Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Česko-slovenské platy: po stu let nás Slováci skoro dohnali

Luboš Palata
Luboš Palata | 31. 10. 2018 | 7 komentářů | 10 846
českočeskoslovenskoekonomikamzdyslovensko

A Rakousko tak daleko…

Česko-slovenské platy: po stu let nás Slováci skoro dohnali

Čistě z ekonomického hlediska nevypadá roztržení Česka a Rakouska před sto lety jako rozumný krok. České podniky bolel ztížený přístup k obrovskému trhu, kterým bylo celé Rakousko-Uhersko. A nová zodpovědnost za Slovensko a Podkarpatskou Rus byla spíš ekonomická zátěž než zisk.

Hospodářský rozdíl mezi Českem a Slovenskem byl za první republiky propastný, o Podkarpatí nemluvě. Rozdíl se sice během dvaceti let od převratu díky českým investicím snižoval, ale pořád zůstával citelný.

Pro Slováky pak zlaté období představovala doba Slovenského štátu, kdy nejméně do roku 1943 profitovali z napojení na nacistické Německo a válečné konjunktury (ovšem státní dluh v té době mocně nabobtnal). Protektorát Čechy a Morava byl z pohledu ekonomického daleko problematičtější, ale fakt je, že mzdy a životní podmínky některých preferovaných skupin, jako byli dělníci ve zbrojním průmyslu, přiblížily k těm v Německu nejblíže za poslední století.

Rok 1945, který Slováky a Čechy na skoro další století znovu spojil dohromady, dal relativně nezničenému Československu nebývalou šanci dostat se na špičku Evropy. Šanci, kterou nevyužilo: už v roce 1945 začalo rozsáhlé znárodňování, definitivně pak cestu zazdil únorový puč.

Po dalších dvaceti letech českého centralismu, navazujícím v mnohém na první republiku, přišlo pro Slovensko další zlaté období: nejprve Alexandrem Dubčekem prosazená federace a pak normalizace v čele s Gustávem Husákem. Rozsáhlá industrializace, výstavba infrastruktury i měkčí průběh normalizačních čistek přispěly k tomu, že se do pádu komunismu životní úroveň Česka a Slovenska téměř vyrovnala. Odhady hovoří přibližně o asi desetiprocentním rozdílu životní úrovně, byť samozřejmě tabulkové platy byly stejné v Česku i na Slovensku.

FINMAG NA PRÁZDNINY!

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Na internetu naletíš hned, říká Mikýř. Jakub Jetmar se ptá, jak je Martinu Mikyskovi v dresu strážce webové morálky, který drtí internetové pokrytce i prodejce hrnců

Start me up! Pavel Jégl zkoumá, jak chystáme půdu startupům • Michal Hron s Andrejem Kiskou ml. na lovu jednorožce • Martin Vlnas se ptá šéfa CzechInvestu, co má pro startupery • Jak se stal z Izraelců startup nation?

Drogy vyhrály. Před 50 lety Richard Nixon vyhlásil válku drogám. Prohrály USA, prohrály země, které do vojny zatáhly. Ale zas to stálo hodně peněz

FIN. Bitcoin drž, utrácej špatné peníze. Dominik Stroukal představuje kryptomilionáře z chatrče • Josef Tětek ví, že bitcoin není bio. Ale zelená, neb se to vyplatí • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz


Euro Slovákům pomohlo dohnat Čechy

Rozdělení Československa znamenalo v prvních deseti letech zvětšení rozdílu v životní úrovni a průměrných příjmech. Bylo to vidět i na pádu kurzu slovenské koruny, už v roce 1993 byla proti české devalvována o deset procent a postupně se rozdíl zvětšil až na několik desítek procent. Po roce 2003 dochází k opačnému trendu, což vrcholí vstupem Slovenska do eurozóny. Šlapající ekonomika a celkově výhodná situace vytáhla slovenskou korunu na 30 korun za euro, v nejhorších dobách slovenské ekonomiky se předtím pohyboval i kolem 44 korun za euro.

Euro hraje důležitou roli i v posledních letech, kdy česká umělá pokrizová devalvace stáhla český náskok o dalších deset procent. A vzhledem k tomu, že ani teď česká koruna neposiluje, průměrné platy v Česku a na Slovensku se dostaly téměř na stejnou úroveň.

Rozdíl mezi platy v Praze a Bratislavě je dnes pouhých 1,9 procent, tedy asi 26 eur. Rozdíl mezi průměrným českým a slovenským platem se snížil podle údajů serveru Platy.sk na pouhých několik procent – v číselném vyjádření v přepočtu 31 217 korun na Slovensku a 32 872 korun v Česku. Podobná je i situace na trhu práce, jak v Česku, tak na Slovensku je mnoho volných pracovních míst. Slovensko poprvé v historii nabírá ve větším množství pracovníky ze zahraničí.

Maďaři i Slováci zůstávají na Slovensku

Slovensko dnes v platech nejen dohání Česko, ale hlavně výrazně předehnalo Maďarsko, což je důležité pro loajalitu slovenských Maďarů, silně napojených na Budapešť. Pro ně tím ztrácí Maďarsko velkou část svého magnetismu.

V příštích letech se také nedá počítat s nějakým výraznějším přílivem dalších Slováků, jejichž imigrace výrazně pomohla Česku v minulých dvaceti letech. Praha má sice pro mnohé mladé Slováky svojí velikostí i šíří nabídek práce stále svoji přitažlivost, neklesá počet (zadarmo) studujících Slováků na českých vysokých školách. Celkově se ale výkonnost české a slovenské ekonomiky, platová úroveň i nabídka pracovních míst natolik vyrovnaly, že k stěhování do Česka nemají Slováci větší důvod.

Smutnou skutečností ale je, že to, co platí mezi Čechy a Slováky, vůbec neplatí mezi Čechy a Rakušany, kde je rozdíl obrovský a snižuje se jen velmi pomalu. „Proč bych se měl do země s takovým průměrným platem vracet?“ ptal se premiéra Andreje Babiše před několika dny jeden český student na univerzitě v rakouském Innsbrucku. „Protože jste hrdý Čech,“ zmohl se na jedinou odpověď Babiš. 

Před sto lety přitom žádný rozdíl ve výdělcích mezi Čechy a Rakušany nenajdeme. Inu, kdyby nebyl T. G. Masaryk filozof, ale ekonom, možná by místo Československa zkusil vytvořit Českorakousko.

Autor je redaktor MF Dnes (do dneška), Deníků (od zítřka). Úvodní obrázek: ashleygeo / Shutterstock.com

Autor článku

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu. Novinařině se věnuje od roku 1990. Pracoval pro BBC, týdeník Respekt, Českou televizi, Lidovky a MF Dnes. Působil jako středoevropský zpravodaj Hospodářských novin, poté dva roky vykonával funkci zástupce šéfredaktora slovenského deníku Pravda. Jeho články vycházejí pravidelně i v polském deníku Gazeta Wyborcza, slovenském deníku Sme, týdeníku Týždeň, v německém měsíčníku German Times nebo americkém internetovém magazínu TOL. Nyní píše pro Deník.