Do krytu! Pořiďte si na zahradu vlastní

Tři sta tisíc lidí v Praze najde útočiště v metru, tři tisícovky Brňanů schová kryt pod Denisovými sady. V menších městech a obcích poslouží třeba sklep místního kina. Do prostor, kterými pro bezpečné ukrytí obyvatelstva disponuje stát, se ale zdaleka nevejdeme všichni.

Někteří proto berou iniciativu do vlastních rukou: až bude potřeba, jednoduše za sebou zaklapnou dveře osobního krytu. Řešení pro toho, kdo se radši než na pomoc státu spoléhá sám na sebe, nabízí olomoucká firma Logic Shelters. Za dva roky na trhu ukryla na zahrady rodinných domů po celém Česku něco kolem deseti bunkrů.

Přes balíčky

Přesné číslo ani konkrétní lokality ale obchodní ředitel Jaroslav Vrba neprozradí. Nemůže. „S každým klientem podepisujeme smlouvu o mlčenlivosti, často s nimi ani nejednáme osobně. Většina klientů si velmi střeží soukromí, takže realizaci řeší například prostřednictvím architekta.“ Podle Vrby jde typicky o lidi, kteří se otázkou vlastní bezpečnosti zabývají delší dobu a mají řadu konkrétních požadavků.

Krom Jaroslava Vrby, který do projektu naskočil v roce 2017, působí v Logic Shelters ještě Petr Engliš a Milan Horyl. Právě Engliš s Horylem v roce 2014 netradiční byznys rozjeli. Společně podnikat ovšem začali ještě o něco dřív. „Zhruba před pěti lety jsme uvedli na trh S Kit boxy. Balíčky poslední záchrany, které měly sloužit jako železná rezerva do domácností pro případ blackoutu, živelných katastrof a dalších nepředvídatelných situací,“ vysvětluje Engliš, který mimo Logic Shelters vlastní PR agenturu.

Ukázalo se, že o balíčky obsahující trvanlivé potraviny, solární nabíječky, baterky, léky a řadu dalších věcí – které člověk ocení, až když mu chybějí – je zájem. Respektive, že i v Česku existuje komunita, která aktivně řeší, jak obstát v nenadálých krizových situacích. „Na základě reakcí zákazníků nám došlo, že se ubíráme správným směrem a začali jsme se intenzivně zabývat myšlenkou na vývoj osobních bezpečnostních krytů.“ Nahrával jim i fakt, že Milan Horyl měl v té době slušně rozjetou firmu zabývající se (mimo jiné) kovovýrobou.

Co nám hrozí?

Cesta od nápadu k první realizaci trvala zhruba dva roky. Na vývoji prototypu se podíleli architekti, strojní inženýři i experti na civilní obranu. Výsledkem jejich snažení je ocelový válec, který má dva a půl metru na šířku a šest metrů do délky. Jeden tubus poskytne útočiště čtyřem lidem. V praxi ale nemusí jít pod zem jenom jeden válec. „Naše řešení je modulární, jsme schopní natáhnout ho až do třinácti metrů,“ vysvětluje Vrba.

Samozřejmě ale nejde jen o vnější konstrukci, Logic Shelters dodávají komplexní balíček: tubus s ochrannými plášti, izolací a neprůstřelnými nebo plynotěsnými dveřmi, které odolají tlakovým vlnám. Pokud jde o klienta, kterému kazí spánek obava z jaderného útoku, přidá se odstínění proti radiaci, tlaková a teplená izolace.

Právě hrozba, kterou chce klient v krytu přečkat, má zásadní vliv na cenu. Základní verze krytu poskytne útočiště třeba při výbuchu chemičky nebo biologickém útoku a jeho cena se pohybuje kolem sedmi set tisíc až milionu korun. Koho má podzemní bunkr ochránit před následky jaderného výbuchu, musí si připlatit.

Vliv na cenu má i doba, kterou chce klient v krytu přečkat. V základu se počítá se čtrnácti dny. Kdo chce pod zemí strávit delší čas, zaplatí víc. „Každý klient vyplňuje dotazník, ve kterém jasně formuluje před čím a na jak dlouho se chce chránit. Na základě toho navrhneme konkrétní řešení a spočítáme zásoby. Pokud budete chtít útočiště dejme tomu na půl roku, jsme schopní vám vyhovět. Půjde ale o poměrně složité řešení, což se samozřejmě projeví na ceně. Jestliže má jít o tak dlouhou dobu, je pravděpodobné, že člověk bude chtít jednou za čas vyjít na povrch. V tom případě se neobejde bez ‚špinavé místnosti‘ s dekontaminační sprchou,“ vysvětluje Vrba.

Do krytu!

Další obrázky v galerii (7)

Všechny scénáře

Přesné rozpočtení zásob je důležité především kvůli vzduchotechnice. Ta je opatřená speciální NBC (počáteční písmena anglických slovíček nuclear, biological a chemical) filtrací. „Filtrace zaručí, že při jakémkoli chemickém, biologickém nebo jaderném útoku bude klient v hermeticky uzavřeném prostoru, kde mu nic nehrozí.“ Vzduchotechniku standardně pohání elektřina přivedená z domu, v praxi je ale potřeba počítat i s blackoutem. Uvnitř krytu jsou proto záložní zdroje: baterie a dieselagregát. V krajních situacích osazenstvu nezbyde než točit kličkou. „Jinak to nejde, člověk zkrátka musí být připravený i na to, že běžné zdroje energie selžou,“ upozorňuje Vrba.

Součástí tubusů je sprcha a suchý záchod. Další běžné vybavení jako nábytek už je na klientech samotných. „My se soustředíme hlavně na zajištění techniky a dalších věcí nutných pro přežití: zásob a čistého vzduchu.“ Klientům ovšem radí také s evakuačním plánem – scénářem, jak v případě nouze co nejbezpečněji opustit dům.

Pro samotný kryt je pak potřeba prostor o rozměrech minimálně šest krát dva a půl metru. Počítat se musí i se vstupní šachtou, která má tři na tři metry. O délce instalace krytu rozhoduje několik proměnných. „Záleží třeba na tom, jak vyřešíme vstup. Jestliže se do krytu vstupuje šachtou se schodištěm, je potřeba betonovat a tak se celý proces trochu zdrží.“ Zrání betonu trvá zhruba osmadvacet dní, kolem dvaceti dní zaberou výkopové práce.

Bazén nebo sklípek

Ještě předtím, než Logic Shelters schovají kryt pod záhonky, čeká každého klienta ještě jedno zásadní rozhodnutí: zasvětit do stavby podzemního krytu stavební úřad? Nutné to podle Vrby není. „Klientům vysvětlíme platnou legislativu, rozhodnutí je ale na nich. Většinou záleží, zda se člověk jistí před obecnou katastrofou a chce v krytu přečkat jen nejnutnější dobu, než začnou fungovat ochranné složky státu. Někdy ale může jít o movitého člověka, který se spíš než průmyslové havárie obává o vlastní bezpečnost, a proto není nejšťastnější, když jsou o jeho krytu jakékoli záznamy.“ V praxi lze kryt vydávat za bazén nebo vinný sklípek.

V Logic Shelters mají zkušenost i s klienty, kteří nechtějí pohřbít kryt v zemi, ale zabudují ho v těsné blízkosti domu. Jako takzvaný panic room. „Většinou jde o povrchové řešení třeba hned vedle ložnice. Takže pokud dojde k vloupání, může se člověk rychle schovat. Praxe je taková, že klient v takovém případě zmáčkne tlačítko napojené na bezpečnostní službu. Ta vidí na kamerách dění v domě i v krytu – zda je někdo zraněný nebo v jakém je osazenstvo psychickém stavu,“ vysvětluje Vrba.

Zatím v Logic Shelters stavějí především individuálně, na míru. To ale budování krytu značně zpomaluje. Pracují proto na novém prototypu, který bude daleko univerzálnější. Umožní firmě fungovat ve větším měřítku, a především jí otevře dveře do zahraničí. „Se současným řešením zvládáme zakázky pouze v rámci Česka. Nový model ale půjde jednoduše naložit na kamion a instalovat prakticky kdekoli,“ popisuje plány Jaroslav Vrba.

Na zahraniční trh se teď chtějí soustředit. O nedostatek klientů se nebojí. Už dnes se ozývají zájemci z Rakouska, Polska, Francie a dalších zemí. S nabídkou pro ně chtějí být v Logic Shelters hotovi nejpozději na konci letošního roku.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag