Projekt Nord Stream 2, který má zdvojnásobit kapacitu současného plynovodu pod Baltickým mořem, získal v Německu všechna potřebná razítka. Máme radost z toho, že máme všechna povolení na všech 85 kilometrů trasy plynovodu na území Německa,“ citoval server Deutsche Welle představitele konsorica Nord Stream 2 Jense Langeho.
Všechny náležitosti ale musí společnost ještě získat v Rusku (což asi nebude velký problém), navíc chybí souhlas několika zemí, jejichž vodami má produktovod vést. Jde o Finsko, Švédsko a kvůli poměrně daleko na východ situovanému ostrovu Bornholm také Dánsko. Právě u něj se očekávají největší komplikace.
Pokud souhlas zemí na Baltu bude, může se začít stavět ještě do konce roku. Dvanáct set kilometrů dlouhý plynovod by v takovém případě měl být hotový už na konci roku 2019. Ročně by měl dokázat odvést 55 miliard kubíků plynu. Rusko potom může vypovědět smlouvu o tranzitu s Ukrajinou, plánuje to udělat v roce 2020. Na finančně náročné akci se vedle ruského Gazpromu (50 %) podílí i západoevropské energetické koncerny Uniper, Wintershall, francouzský Engie, rakouský ÖMV a britsko-holandský Royal Dutch Shell (každý po 10 %).
Bude plynovod, bude válka, varuje Varšava
Polsko, Slovensko a baltičtí členové Evropské unie se už několik let snaží vybudování Nord Streamu 2 bránit. Vcelku správně argumentují, že vybudování plynovodu má politický, a ne ekonomický důvod. Hlavní cíl je obejít Ukrajinu a zvětšit závislost západní Evropy na ruském plynu. „Plynovod přes Baltické moře vytváří nové ohnisko napětí. Ukrajina je dnes v bezpečí i proto, že má pod kontrolou plynovod do střední Evropy. Po vybudování Nord Streamu 2 bude plynovod před Ukrajinu odpojen. Rusko pak bude moci jakkoli eskalovat konflikt, zaútočit na celou zemi. Nord Stream 2 je krok právě tímto směrem,“ řekl v nedávném rozhovoru pro německý Die Welt polský premiér Mateusz Morawiecki.
FINMAG V NOVÉM DESIGNU JE TADY. CO SE V NĚM DOČTETE?
Zdroj: FinmagUMĚNÍ JE BYZNYS • „Toho Picassa jsem neměl prodávat,“ říká Patrik Šimon, majitel 20 tisíc artefaktů • Proč jde cena uměleckých děl nahoru? Jaké padají rekordy v aukcích • Dokáže AI malovat jako Monet nebo Mucha?
BYZNYS JE UMĚNÍ • Mléko jako od babičky vyrábí Radim Hrůza z Vysočiny • Pivní sen, ze kterého se zatím neprobudila spolumajitelka Rodinného pivovaru Švihov Anna van der Weerden
STYL JE HRA • Dům architekta Petra Stolína jako způsob poznání • Cestovní kancelář Ježíš Kristus funguje úspěšně už stovky let • Elegie za spalovací motor
HRY, SNY, RADOSTI • „Čekala jsem to horší,“ říká třetí Češka, která vystoupala na Mount Everest • Dunajská delta je zase planetou ptáků • Proč si Martin Vajda, spolumajitel vinařství Sonberk, čte knihy feministek?
Plynovod přes frontu
Zároveň jsou to ale právě tyto politické důvody – pokud tak lze nazvat nekončící faktický ozbrojený konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem –, co z hlediska západoevropských a koneckonců i středoevropských odběratelů plynu mluví ne proti, ale pro vybudování plynovodu mimo nestabilní zemi.
Je vlastně zázrak, že se podařilo bez větších problémů dodávat přes Ukrajinu střední a západní Evropu ruským plynem, když současně proběhla ruská okupace Krymu a vojenská intervence na východě země.
Pokud přistoupíme k problému bez hysterie a odmyslíme si někdy uměle nacházené argumenty zemí, které přijdou o miliardové sumy (pro Česko nebo Slovensko jde o miliardy korun, ne dolarů) za tranzitní poplatky, opravdu vážný problém je jen jeden. Totiž jestli Ukrajina, která se stále ekonomicky nevzpamatovala z válečných ztrát, která dává víc než pět procent HDP na armádu a která jen pomalu a obtížně hledá, kam z Ruska přeorientovat svůj export, zvládne výpadek příjmů za tranzit plynu. Ty tři miliardy eur ročně jsou pro zemi životně důležitý příjem.
Naruby: z Německa na Ukrajinu přes Česko
Pro Česko se Nord Streamem 2 mnoho nezmění. Místo dodávek přes Ukrajinu získá dodávky z Německa. Do nich se samozřejmě cena plynovodu bude muset započítat a je zřejmé, že plynovod pod mořem vyjde stavebně i provozně dráž než už vybudované pozemní síť přes Ukrajinu. Ale rozdíl v cenách plynu nemůže být zásadní, už proto, že konkurence na plynovém trhu je velká a bude se spíš zvětšovat než zmenšovat.
Nemusí to také znamenat naprosté nevyužití stávající infrastruktury. Už poslední roky totiž plyn pro Ukrajinu neteče ani tak z Ruska, jako je dodáván (alespoň oficiálně) ze západního směru, od Polska, Slovenska, či Maďarska. A využívají se k tomu i české přepravní kapacity. Takto to bude zřejmě pokračovat i v dalších letech po otevření Nord Streamu 2. Jen je otázka jestli na ten plyn bude Ukrajina mít.
Samozřejmě je možné, že Nord Stream 2 zhorší vyjednávací situaci Ukrajiny vůči Rusku, jak v politické, tak v hospodářské rovině, ale i tady jsou vůči Moskvě mnohé jiné páky, jak Vladimira Putina nejen v otázce Ukrajiny dotlačit tam, kde ho chce Západ mít. Ovšem na druhé straně se může stát, že pokud se budou současné už hodně napjaté vztahy Ruska a Západu dál zhoršovat, může to s Nord Streamem 2 dopadnout jako s kdysi tak nadějně vyhlížejícím projektem plynovodu Nabucco, který měl přivést do Evropy levný plyn z Íránu. A kde je mu dnes konec.
Autor je redaktor MF Dnes. Úvodní fotografie budoucího plynovodu: Nord Stream 2 / Axel Schmidt
