Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Který způsob boje s chudobou zabírá?

Bjørn Lomborg
Bjørn Lomborg
26. 6. 2018
 8 116

Altruismus některých způsobů pomoci chudým se zdá být tak očividný, že je téměř nemocné proti nim něco namítat. Například drobné půjčky mimořádně chudým lidem nebo škrtání jejich dluhů mají za cíl pomoci nejpotřebnějším – a obojí vypadá smysluplně. Při pečlivém prozkoumání se ale ukáže, že navzdory dobrému úmyslu jsou tyto přístupy scestné.

Který způsob boje s chudobou zabírá?

Nevládky, mezinárodní organizace a filantropové před asi deseti lety nadšeně prohlašovali mikroúvěry za kouzelný lék, který skoncuje s krajní chudobou. Organizace spojených národů vyhlásila rok 2005 za Mezinárodní rok mikroúvěrů, a když byla rok nato udělena Nobelova cena míru Muhammadu Yunusovi a bance Grameen, Nobelův výbor označil mikroúvěry za „stále důležitější nástroj v boji proti chudobě“. Humanitární popová hvězda Bono šla ještě dál: „Dej člověku rybu a nají se na den. Dej ženě mikroúvěr a ona, její manžel, děti a širší rodina budou jíst celý život.“

Důkazy pečlivě shromážděné během mnoha let bohužel ukazují, že žádný kouzelný všelék proti chudobě neexistuje – a že rozhodně neexistuje žádná levná, jednoduchá politika, která by nasytila širokou rodinu na celý život. Série pokusů zdůraznila význam nastavení programu mikroúvěrů; v mnoha případech přitom tyto projekty k potírání chudoby jednoduše mnoho nepřispívají. Zřídka bylo zjištěno, že by výrazněji zvýšily průměrné příjmy. Horší ale je, že přinášejí riziko dalšího zatížení chudých břemenem dluhu.

Odpuštění není vykoupení

Nový výzkum ukazuje, že nepříjemné otázky je třeba si klást také u politiky odpouštění dluhů, kterou zavedlo několik indických států. Státy Uttarpradéš, Maháráštra a Paňdžáb v loňském roce uskutečnily rozsáhlé umazání zemědělských dluhů, které dohromady stálo půl procenta indického HDP.

Profesor Nilandžan Banik z Bennettovy univerzity se sídlem v indické Větší Noidě na zakázku od Nadací Tata a Kodaňského konsenzu tyto programy pro Indický konsenzus prostudoval. Jeho analýza ukazuje, že kdyby například indický Rádžastán napodobil jiné státy a rolníkům s nanejvýš dvěma hektary prominul oficiální půjčky, stálo by to 117,4 miliard rupií (1,7 miliardy dolarů).

Jenže přístup k formálním úvěrům má jen 15 procent nejmenších zemědělců (s méně než hektarem půdy), takže odpuštění dluhů pomůže těm nejchudším jen málo. Navíc předchozí zkušenosti ukázaly, že banky jsou po odpuštění dluhů obezřetnější při poskytování půjček, což během následujících let vede k 15procentnímu úbytku úvěrů pro zemědělce. To snižuje příjmy nejzranitelnějších rolníků o 13,5 procenta.

Takže ač prominutí dluhů rychle poskytne něco málo peněz, udělá v posledku méně dobrého, než kolik stojí. Každá vynaložená rupie zajistí jen 0,8 rupie přínosů. Odpouštění dluhů je, podobně jako mikroúvěry, dobře míněná snaha pomoci krajně chudým, které se ovšem nedaří zajistit slibované výnosy.

Lomborg v Česku

Náš rozhovor

„Pokud se nám podaří přesměrovat jedno procento českých veřejných peněz a tohle procento přinese desetinásobek v budoucnu, pomůžeme vám z dvanácti zbytečně utracených miliard udělat 120 miliard příjmů,“ tvrdí Bjørn Lomborg v rozhovoru pro Finmag:

Jak zabránit plýtvání z českého státního rozpočtu

Dejte jim infrastrukturu

Jiný výzkum odhaluje přístupy, které by ve skutečnosti dokázaly přinést mnohem víc. Nové analýzy Indického konsenzu se drží přístupu Kodaňského konsenzu, založeného na studiu nákladů a přínosů, dříve použitého ke zlepšení priorit u výdajů v řádu miliard dolarů na Haiti a v Bangladéši a k pomoci se zpřesněním Cílů udržitelného rozvoje OSN.

V indických státech, kde mnozí zemědělci žijí v krajní chudobě, je důležitější zlepšit tok plodin na trhy než promíjet dluhy nebo poskytovat mikroúvěry. V současnosti se kvůli problémům se skladováním zkazí téměř 20 procent čerstvé indické produkce, a tak většina drobných rolníků neriskuje pěstování plodin podléhajících zkáze, z nichž by měli vyšší zisky než ze základních potravin.

Vezmeme-li si kupříkladu znovu stát Rádžastán – vytvoření infrastruktury pro bezpečné skladování a přepravu mléka, ovoce a zeleniny by stálo polovinu toho, co odpuštění dluhů. Úbytek zkažených potravin společně s motivací zemědělců přejít na výnosnější plodiny by zajistil 15násobně vyšší přínosy.

Ještě důležitější je podpora vysoce jakostních semen, která zajistí lepší výnosy sklizně, zvýší produkci a posílí příjmy. Výzkum provedený Surabhi Mittalovou z projektu TARINA (Odborná pomoc a výzkum pro indickou výživu a zemědělství) dokládá, že by zajistila zvýšení výnosů o deset procent, takže přínosy by dvacetkrát převýšily náklady.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.


Co nejvíc muziky

Při pohledu na celý objem nových vědeckých poznatků – vycházejících z rozsáhlého rozboru zainteresovaných stran a vůbec poprvé získaných pro státy Ándhrapradéš a Rádžastán – se ukazují i další způsoby pomoci nejchudším, které jdou daleko nad rámec podpory zemědělství.

Výzkum, který uskutečnili William Joe a Abhishek Kumar z Institutu hospodářského růstu a S. V. Subramanian z Fakulty veřejného zdraví T. H. Chana Harvardovy univerzity, zjišťuje, že investice do výživy jsou neuvěřitelně levným způsobem, jak poskytnout účinnou dlouhodobější pomoc. Významná příčina úmrtí malých dětí je průjem; poradenství pro matky jak zlepšit kojení, přípravu jídel a mytí rukou může stát necelých dvacet dolarů na jednu matku, ale zároveň zásadně proměnit celou životní dráhu kojence, s nadějí na vyšší produktivitu a větší prosperitu. V Rádžastánu přínosy převyšují náklady víc než čtyřicetkrát a v Ándhrapradéši víc než šedesátkrát.

K dalším politikám s velmi vysokou návratností, které pomáhají nejméně majetným, patří zlepšování léčby tuberkulózy poskytované v soukromém sektoru a zajištění, aby bylo všem dostupné plánované rodičovství.

Nejedná se o přístupy, které bychom považovali za tradiční politiky boje proti chudobě. Měli bychom ale dát přednost přístupům, které chudým na každou vynaloženou rupii pomůžou nejvíc, bez ohledu na to, jakou mají nálepku. V boji proti chudobě bychom měli být skeptičtí vůči všelékům a zajistit, aby každá politika, třeba sebelépe míněná, prošla důkladnou prověrkou. A měli bychom upřednostnit přístupy, které do života těch nejméně movitých vnesou největší zlepšení.

Z angličtiny pro Finmag přeložil David Daduč. Copyright www.project-syndicate.org

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
4
+

Sdílejte

Diskutujte (5)

Vstoupit do diskuze
Bjørn Lomborg

Bjørn Lomborg

Prezident think tanku Centra Kodaňského konsensu a hostující pracovník Hooverova institutu na Stanfordově univerzitě. Napsal mimo jiné knihy The Skeptical Environmentalist (Skeptický ekolog), Cool It (Zchlaďte... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo