Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Nord Stream 2: ruský plyn obejde Ukrajinu

Luboš Palata
Luboš Palata | 4. 4. 2018 | 7 komentářů | 4 382

Zdvojení plynovodu Nord Stream definitivně přesměruje dodávky plynu z Ruska do Německa pod hladinu Baltu. Ukrajina přijde o poslední hratelnou kartu.

Nord Stream 2: ruský plyn obejde Ukrajinu

Projekt Nord Stream 2, který má zdvojnásobit kapacitu současného plynovodu pod Baltickým mořem, získal v Německu všechna potřebná razítka. Máme radost z toho, že máme všechna povolení na všech 85 kilometrů trasy plynovodu na území Německa,“ citoval server Deutsche Welle představitele konsorica Nord Stream 2 Jense Langeho.

Všechny náležitosti ale musí společnost ještě získat v Rusku (což asi nebude velký problém), navíc chybí souhlas několika zemí, jejichž vodami má produktovod vést. Jde o Finsko, Švédsko a kvůli poměrně daleko na východ situovanému ostrovu Bornholm také Dánsko. Právě u něj se očekávají největší komplikace.

Pokud souhlas zemí na Baltu bude, může se začít stavět ještě do konce roku. Dvanáct set kilometrů dlouhý plynovod by v takovém případě měl být hotový už na konci roku 2019. Ročně by měl dokázat odvést 55 miliard kubíků plynu. Rusko potom může vypovědět smlouvu o tranzitu s Ukrajinou, plánuje to udělat v roce 2020. Na finančně náročné akci se vedle ruského Gazpromu (50 %) podílí i západoevropské energetické koncerny Uniper, Wintershall, francouzský Engie, rakouský ÖMV a britsko-holandský Royal Dutch Shell (každý po 10 %).

Bude plynovod, bude válka, varuje Varšava

Polsko, Slovensko a baltičtí členové Evropské unie se už několik let snaží vybudování Nord Streamu 2 bránit. Vcelku správně argumentují, že vybudování plynovodu má politický, a ne ekonomický důvod. Hlavní cíl je obejít Ukrajinu a zvětšit závislost západní Evropy na ruském plynu. „Plynovod přes Baltické moře vytváří nové ohnisko napětí. Ukrajina je dnes v bezpečí i proto, že má pod kontrolou plynovod do střední Evropy. Po vybudování Nord Streamu 2 bude plynovod před Ukrajinu odpojen. Rusko pak bude moci jakkoli eskalovat konflikt, zaútočit na celou zemi. Nord Stream 2 je krok právě tímto směrem,“ řekl v nedávném rozhovoru pro německý Die Welt polský premiér Mateusz Morawiecki.

FINMAG NA PRÁZDNINY!

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Na internetu naletíš hned, říká Mikýř. Jakub Jetmar se ptá, jak je Martinu Mikyskovi v dresu strážce webové morálky, který drtí internetové pokrytce i prodejce hrnců

Start me up! Pavel Jégl zkoumá, jak chystáme půdu startupům • Michal Hron s Andrejem Kiskou ml. na lovu jednorožce • Martin Vlnas se ptá šéfa CzechInvestu, co má pro startupery • Jak se stal z Izraelců startup nation?

Drogy vyhrály. Před 50 lety Richard Nixon vyhlásil válku drogám. Prohrály USA, prohrály země, které do vojny zatáhly. Ale zas to stálo hodně peněz

FIN. Bitcoin drž, utrácej špatné peníze. Dominik Stroukal představuje kryptomilionáře z chatrče • Josef Tětek ví, že bitcoin není bio. Ale zelená, neb se to vyplatí • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz


Plynovod přes frontu

Zároveň jsou to ale právě tyto politické důvody – pokud tak lze nazvat nekončící faktický ozbrojený konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem –, co z hlediska západoevropských a koneckonců i středoevropských odběratelů plynu mluví ne proti, ale pro vybudování plynovodu mimo nestabilní zemi.

Je vlastně zázrak, že se podařilo bez větších problémů dodávat přes Ukrajinu střední a západní Evropu ruským plynem, když současně proběhla ruská okupace Krymu a vojenská intervence na východě země.

Pokud přistoupíme k problému bez hysterie a odmyslíme si někdy uměle nacházené argumenty zemí, které přijdou o miliardové sumy (pro Česko nebo Slovensko jde o miliardy korun, ne dolarů) za tranzitní poplatky, opravdu vážný problém je jen jeden. Totiž jestli Ukrajina, která se stále ekonomicky nevzpamatovala z válečných ztrát, která dává víc než pět procent HDP na armádu a která jen pomalu a obtížně hledá, kam z Ruska přeorientovat svůj export, zvládne výpadek příjmů za tranzit plynu. Ty tři miliardy eur ročně jsou pro zemi životně důležitý příjem.

Naruby: z Německa na Ukrajinu přes Česko

Pro Česko se Nord Streamem 2 mnoho nezmění. Místo dodávek přes Ukrajinu získá dodávky z Německa. Do nich se samozřejmě cena plynovodu bude muset započítat a je zřejmé, že plynovod pod mořem vyjde stavebně i provozně dráž než už vybudované pozemní síť přes Ukrajinu. Ale rozdíl v cenách plynu nemůže být zásadní, už proto, že konkurence na plynovém trhu je velká a bude se spíš zvětšovat než zmenšovat.

Nemusí to také znamenat naprosté nevyužití stávající infrastruktury. Už poslední roky totiž plyn pro Ukrajinu neteče ani tak z Ruska, jako je dodáván (alespoň oficiálně) ze západního směru, od Polska, Slovenska, či Maďarska. A využívají se k tomu i české přepravní kapacity. Takto to bude zřejmě pokračovat i v dalších letech po otevření Nord Streamu 2. Jen je otázka jestli na ten plyn bude Ukrajina mít.

Samozřejmě je možné, že Nord Stream 2 zhorší vyjednávací situaci Ukrajiny vůči Rusku, jak v politické, tak v hospodářské rovině, ale i tady jsou vůči Moskvě mnohé jiné páky, jak Vladimira Putina nejen v otázce Ukrajiny dotlačit tam, kde ho chce Západ mít. Ovšem na druhé straně se může stát, že pokud se budou současné už hodně napjaté vztahy Ruska a Západu dál zhoršovat, může to s Nord Streamem 2 dopadnout jako s kdysi tak nadějně vyhlížejícím projektem plynovodu Nabucco, který měl přivést do Evropy levný plyn z Íránu. A kde je mu dnes konec.

Autor je redaktor MF Dnes. Úvodní fotografie budoucího plynovodu:  Nord Stream 2 / Axel Schmidt

 

Autor článku

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu. Novinařině se věnuje od roku 1990. Pracoval pro BBC, týdeník Respekt, Českou televizi, Lidovky a MF Dnes. Působil jako středoevropský zpravodaj Hospodářských novin, poté dva roky vykonával funkci zástupce šéfredaktora slovenského deníku Pravda. Jeho články vycházejí pravidelně i v polském deníku Gazeta Wyborcza, slovenském deníku Sme, týdeníku Týždeň, v německém měsíčníku German Times nebo americkém internetovém magazínu TOL. Nyní píše pro Deník.