Očima expertů: Jak to bude s brexitem?

23. června 2016 si Britové v referendu odhlasovali odchod z Evropské unie. Definitivní good bye by nám měli dát za méně než půl roku – 29. března 2019. Jenže jednání o brexitu se protahují a komplikují, doteď není jasné, jak bude vypadat výstupní dohoda mezi Unií a Velkou Británií a jestli se obě strany nakonec vůbec nějak dohodnou.

Průzkumy veřejného mínění v Anglii, Skotsku, Walesu a Severním Irsku navíc ukazují, že se stále víc lidí kloní k nápadu referendum opakovat a odhlasovat si setrvání v Evropské unii. Britská vláda v čele s premiérkou Theresou Mayovou to ale zásadně odmítá.

Die Hard

Stále pravděpodobnější je tedy takzvaný tvrdý brexit, tedy možnost, že Británie opustí Unii bez dohody o dalším uspořádání vzájemných vztahů. V půlce října selhala jednání zástupců Británie a lídrů zbylých sedmadvaceti států Unie na summitu v Bruselu. „Zdá se, že na vyřešení nové obchodní dohody včetně palčivé otázky hranic mezi Severním Irskem a Irskem bude zapotřebí o poznání více času. Mayová věří, že pokud dostane více času, bude pak Británie schopná dojednat s EU tak otevřenou obchodní dohodu, že otázka irských hranic jednoduše zmizí ze stolu. Pokud by tomu tak bylo, byla by to pro libru dobrá zpráva. K takové dohodě je ovšem daleko,“ komentuje aktuální situaci hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Ani prodloužení přechodného období však podle něj v tuto chvíli nevypadá příliš reálně. Jednání na britských ostrovech i v Bruselu tak budou v následujících týdnech ještě hodně divoká.

Co si o dění kolem brexitu myslí respondenti naší pravidelné ankety? Jak tahle ekonomická detektivka nakonec dopadne? Který z možných scénářů dalšího vývoje je podle nich nejpravděpodobnější? A který by osobně preferovali?

Jan Keller

sociolog, europoslanec

Jako řadový člen Evropského parlamentu jsem byl během uplynulých dvou a půl let svědkem tolika schůzí, na nichž se hovořilo o stavu vyjednávání ohledně brexitu, a vyslechl jsem vystoupení tolika čelných evropských politiků, že si opravdu netroufám tipovat vůbec nic. Víc než dva roky všichni v podstatě tvrdí, že jednání probíhají úspěšně a zbývá dořešit dva nebo tři poslední sporné body, což je pro ně všechny a pro každého zvlášť obrovská výzva. Takže bych si přál, aby této výzvě dostáli a poslední dva nebo tři sporné body už konečně vyřešili. Ale upřímně řečeno, příliš tomu nevěřím.

---

Aleš Chmelař

státní tajemník pro evropské záležitosti

Nejlepší varianta by byla, kdyby Velká Británie zůstala v Evropské unii, ale taková možnost bohužel na stole není. Předvídat výsledek jednání o brexitu je věštěním z křišťálové koule. Jasné je pouze to, že Velká Británie má z Unie vystoupit 29. března 2019. Ale ani to není stoprocentní, protože členské státy ve formátu EU27 mohou jednomyslně rozhodnout o tom, že k brexitu dojde později. Velká Británie i Unie mají zájem na minimalizaci negativních dopadů na občany a podniky. Brexit s sebou přináší řadu problémů, se kterými v minulosti nikdo nepočítal. Mám teď na mysli tarifní i netarifní překážky obchodu, omezení pohybu osob, omezení silniční dopravy, ztíženou policejní a justiční spolupráci nebo celkový nárůst byrokracie. V důsledku posledního vývoje se bohužel zvýšila pravděpodobnost, že Velká Británie nakonec odejde bez jakékoli dohody. Ze schůzky českého premiéra s Theresou Mayovou vyplývá vůle se dohodnout. Potřebujeme ale jednotnou a konstruktivní britskou pozici, která vzhledem k vyhrocené politické situaci na ostrovech neexistuje. Pevně věřím, že se ji podaří nalézt v příštích třech týdnech.

---

Vladimír Pikora

ekonom, Next Finance

U brexitu nelze nic vyloučit. Je to čistá politika. Předpokládám, že nikdo nebude chtít za žádnou cenu prohrát. Bude to zákopová válka Evropské unie a Británie. Dlouho se to povleče a jednání se potáhnou. Nakonec vyhraje zdravý rozum. Dnes všichni jen straší, jak to potřebují. Žádná katastrofa nepřijde. Kromě bruselských úředníků obávajících se, že jim odpadnou další ovečky, na ní nikdo nemá zájem. Byznys potřebuje jet dál.

---

Tomáš Prouza

prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu

Celým problémem jednání o brexitu je to, že Evropská unie nemá na druhé straně partnera, na kterého se jde spolehnout. Britská premiérka sice opakovaně přišla s různými návrhy – ale vždy se ukázalo, že pro ně nemá dostatečnou podporu své vlády ani britského parlamentu. Právě vzhledem k neschopnosti Britů garantovat, že dokážou prosadit to, na co si podáme ruku, se ta jednání tak vlečou. Čím dál víc pochybuji, že existuje vůbec nějaká dohoda, kterou by britská premiérka dokázala doma prosadit. Pravděpodobnost tvrdého brexitu bez dohody výrazně roste – a bohužel to je varianta, která bude mít pro obě strany největší náklady. Osobně bych preferoval, aby Británie zůstala v celní unii s Evropskou unií – jenže to by znamenalo i zachování volného pohybu osob. To je ale pro většinu britských politiků nepřijatelné, bez ohledu na to, že Britové jsou na pracovnících z Evropy životně závislí.

---

Pavel Kohout

ekonom, spoluzakladatel fondu Quant

Nikdo neví, jak to s brexitem vlastně dopadne. Otevřené jsou teoreticky všechny možnosti. Konzervativci nejsou jednoznačně pro ani proti, zato jsou dost polarizováni. Totéž platí pro opoziční Stranu práce. Evropská unie by nejraději rozhodnutí o brexitu zvrátila, pochopitelně.

Pokud jde o mě, přivítal bych zachování volného pohybu zboží, kapitálu a osob, včetně pracovních sil, při současném odstoupení od společného rozpočtu a hlavně od „acquis“, rozsáhlé sítě unijních regulací. Jenomže toto řešení – optimální pro Brity, občany Evropské unie i podnikatele – bohužel nechce nikdo.

Výsledkem pravděpodobně bude nějaký na poslední chvíli upečený kompromis, ale jak bude vypadat, je velká záhada. Hovoří se o odkladu brexitu, ale to asi není pravděpodobné. Představa, že Británie se vůči Evropské unii octne v pozici třetí země bez jakékoli speciální smlouvy – jako třeba Bolívie nebo Malajsie – mi přijde nemožná. Ale i nemožné věci se občas stávají.

---

Dita Charanzová

europoslankyně

Brexit nebude mít vítěze ani na jedné straně La Manche. Pokud navíc rozvod proběhne bez dohody o dalším uspořádání vzájemných vztahů, bude to samozřejmě horší. Podle některých prognóz může být v takovém případě ohrožena existence až každé desáté britské firmy, pro český průmysl to bude neméně složité, například ten automobilový by mohl ztratit i víc než 15 000 pracovních míst. Británie je pro nás čtvrtý nejvýznamnější exportní trh, odchod bez dohody by se tak jistě promítl i na propadu českého HDP. Evropský trh se každopádně i na nejčernější variantu připravuje, alespoň větší hráči byznysu se snaží přijímat taková opatření, aby je rozchod bez dohody nezaskočil. O tom, že není jasno, vypovídá i chování britské vlády, která doporučuje nemocnicím předzásobit se léky a na hranicích simuluje kolony kamionů, které (bohužel) možná už za pár měsíců budou čekat v Doveru na proclení zboží.

Osobně bych preferovala, aby Británie zůstala součástí jednotného trhu (se všemi právy i povinnostmi, které k tomu náleží). Tato varianta ale, jak je všeobecně známo, byla smetena ze stolu již dávno. Jak tedy jednání dopadnou, bych si dnes nevsadila. Budeme ale doufat, že na obou stranách stolu bude enormní snaha dohodnout se tak, abychom dopad na firmy i naše lidi, kteří dnes v Británii žijí, minimalizovali.

---

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund

Brexit je nejvíc ze všeho výpovědí o dnešní době, která vzývá a opěvuje leadership, opravdové lídry ale postrádá. Prvotní selhání není v britském lidu nebo referendu jako takovém – referendum o brexitu byl přece nápad „lídra“ Camerona, někdejšího premiéra. Kdo kritizuje rozhodnutí lidu v referendu, musí nejprve kritizovat Camerona, exponenta elit. Selhal i další „lídr“, Nigel Farage. A s ním i Boris Johnson. Nikdy po referendu už se za Británii nebili tolik jako před ním, první z nich prakticky zcela odmítl převzít odpovědnost za to, k čemu tak výrazně přispěl. Nepříliš přesvědčivou „lídryní“ je i premiérka Mayová. Ta je ale aspoň celkem konzistentní. Byla umírněná před referendem, je i nyní.

Zdravý nadhled ale neprokazují ani „lídři“ bruselští. Jindy se pravidla Evropské unie porušují jak na běžícím pásu – například pravidlo maximálně tříprocentního rozpočtového schodku bylo od vzniku eura do loňského roku porušeno některou z členských zemí celkem 121krát, přešláplo i Německo či opakovaně Francie. Bez trestu. V rámci brexitového vyjednávání se ale najednou na pravidlech striktně lpí. Z ryze ekonomického hlediska by byla nejrozumnějším řešením dohoda mezi Londýnem a Bruselem o přechodném období delším, než je to současné, dohodnuté od března 2019 do konce roku 2020. Bylo by prostě tak dlouhé, aby se stihla dojednat zóna volného obchodu. Ano, někdo by se musel projevit jako státník. Jako skutečný lídr. Někdo by zkrátka v Bruselu musel říci, že Británie je nám natolik drahá – a drahá zůstane –, že nám stojí za 122. porušení pravidel.