem získá čtyři- až desetkrát víc oleje na jednotku půdy. Navíc vyžadují mnohem míň hnojiv a pesticidů. Palmový olej tvoří 35 procent všech používaných rostlinných olejů, i když se získává jen z 10 procent půdy, na kterých se celkově olejniny pěstují.

Pokud by tak nedostatek palmového oleje vykryly rostliny jako sója, nejen že by se výroba olejů přesunula do Amazonie (jedné z nejdůležitějších oblastí pěstování sóji), ale bylo by k ní také potřeba víc půdy – takže odlesňování by bylo ještě rychlejší. Kvůli pěstování sóji se už teď vykácelo dvakrát větší území než kvůli palmám olejným. A pokud jde o další zdroje potravy –kvůli chovu dobytka přišel svět proti palmám o pětinásobek pralesa.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

---

Koupit Finmag

Udržitelný palmový olej

Jedním ze způsobů, jak pomoct chránit deštné pralesy a faunu v nich, je certifikace – mechanismus, jehož prostřednictvím zákazníci zaplatí vyšší ceny výměnou za garanci šetrnější výroby. Certifikaci palmového oleje zajišťuje zejména Kulatý stůl pro udržitelný palmový olej (Roundtable on Sustainable Palm Oil, RSPO), organizace posunující trh k palmovému oleji, který by byl šetrnější k životnímu prostředí i společnosti a nepřispíval ke kácení pralesů.

RSPO se nedávno setkal, aby obnovil své závazky; jedním z hlavních problémů sektoru zůstává to, že jako udržitelná je certifikováno jen necelá pětina světové produkce palmového oleje.

Pokud se tlak veřejnost bude zaměřovat jen na úplný bojkot palmového oleje, budou mít výrobci i obchodní řetězce jen minimální zájem na tom získávat certifikaci a výrobky s certifikovaným olejem prodávat. Vede to k tomu, že asi jen polovina produkce udržitelného palmového oleje se také prodává s certifikátem – velká část trhu zkrátka za udržitelné výrobky nechce zaplatit nic navíc.

I přesto už řada velkých potravinářských koncernů a značek (například Nestlé, Unilever nebo Palmolive) i supermarketů (v Británii Morrison’s, Waitrose nebo Sainsbury’s) certifikovaný palmový olej ve svých výrobcích používá. Nemůžou na to ale příliš upozorňovat, protože postoj zákazníků zůstává odmítavý vůči jakémukoliv typu palmového oleje.

Plantáže šetrné k přírodě

Pomoc výrobcům palmového oleje při ochraně divoké přírody nabízejí i vědci. Spolupracují s certifikátory a potravináři, aby zmírnili dopad výroby palmového oleje na biodiverzitu. Někdy stačí jednoduše pěstovat palmy na nezalesněných územích. Jindy je zapotřebí ochrana pralesů rostoucích podél řek tak, aby se propojily kusy stávajícího kvalitního pralesa a palmových plantáží a umožnily tak divoké zvěři volný pohyb.

Pokud se certifikace palmového oleje lépe uchytí, přinese to nadějnější vyhlídky divoké fauně, včetně orangutanů. To je důvod, proč velké organizace zabývající se ochranou přírody – včetně největších charit zaměřených na orangutany i Greenpeace – podporují certifikovaný palmový olej, ne jeho bojkot. V některých zemích už zákazníci se zájmem o problematiku mohou zjistit, kde výrobky s certifikovaným olejem koupit.

Můžeme doufat, že zájem vyvolaný reklamou řetězce Iceland povede ke zlepšení stavu deštných pralesů a tamní divoké přírody. Bojkot ale není správné řešení. To nejlepší, co můžou obchodníci udělat, je podpořit své dodavatele v zodpovědném nákupu udržitelných výrobků tak, aby se tyto Vánoce dostaly až na pulty supermarketů.

Z originálu, který vyšel na The Conversation, pro Finmag přeložil Michal Zlatkovský