Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Zalezte do krytů, blíží se brexit

Pavel Jégl
Pavel Jégl | 23. 7. 2018 | 13 komentářů | 9 961

Britský rozvod s Evropskou unií by mohl být pořádně divoký. Mohl. Lze ale tušit, že nebude.

Zalezte do krytů, blíží se brexit

Na internetu se šíří katastrofické vize. Přiživuje je jak vláda v Londýně, tak Evropská komise, které vyvěšují červené praporky. A uvažuje o nich také české Ministerstvo zahraničí.

Kabinet premiérky Theresy Mayové začal vydávat informační bulletin, který firmy upozorňuje na to, co může nastat, pokud se ostrovní monarchie od Unie „odstřihne“ po 29. březnu bez dohody. Také komise vyhlásila pohotovost a vyzvala vlády a firmy, aby se na tuto možnost co nejdřív připravily.

Co v případě brexitu bez dohody může nastat? Dá se to popsat v pěti bodech:

1. Lidé

Bez zvláštní dohody o rezidenčních právech občané unijních zemí ztratí automatický nárok na trvalý pobyt v Británii. Totéž pochopitelně bude platit i pro poddané královny Alžběty v EU 27.

Lidé z unijních států žijící v Británii (dnes jsou jich tři miliony) a Britové trvale pobývající v EU 27 (zhruba milion lidí) se přes noc stanou občany „třetích“ zemí, na které se budou vztahovat přistěhovalecké zákony.

2. Finance

Bez dohody o vypořádání vztahů a finančním vyrovnání nebude mít Británie podle analýzy Sněmovny lordů žádné závazky k úhradě plateb Bruselu. Británie by tak mohla ušetřit víc než 40 miliard liber.

Taková varianta by vyvrtala díru do unijního rozpočtu. Evropská unie by se však bránila žalobami u Mezinárodního soudního dvora, protože Britové se k úhradě plateb do společného rozpočtu jako členové EU zavázali.

Jarní Finmag

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Až nám technologie rozvážou ruce. Popularizátorka umělé inteligence Sara Polak o revolučních dobách, ve kterých žijeme.

Dobrou! Téma čísla – spaní. Pavel Jégl zkoumá, jak spali předkové. Lifehacker Tomáš Baránek líčí, jak zkoumá, jak spí on sám. Fyzioložka Zdeňka Bendová o biorytmech a světle.

Učit se, učit se atd. Tematický blok o vzdělávání a kariéře. Česko rekvalifikuje, i když o tom úřady práce, nevědí, píše Jiří Hovorka. Nevyužili jsme historickou šanci zničit maturity, lituje Vojtěch Dobeš. Robert Vlach o údělu celoživotního vzdělávání u volnonožců.

FIN. Ve finanční části magazínu Dominik Stroukal a investeens. Petr Kučera sleduje bankovní novinky. Balík textů o realitách a realitních fondech.


3. Obchod

Bez obchodní dohody by firmy z obou stran Průlivu od 30. března obchodovaly podle pravidel Světové obchodní organizace, které regulují celní ochranu a vývozní subvence. Web stanice BBC Reality Check předpokládá, že na většinu průmyslového zboží obchodovaného mezi Británií a EU 27 by platila cla ve výši dvou až tří procent, na automobily deset a na potraviny dvacet a víc procent.

Utrpěl by také obchod se službami. Pro Brity by byla bolestivá ztráta bankovního pasu (Passporting Rights). Tamní finanční regulátor by nemohl vydávat finančním institucím v londýnské City licence pro přístup na trh v Evropském hospodářském prostoru.

Brexiteři upozorňují, že odchod bez dohody by Británii umožnil ihned sjednávat obchodní smlouvy bez ohledu na Brusel. Jenže z mnoha obchodních smluv s třetími zeměmi by Británie vypadla, protože jsou uzavřeny a platí pro Evropskou unii.

4. Ekonomika

Konzultační společnost Oliver Wyman dospěla k závěru, že brexitem bez dohody by firmám v EU 27 a Británii vznikly náklady kolem 58 miliard liber ročně. Britské firmy by celní a další obchodní bariéry připravily o 27 miliard liber, firmy z EU 27 na 31 miliard. „Pro některé podniky by takový brexit byl existenčním rizikem,“ varuje analýza.

Mezinárodní měnový fond dospěl k závěru, že ztráty způsobené okamžitým přerušením dodavatelských řetězců, zavedením cel a omezením obchodu s finančními službami by EU 27 vyšly na 1,5 procenta hrubého domácího produktu. (Pro Británii MMF ztráty nevyčíslil.)

5. Regulace

Británie v mnoha oblastech nemá vlastní regulační agentury. Je patrné, že britská vláda nezvládne sehnat a vyškolit potřebný počet expertů dohlížejících na domácí trh. Pokud by přestala uznávat všechny evropské regulace, hrozil by nedostatek léků i potravin.


Zmíněný výčet vyznívá téměř katastroficky. Právě proto se však dá předpokládat, že brexit nakonec bude s dohodou nebo dohodami, byť budou jen provizorní.

Pravda, Theresa Mayová na začátku rozhovorů sebevědomě a silácky pravila, že „žádná dohoda je lepší než špatná dohoda“ („no deal is better than a bad deal“). Sotva si však lze představit tak špatnou dohodu, ať už pro EU 27, tak pro Británii, která by byla horší (měla horší důsledky) než dohoda žádná.

Lisabonská smlouva každopádně nařizuje, že rozhovory o odchodu z Evropské unie musí skončit do dvou let od chvíle, kdy stát požádal o vystoupení. Pokud dohoda není, jeho členství automaticky zaniká. V britském případě je datem exitu 30. březen 2019.

Evropská unie je nicméně pověstná tím, že své smlouvy vykládá tvůrčím způsobem. Dokázala si poradit i s finanční pomocí krachujícímu Řecku, byť unijní smlouvy striktně zakazují sanovat státy z evropských peněz. Legislativci však vymysleli okliku a použili v tomto případě článek, který slouží k pomoci při přírodních katastrofách.

Předpokládám, že pokud bude nezbytné, aby se odvrátil brexit bez dohody, prokážou stejný důvtip, i kdyby třeba měli zastavit čas.

Autor článku

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval v médiích – v Zemských novinách, centrální redakci regionálních deníků a v Hospodářských novinách. Zasedal v redakční radě Vojenských rozhledů. Kromě psaní se nyní věnuje finančnímu poradenství ve struktuře Partners (pracuje ve VIP kanceláři v Praze-Vinohradech) a svému psovi.