Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Migranty chceme. Pomáhat ne

Luboš Palata
Luboš Palata | 20. 9. 2018 | 17 komentářů | 10 988

Navzdory heslům o tom, že migranti do Česka neprojdou, jich do země dovážíme desítky ne-li stovky tisíc. Za prací. Můžeme se tvářit, že to je „jiná migrace“. Když se jí ale nebudeme věnovat, zaděláváme si na problém.

Migranty chceme. Pomáhat ne

Možná vás to překvapí, ale z hlediska počtu cizinců je Česko země, která se v regionu nejvíc „multikulturně proměňuje“. S pětiprocentním podílem cizinců na počtu lidí žijících v Česku se jako jediná země regionu podobá poměrům v západní Evropě.

Jinde v regionu citelně ubývají lidé, v nejhorších případech až o desítky procent: Rumunsku za čtvrtstoletí ubyly z třiadvaceti milionů tři miliony obyvatel, Bulharsku z 8,7 milionu ubylo 1,6 milionu obyvatel, v Lotyšsku počet obyvatel klesl z 2,7 milionu na 1,9 milionu, v Litvě podobně ze 3,7 milionu na 2,9 milionu. Česko co do počtu obyvatel roste, nijak závratným tempem, ale roste. Ovšem jen díky cizincům. Jejich počet se má i v příštích letech relativně rychle zvedat.

Sirotci jsou problém, Filipínci ne

V tuzemských postojích k cizincům migrujícím do Česka lze ovšem zaznamenat podivuhodné rozpory:

Premiér Andrej Babiš razí heslo Česko nepřijme ani jednoho migranta. Země jich přitom přijímá tisíce měsíčně.

Přijetí padesátky sirotků ze Sýrie se ukazuje být pro Českou republiku a předsedu její vlády nezvládnutelný problém. České ambasády na Filipínách nebo v Mongolsku přitom shánějí dělníky do českých továren.

Tvrzení, že u Filipínců nebo Mongolů jde na rozdíl od Syřanů nebo Iráčanů o lidi, s jejich integrací nebude problém, je nesmysl. Mnozí Syřané nebo Iráčané mají k Česku civilizačně možná blíž. Češi ale chtějí cizince prostě na práci. Pomáhat – formou poskytnutí azylu, ubytování, škol, jazykové přípravy dětí – notabene muslimům, to dnes najednou skoro nejde.

Výjimkou jsou programy pro lidi s českými kořeny z Ukrajiny, Balkánu a nejnověji z Venezuely. Pro ty stát dokáže vytvořit speciální poměrně štědře dotované programy.

FINMAG NA PRÁZDNINY!

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Na internetu naletíš hned, říká Mikýř. Jakub Jetmar se ptá, jak je Martinu Mikyskovi v dresu strážce webové morálky, který drtí internetové pokrytce i prodejce hrnců

Start me up! Pavel Jégl zkoumá, jak chystáme půdu startupům • Michal Hron s Andrejem Kiskou ml. na lovu jednorožce • Martin Vlnas se ptá šéfa CzechInvestu, co má pro startupery • Jak se stal z Izraelců startup nation?

Drogy vyhrály. Před 50 lety Richard Nixon vyhlásil válku drogám. Prohrály USA, prohrály země, které do vojny zatáhly. Ale zas to stálo hodně peněz

FIN. Bitcoin drž, utrácej špatné peníze. Dominik Stroukal představuje kryptomilionáře z chatrče • Josef Tětek ví, že bitcoin není bio. Ale zelená, neb se to vyplatí • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz


Klaus: Migrant je migrant je migrant

Masová pracovní imigrace, která ve výsledku snižuje cenu práce, tedy i růst platů většiny z nás, se v této zemi většinou bere jako něco skvělého, chvályhodného, něco, co má stát podporovat. Jenže nakonec je migrace jako migrace, jak před několika dny upozornil exprezident Václav Klaus.

Současná vláda na jedné straně je sice proti kvótám, zároveň ale masivně láká pracovní síly ze zahraničí, zmínil Klaus v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. Migraci prý ale takto nelze rozdělovat a jedna její forma vede k druhé. „Je nerozumné tvrdit, že máme nedostatek pracovních sil. Jestli tomu tak je, tak proto, že vláda vytváří absurdní pracovní místa a zaměstnala půl milionu lidí,“ tvrdí Klaus. To je podle něj špatně. „Přál bych si, aby Česká republika byla zemí, která rezolutně odmítá masovou migraci.“

Toto přání není třeba s Václavem Klausem sdílet, bez migrantů by byl v horizontu jedné generace počet obyvatel Česka o dva miliony nižší, než je teď. Se všemi důsledky, které z toho vyplývají. Na druhé straně se ale nelze tvářit, že dovezením migrantů na práci a jejich zaměstnáním všechno končí a není třeba se o tyto lidí ze strany státu, firem a samospráv dál starat.

O cizince se musíme postarat. I o gastarbeitery

Příkladem je situace v okolí Mladé Boleslavi. Ve Škodovce a navázaných firmách zaměstnávají tisíce gastarbeiterů z Polska a Slovenska. Situace ve městě, kde je na třicet tisíc obyvatel deset tisíc cizinců, většinou mužů bez rodin, bydlících na levných ubytovnách, se vyhrotila tak, že po městě začaly chodit společné česko-polsko-slovenské policejní hlídky. 

Mladá Boleslav je přitom jen špičkou ledovce. Za drsných podmínek, do nichž by Češi nikdy nešli, u nás pracuje a žije několik set tisíc cizinců z Ukrajiny, Rumunska, Moldávie a dalších zemí. Jejich sociální zázemí bývá velmi špatné. Přestože většina z nich chce v Česku vydělat peníze a nemít tu problémy se zákonem, podmínky, za kterých tady žijí přímo vytvářejí podhoubí pro to, aby ke kriminalitě docházelo.

Česká ekonomika dnes do značné míry díky pracovní síle ze zahraničí roste, zažíváme v malém obdobu zlatých let Německa, Francie a dalších zemí západní Evropy v době před víc než půl stoletím.

Statisíci gastarbeitery se měníme v multikulturní zemi se všemi dobrými i negativními důsledky, které to přináší. Odmítáme jako stát dnes pomáhat lidem utíkajícím před válkou, jako jsou Syřané nebo Afghánci. A myslíme si, jak jsme na všechno vyzráli, když bereme cizince „jen na práci“.

Nevyzráli. A čím dřív nám to dojde, tím líp se změna Česka v multikulturní západoevropský stát dá zvládnout.

Autor je redaktor MF Dnes

Autor článku

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu. Novinařině se věnuje od roku 1990. Pracoval pro BBC, týdeník Respekt, Českou televizi, Lidovky a MF Dnes. Působil jako středoevropský zpravodaj Hospodářských novin, poté dva roky vykonával funkci zástupce šéfredaktora slovenského deníku Pravda. Jeho články vycházejí pravidelně i v polském deníku Gazeta Wyborcza, slovenském deníku Sme, týdeníku Týždeň, v německém měsíčníku German Times nebo americkém internetovém magazínu TOL. Nyní píše pro Deník.