V reakci na nová cla, která Amerika uvalila na dovážené solární panely, hlásila na konci ledna CNN, otevře čínský výrobce JinkoSolar továrnu přímo ve Spojených státech. Kvůli těm clům Američané nezbohatnou, ale naopak pořádně zchudnou.
Podobenství o rozbitém okně
Francouzský ekonom 19. století Fréderic Bastiat nás vedl k tomu, abychom se u takových ekonomických nástrojů, jako jsou cla, snažili dostat za to, co je vidět na první pohled. K důsledkům, které jsou možná hůř viditelné, ale přesto velice reálné. Cla vytvářejí bohatství pro některé dobře viditelné lidi a jejich hlasité obhájce ve Washingtonu. Je to ovšem bohatství, které zaplatí všichni ostatní.
Jak to Bastiat myslel, dobře ilustruje jeho podobenství s rozbitým oknem. Když dítě rozbije okno – u nás doma se to stalo už několikrát – byla by chyba poukazovat na to, jak peníze, které vynaložíte na sklenáře, „podpoří národní práci“, jak rádi říkávali merkantilisté v 18. a 19. století.
Jak bylo řečeno, okno bylo u nás doma rozbité víckrát než jednou. Představte si ale, že by se to nestalo. V takovém případě bychom ušetřili peníze za opravy a vynaložili bychom je na jiné věci – a pořád bychom měli všechna okna. Společnost by tedy byla bohatší, nikoli chudší.
Bastiatův příběh nám zároveň pěkně znázorňuje, proč cla na solární panely nejsou pro Spojené státy žádným vítězstvím – hned ze tří důvodů.
FINMAG V NOVÉM DESIGNU JE TADY. CO SE V NĚM DOČTETE?
Zdroj: FinmagUMĚNÍ JE BYZNYS • „Toho Picassa jsem neměl prodávat,“ říká Patrik Šimon, majitel 20 tisíc artefaktů • Proč jde cena uměleckých děl nahoru? Jaké padají rekordy v aukcích • Dokáže AI malovat jako Monet nebo Mucha?
BYZNYS JE UMĚNÍ • Mléko jako od babičky vyrábí Radim Hrůza z Vysočiny • Pivní sen, ze kterého se zatím neprobudila spolumajitelka Rodinného pivovaru Švihov Anna van der Weerden
STYL JE HRA • Dům architekta Petra Stolína jako způsob poznání • Cestovní kancelář Ježíš Kristus funguje úspěšně už stovky let • Elegie za spalovací motor
HRY, SNY, RADOSTI • „Čekala jsem to horší,“ říká třetí Češka, která vystoupala na Mount Everest • Dunajská delta je zase planetou ptáků • Proč si Martin Vajda, spolumajitel vinařství Sonberk, čte knihy feministek?
Co není vidět
Zaprvé, továrna sama i nová pracovní místa, která vytvoří, s sebou přinesou také nějaký odpad. Pokud by Američané mohli nakupovat lacinější solární panely ve Spojených státech, přemístila by se pracovní síla i kapitál do jiných odvětví. Místo toho jsou veškerá půda, práce i kapitál vázané neefektivní výrobou solárních panelů.
Zadruhé, jak poznamenala i CNN, velkou část amerických „solárních“ džobů tvoří instalace hotových panelů. Nejde tedy o samotnou výrobu. Jak se solární panely zdražují, lidé jich kupují méně. To ovšem znamená méně pracovních příležitostí při jejich instalaci a v konečném důsledku i nižší životní úroveň pro všechny, kteří by bývali mohli instalovat solární panely.
A za třetí, vyšší zisky, které inkasují američtí výrobci, nejsou nic jiného než přesun prostředků od spotřebitelů k výrobcům, nerovnají se nové produkci. Američané možná vyrobí víc solárních panelů a prodají je dráž, ale jejich zisky jsou vykoupené vyššími cenami, za které je musí nakupovat spotřebitelé.
Pod kůží doslova každého ekonoma se skrývá nekompromisní zastánce volného obchodu. Proč? Protože právě volný obchod vytváří zboží a zvedá životní úroveň. Myslet si, že Američané vydělají na celních tarifech, je obrovský omyl.
Z originálu publikovaného na FEE.org pro Finmag přeložil Kamil Hrabal
